Microsoft nebude moci podle rozhodnutí soudu prodávat Word v USA

ale OO writer je zdarma a nepredava sa :P :)) Takze tam nemozu asi zakazat nic… hehe

Je zvláštní, že tržní fundamentalista jako Vy nechápe smysl novinářské práce v buržoasní společnosti. Úkolem práce novináře není Vás informovat, ale plnit příkazy vydavatele a generovat pro něj zisk. Když vezmete v úvahu počet diskusních příspěvků pod tímto několikařádkovým článkem, měl byste uznat, že jeho autor odvedl dobrou práci – zvýšil návštěvnost webu a počet zobrazení placené reklamy. Přesnost zprávy, objektivní pohled na věc, etika novinářské práce a podobné harampádí nemá ve vydavatelském byznysu co pohledávat, důležité jsou prachy, prachy a zase prachy. To je přece Vaše filosofie, nebo jste se už přihlásil ke Komunistickému manifestu na gnu.org ?

Ono je to trochu jinak. Novináři neznají nic, ale píšou o všem. Kdybych jí psal články o technikách obdělávání půdy, nebo o dietologii, asi by to také bylo hrozné. I když nevylučuji, že by to bylo lepší, než co plodí novináři.
Na internetu k neschopnosti přistupuje ještě nezájem. Čtenář „platí“ zlomek halíře skouknutím reklamy, takže je nejdůležitější věcí bulvární titulek. A diskuze zuřivá pod nemyslným článkem opravdu může přinést další zobrazení reklamy. Ale i na internetu najdete například ihned.cz, o třídu převyšující konkurenci.

Nechápu, že právě Vás pobuřuje bulvární titulek. V kapitalistickém hospodářském systému je nejdůležitější věcí výrobek prodat. Design, atraktivní obal a reklama je pro obchodní úspěch vesměs důležitější než kvalita zboží – alespoň u výrobků, určených pro koncového spotřebitele, to platí téměř beze zbytku. Regály v supermarketech tudíž překypují lákavými obaly naplněnými zdraví nebezpečným humusem, plným éček, a média zase lákají bulvárními nadpisy a články, přizpůsobenými vkusu potenciálních čtenářů, i když, v prípadě médií, to vždy neplatí, neb cílem článků může být i propaganda – to pro tento web, naštěstí, neplatí.

Co se týče úrovně některých článků, pak root.cz nemá pravděpodobně k dispozici takové finanční zdroje jako ihned.cz. Jeho majoritním vlastníkem je, tuším, Zdeněk Bakala, který mimo jiné získal za babku 45000 bytů OKR, vystavěných v období socialistického budování. Vašim názorům se vůbec nedivím, čerpáte-li z podobných zdrojů. Aniž jste to totiž zpozoroval, stal jste se obětí plíživé indoktrinace a zastáváte názory, které objektivně směřují i proti Vašim vlastním zájmům. Zhruba od devadesátých let totiž dochází k velké polarizaci společnosti, a to nejen u nás, jedná se o celosvětový vývoj, a střední třída, ke které pravděpodobně patříte, je tímto nejvíce ohrožena (viz např.články prof.Jana Kellera). Jediná záchrana pro Vás je diverzifikace informačních zdrojů, pro začátek doporučuji blisty.cz, později můžete přibrat i halonoviny.cz.

Nenechte se mýlit, ani úroveň článků a autorů na ihned.cz není taková, jak by se mohlo zdát z jejich korektního slohu a z v některých článcích obsažených číselných údajů. Jako příklad propagandistického mlžení, kterému většina jeho autorů i sama věří, by bylo možno uvést mediální cirkus kolem důchodové reformy a mandatorních údajů.

Omlouvám se za překlep v poslední větě, jedná se, pochopitelně, o mandatorní výdaje.

Jsou různé modely, jak dělat noviny. Seriózní noviny kupují lidé mimo jiné právě proto, že se nedopouštějí (tak často) bulvarizace tématu, a snaží se říct něco o podstatě popisovaného jevu. Protože většina lidí jsou slabomyslní idioti, odpovídají tomu i většinová média. Nakonec i v kultuře můžete vidět, že jsou nejúspěšnější Karel Gott, Eva a Vašek, Lunetik a podobné příšernosti. Prostě to odpovídá zájmům prostého lidu.
Na regálech v supermarketech můžete najít zdraví neškodící éčka. Jde o látky schválené k použití v potravinářství, ne o zákeřné jedy. Samozřejmě se občas zjistí, že něco není až tak bezpečné :). Detaily zde. Vyjma toho ale v supermerketech najdete organické (bio) potraviny, a ve spoustě případů i vysoce kvalitní potraviny. Jenže proč má obchod nabízet kvalitní zboží, když ho zákanzíci nechtějí? Čech si rád koupí nejlevnější špekáčky složené z vody, sádla, sojové bílkoviny a zvýrazňovače chuti E621. Několikrát dražší grilovací klobásy vyrobené ze 125kg masa na 100kg výrobku nechce. Delvita a Carefour zkoušely prodávat lepší potraviny, ale zákazníci je prostě nekupovali. Ještě 20 let po pádu komunismu lidé nevědí, že na kvalitě záleží, a proto je pro obchodníky zásadní být „jedničkou mezi nejnižšími cenami“. Zákazník to chce, zákazník to dostane.
Root je přece tvořen dobrovolníky zaměřenými na Linux. A kde jsou dobrovoníci, tam je jen kvalita, a vše je dobré. Nebo snad ne? :) A tvrdit něco o plíživé indoktrinaci na serveru plném lidí, kteří považují OS za náboženství, a dost tvrdě se brání „nevhodným“ faktům, to chce opravdu odvahu :)
Polarizace světa je nesmysl. ČR je jednou z nejvíce rovnostářských zemí na světě, a zkuste si holt zvykat, že to tak nebude navždy. Blisty mají občas zajímavé články, ale velké procento je jich naprosto mimo. Stavění na faktech vytržených z kontextu, překroucený náhled na věc, a ten celkový ublíženecký a alarmistický styl mi prostě nesedí. A halonoviny? To si snad děláte srandu. Z toho komunistického plátku, který na věci nazírá filtrem jejich úchylného pohledu na svět, je mi na zvracení.
Nevím jaký „mediální cirkus kolem důchodové reformy a mandatorních údajů“ máte na mysli. Jenom vím, že součaný důchodový systém bude potřebovat změnu, a mandatorní výdaje se vymkly kontrole. Minimálně to druhé ale není česká specialita. Například Itálie má státní dluh ve výši 104% HDP, Francie 64% HDP. Důvodem je pochopitelně nerovnováha příjmů a výdajů, a neochota politické reprezentace to řešit. V Itálii zadlužili každého člověka (včetně důchodců a novorozenců) částkou přes třicet tisíc USD, tj. více než 600k CZK. Kupodovu ani tam nikdo nebije na poplach, a dluh se dál vrší. Hlavně že v celé Evropě dostává různé dávky snad úplně každý, a lidé je považují za přilepšení k platu. Původně to má být prostředek, jak ochránit lidi v problémech před smrtí hladem. Za tuhle degeneraci může politická levice, a bude to samozřejmě tím horší, čím déle to bude trvat. V ČR jsme zatím nasbírali „jen“ okolo 30% HDP, tj. asi 100k Kč na osobu. Vzhůru do Evropy :)

Tato debata se poněkud vymkla kontrole a vzdálila se jak původnímu tématu, tak i zaměření tohoto webu. Přiznávám, že je to moje chyba. Tedy jen velmi krátce :

Člověk je do značné míry podmíněn prostředím, ve kterém žije, a úkolem umělecké tvorby by mělo být jej kultivovat. Tuto funkci by do jisté míry měly plnit i sdělovací prostředky. Za situace, kdy je vše podřízeno honbě za ziskem, kultura i média nutně sklouzávají ke kýči a k bulváru, neboť při absenci tvůrčí invence je velmi lákavé a pro přežití v podstatě i nutné získávat pozornost útokem na pudy potenciálního konzumenta. Pak se ovšem nedivte, že z většiny lidí se v takové atmosféře stanou tupí idioti. Když je někdo nucen žrát šrot, připomíná prase a také se jím po čase stane.

Když píšete s jistým pohrdáním o konzumentech levných potravin, měl byste vzít v úvahu, že zhruba 2/3 zaměstnanců mají mzdu pod celostátním průměrem. Kromě potravin musejí zaplatit i nájem a ostatní nutné výlohy, a to někteří z nich mají i děti. Takže bio potraviny pro ně asi moc nebudou, nehledě na to, že jejich nabízený sortiment není dostatečně široký, aby cele pokryl potřeby lidské výživy. V menších městech je pak jejich nabídka často malá až žádná. Nabízí se také otázka, zda prodej výrobků typu Vámi uváděných špěkáčků pod tradičními názvy není jen klamáním spotřebitele, když takové zboží má se špekáčkem společný jen tvar a možná trochu i chuť.

Pokud píšete, že „root je plný lidí, kteří považují OS za naboženství“, bylo by možno Vám opáčit, že Váš bůžek zase sídlí v Redmondu a některá fakta také máte problém přijmout. Pokud si vzpomínám na nějakou diskusi, naprosto zřetelný EMPIRICKÝ fakt, že Vista zcela propadla, a to hlavně ve firemní sféře, pro Vás byl zcela neakceptovatelný. Ale nic ve zlém, uznávám, že Vaše diskusní příspěvky převyšují průměr.

Celosvětová polarizace příjmů je rovněž empirický fakt, poměr platu manažerů k průměrné mzdě ve firmě zejména v USA se za posledních 30 let zvýšil řádově. Máte ovšem pravdu, že Česká republika podle Giniho koeficientu patří dosud k zemím s nejnižší diferenciací příjmů. Nacházíme se ovšem z tohoto hlediska poblíž zemí jako je Dánsko, Švédsko, Norsko a Japonsko. Jsme tedy v té nejlepší možné společnosti. K tomuto tématu by bylo možno obšírně diskutovat, toho se ale vyvarujeme.

Mediálním cirkusem jsem měl na mysli argumentaci ve prospěch privatizace důchodového systému poukazováním na podíl vyplácených důchodů na mandatorních výdajích státu. Pro Vaši informaci : současný průběžný důchodový systém může pokračovat dále, případné budoucí schodky jsou plně řešitelné paramerickými změnami. Žádoucí by byla pouze jistá modifikace, spočívající v oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu analogicky k systému zdravotního pojištění. To by totiž vládám znemožnilo prostředky, vybrané na důchody, používat k jiným účelům.

Se zadlužováním státu máte v podstatě pravdu, i když svádět to jen na levici by nebylo příliš objektivní. Co oblíbená pravicová předvolební mantra se snižováním daní ? Co ty bilboardy plné šťastných zdravotních sester, radujícíh se ze superhrubé mzdy, přičemž se již nikdo nezabývá tím, že chceme-li snížit příjmy státního rozpočtu, je nutno snížit také výdaje ? Bylo by též korektní i s těmito důsledky občany před volbami seznámit a zeptat se jich, zda si i toto skutečně přejí. Ještě si neodpustím poznámku, že socialistický stát hospodařil v podstatě s vyrovnaným rozpočtem a zahraniční závazky a pohledávky byly zhruba v rovnováze.

Navzdory původnímu záměru jsem se opět nadměrně rozepsal, vrátím se k původnímu tématu.

Článek byl uveřejněn v rubrice „Zprávičky“. Smyslem této rubriky je upozornit čtenáře na různé aktuality, které by je mohly zajímat, a uvést odkaz na původní zdroj. Účelem není podat ucelený popis nebo analýzu události. Řekl bych, že tento úkol článek v podstatě splnil, nebylo sice uvedeno úplně vše, ale jako základní informace to může stačit, případný zájemce si podrobnosti vyhledá sám.

Co se titulku týká, zjistil jsem, že i ostatní média, která byste jistě neoznačil za neprofesionální a za bulvár, použila titulky velmi podobné.

Příklady :

bbc.co.uk : „Judge bans Microsorf Word sales“

computerworld.com : „Judge orders Microsoft to pay $300M in Word patent case“ a podtitulek je „Injunction bars Word sales“

zpráva Reters na news.moneycen­tral.msn.com (!!!) : „U.S. court bars Microsoft Word sales“

a jako třešnička na dortu Váš oblíbený ihned.cz pana Bakaly : „Microsoft má zákaz na Word“

Jak tedy vidíte, titulek tohoto článku se nijak zásadně neliší od titulků, pod kterými zprávu uvedla ostatní média. Bylo by tedy poněkud unfair autora hanět.

Jinak Vám přeji příjemné zažívání zdravotně nezávadných emulgátorů, zahušťovadel, zvýrazňovačů chuti a konzervačních lá­tek.

Občasná off topic diskuse myslím nikomu nevadí. Zvlášť pokud je o světonázoru, a ne o receptech nebo koních :)
Stát je „družstvo“ lidí na daném území, které má povinnou účast, a stará se o věci, které je drtivě výhodnější dělat společně (obrana, stavba silnic). Stát není majitelem lidí, a není jeho úkolem lidi zušlechťovat. Tuhle odpovědnost má každý z nás vůči sobě. Nepleťte si stát s králem, vrchností, otrokářem nebo chovatelem dobytka. Chovatel dobytka asi bude chtít třeba udržet velikost stáda. Stát naopak nemá lidi finančně motivovat k plození dětí, protože to není v jeho kompetenci, ale v kompetenci těch lidí.
Bio je (jen) životní styl, to nevíte? Organická (stop českému překladu „bio“) mrkev není ze svého titulu nijak lepší, než běžná mrkev. Naopak organické potraviny mají v řadě případů například vyšší obsah plísňových toxinů, protože nejsou náležitě ošetřovány. Naštěstí se tahle mánie netýká větší části obilí. Mohl by se nám vrátit třeba ergotismus aka nemoc sv. Antonína, způsobený námelem obilí. Při něm mají postižení halucinace (viz též „soudy“ v Salemu), často oslepnou, a ještě před smrtí jim odpadávají ušní boltce, brady, rty, prsty i celé končetiny. Přímé přenosy by jistě byly populární na Nově :). Ohledně příjmů snad jen tolik, že zdravě se dá jíst i levně. Češi mají ovšem nejraději levnou směs (nejlépe přepáleného) tuku a cukru zapitou litrem levného piva. Psychicky slabší jedinci by asi tvrdili, že první místo v četnosti rakoviny tlustého střeva je boží trest :)
U potravin by mi bohatě stačilo, kdyby výrobci udělali jeden krok zpět. Výrobek nemusí mít duhové barvy, nemusí být parfémovaný, nemusí vydržet měsíc bez chlazení, a nemusí být ultra-levný. Většina spotřebitelů má ale jiné preference. Na rozdíl od uživatelů Linuxu ale vím, že si musím najít své dodavatele, a nemám právo své preference vnucovat ostatním (třeba zákazy prodeje, zavedením kvót a podobnými nesmysly).
Visty se prodalo víc, než XP ve srovnatelném období (řekněme rok po uvedení). Samozřejmě to mohlo být lepší, ale propadák vypadá trochu jinak. Firmy potom obecně nemají důvod nasazovat každou verzi každého SW, a obyčejně přecházejí se zpožděním. Loni jsem viděl několik firem, které právě migrovaly z Windows NT 4.0 na Vistu, a s tou pak zase pár let vydrží. Zjevným propadákem je naopak Linux, který je zdarma, a po 19 letech působení přesto získal jen cca 1% uživatelů desktopu. Vždyť i pre-release verze Windows 7 na některých trzích (např. ČR) předběhly Linux.
Platy managerů rostou v důsledku toho, že se zesložiťuje firemní prostředí. Ono je něco jiného vypěstovat na dvorku pohanku nebo porazit ve chlívu krávu, a něco jiného řídit výrobu bílé elektroniky v mezinárodní firmě. A pochopitelně to nese i jiné odměny. Špičkoví manageři 1) jsou ve společnosti vzácní, 2) z důvodu 1 nemají valný dopad na výši průměrné mzdy, 3) ze stejného důvodu jsou velmi cenění, 4) se mají dobře, což není nic proti ničemu. Ještě předejdu diskusi o odměnách mana gerů. Manager zabrání krachu továrny, která zaměstnává pět tisíc lidí, a díky jeho výkonu továrna skončí jen ve ztrátě. Nemožné se stalo skutečností, továrna funguje dál. Zaslouží vysokou odměnu za záchranu továrny, nebo mu mají vzít půl platu, protože továrna nevydělává? V tom druhém případě se na to vykašle, a továrnu zachraňovat nebude. Tolik k tomu, proč jsou manageři dobře placení, když podnik prodělává.
Giniho index je opravdu o ničem, takže ho přeskočíme.
Průběžný důchodový systém může pokračovat dále, ovšem změny parametrů by musely být drastické. Se stárnutím populace (viz celkový trend) se totiž mění poměr plátců a příjemců. Vyšší dožitý věk přitom neznamená delší dobu placení důchodového pojištění, ale spíš delší dobu čerpání z toho pojištění, protože ve vyšším věku už typicky nejste schopen pracovat. Průběžný systém funguje, dokud populace roste, protože se o malé množství starých stará velký počet mladých. Po WW2 to fungovalo ukázkově. V současné situaci je lepší spořící systém. Nakonec spořit na stáří je stejně přirozené, jako předzásobit se na zimu. To jsou věci, které umožňují existenci civilizace. Pokud lidé rezignují na svou základní odpovědnost vůči sobě, a přesunou jí na „vrchnost“, stanou se z nich logicky otroci „vrchnosti“. Moje rada: své finance rozdělte na finančí KPZ (zlato a diamanty), dlouhodobé a krátkodobé investice v poměru 20–40–40. Samozřejmě když vám stát vezme půlku platu na daních, tak to jde blbě :(
Pravice se logicky snaží snižovat daně, protože ví, že lidé se svými penězi zacházejí lépe, než to dělá stát. Stát totiž nemá motivaci. Státu na rozdíl od pekaře nebo pojišťovny nemůžete říct „za ty peníze mi dáváte málo, já jdu ke konkurenci“. Daně zaplatit musíte, a stát má na výběr daní monopol. Služby státu pak musí mít jen takovou kvalitu, aby lidé ještě nevyšli do ulic. K tomu přičtěte nízké platy ve státní sféře, způsob výběru kandidátů (trafika Frantovi, a tohle dáme Lojzovi který nikomu nevadí), a máte recept na katastrofu. Politická pravice typicky své návrhy typicky staví tak, aby byly v fiskálně neutrální (výjimky existují). Levice naopak vždy zvyšuje výdaje, zvyšuje daně, a ještě silně zvyšuje zadlužení. Jak prostí jsou ti, co se nechají uplatit slibem peněz, které jim levice sebrala z peněženky. Nechat se koupit za své vlastní peníze, to je přece vrchol stupidity. Kupodivu Češi na to skočí, kdežto takoví Američané by se hlasitě smáli.

Lidem s levicovým světonázorem vždy říkám, že pokud chtějí přerozdělovat, nemám s tím jediný problém. Snižme dane, a nechme levičáky, ať si vyberou své vlastní peníze navíc k daním, pěkně do svých fondů. Chcete 9 měsíců podpory v nezaměstnanosti? Dejte každý měsíc X% mzdy, a je vaše. Podobně funguje komerční pojištění automobilů, zdraví, majetku a dalších rizik. Levičáci ty fondy mohou mít jako neziskové (a samozřejmě nést odpovědnost za jejich financování). Když mě jejich nabídka osloví, tak se klidně k některým aktivitám sám připojím. Nakonec auta mám pojištěná.

Zprávička měla bulvární titulek, což není výjiečné. Bohužel ze zdroje uvedla jen účelově vybraná fakta. Zvláště od „komunity“ bych čekal lepší kvalitu.

Opět mi to nějak nedalo a posílám repliku, i když už by asi bylo načase diskusi ukončit.

Stát jistě majitelem lidí není, je však nutno si uvědomit, že tak jako polečnost není nic bez jednotlivce, tak ani jednotlivec není nic bez společnosti. Nebo se domníváte, že když vysadíte Billa Gatese na liduprázdný ostrov a za rok se pro něj vrátíte, bude sedět na pytli plném dolarů ? Individuální úspěch každého jedince nezávisí jen na něm samém, na jeho schopnostech a případně na náhodě. Záleží i na prostředí, ve kterém žije, na kultuře, která je výsledkem práce mnoha předchozích generací a především na ostatních členech společnosti, kteří vytvářejí nezbytně nutné jeviště pro jeho seberealizaci. Inteligentní člověk by si tohoto měl být vědom a vyvodit z toho minimálně jakýsi svůj morální závazek ke společnosti. Ti nejkvalitnější příslušníci našeho živočišného druhu pak usilují o to, aby svět byl lepší. Jen tato činnost totiž může dát jakýsi smysl naši individuální existenci. Podobně zřejmě uvažuje i Váš idol Bill Gates, který opustil vedení prosperující firmy a věnuje se charitativní činnosti. Neříkám, že je mi ten chlapík zcela nesympatický. Člověk, usilující jen o své hmotné blaho podobá se zvířeti, ženoucímu se za potravou. A společnost, která se zřekne svých přirozených funkcí, musí zákonitě zdegenerovat a stane se z ní skupina jedinců s permanentní válkou všech proti všem. Mírně hororovou vizí takové společnosti je jedinec, sedící ve sklepě u zabarikádovaných dveří s brokovnicí s upilovanou hlavní v ruce. Ostatně, všeobecný úpadek morálky a dekadenci všeho druhu můžeme vidět všude kolem nás. Snad číňané, kteří po západu možná převezmou štafetu civilizace, budou, díky konfuciánské etice, lepší, i když ani na to bych moc nesázel. Už se moc nakazili kapitalistickým bacilem.

Ve věci organických potravin jsem spíše reagoval na Vaši předchozí repliku, i když na ně nemám tak zcela negativní názor, jako Vy. Z ekologického hlediska to určitý přínos je, navíc je při jejich pěstování možno zaměstnat více lidí, než v klasickém zemědělství. Lidí je nadbytek a těch s nízkou kvalifikací zvláště. Námele bych se až tak nebál, dnešní agrotechnika a technologie zpracování zrnin by měla být schopna to odseparovat. Riziko spíše hrozí u dovozů potravin z méně vyvinutých zemí. Navíc se planeta otepluje paličkovice nachová prospívá v chladném a vlhkém prostředí …

Stravovací návyky v naší zemi jsou skutečně špatné, ale v tomto nejsme sami. Obezita velkého bratra za oceánem je také pověstná a četl jsem, že v jakémsi americkém městě policistům kvůli nadváze zakázali jíst koblihy.

Váš argument u prodeje Visty příliš nesedí. OS se nejvíce prodává jako OEM licence a většina prodaných počítačů je dodávána včetně OS. Protože celkový objem prodeje počítačů se v období od uvedení XP do uvedení Visty zvýšil, zvýšil se zcela zákonitě i prodej OS. Prodá-li se více automobilů, prodá se také více pneumatik a více volantů, to je jednoduchá rovnice. Nespokojenost firemní klientely MS řešil možností downgradu u business edice Visty. Různé námitky na adresu Vist ostatně tiše uznal i MS, když se u nové verze Windows snaží odstranit právě to, co mu bylo vytýkáno. GNU/Linux (ctím RMS…) bych za zjevný propadák rozhodně neoznačil. Podíl na trhu serverů je úspěch a ve skutečnosti bude z různých důvodů větší, než uvádějí občas zveřejňované statistiky (statistiky jsou tvořeny odhady na základě prodejů velkých firem, low-end řešení a instalace na starší HW nezachytí). Desktop ve stavu, použitelném pro skutečně běžného uživatele, není k dispozici zase až tak dlouhou dobu. Takové Ubuntu je dnes pro domácí uživatele velmi dobrá volba a, aniž bych Vás chtěl podráždit, možná i lepší než MS Windows (není nutno používat antivirový SW, snadná instalace aplikací v podstatě pro každou běžnou činnost pouhým naklikáním přes Synaptic, vše navíc zdarma a zcela legálně). Instalaci zvládne každý, kdo umí číst (a trochu i psát). Navíc je možno si systém vyzkoušet na live CD. Podpora HW je velice slušná a běžnému uživateli by měla stačit. Počítačové hry nehraji, nemohu posoudit, to možná určitý problém je. Bohužel, malá informovanost a setrvačnost dělá své. Možná by zvýšená aktivita BSA přiměla část uživatelů zamyslet se nad touto alternativou.

Firmy provozují celou řadu aplikací, určených pro MS Windows, a migrace na jiný OS na desktopu je pro většinu z nich těžko proveditelná. Výjimky se jistě najdou, masově ale něco takového v současné době nehrozí. MS může být zatím v tomhle ohledu klidný. Tipoval bych, že spíše hrozí ztráta firemních zákazníků u MS Office. 90 % uživatelů kancelářských balíků je používá na vytváření krátkých sdělení, zpráv, obchodních dopisů a jednoduchých tabulek, u kterých vystačí se základními početními úkony, součty a namalováním rámečku, případně vybarvením. OpenOffice je naprosto ekvivalentní náhrada. Pro GNU/Linux na desktopu bych nicméně určitý potenciál pro uplatnění viděl ve veřejném sektoru a ve školství.

Pojmy jako propadák nebo úspěch jsou relativní a jejich použití závisí na původním očekávání. Ta jsou pro Microsoft, jako pro dominantního výrobce, pochopitelně, velmi vysoká, zatímco GNU/Linux může spíše jen překvapit. Jinak podle článku na LinuxPlanet.com (Steven J.Vaughan-Nichols : „How Many Linux Users Are There (Really)“) je uživatelem GNU/Linuxu v podstatě každý.

Netvrdil jsem, že jsem pro absolutní nivelizaci příjmů. Vyšší výkon a náročnější práce má být, pochopitelně, i více odměněna. Ředitel má mít, samozřejmě, vyšší plat než někdo, kdo vydává ve vrátnici klíče. Jde spíše o to, aby se diferenciace příjmů držela v rozumných mezích a aby výše příjmu byla skutečně úměrná odváděnému výkonu. Zlaté padáky a bonusy manažerům, kteří přivedli firmu na buben, nejsou nikterak vyjímečné – viz též nedávné případy z USA, kde to též vyvolalo velkou nevraživost a veřejné pobouření. Neúměrný relativní nárůst učitých příjmů nebývale akceleroval zhruba v posledních 30 letech, hlavně v USA. V tomto období se výrobní základna nějak dramaticky nezměnila. Jistě, řízení podniku v době recese je podstatně složitější než v době konjunktury, za zhruba stejných podmínek ale porovnávat náročnost řídicí práce v různém období je dosti ošidné. Každá doba vyžaduje jiný typ znalostí a dovedností. Je to jako srovnávat náročnost práce námořního kapitána dnes a řekněme v 15. století. Na první pohled by se nám mohlo zdát, že ten dnešní to má složitější, je to tak ale skutečně ? Bez GPS, radaru a jiné techniky by ten dnešní možná velmi brzy i s posádkou polykal slanou vodu.

Bylo spočítáno, že průbežný důchodový systém může s nevelkými změnami fungovat dalších zhruba 20 let. Co bude pak, po pravdě řečeno, neví nikdo. Tzv. Bezděkova komise pracovala s výpočty na příštích 100 let, ovšem odhadovat tempo růstu, vývoj nezaměstnanosti, porodnosti a další podstatné veličiny na konci století má asi stejnou relevanci jako věštění z kávové sedliny. Předpoklady se začaly rozcházet se skutečností už po několika letech. Máte, pochopitelně, pravdu, že dochází ke změně poměru plátců a příjemců v důchodového systému. Je ovšem nutno si uvědomit, že k této změně dojde bez ohledu na důchodový systém. Jedině průběžný systém s garancí státu je schopen poskytnout jakousi záruku před případnými krachy penzijních fondů a, což je nesmírně důležité, před inflací, protože příjmy, ze kterých jsou odváděny příspěvky do systému, zpravidla inflaci kopírují – na rozdíl od vkladů, které jsou znehodnocovány. Každá úspora je v podstatě smlouva s budoucností a záleží na lidech za oněch x let, nakolik budou ochotni Vámi naspořené prostředky přijmout a směnit je za životní potřeby pro Vás. A pokud těch životních potřeb bude k dispozici málo (což je jádro argumentace o poměru plátců a příjemců), uspokojí nejprve sami sebe a teprve z toho, co zbyde, Vás. Čili Vaše úspory budou znehodnoceny. Dle Vašeho příkladu s úsporami na zimu : Pokud si schováte do sklepa brambory, budete v zimě v pohodě. Pokud si ale schováte peníze nebo jiné cenné předměty, co za ně dostanete bude záviset na množství brambor na trhu. Schovat si na důchod brambory ovšem možné není. Nevýhodami spořicího systému (soukromých penzijních fondů) je tedy především riziko krachu nebo vytunelování fondu, což v zahraničí není nic neobvyklého, a pravděpodobné znehodnocení úspor inflací. Dalším obrovským problémem, který je záměrně zamlčován, je extrémní nárůst zadlužení státu při přechodu na podobný systém, tedy tzv. opt-out. Stát by totiž musel nějakým způsobem „převést“ úspory přecházejících pojištěnců těmto fondům. Jenže dosavadní systém je průběžný, takže převést není co. Muselo by to tedy být řešeno zadlužením státu a jednalo by se o obrovské částky, dle zvolenémo modelu v řádu stovek miliard nebo bilionů Kč. Každý občan by tak vlastně důchod platil několikrát; musel by financovat důchody stávajících důchodců, musel by financovat opt-out a musel by si spořit na vlastní důchod. Velmi výhodné, že ano ? Jediný důvod, proč je podobná zrůdnost tak vehementně politickou reprezentací prosazována, je lobbing penzijních fondů a vidina teplých místeček pro odcházející politiky ve správních radách. Privatizací důchodového systému získají penzijní fondy prostředky řádu biliónů Kč a možnost s nimi „hospodařit“.

Vaše představy o pravici mi připadají příliš idealistické. Co se týče korupce, klientelismu, zadlužování státu a podobných věcí není mezi hlavními politickými stranami v dnešním politickém systému v podstatě žádný velký rozdíl, je to totéž jako porovnávat Persil s Vizírem. Ostatně, ODS a ČSSD se na obsazení funkcí a výnosných trafik nakonec vždy dohodnou. Trvzení, že levice rozhazuje peníze a pravice snižuje daně je jen otřelé klišé, které, porovnáno se skutečností, příliš nesedí. Dopustím se nyní úmyslně často používaného zkreslení a budu aplikovat pojmy levice a pravice na americkou politickou scénu : porovnejte si stav veřejných financí za
prezidentů Clintona a Bushe. Nakonec i náš současný rozpočet s rekordním deficitem sestavil pravicový geniální ministr Kalousek, který se proslavil v době svého působení na MNO nákupem padáků a neobyčejně výhodným prodejem
lukrativní nemivitosti v centru Prahy, v loňském roce pak tím, že spolu se svým šéfem v době, kdy hlavním tématem světových médií byla nastupující hospodářská krize, předpovídal pro ČR hospodářský růst a sestavil s tímto předpokladem státní rozpočet.

Návrh ve Vašem předposledním odstavci bych v podstatě bral, problém je v tom, že bez garance státu by to asi někdo rozkradl a ani ve světě, pokud vím, podobný model neexistuje. Zatím platí jeden stát = jeden systém a státy jsou organizovány na teritoriálním principu, takže člověk, žijící na nějakém uzemí, si nevybere. Život v komunistickém kibucu bych docela bral.

A ještě k té zprávičce : je potěšující, že od komunity očekáváte kvalitu, svědčí to o Vaši důvěře v neziskové aktivity, založené na dobrovolnosti. Bohužel, lidé nejsou dokonalí. Těžko říci, zda se autor s celým případem podrobně neseznámil, nedal si s článkem velkou práci a nebo zda chtěl předhodit Velkého Satana ke kamenování. Kdo ví …

Člověk je zvíře, ženoucí se za potravou. Ve skutečnosti jde o různé druhy prospěchu (hmotné zdroje, území, samice, postavení ve smečce). A víte, co je na tom fakt úžasné? Že to FUNGUJE. Dovolím si citát: „Že se můžeme naobědvat, to není z dobré vůle řezníka, sládka nebo pekaře, nýbrž proto, že dbají svých vlastních zájmů.“ Samozřejmě Adam Smith. Když ten pekař nebo sládek nebude mít zisk, tak nebude mít důvod pracovat. Všechny ty procesory, počítače, mobily, hudbu, filmy, housky, oběd v restauraci, pivo které si dáte k obědu, dům ve kterém se nalézáte, to VŠECHNO vytvořili lidé kvůli svému vlastnímu zisku. A přesto svým ziskem pomohli ostatním. Pochopitelně fungují i jiné motivace – apel na morálku (vyšší dobro, prospěch lidstva), apel na skupinovou soudržnost (komunismus, nacionalismus), soucit (aka dobročinnost). Ovšem ve srovnání s vlastním ziskem jde o motivaci velmi slabou a nestálou.
Všeobecný úpadek morálky a dekadence? LOL. O tom, jak je svět zkažený a dekadentní, a jak to v brzku povede ke konci světa, psali už antičtí klasici. A od té doby v každé generaci spousta lidí. Kupodivu se všichni mýlili. „I see no hope for the future of our people if they are dependent on frivolous youth of today, for certainly all youth are reckless beyond words…“ – Hesiod, okolo 700BC. Určitě by se našly lepší citáty, ale nemám zase tolik času.
U levicového vidění světa mi opravdu nesedí ten kolektivismus. Dobro skupiny je nadřazené právů jedince. O tom, co je pro skupinu dobré, zpravidla rozhoduje nějaká vrchnost nebo otrokář. V nejlepším případě se rozhoduje většinově, takže to vede k tyranii většiny (ad absurdum „vyhladíme blodňáky, většina tak hlasovala, takže je to OK“). Jak jsem psal, nejsem proti, pokud to takhle lidé provozují dobrovolně a za své vlastní peníze. Pro mě to není, kolektivistické experimety provádějte prosím na vlastním dvorku, a ze svého. Až to (opět) nebude fungovat, tak nekřičte na nečleny své komunity, a nesnažte se jim (opět) vyvlastnit vše co mají.
Stát nijak negarantuje, že něco nebude rozkradeno. Státní majetek se ve skutečnosti celosvětově rozkrádá ve velkém. Mnou popsaný model funguje u pojištění automobilů, nemovitostí, života, denní dávky v nemoci, a prakticky čehokoliv dalšího. Pojišťovny pak nikdo ve velkém nerozkrádá. No a my nepojištění budeme mít víc peněz, budeme nést vyšší míru rizika, a budeme šťatnější.
Jak byste určil správnou výši příjmu pro tu kterou profesi? Sešla by se komise chytrých chlápků? Asi ne, s cenami rohlíků a praček totéž také nefungovalo. Nechme to na nabídce a poptávce. Vždyť to řeší prakticky vše. Převis poptávky po nějaké práci žene nahoru její cenu, a lidé se na takovou práci orientují. Převis poptávky snižuje cenu dané práce, a lidé hledají práci v jiných oborech. No a jestli závidíte plat managerovi, tak si udělejte školu. Ekonomku na rozdíl od technických oborů dodělá většina studentů. Za pár let můžete být manager-začátečník, a za 10 let možná budete ultra-úspěšný manager s vysokým příjmem. A nebo ne, jestli na to nemáte. Každý má na výběr. A kdyby mohl dělat špičkového managera každý, tak by to rozhodně nebylo dobře placené. Ten „neúměrný nárůst platů“ je ve skutečnosti v pořádku. Jak říkám, je to i vaše šance.
V 15. století byli kapitáni nejspíš placení dost dobře. Mimochodem na některých lodích z Evropy do USA umíraly desítky procent pasažérů (dost možná to bylo o století nebo dvě později). Asi nic moc :/
Průběžný důchodový systém musíte plánovat tak, aby vydržel minimálně dnešním 20-letým. Ti půjdou do důchodu za cca 50 let, a těžko jim můžete říct, že nevíte, jestli ten současný systém bude za 20 let ještě fungovat. On totiž asi nebude. Navíc těch 20 let nutně potřebujete na implementaci systému jiného. Jinak ještě naše generace bude bez důchodů (viz příběhy zkrachovalých států).
Stát může garantovat nějaký minimální důchod, resp. rozpustí peníze, které v dané době vybere. Jestli to bude málo, nebo ještě méně, to teď nikdo neví. Ale se změnou poměru plátců a příjemců to musí být C.P. ještě nižší procento průměrného příjmu, než dnes. A ostatní úpravy systému nemohou zakrýt relativní snížení objemu prostředků. Budou důchody v současném věku, ale nižší. Nebo v současné výši, ale později, aby se jich dožilo méně lidí a na kratší dobu. Jak ten balík

přerozdělíte, to je (pro tuto diskusi) celkem jedno – prostě bude menší. Takže si spořte sám, jinak půjdete dost možná žebrotou.
Smyslem spoření je mimo jiné ochrana peněz před inflací (za kterou může do značné míry stát). Vklady naopak s časem obecně nabývají na hodnodě. Je to o vhodné volbě prostředků, kterou jsem rámcově popsal.
Ekologické zemědělství: údajné globální oteplování námel jen tak nezlikviduje. Navíc plísně a jejich toxiny jsou svinstvo v každém případě. K tomu připočtěte problémy „ekologického“ zemědělství s koloběhem dusíku, rizika potravinové bezpečnosti spojená s hnojením biologickými materiály (žloutenka, listerióza) atd. A že se zaměstná více lidí? To bychom také mohli rozmlátit stroje v továrnách, aby měli dělníci práci :)
Přechod na spořicí důchodový systém samozřejmě bude současné plátce zatěžovat. Jenže pokud mají tihle lidé dostat důchod, tak musejí buď celé dny a noci souložit bez antikoncepce, nebo si na důchod šetřit. Jediným řešením je postupný přechod. Jinak opt-out by měl spočívat jen v tom, že budete část platby spořit namísto jejího rozpuštění do dnešních výplat důchodů. A závěrečná: když komouši ty důchodové fondy použili na radostné budování socialismu, někde se to projevit musí.
Vista není špatný produkt. Samotné uvedení provázela kritika (proč vlastně, je v tom spousta chyb), ale takové hlasy jste mohl slyšet i u Windows XP, windows 2000, Windows ME, windows 98 atd. Jenom to tentokrát MS nezvládl z marketingového hlediska. K tomu Vista není vhodná na slaboučká netbooky (minimálně ne na ty nejstarší), a řada věcí opravdu mohla být lepší. Například ta kombinace WPF dialogů s fixed-size dialogy pocházejícími z Windows 95 a 3.x není dvakrát šťastná. Ale jak říkám, propadák vypadá úplně jinak.
Linux má poměrně velký podíl na internetu, protože tam je na prvním (i posledním) místě cena. Do firemní aféry ale Linux pronikl velmi omezeně. MS naopak za stejnou dobu trh serverů prakticky převálcoval.
Na rootu čtu už minimálně 10 let, jak je poslední distro ideální náhradou Windows na desktopu. A tak jako to nebyla pravda před 10 lety, není to pravda ani dnes. Administrace Linuxu je pro laika zcela neuchopitelná, podpora HW mizerná, lokalizace špatná (desítky procent textů bez lokalizace, viz Ubuntu LaunchPad), nápověda nekvalitní či chybějící (zkuste si vyhledat v nápovědě změnu rozlišení obrazovky, přidání uživatele, přidání tiskárny apod), a dostupnost SW prakticky nulová. Open source aplikace jsou často úděsné (třeba Gimp), a řadu aplikací na Linux prostě neseženete (osobní finance, firemní finance, výukové programy, hry, ty hromady aplikací pro hospodyně, filatelisty, potápěče a další, a dokonce ani nepřehrajete BluRay disk). Antivirus na Linuxu používat nemusíte, ale to jen díky tomu, že je mezi uživateli tak vzácný, že pro něj nestojí za to psát malware.
MS Office se skvěle prodává ve verzi pro studenty a domácnosti, MS byl velmi překvapen. Za CZK 1300 dostanete nejlepší kvalitu na trhu, a nemusíte nic řešit. Firmy od MS Office jen tak neodejdou, protože potřebují komunikovat s okolím. OpenOffice totiž neumí správně importovat ani otevřený OOXML založený na XML, ani nyní již otevřený DOC/XLS/PPT. Navíc ve firmě nemůžete dát 80% lidí jeden office balík, a 20% jiný. K tomu přičtěte fakt, že lidé z IT typicky umí s MS Office méně, než schopní každodenní uživatelé. Navíc většina firem používá workgroup MS Exchange (který si uživatelé Linuxu často pletou s pouhým mailovým serverem).
U zprávičky těžko posoudit, zda šlo o neschopnost, nebo záměrné zamlčení důležitých fakt. U komuniťanů člověk nikdy neví. Autoři zpráviček zjevně často neumějí anglicky, a někteří ani česky. Že z nich padají zmetky, to nepřekvapí. Vždyť ty zmetky padají i z profesionálů :/

O tom, do jaké míry člověk je či není zvíře, by bylo možno dlouze diskutovat. Řekl bych to asi tak, že člověk není JENOM zvíře. Asi podobně, jako zvíře není jenom směs chemických sloučenin. Postavení člověka (a nemyslím nutně jen toho na naší planetě) ve vesmíru velmi dobře rozebírá dnes již, bohužel, nežijící undegroundový marxistický filosof Egon Bondy v eseji „Juliiny otázky“. Stručně nastíním. Vývoj vesmíru prošel od fáze záření, přes vznik atomů, molekul a složitějších organických sloučenin až ke vzniku života a nakonec člověka. Každá z těchto vývojových etap představuje jakousi strukturní vrstvu, ze která je vybudována nová struktura vyšší úrovně, která si už žije do jisté míry samostatným životem. Se vznikem člověka vznikla i nová úrověň reality – svět racionality a etiky. Člověk představuje jakýsi vývojový mezičlánek k této vyšší fázi ve vývoji vesmíru. Svými kořeny ale stále spočívá v předchozí „biologické“ vrstvě a je tak nucen zažívát stálý svár mezi etikou, určovanou rozumem, a pudovým nutkáním k uspokojování svých fysiologckých potřeb. Je nicméně jeho „úkolem“ (úvozovky proto, aby to nebylo chápáno teleologicky) tuto fázi překonat. Nebudu rozebírat jak, je to ale úplně jinak, než si teď možná myslíte. Pro naši diskusi to není podstatné, šlo mi jen o polemiku s Vašim výrokem, přirovnávajícím člověka ke zvířeti.

Citátek byl hezký a chápu Vaši myšlenku, nemáte ale pravdu v tom, že všichni, kdo poukazovali na úpadek mravů, se mýlili. Antický Řím a s ním i celá antika skutečně neslavně skončil a následovalo 1000 let temna. Ostatně, tehdejší kult násilí v antickém Římě přímo evokuje podobu s dnešním stavem společnosti. Krvavé orgie typu gladiátorských zápasů, předhazování křesťanů lvům a jiné tehdy oblíbené kratochvíle se od programů některých televizních stanic zase tak moc neliší.

Adam Smith byl profesorem etiky a trh pokládal ze prostředek, nikoli za cíl sám o sobě. Na to se s oblibou zapomíná. Jeho dílo je velkým přínosem především v tom, že pochopil úlohu práce při vytváření hodnot. Není to ovšem konečné stadium ve vývoji politické ekonomie, asi podobně, jako Newtonova Principia nejsou definitivním dílem ve fyzice. Toto mé tvrzení nijak nepopírá význam Adama Smitha. Svět se ale točí dál a za těch přibližně 250 let se svět změnil a úroveň civilizace také někam pokročila.

Nemáte pravdu, že všechno vytvořili lidé kvůli svému zisku. Tak například dle Vašeho příkladu dům, ve kterém se teď nalézám, byl postaven v roce 1949 v rámci poválečné výstavby a motivací pro jeho stavbu bylo zajistit obydlí pro pracující lid. A rohlík ke svačině mi před 20 lety někdo upekl ne proto, aby dosáhl zisku, ale proto, že cílem výroby bylo uspokojování potřeb lidí a peníze byly jen nezbytným prostředkem, jak vyrobenou produkci rozdělit na základě zásluh a potřeb, nikoli cílem samým o sobě. Ta motivace byla „společenská“. Bohužel, vývoj racionality na této planetě ještě nepokročil dostatečně daleko, aby lidé byli s to to chápat a ztotožnit se s tím. Proto to také krachlo. „První kontakt“ dle zdejšího oblíbeného seriálu „Star Trek“ se tak odkládá na neurčito.

Ani motivací jedinců, jak jste ostatně naznačil sám, nemusí být jen osobní prospěch. Albert Einstein nevymyslel teorii relativity proto, aby mu zvýšili plat. A ani sám Adam Smith své dílo nevytvořil kvůli honoráři. A není ani jistě náhodné, že právě ty největší osobnosti lidských dějin nebyly motivovány vidinou zisku. Jméno „Galileo Galilei“ zná každý školák, kdo ale zná jméno nejbohatšího muže té doby nebo třeba jméno tehdejšího španělského krále ? Skoro nikdo, protože z hlediska historie to byli jen bezvýznamní a zaměnitelní mravenečkové. Ostatně, i ten pan král byl možná motivován jinak než vidinou moci a bohatství. A nakonec vlastně i Vy ve svém volném čase děláte PR Microsoftu.

Pokud Vám u levicového vidění světa nesedí kolektivismus, tak bych se u tohoho pojmu rád zastavil. Slovo kolektivismus není totiž pro socialistickou nebo hypotetickou komunistickou společnost přesné, možná je dokonce naprosto nevhodné. Strategickým cílem komunismu je totiž svobodný rozvoj každého jedince, nikoli někoho omezovat. V současném systému se většina lidí těžko může svobodně rozvíjet, pokud větší část bdělého stavu jsou nuceni strávit bojem za obstarání svých životních potřeb. Právo na práci a přiměřenou odměnu, bydlení, zdravotní péči, zaopatření ve stáří či v nemoci má být ve VYSPĚLÉ civilizaci základním právem každého jedince, o kterém se nediskutuje a které nikdo nezpochybňuje. Teprve naplněním těchto základních lidských práv získává JEDINEC (úmyslně toto zdůrazňuji, abyste viděl ten rozpor s kolektivismem) potřebnou volnost a svobodu pro svoji seberealizaci. Od jedince je jen nutné a naprosto legitimní požadovat, aby oplátkou za to odvedl přiměřené množství práce. Množství práce, které odvede, by si pak od určité minimální výše měl mít možnost určit sám, a na základě tohoto množství dostat odpovídající podíl na vytvořeném produktu. Takto má vypadat vyspělá civilizace. Tečka. Ani autoři zde již zmíněného Star Treku si pro budoucnost lidstva nedovedli vymyslet nic jiného, než jakousi formu komunismu.

Kapitalistické tržní hospodářství už ze své podstaty tyto cíle naplnit nemůže, a proto je tento systém z morálního hlediska špatný a pro inteligentní bytosti od určitého vývojového stupně výše ostudný a zavrženíhodný, asi podobně, jako je od určité civilizační úrovně nepřijatelné otrokářství. Tohoto stupně jsme zatím, bohužel, nedosáhli, a vzhledem k alarmujícímu apetitu téhle civilizace devastovat prostředí, ve kterém žije, toho možná nebude dosaženo nikdy. To, že někdo vyrábí housky nebo mobily s tím nemá co dělat, hlavní důvod pro zavržení kapitalismu je především etický.

A k tomu výroku, že trh funguje, asi tolik : To, že něco funguje, by Vás nemělo až tak překvapovat. Ono totiž nějak funguje skoro všechno. Vesmír se řídí přírodními zákony a vždy se nakonec vytvoří nějaký více méně stabilní rovnovážný stav, který vykazuje nějakou míru stability. Kdybyste byl ještě větší fundamentalista a chtěl např. potlačit funkci státu v oblasti vnitřní bezpečnosti a navrhoval zrušit policii, také by to nějak „fungovalo“. Patrně by funkci policie převzaly mafie a bezpečnostní agentury, za výpalné by Vás chránily a udržovaly jakousi bezpečnost, kde by se nezávislí zločinci moc neuplatnili. Pak byste také mohl tvrdit, že to funguje.

Jiná otázka je, zda něco funguje tak, jak by bylo záhodno. Já bych tohle o tržním hospodářství rozhodně netvrdil. Kdyby naši planetu pozorovali mimozemšťané z onoho již několikrát zmíněného Star Treku, chtělo by se jim asi zvracet.

Ekosystém planety je v rozvalu, lidé v nejchudších částech světa se množí jako králíci, většina obyvatel nemá zajištěnu potravinovou bezpečnost a nemá k disposici nezávadnou vodu ani lékařskou péči. Nejmocnější a nejbohatší země světa se topí v dluzích, za které vede nesmyslné války pod vyspekulovanými záminkami, aby byl nasycen vojensko-průmyslový komplex. (Btw : polovinu státního dluhu USA drží Čína, kde vládne Vámi nenáviděná komunistická strana. Socialismus to sice už moc není, ale čistý kapitalismus také ještě ne, alespoň ne v tom Vašem pojetí. Možná byste měl na seznam zločinů komunismu připsat financování války proti vousatému Bínovi v turbanu. A zamyslete se nad tím, že tento druh kapitalismu se silnou ingerencí státu funguje mnohem lépe než kapitalismus „bez přívlastků“. Ostatně, kapitalismus „bez přívlastků“ mají ve většině rozvojových zemí.) Navíc v této nejbohatší zemi světa (USA – trochu jsem mezitím odbočil) 40 mil. jejich obyvatel nemá ani zdravotní pojištění a homeless zde přibývají jako nikdy předtím. O úrovni školství v té zemi pomlčím, viz vtipný příspěvek JardyP v této diskusi. Naproti tomu se majetkově zcela odtrhla malá skupina, jejíž členové doslova nevědí co s penězi, a jejichž majetky převyšují HDP nejchudších zemí. Na světě je přes bilon USD ročně věnován na zbrojení a zhruba podobná částka na reklamu. Proč a nač ? Příslušnost ke střední třídě, kterou např. pravicový novinář a historik Paul Johnson považoval za hlavní příčinu rozmachu západní civilizace, je dnes evoluční nevýhodou. A co že dělají nejlepší mozky planety, potenciálně schopné tuto katastrofu manažersky a technicky zvládnout ? Burzovními spekulacemi hromadí virtuální bohatství nebo vymýšlejí co nejplacatější mobily pro adolescenty, a to ještě v tom lepším případě. V tom horším se věnují vynalézání zbraňových systémů, například válečného robota ve tvaru hada, jak jsem nedávno četl. Nový způsob, jak zlikvidovat Bin Ladina : dostane ho kybernetický chřestýš.

Tržní hospodářství je v současné době ve většině zemí světa, a vy trvdíte že funguje ??? Stav téhle planety vypovídá o něčem naprosto jiném. Trh za sebou zanechává hromady obětí a není ani nijak efektivní z hlediska využívání přírodních zdrojů, které má lidstvo k disposici.

A co to vlastně ten trh je, a co řeší ? Když si to trochu zjednodušíme, můžeme říci, že v podstatě konečným cílem veškeré výroby je uspokojení potřeb koncového spotřebitele. Každý finální poptávaný produkt má nějaké své vstupy : materiál, polotovary – výrobky jiných výrobců, lidskou práci, opotřebení výrobních nástrojů, kde každý z těchto elementů vstupuje v určitém množství. Každý polotovar má opět svůj „kusovník“ a takto bychom mohli pokračovat. A trh je vlastně analogový počítač, který toto gigantické MRP s plánováním kapacit řeší. A, jak jistě více, s postupem techniky byly pro převážnou většinu aplikací analogové počítače nahrazeny těmi digitálními. Pokud chce lidstvo přežít a zvrátit alarmující stav na této planetě, není jiná cesta než nahradit zastaralý analogový shit modernějším prostředkem – racionálním plánováním s využitím soudobé výpočetní techniky. To je z technického hlediska reálně uskutečnitelný projekt. Ostatně, všechny firmy také plánují a nenechávají své organizační útvary mezi sebou svobodně interagovat na tržních principech. Takový podnik by asi dlouho nevydržel.

K tomu platu managementu : Dopouštíte se obvyklého omylu, pokud se domníváte, že každý, kdo kritizuje nadměrnou diferenciaci příjmů, musí nutně někomu závidět jeho plat. Korupci a klientelismus jste také kritizoval. Závidíte to někomu ? Ostatně, já na tom zase až tak nejhůř nejsem, se svým platem jsem spokojen a fňukat nemám důvod. Ptáte se, kdo že by tedy měl výši těch odměn stanovovat ? Já věřím, že problémy se mají a dají řešit rozumem a že je to efektivnějsí a spravedlivější, než živelnost. Ostatně, proto je také člověk evolučně úspěšnější než orangutan. Takže na Váš dotaz – ano, měla by se ne sejít, ale scházet pravidelně komise chytrých chlápků. Ti by ovšem neměli střílet od pasu výše mezd, ale stanovit nějaké ukazatele a způsob jejich měření a vyhodnocování. Výsledkem zpracování reálných dat by pak měly být nějaké podklady pro stanovení výše mezd. A měla by, pochopitelně, také existovat zpětná vazba, proto to pravidelné scházení.

U těch rohlíků a praček to také docela fungovalo, a to s primitvnějšími prostředky, než máme k dispozici dnes. Jen vy to nechcete vidět, protože Vás indoktrinoval pan Bakala.

Domníváte se, že trh pracovních sil perfektně reguluje mzdy ? Když nějaká banka vyhlásí konkurs na místo referenta, přihlásí se tolik uchazečů, že je nutno udělat předběžný výběr. Pokud odseparujete úplná vemena, není mezi těmi uchazeči většinou až tak podstatný rozdíl. Zedníků je naopak nedostatek. Proč tedy platy referentů stále rostou a platy zedníků nejsou nic moc ? Protože ten „trh“ je daleko složitější mechanismus a to celé vůbec nefunguje tak jednoduše, jak naznačují různé oblíbené příklady o pekařích a rohlících.

Postupme dále.

Průběžný systém bude, pochopitelně, fungovat i po dvaceti letech. Možná jsem to neformuloval nejlépe, chtěl jsem říci, že po tak dlouhé době už nelze efektivně kalkulovat přibližnou výši odvodů, neboť podstatné parametry pro jejich určení nelze odhadovat. Vy byste dokázal říci, jak velká bude za 20 let nezaměstnanost, hospodářský růst nebo porodnost ? A za 50 let ? To je stejné, jako kdyby někdo v roce 1900 dělal podobné odhady pro rok 1950 a činil z toho závěry. V té době si i seriózní vědci mysleli, že vzdušný prostor nad Prahou bude v roce 1950 plný balónů a řiditelných vzducholodí. A přelomové historické události typu dvou světových válek a socialistické revoluce v Rusku by asi sotva kdo mohl vzít v úvahu.

Možná jste ne zcela pochopil určitou část mé argumentace. Jestliže, dejme tomu, za oněch 50 let bude poměr aktivně pracujících k důchodcům 2 / 1 (vymyšleno jen jako příklad), pak dva pracující budou muset živit jednoho důchodce bez ohledu na to, jaký bude v daném státě důchodový systém. Buď budou mít stanoveno, že budou odvádět x % ze svého příjmu výměnou za to, že ve stáří bude někdo živit zase je (průběžný systém), nebo budou o produkty své práce soupeřit na trhu s důchodci (spořicí systém). A protože těch produktů bude málo a spotřebitelů hodně (kvůli poměru 2 / 1), jejich cena zákonitě poroste. Příjmy aktivně pracujících budou inflaci s menším zpožděním kopírovat, Vaše úspora se moc zvyšovat nebude. Úspora na důchod může fungovat, pokud těch spořících nebude mnoho. Když ale bude spořit každý, skončí to znehodnocením úspor. Z logiky věci. Peněž ani zlata se nikdo nenají. Když se zvýší poměr množství peněz k poptávanému zboží, cena zboží jde nahoru, hodnota peněz dolů. Za ty „peníze“ si dosaďte cokoli chcete, třeba zlato nebo diamanty, na podstatě věci to nic nemění. Spoření Vám ale nevymlouvám. Pokud příjmy > výdaje, co byste s tím také dělal, že ano ? Bill Gates je daleko, takže na charitu dávat asi nebudete. Jak ale vidíte, i kdybyste si spořil, je pro Vás lepší, aby většina lidí jela v průběžném systému.

Krachy investičních fondů až tak moc vyjímečné nejsou. Ostatně, pokud zkrachuje zrovna ten Váš a Vy místo důchodu budete muset žebrat před supermarketem s čepicí v ruce, bude Vám jedno, jestli jich zkrachuje 1 %, 5 % nebo třeba jen 0.01 %. Bankrot státu je jistě vážná věc, je to ale trochu něco jiného než krach firmy. Pro firmu to s dost velkou pravděpodobností může znamenat definitivní konec, stát ale pokračuje dále, dále vybírá daně a situace se časem nějak vyřeší. To, co je v podobné situaci nejvíce ohroženo, jsou právě úspory.

Smyslem spoření je ochrana peněz před inflací a vklady obecně nabývají na hodnotě ? Vezměte hodnotu svých aktiv na začátku spoření, povyšte to o míru inflace za jednotlivá léta spoření a porovnejte se současným stavem vaší úspory. Uvidíte, o kolik jste přišel. A pak si ještě můžete pouvažovat o tom, nakolik oficiální procento inflace odpovídá změně hodnoty Vašeho spotřebního koše. Opět – nic proti spoření jako takovému, jen bychom si měli být vědomi toho, ža část našeho příjmu, který spoříme, ve větší či menší míře mizí jako pára nad hrncem.

Za inflaci nemůže stát, alespoň ne nějak principiálně, i když pochopitelně, konkrétní hospodářská politika státu a centrální banky má na inflaci vliv. Samotná inflace je ale geneticky zakódována v kapitalistickém hospodářském mechanismu stejně jako nezaměstnanost, bankroty a další podobné jevy. Ostatně jistě víte, že největším strašákem buržoasních národohospodářů je deflace. To je považováno snad za ještě větší zlo než znárodňování (vzpomeňte na „lost decade“ v Japonsku a co vše o tom bylo napsáno).

Levičáci, pravičáci :

Jak jsem již napsal, zatím platí jeden stát = jeden systém. Také by se mi líbilo, kdyby to bylo jinak. Bohužel, není a já to nezměním. A nemám na to, abych v rámci státu vybudoval alternativní systém, jak navrhujete. A i kdybych toho schopen byl, byla by to zase jen v podstatě soukromá iniciativa se všemi nevýhodami, které to s sebou nese. Jinak k Vašim poznámkám o výši daní a o tom, že v USA by se něčemu takovému lidé vysmáli : Já jsem jednoznačně pro, aby všechny dluhy veřejných rozpočtů byly splaceny a aby rozpočet byl vyrovnaný. Daně musí být stanoveny takovým způsobem, aby pokryly výdaje státu. Kdo chce snižovat daně, nechť vypracuje návhr škrtů na straně výdajů a pokud se ty škrty budou dotýkat občanů, ať je s tím seznámí a pak se jich zeptá v referendu, zda si takové změny přejí. Bude-li to schváleno, v pořádku, provedeme škrty a snížíme daně. Státní rozpočet bude vyrovnaný. Jakýkoliv jiný postup vede buď k zadlužování státu, nebo je to podvod na občanech. A jakže vypadají daně v tak vychvalovaných USA ? Kupodivu, na rozdíl od ČR, je tam výrazná daňová progrese a daňové sazby se pohybují v rozmezí 10 – 35 %, z čehož by pana Bakalu asi ranila mrtvice. Nu což, alespoň by Vás nemohl dále indoktrinovat.

Ekologické zemědělství :

Ta moje poznámka o globálním oteplování a námelu nebyla myšlena nějak vážně, byla to spíš jen taková narážka na důsledky lidské činnosti. Všechno má své klady a zápory, současný způsob hospodaření (pod tím slovem nemám na mysli jen zemědělství), založený na rabování přírodních zdrojů udržitelný není, to snad musí být jasné každému inteligentnímu člověku. Ve věci zemědělské výroby nejsem nějaký fundamentalista. Od toho zde přece máme aplikovanou vědu, aby řešila Vámi naznačené problémy a navrhla vhodné agrotechnické postupy (problémy s dusíkem lze zmírnit např.vhodným střídáním plodin – některé rostliny jsou schopny vázat dusík z atmosféry, nákazy – hnojení neprovádět v nějakém období před sklizní, atd.). Mimochodem, pokud se bojíte nákaz, měl byste se spíše zamyslet nad důsledky chudoby části našich spoluobčanů a nad důsledky migrace. Vozík v supermarketu před Vámi mohl osahat někdo se svrabem nebo žloutenkou a pochrchlat tuberkulózní bezdomovec. Tytéž osoby mohly před tím prohrabávat housky, na kterých si pochutnáváte ke snídani. A tato rizika budou narůstat !

Stroje rozbíjet nemusíme, ale práci lidé potřebují. Karel IV nechal stavět hladové zdi, aby zajistil obživu městské chudině. Vymyslete něco lepšího. Trh si s tím viditelně poradit nedokáže.

IT :

Vista velký úspěch rozhodně nezaznamenala. Od firmy jako Microsoft se zkrátka očekávalo něco lepšího. Tato očekávání, ostatně, živil i sám MS. OS má sloužit jako prostředí ke spouštění aplikací a nemá zbytečně odčerpávat systémové zdroje. Uživatel nemá počítač proto, aby pozoroval okna a vykřikoval „Wow !“. Pro firemního zaměstnance to platí tím spíše. Ostatně, jistě si vzpomenete také na zveřejnění části interní komunikace v MS, kdy nějaký člen vedení firmy nazval svůj nový notebook s Vistou „2000 $ mail machine“. Takže za tím nejsou jen nepřející blogeři, kteří šíří pomluvy. Vista je zkrátka takový mamut.

Napsal jsem, že GNU/Linux na desktopu pro většinu firem není. Považoval jsem ho za vhodný pro běžného uživatele a to typicky není potapěč, takže ty hromady aplikací pro ně vynecháme.

Nápověda je v MS Windows kvalitnější než v GNU/Linuxu. I ta má ale své mouchy. Při vyhledávání je nutno proklikávat se odkazy a nezřídka se stane, že se vrátíte na stejné místo, kde jste začal. Nebo se dostanete k nějakému banálnímu textu, který Vás moc nepoučí a popisuje jen to, na co byste přišel také i bez nápovědy. Nápověda je lokalizována, ale překlad také není místy úplně nejlepší, alespoň soudě podle některých občas se vyskytujících obratů, které nejsou charakteristické pro český jazyk. Nechce se mi hledat příklady, ale sám víte že to tak někdy je. Pokud řešíte nějaký problém – havárie MSOffice nebo něco podobného, dostanete rady provést update a či něco v podobném duchu, které nejsou příliš užitečné. Pídíte-li se dále podle kódu chyby, skončíte stejně na webových stránkách v angličtině, takže i ta lokalizace má svou hranici.

Ale uznávám, že je ta nápověda o hodně lepší než v GNU/Linuxu. Nápověda pro Vistu je obsáhlejší než pro XP, je tam ale zase více toho proklikávání, které jednak otravuje a navíc uživatel se v tom ztrácí.

Pro GNU/Linux lze velmi dobře nalézt pomoc na internetu. V dalším se budu držet Ubuntu. Na wiki.ubuntu.cz najde uživatel velmi přehledně popsány základní úkony při správě počítače a popsány aplikace, které může běžný uživatel potřebovat. Textu tam není zbytečně moc a doplněno screenshoty je to velmi přehledné. Navíc uživatelé nejsou až takoví blbci a vesměs umějí číst. Takže, dle Vašeho příkladu, pokud budou chtít přidat uživatele nebo změnit rozlišení obrazovky, člověk s IQ >= 80 zkusí i bez nápovědy kliknout na položku „Systém“, pak tam má nabídky „Volby“ a „Správa“ a poté si přečte „Uživatelé a skupiny“ nebo „Display“, přičemž ty popisky má doplněny ještě obrázky. Troufám si tvrdit, že průmerně inteligentní člověk tyto úkony v Ubuntu zvládne rychleji než ve Vistě. Nabídka v Ubuntu je totiž dosti jednoduchá a přehledná. Většina lidí do nápovědy leze, až když jsou v úzkých. Když budete mít nový mobil a budete chtít poslat SMS, tak to také nejprve nějak zkusíte a teprve pokud byste neuspěl, přečtete si návod. Hovořit o neuchopitelnosti administrace tedy není příliš namístě.

Proč považuje Gimp za úděsný, to prostě nechápu. Je to přece populární aplikace, která dobře plní svůj účel.

Hovořil jsem o běžném uživateli a pro něj se mi podpora HW dostatečná zdá.

Když píšete, že MS Office pro studenty a domácnosti se prodává skvěle a že MS
byl překvapen, budu tomu věřit. Insider by to měl přece vědět. A proč také ne. Já s Vámi souhlasím, že je to v současné době nejlepší aplikace tohoto typu. Za zhruba Vámi uváděnou cenu dostane člověk licenci pro tři počítače. Jedna licence za 400 Kč, to je dobrá koupě. Pokud někdo nabídne kvalitní produkt za dobrou cenu, prodá. Ostatně, jak jste sám napsal, češi mají nízké ceny rádi.

Neměl jste pravdu, když jste napsal, že ve firmě není možno dát 80 % lidí jeden office balík a 20 % jiný. Ve firmě, kde já pracuji (výrobní podnik, zhruba 130 pracovních stanic), to takto už několik let funguje. A to naprosto bez problémů. Pro společnost, zabývající se výrobou, je totiž tou hlavní aplikací ERP systém nebo nějaký slepenec aplikací, který zhruba plní tuto funkci a nějaký office není středem zájmu. Ten se bere jen jako automatická součást pracovní stanice (tam, kde je zapotřebí) – zhruba tak v duchu před lety známého článku „IT doesn't matter“. Problémy se vzájemnou kompatibilitou nejsou žádné. Ostatně, i kdyby byly, tak vesměs by v takovém případě nešlo o nic jiného, než o přečtení dokumentu, takže drobná změna vzhledu by nikomu nevadila, neb důležitý je obsah. Na serverech máme : Digital Unix, CentOS, VMWare a MS jen jeden, virtuální. Nedovedu odhadnout, kolik podobných firem je, free software je ale dle mého názoru pro střední a menší firmy dobrá cesta, jak uspořit náklady. Velké nadnárodní korporace se do toho asi pouštět nebudou, ale i pro některé z nich by to asi bylo průchozí.

… A na závěr :

Mám ten dojem, že se navzájem asi nepřesvědčíme, a navrhuji vyhlásit příměří a vrátit se do zákopů. Začínáme totiž tvořit poměrně rozsáhlá literární díla a kromě nás dvou už si to asi nikdy nikdo nepřečte, neboť tato diskuse už má evidentně status DEAD. Vynaložený čas a práce tedy nemají ten efekt, jak by mohly.

I. SVĚTONÁZOR
Zvířata umí používat nástroje, umí porovnávat čísla, cítí emoce, projevují abstraktní inteligenci, a dokonce mají smysl pro spravedlnost. To vše (a více) bylo experimentálně prokázáno. Člověk je trochu vyspělejší zvíře, takže už desítky tisíc let masivně používá nástroje, a stavba mentálních modelů došla poměrně daleko. Přesto dodnes neuvěřitelných 84% lidí věří v nějakou formu náboženství, zjevně jsme zase tak daleko nedošli. Tvrzení o vyšších a nižších vrstvách jsou pěkná, ale jde o neplodné debaty o subjektivních soudech, bez jakékoliv návaznosti na tvrdá data. A diskuse i papír bez vazby na tvrdá fakta snesou kdejaký blábol. Proto navrhuji takové patlání plné subjektivity a interpretací nechat těm, kdo nic pořádného neumí. Pokud to čte někdo humanitně zaměřený (aka nechtěl jsem se učit matiku, protože by mě to naučilo logicky myslet, a mohl bych pak nakonec být i užitečný), tak nechť je mu země lehká :)

Antická civilizace skutečně nakonec skončila. Ovšem konec světa, na který mělo dojít díky zhýralosti mladé generace, se přesto nekonal. A jestli vidíte paralelu mezi zánikem římské civilizace a dnešní situací v údajné podobnosti mezi gladiátorskými zápasy a dnešními reality show, tak jsme myslím celkem v bezpečí :)

V takovém případě je ten dům asi velkou výjimkou. Ten rohlík vám ovšem před lety někdo upekl proto, aby za to dostal zaplaceno, úplně stejně jako dnes. Star Trek je díl za dílem levicovou propagandou o světě, kde lidé pracují pro dobro skupiny bez nároku na odměnu, peníze neexistují, a lidstvo je jednotné. Ovšem seriál zároveň ukazuje, jak jednotlivé civilizace řeší stejné problémy jako každé dvě africké vesnice, ve kterých se mlátí domorodci kyji po hlavách. Nakonec řada dílů měla za úkol vyjádřit politické postoje k aktuálnímu dění jejich zasazením do sci-fi hávu. Jestli chcete méně limonádovou zábavu, podívejte se na seriál Firefly, a poté na film Serenity. Názory autorů jsou mi mnohem bližší. Podotýkám, že Star Trek má samozřejmě také své kouzlo.

Nemyslím, že by lidé směřovali k nějaké komunistické společnosti. Praxe totiž opakovaně ukazuje, že motivace nezahrnující vlastní zisk je velmi slabá a nestálá. Naprosto pak mizí ve chvíli, kdy má jedinec nějaké intenzivní individuální potřeby (typicky hlad, žízeň), nebo když jeho potřeby nejsou v souladu s deklarovaným zájmem skupiny. To je důvod, proč nejlépe funguje taková společnost, kde lidé pracují pro dosažení vlastního zisku. Pro vlastní zisk budou lidé vytírat v McD, čistit toalety, stavět přehrady, bourat prasata na jatkách, sbírat mrtvoly po nehodách, pitvat mrtvé děti atd. Pro dobro společnosti se na takovou práci každý vykašle.

Vaše představa „vyspělé“ civilizace je dost nebezpečná, pokud se ji pokusíte zrealizovat. Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. Pokud neexistuje vazba mezi odvedenou prací a odměnou, tak chybí jakákoliv motivace pracovat (vyjma té slabé a přechodné motivace společenským prospěchem). Možná občas někdo udělá kus práce, která se mu zrovna zalíbí. Jenže pekař do té práce nepřijde, stejně jako zedník, nemluvě o tom sbírání mrtvol po nehodách. Když už zedník do práce přijde, tak řekne „ale já chci stavět podle vlastního projektu“, a dům vám pak spadne na hlavu. A už vůbec bych nechtěl řešit, kdo má být zedníkem, kdo projektantem, a kdo má udržovat toalety. Pro zajímavost, řešil byste to na základě třídního původu (viz ČSSR), výběrem talentů ve škole (řada špičkových vědců by asi skončila jako dělníci na pile, nejspíš nedobrovolně a bez možnosti kariéru změnit, a samozřejmě i opačně), nebo byste nechal lidi dělat co chtějí (paní co dnes čistí záchody určitě chce řídit ministerstvo)?
Další problém je například v alokaci výrobních zdrojů. V socialistickém bloku soudruzi (podobně jako vy s ideou počítačového řízení ekonomiky) vycházeli z toho, že centrální řízení výroby umožní lepší plánování, protože na rozdíl od slepé neviditelné ruky trhu bude vše řídit Komise Moudrých. Jenže ono to v principu nemůže fungovat. Trh jako celek se totiž rozhoduje distribuovaně, a bere při tom v úvahu ohromné množství různých informací. To zároveň odpovídá na vaší myšlenku řízení ekonomiky počítačem – není to možné, protože nemáte k dispozici informace, a jejich objem z celého trhu nejste schopen obsáhnout. I proto soudruzi v ČSSR dovedli zemi s poměrně slušným potenciálem na seznam rozvojových zemí, kdežto pár kilometrů na západ vznikla z velkého spáleniště a zbořeniště jedna z nejvyspělejších zemí na světě. A to soudruzi ani nezkoušeli zrušit peníze (vyjma ožebračení lidí měnovou reformou), protože dobře věděli, že pak by nepracoval vůbec nikdo.

Ten nárok na práci a přiměřenou odměnu, bydlení, zdravotní péči, zaopatření ve stáří či v nemoci opět znamená jediné: nikdo nehne ani prstem, protože každý má na všechno nárok. Zeptejte se sám, kolik lidí z vaší firmy by přišlo do práce, kdyby dostávali stejné materiální výhody i bez práce. Kolik bych jich přišlo za měsíc, za půl roku, a jak by vypadala jejich pracovní morálka.
Já za žádoucí považuji takovou společnost, kde jedinec má minimální hmotné povinnosti vůči skupině, má zaručená práva (negativně vymezená), a obchodní transakce jsou vázané na oboustranný souhlas. Rozhodně ne společnost, kde přes 60% mého příjmu dostane stát (daň z příjmu, sociální pojištění, DPH, spotřební daně, daň z nemovitosti(!), daň z dědictví(!)), aby ho pak „moudře přerozděloval“, a ještě u toho zasekal dluhy. Stát má totiž monopol na výběr daní i jejich alokaci, a monopoly jsou velmi špatná věc, protože nemůžete jít k někomu jinému. Cokoliv dělá stát, dělá tu nutně neefektivně, a proto by stát neměl dělat nic, co může dělat někdo jiný.

Opět alarmismus? Ekosystém planety se má skvěle, roval je nesmysl. Lidé v nejchudších zemích světa se množí jako králíci, protože lidé z rozvinutých zemí odmítali koukat v televizi na tu dětskou úmrtnost v desítkách procent, v chudých zemích založili nemocnice, a dovezli tam léky a lékaře. Plus ty rozvinuté země, sídlící v pro zemědělství relativně nevýhodných podmínkách, pravidelně vozí až desítky procent vlastní zemědělské produkce těm nesmírně úrodným rozvojovým zemím, protože tamní obyvatelé nedovedou ani zaset a sklidit. Plus jim rozvojové země staví silnice, dálnice a márnice, mobilní sítě, nepromokavé budovy, učí jejich děti číst a psát atd. Jednou je možná vyšlechtíme od užívání příborů, přes ovšeobecnou gramotnost, až k fungující společnosti (zatím se naučili místo kyjů používat pistole). Jenže to záleží na tom, jak často tam ten blb papež bude kázat „milujte se a množte se, kondom je špatný“, a hlavně jestli mají tamní obyvatelé ZÁJEM se civilizovat.
Čínský „kapitalistický komumismus“ funguje lépe? LOL. Čínské HDP je na osobu pořád velmi nízké. Kupodivu se v Číně vytváří vrstva nesmírně bohatých lidí, kteří žijí jako Evropané, a pod nimi stojí masa chudiny. Kupodivu Čína prakticky nezná pojem lidská práva, popravuje lidi i za lehké zločiny, a orgány z poprav používá pro legální i ilegální translantace. Kupodivu svoboda projevu v Číně končí v nejlepším případě záhy po projevu, v hoším případě vás zabásnou už při projevu. Ne, Čína není ten správný model. Nakonec se podívejte do tamní historie. Stovky tisíc mrtvých se považují za menší zádrhel, o milionech už stojí za to i mluvit. Výhodou Číny je relativně inteligentní a vzdělatelné obyvatelstvo.
Na světě je třeba vynakládat prostředky na obranu i reklamu. Reklama je způsob komunikace mezi výrobci a spotřebiteli, a používá se proto, že funguje. Obrana je nutná proto, že kdybychom ji neměli, tak by divoši tancovali po zemi mezi vašimi střevy, vyjídali oči z vaší hlavy, a vaše ideály o komunistickém světě by zemřely s vámi. BTW vedení války proti vousatému Bínovi v turbanu nepovažuji za zločin. Naopak útok na WTC zjevně byl odporným zločinem.

Tržní hospodářství v současné podobě funguje nejlépe, nic lepšího nemáme. Trh za sebou zanechává jídlo, boty, stroje a nástroje, vzdělání, zdravotnictví, léky, komunikační satelity a hromadu dalších věcí. Zcela zjevně zvyšuje životní úroveň více, než cokoliv jiného, co jsme zatím zkoušeli. Vyjma toho demokracie klade důraz na lidská práva. Sice se nám to kazí vymýšlením těch taky-práv na rodinný život, na bydlení apod., a ještě více neprosazováním těch opravdových práv (na život, rovnost před právem apod), ale přesto je to úžasný pokrok.

Ad mzdy: proboha, to myslíte fakt vážně? Komise nikdy nefungují, zajeďte se někdy podívat do Bruselu. Nebo se podívejte do státní správy. Pracovník s nástupní kvalifikací A, po počtu B let na pozici C, dostane D peněz. K tomu volitelně až E procent příplatek, podle spokojenosti šéfa. V praxi pak není odměna vázaná na výkon, systém nepostihuje výjimečně schopné ani výjimečně líné jedince, a nic pak nefunguje. Dalším problémem je samotná komise. Jakou bude mít motivaci, aby pracovala efektivně? Co když jen řeknou „OK, rozdělíme nějak koeficienty, a jdeme domů“? Jistě je může někdo hlídat, jestli to dělají dobře. Ale kdo bude hlídat hlídače? Kdepak. V každé akciovce rozhodují o odměnách managementu akcionáři. Je to z jejich peněz, a je jen věcí nabídky a poptávky, jak se cena usadí.
Systém založený na nabídce a poptávce funguje SKVĚLE. Když je nějaké kvalifikace nedostatek, tak se zvyšuje cena, a tu věc jde dělat více lidí. Když moc lidí nabízí kvalifikaci, kterou málo zaměstnavatelů chce, tak jde cena takové práce dolů, a lidé jsou dělat něco jiného. Tohle vám nikdy žádná komise nenabídne.
Z čeho soudíte, že je zedníků nedostatek? Pokud jsem si všiml, tak díky současné ekonomické „krizi“ se stavebnictví utlumilo, a ve stavebních pracech je převis nabídky nad poptávkou. Zedníků je dnes přebytek, a část lidí proto ze stavebnictví odchází. Viz předchozí odstavec – tohle vám žádná komise nedá, pružnou reakci vám dá jedině trh.

Průběžný důchodový systém v ČR má 1.7 poplatníka na jednoho důchodce (starobního/in­validního/pozůs­talého), nebo asi 2.5 poplatníka na jednoho starobního důchodce. Postupným stárnutím populace a prodlužováním dožitého věku můžeme ten poměr až obrátit, a nechat jednoho poplatníka platit za více důchodců. Takový stav by zřejmě vedl ke zhroucení systému. Protože populace trvale stárne, a dožitý věk se trvale zvyšuje, je nutné přejít na systém spoření (ne nutně výhradně na spoření). Analýzy viz zde.
Váš argument o inflaci je neplatný. Pracující totiž budou u spořicího systému platit na důchodové spoření, takže se objem prostředků v oběhu moc nezvýší. Navíc krachy investičních fondů jsou zcela vyjímečné, a dnešní systémy mají částečné státní ručení. K tomu přičtěte, že soudný člověk NIKDY nemá vešketé úspory v jedném nástroji finančního trhu (aka všechna vejce jedné ošatce). O způsobu diverzifikace portfolia jsem už psal.
Spořicí systém je nejen funkční, ale také přirozený. Jako se naši předkové předzásobili jídlem a palivem na zimu, museli také spořit na dobu, kdy nebudou schopni vydělávat. Vědomé odkládání spotřeby/slasti je jedním z pilířů civilizace. Jinak bychom byli jako lidé v rozvojových zemích, kteří nevidí smysl setí a zemědělských prací, protože jim to dnes večeři nezajistí, a vzdálenější budoucnost je pro ně neuchopitelná. Další výhodou spořicího systému je stabilizace ekonomiky. Nelíbí se vám prudké fluktuace na burze? Asi potřebujeme <b>nejen</b> rizikový kapitál, který je hnán krátkodobým vysokým ziskem s vysokým rizikem. Penzijní fondy jsou naopak dlouhodobý kapitál, který hraje na jistotu, klidně s nižšími výnosy.

Zhodnotit peníze nad míru inflace není větší problém. Jen musíte volit vhodné nástroje, resp. jejich kombinaci. Jestli nevíte jak na to, vyhledejte schopného odborníka. Znovu nahlas opakuji, že je zásadní mít investice rozložené mezi drahé kovy a kameny, a různé nástroje finančního trhu. Stát se o vás postará v nejlepším případě mizerně, v horším případě vůbec.

Zedmědělství nějak rabuje přírodní zdroje? Já si nevšiml. Navíc vezměte v úvahu zákon zachování hmoty, který celkem jasně říká, že toho moc vyrabovat nemůžeme. Vhodné agrotechnické postupy dávno máme, a živí nemalou část planety (včetně velkého procenta obyvatel rozvojového světa).
Nákaza od vozíku v samoobsluze je poměrně neškodná věc, týká se totiž jen pár jedinců. Naopak kontaminace zemědělské výroby, potravinářského skladu nebo zařízení může ohrozit na zdraví i na životě veliké spousty lidí. Jedna farma v Mexiku použila kontaminovanou zavlažovací vodu, a 40k Američanů se pak nakazilo salmonelózou, rok 2008. 300k lidí onemocnělo žloutenkou typu A po požití říčních škeblí, počet mrtvých neznám, Čína, rok 1988. Epidemie žloutenky byla i v ČR, pocházela ze zmražených jahod dovezených z Polska. Důvodem bylo použití výkalů pro hnojení, počet nakažených okolo 30k. Starší historie zná ale daleko drastičtější případy, viz zmíněný ergotismus.

Hladové zdi dnes nechává stavět také stát. Příkladem jsou některé dnešní stavby dopravní infrastruktury, šrotovné apod. A jak to tak bývá, jsou ta opatření omezeně efektivní. Obecně by si lidé měli počínat tak, aby měli dostatek prostředků nejen pro přečkání zimy (viz řekněme zima na horách před 250 lety, nebo obecněji zemědělské cykly), ale také aby se dovedli vypořádat s nenadálou fluktuací trhu. Ve všem pojetí světa se o lidi asi stará stát, takže ani nemají sami vůči sobě povinnost se starat o svou budoucnost.

II. IT
MS asi očekával lepší prodeje Visty, ale jak říkám, špatné to zdaleka nebylo. K čemu má sloužit OS, to je složitější otázka. Například distra Linuxu, tedy OS, obsahují běžně několik desktopových prostředí, kancelářských balíků, vývojové nástroje, a GB dalších věcí. Údajou interní komunikaci ohledně Visty jsem nečetl. Přijde mi zvláštní na jedné straně o Vistě mluvit jako o mail machine, a na druhé straně mluvit o mamutu. Buď může být terčem vaší kritiky nedostatek předinstalovaných aplikací ve srovnání řekněme s distry Linuxu, nebo naopak jejich přebytek (mamut). Těžko ale obojí najednou.

Možná si myslíte, že běžný uživatel používá browser, file manager, emailový klient, a tím to končí. Jenže ono to tak není. Používá hromadu aplikací pro práci, zábavu a koníčky, a většinu z nich pro Linux nenajde.

Nápověda Windows je zřejmě nejlepší, jakou má jakýkoliv OS na trhu. Jako většina věcí by i nápověda Windows mohla být lepší. Nevidím ale smysl vytýkat nápovědě, že neumí řešit problémy. Nápověda je psaná při psaní aplikace, a například havárii aplikace proto bude těžko řešit. Nápověda Windows pravda umí nasměrovat do MS KB. Navíc má Vista skvělou funkci – Problem and Reports and Solutions. Tahle věc sbírá chybová hlášení, a umí se dotázat MS serverů, jestli má pro problémy nějaká řešení. Dokonce si tak MS může vyžádat od uživatele memory dump a další informace, pokud uživatel souhlasí.
Hledat pomoc na internetu je samozřejmě špatně. Proč by měl uživatel totéž hledat pomocí man, Help Center příslušného desktopového prostředí, na wiki českého Ubuntu, a pak ještě různé po inetu? Aby to měl snadnější? Nebo prostě proto, že nikdo není schopen/ochoten dát zdarma dohromady slušnou nápovědu?
GUI Gimpu je tradičně ukázkou velmi mizerného designu. Populární je jen na Linuxu, a to ještě jen proto, že neexistují kvalitnější alternativy. O profesionálním použití v DTP vůbec nemá smysl uvažovat.
Podpora HW v Linuxu pro běžného uživatele zdaleka dobrá není. Zkuste si z GUI připojit BlueTooth klávesnici nebo myš. Při koupit většiny zařízení (tiskárna, scanner, grafická karta, WiFi karta) hrajete ruskou ruletu, protože podporu HW před koupí nelze ověřit. Zatím co MS má Hardware Compatibility List, na Linuxu nic takového není. V nejlepším případě se někde dočtete, že Frantovi ten scanner doma šel. Zkoušel to 5 minut, naskenovalo to 3 stránky v jednom rozlišení, ale to se už nedočtete. Případěn se dočtete, že Red Hat podporuje nějakou značku serverů, což vám doma také moc nepomůže.

Nejsem insider, ale o úspěchu MS Office pro domácnosti vím. A také jsem si všiml, že většina eshopů ukončila prodej Linuxu na CD/DVD.

Když u vás mají různé stanice různý kancelářský SW, jak řešíte nekompatibility? Moje zkušenost s OOo je ta, že dokumenty MSO se často rozsypou, a možnost převodu dokumentů Excelu a Powerpointu je spíš teoretická. U XML formátů MS Office je to ještě horší, i když jsou plně dokumentované (staré formáty už jsou také nějaku dobu dokumentované). Když OOo zapíše dokument MSO, občas to nelze v cílové aplikaci ani otevřít. Většina firem se navíc stejně neobejde bez workgroupového SW, takže berou MS Office a Exchange.
Osobně za dobrou cestu pro malé firmy považuji MS Small Business Server (do 75 uživatelů), nebo MS Windows Essential Business Server (do 300 uživatelů). Za velmi nízkou cenu dostane člověk OS, directory server, file server, workgroup server, faxový server a SQL Server. Správu (a zřejmě i instalaci) zvládne levný ijtík, a když to nezvládne, tak jsou na trhu hromady firem, které umí okamžitě pomoci. Konkrétně na Digital UNIX mám celkem špatné vzpomínky (úplatky i FUD obchodníků Digitalu, nefunkční Digital Pathworks), navíc je to mrtvá platforma. Na vašem místě už dnes vybírám, kam přemigrovat. Poměr cena/výkon hovoří pro Intel, takže zřejmě Windows (nebo Linux, jestli z nějakého důvodu chcete unixový systém).

Já se to snažil zkrátit, ale znáte to :). Když váš to přestane bavit, tak prostě neodpovídejte. Mě to zatím baví.

… Ještě Vám tedy odpovím. Abyste tomu rozumněl, ne že by mi bylo nějak proti
mysli s Vámi diskutovat, jste inteligentní protivník a neuchylujete se k vulgarismům. Ale znáte to, času je málo a musíme se věnovat i jiným věcem.

SVĚTONÁZOR :
Člověk představuje zatím nejvyšší stadium vývoje hmoty na naší planetě. Se zvířaty, pochopitelně, máme společné předky a tedy i některé společné vlastnosti a schopnosti. Nesporný fakt je, že svými mentálními schopnosti se člověk od ostatních živočichů už hodně odpoutal a překvapivé dovednosti některých zvířat na tom nic nemění. V názoru na náboženství a papeže se zřejmě shodneme, ale o naší příbuznosti se zvířaty to mnoho neříká. Náboženské představy u zvířat zatím prokázány nebyly.

Nebylo by vhodné podléhat elitářství, shazovat osoby s humanitním vzděláním nebo
JEN Z TOHOTO důvodu zavrhovat jejich myšlenky. Zdravá společnost potřebuje lidi různých profesí (v určitém poměru, pochopitelně) a stejně tak i každý jedinec by měl usilovat o rozšiřování svého obzoru. Velmi nebezpeční jsou různí „fachidioten“, kteří jsou s veškerým nasazením ochotni vyvíjet třeba plyn pro plynové komory, radovat se u toho, jak jim jde dílo od ruky, a vůbec neuvažují nad důsledky svých činů. V každém oboru najdeme lidi buď více nebo méně inteligentní. Je pravda, že získat humanitní vzdělání je z různých důvodů snažší a tedy i těch méně inteligentních je v humanitních oborech proporcionálně více. Ostatně, i na ten nezájem o technické obory můžeme nahlížet jako na určitou známku úpadku západní civilizace. Nejobdivovanějšími idoly jsou dnes popové hvězdy a fotbalisté, zatímco v XIX. století to byli stavitelé železnic,
vzduchoplavci a vynálezci všeho druhu. Na druhou stranu třeba i úroveň různých diskusních příspěvků zde na root.cz naznačuje, že ani technické vzdělání samo o sobě nemusí být vždy znakem oslnivé inteligence. Jste dost aktivní diskutér, takže o tom víte své.

Skutečnost je taková, že ne vše lze popsat matematicky a některé zkoumané jevy
jsou natolik komplexní, že matematické modelování ani výhledově nepřichází příliš
v úvahu. S určitými „vrstvami“ skutečnosti pracují i exaktní vědy. Matematické
modely ve fyzice jsou vytvářeny vždy jen pro nějakou takovou vrstvu. Podle toho, co víme, je vesmír tvořen částicemi a silovými poli a jejich popisem se zabývá kvantová mechanika. Pro technické výpočty mechanických zařízení je nutno na částice a podobné věci zapomenout, posunout se na vyšší „vrstvu“ a použít matematický model, který odpovídá této úrovni skutečnosti. A tak dále.
Logika je dodnes považována za součást filosofie a ve filosofii se jí také užívá. Vztahem filosofie a vědy se zabývá např. americký filosof John Searle
v eseji „The Future of Philosophy“, který je možno, spolu s jinými zajímavými texty, stáhnout z http://ist-socrates.berkeley.edu/…rticles.html.
Abych příspěvek příliš nenatahoval, nebudu to zde rozebírat, pro naši diskusi člověk/zvíře je podstatné to, že otázka vědomí je stále ještě z velké části otázkou filosofickou a právě mnou záměrně vybraný John Searle svými argumenty významně přispěl oblasti cognitive science. Uvádím to zde proto, že z Vašeho příspěvku jsem vycítil jisté pohrdání filosofií a domnívám se, že odmítáním filosofie bychom si výrazně omezili obzor, asi jako někdo, kdo odmítá reflektovat vše, co si nemůže přímo osahat. Tolik k této věci.

Konec světa zánikem antické civilizace sice nanastal, na velmi dlouhou dobu ale
došlo (alespoň v naší části světa) k velkému civilizačnímu úpadku a obrovskému
poklesu vzdělanosti. Kanalizace byla nahrazena stokou uprostřed ulice a filosofie a umění náboženským blouzněním. U gladiátorských zápasů jsem měl spíše na mysli jejich podobu s různými thrillery a krimi pořady, plnými násilí a krve, reality show jsem zde na mysli neměl. Ty spíše spadají k onomu úpadku mravů. Ten není přímou příčinou úpadku, ale spíše jeho průvodním jevem a signálem, že se společností se děje něco nedobrého. Asi podobně, jako zvracení může být příznakem choroby.

Já se na TV moc nedívám, takže až tak velký fanoušek Star Treku nejsem, k zarámování některých úvah mne inspirovaly zdejší komiksy. Tomu, že v tom seriálu mezi sebou některé civilizace válčí se moc nedivte, při tak velkém počtu dílů je asi dost obtížné vymyslet nějaké zápletky a kdyby tam jen tak seděli v křeslech a popíjeli limonádu, sledovanost by byla v háji. O levicové propagandě bych nehovořil, ono bytosti, pohybující se mezigalaktickým prostorem, skutečně nejdou moc dohromady s bezdomovci na mateřské planetě. Firefly neznám a pochopitelně Vám ho neberu. Ve Vašem odkazu je napsáno : According to Whedon's vision, „nothing will change in the future: technology will advance, but we will still have the same political, moral, and ethical problems as today.“. Ten děj se odehrává zhruba za 500 let, tak si teď představte, že by tuto větu pronesl někdo v roce 1500. Byl by podle Vás takový výrok pravdivý ? Podle mne v žádném případě, naše dnešní politické a mravní problémy jsou přece naprosto odlišné od problémů lidí před 500 lety. Proč bychom si tedy měli myslet, že svět už se
dále nebude měnit ? Takový závěr by byl přece v rozporu s historickou zkušeností. Vždyť jsme naopak svědky stálého zrychlování vývoje.

Dům, ve kterém žiji, není zase až taková výjimka, v období socialistické výstavby
bylo postaveno zhruba 2.2 mil. bytů, o bytech pana Bakaly již byla řeč.
Zaměstnanec pekárny před 20 lety dostal za svou práci mzdu, ale firma, která mu
ji vyplatila, měla naplánovány nějaké ukazatele, které musela plnit. Ty se
odvíjely od státního plánu a jeho cílem bylo zajistit individuální a společenské
potřeby obyvatel země. Když hovoříme o motivaci, měli bychom rozlišovat
motivaci zaměstnance od motivace jeho zaměstnavatele – podnikatelského subjektu
(zisk nebo něco jiného). V diskusi jsme používali kategorii zisku. Zisk je kladný hospodářský výsledek, zjednodušíme to a uvažujme o zisku jako o kladném rozdílu výnosů a nákladů. Zaměstnanec není motivován ziskem ani v kapitalistické společnosti, pouze si prací opatřuje prostředky k živobytí. Zaměstnanec vkládá svůj volný čas, vyvíjí nějaké úsilí, atd., ale vyčíslit jeho „náklady“ by bylo přinejmenším problematické. Pokud by se domníval, že je v plusu a dosahuje „zisku“, pak to může být jen subjektivní soud (netvrdím, že nemusí být pravdivý) nebo prostě ví, že se v práci fláká a že dostává více, než poskytuje. Dle Marxovy teorie nadhodnoty je zaměstnanec obecně v mínusu a zisk kapitalisty je tvořen jeho nezaplacenou prací.
Souhlasit s tím nemusíte, šlo mi jen o objasnění skutečnosti, že ziskem obecně
může být motivován podnikatel, nikoli jeho zaměstnanec. Zaměstnanec pouze
směňuje svou práci za něco, co potřebuje (prostředky k obživě) – podobně jako
v supermarketu směňuje své peníze za pečivo. Na obojím může vydělat nebo prodělat, ale směnu uskutečnit musí tak jako tak, MOTIVEM pro směnu je uspokojení nějaké potřeby, pouze se může snažit najít co nejvhodnější supermarket.

Nedomnívám se, že by motivace, nezahrnující vlastní zisk, byla velmi slabá a že
by mizela v mezních situacích. Jak si potom vysvětlujete, že lidé zachraňují
tonoucí, pomáhají zraněným a dělají podobné skutky, které jim nejsou ku prospěchu
nebo je dokonce ohrožují na životě ? Jistě, každý to neudělá, ale ty případy
nejsou ani nijak vyjímečné. Je známo, že i vězni v koncentračních táborech byli
schopni se podělit o jídlo s nemocnými, i když to ohrožovalo jejich vlastní šance přežít. Ani ono tak oblíbené válčení by nebylo v podstatě možné bez
ochoty značného množství jedinců vystavovat se riziku pro nějaké cíle. Takové
chování má dokonce i biologickou podstatu. Vědci, zabývající se evolucí a zkoumající skupinovou selekci došli k závěru, že sám evoluční proces
vede k vývoji altruistického chování, neboť se tím zvyšuje šance skupiny na
přežití. Dokonce i někteří ekonomové došli k závěru, že tržní pobídky jsou
v mnoha případech méně efektivní, než dobrovolné altruistické chování. Těmto
otázkám se věnuje např. americký ekonom Samuel Bowles, profesor na University of Massachusetts v Amherstu. Poznamenávám, že pokud budete mít autonehodu nebo zkolabujete na ulici, může Vaše přežití záviset na zastoupení altruistů v populaci.

To, co jsem v posledním příspěvku nastínil, nebyly jen výplody mého mozku,
něco z toho již částečně existovalo nebo v určité formě ještě existuje,
něco se praktikuje na podnikové úrovni a něco zase vymysleli chytřejší lidé,
než jsem já.

Především jsem nenapsal, že by něměla existovat vazba mezi odvedenou prací
a odměnou. Psal jsem o zajištění základních sociálních práv pro všechny občany
a o povinnosti občanů odvést za to určité množství práce. Kdo té práce odvede
více, dostane větší podíl na vytvořeném produktu (tedy větší odměnu). Tím
rovněž nebylo řečeno, že by si každý mohl dle své vlastní úvahy vybrat práci,
jaká se mu zrovna zalíbí. Opravdu nevidím žádný důvod, proč by zajištění
sociálních práv mělo vést k tomu, že nekvalifikovaná síla místo čištění WC
bude řídit ministerstvo, že nikdo nebude pohřbívat mrtvé nebo že potenciální
vědci by skončili na pile. V předchozím socialistickém systému přece ta práva
v podstatě zajištěna byla, lidé chodili do zaměstnání a nebožtíci na ulicích
po nehodách ležet nezůstávali. Ty nekvalifikované síly řídí ministerstva spíše
v dnešním systému, protože stranická legitimace a vhodné konexe jsou
dnes v podstatě jediná požadovaná kvalifikace. Dokonce ani znalosti řízeného
oboru nejsou dnes vyžadovány. Ta legitimace byla předtím pro výkon funkce ministra potřebná také, ale zdaleka ke jmenování nestačila. Ministrem se někdo stal teprve po mnoha letech praxe v daném oboru, kdy prošel vedoucími funkcemi na různých úrovních řízení. Příliš nechápu Váš odpor k hodnocení lidí na základě školních výsledků, pro člověka v určitém věku moc jiných informací o jeho schopnostech a předpokladech nemáte a obecně asi bude platit, že inteligentnější jedinec bude mít i lepší školní výsledky. Velmi úspěšné asijské země právě na toto velmi dbají a své děti tam nutí dřít na zkoušky a platí jim za tímto účelem soukromé učitele. Ono i dnes tak odsuzované biflování má v určitém rozsahu své opodstatnění, jak dokazuje právě příklad asijských tygrů. Děti a mladé lidi je nutno naučit nejen logicky myslet, ale také systematické práci. Po školním vzdělání je pak důležitá praxe. Vše se totiž nedá zvládnout jen přirozenou inteligencí, člověk musí mít i nějaký základ vědomostí a praktických dovedností, na který teprve může tu inteligenci aplikovat. Tím není nijak řečeno, že by člověk byl doživotně determinován a nemohl v budoucnu kariéru změnit nebo si
doplnit vzdělání. V socialistickém systému bylo například podporováno studium při zaměstnání, i Zákoník práce nařizoval firmám poskytovat dálkově studujícím studijní volno. Byl k tomu sice nutný souhlas zaměstnavatele, ale u perspektivních zaměstnanců to zpravidla nepředstavovalo vážnou překážku. Pro některé profese to zaměstnavatelé dokonce vyžadovali, film „Marečku, podejte mi pero“ má reálný základ. Když připojím vlastní zkušenost, tak před převratem jsem
pracoval ve firmě Agrodat a dva lidé v mém okolí tam dálkově studovali VŠ.
Pro jednoho z nich, mého tehdejšího šéfa, to byla už druhá VŠ. Ředitel
závodu byl rovněž absolventem dvou VŠ. Takže ty možnosti byly, i když
např. změnit kariéru nebylo tak snadné jako dnes, kdy se doktor sociologie
vlastním prohlášením může stát konzultantem IT. Tehdy to vyžadovalo určité
úsilí. Třídní původ zhruba od šedesátých let už nikoho příliš nezajímal,
přibližně můžeme říci, že zde proběhly po letech 1948 a 1968 určité represivní
vlny, které některým lidem způsobily problémy. Po určité době to ovšem
zasláblo a kdo se nechoval vyloženě nepřátelsky a měl zájem, mohl si
zpravidla to vzdělání doplnit při zaměstnání. Docela zajímavé je srovnání
s dneškem, kdy antikomunismus 20 let (!) po převratu zesiluje a člověku
se chce říci, že dnešní režim se řídí Stalinovou tezí o zesilování třídního
boje. Také nelze věřit každému, kdo dnes fňuká, že nemohl studovat.
Objektivně posoudit, proč se někdo před několika desítkami let nedostal
na školu nebo proč ji nedodělal už prakticky nelze. Dnes se také všichni
nedostanou na VŠ, na kterou chtějí a ne všichni ji také dokončí. Povšimněte si, že i většina disidentů a jejich dětí se honosí VŠ tituly. V USA v padesátých
letech lidé nemohli studovat zase z rasových důvodů a v mnoha amerických
státech platil zákon, který černochům zakazoval sedět v přední části
autobusu. A vyšetřování „neamerické činnosti“ v té době také stálo mnoho lidí
kariéru.

ČSSR rozvojovou zemí nikdy nebyla, nějaký seznam si může vytvořit kdo
chce a využívat ho pro své cíle. Životní úroveň zde byla poměrně vysoká,
srovnávání se západoevropskými zeměmi je z mnoha důvodů obtížné, například
by bylo pro takové srovnávání nutno nějak ocenit právě ta sociální práva.
Navíc srovnávání ekonomických ukazatelů probíhá zpravidla v USD, tehdejší
měna nebyla konvertibilní a použití vhodného kurzu je problematické.
Výsledek takových srovnání tak může být silně ovlivněn předpojatostí srovnávajícího. Objektivní příčiny, proč ta životní úroveň nebyla ještě vyšší zde nechci příliš rozvádět, múj diskusní příspěvek už tak povážlivě narůstá.
Země velikosti ČSSR je hodně závislá na zahraničním obchodě a byla
součástí ekonomického prostoru, který tvořily tehdejší socialistické státy.
Byly to vesměs východoevropské země, které měly nižší výchozí úroveň než
státy západní Evropy. Ty chudší státy na té ekonomické spolupráci vydělaly,
bohatší prodělaly. Dále musíme brát v úvahu i to, že svět byl rozdělen, byla zde
studená válka a východní blok musel uržovat zbrojní paritu se západem. Pro
v průměru chudší země, navíc i slabší co do počtu obyvatelstva, to vyžadovalo
proporcionálně vyšší výdaje na obranu, než v západní Evropě, což podvazovalo
rozvoj životní úrovně. A tak dále. ČSSR ale dosáhla i některých pozoruhodných
úspěchů, například proběhla industrializace Slovenska a životní úroveň
v obou částech země se do značné míry srovnala. S vyrovnáváním životní úrovně
mezi regiony mají problémy i větší a bohatší země. Když vezmete v úvahu
poměr počtu obyvatel ČR a SR zhruba 2 / 1, je to skutečně úspěch, který měl,
na druhé straně, jistě i dopad na životní úroveň lidí v ČR. Budoucí
desintegrace společného státu je jiná kapitola. Dnešní antikomunistická
propaganda je do značné míry úspěšná, protože češi, bohužel, hodně po převratu
zdegenerovali a navíc je sebemrskačství a lezení do zadku českým národním
sportem. To na rozdíl od nás východní němci pociťují silnou ostalgii,
za DDR se nestydí a strana Die Linke zaznamenává úspěchy ve volbách, a to i v některých západních částech země (Saarland, zemské volby 2009 : 21.6 % mandátů).
Neomlouvám různé nedostatky minulosti, měli bychom ale věci vidět objektivně
a ne vše jednostranně odsuzovat. Měli bychom také rozlišovat rozdíl
mezi společenským systémem (kapitalismus, socialismus) a formou vlády
(diktatura, autoritativní režim, demokracie). Poznamenám zde, že například
já osobně nejsem a nikdy jsem nebyl v žádné politické straně (na rozdíl
od některých antikomunistů).

Plánování je na úrovni firem běžná praxe. Větší firmy k tomu využívají výpočetní techniku a utrácejí částky v řádu 1M – 10M Kč za implementace systémů jako SAP, MFG/PRO, atd., které obsahují také moduly pro řízení výroby a v mnoha výrobních firmách se to alespoň v určitém rozsahu používá. MRP funguje na úrovni firmy podobně jako plánování, které jsem popsal posledně. Kdyby to k ničemu nebylo, firmy by do toho nevrážely nemalé prostředky. To současně odpovídá na Vaši
námitku : data i jejich předzpracování lze provádět decentralizovaně a
v části větších firem se tak i děje, další je pak otázkou sběru dat a
jejich zpracování. Preference spotřebitelů lze dnes prognózovat na základě
informací maloobchodu, každý větší obchodník dnes vede skladové hospodářství aktualizované snímáním čárových kódů na pokladnách. Opět – data je možno centrálně shromažďovat a zpracovávat. Z technického hlediska by to bylo jistě uskutečnitelné.

Jak jsem již uvedl dříve, nejedná se jen o nějaké moje fantazírování,
myšlenkami na plánované řízení ekonomiky se zabývají i lidé chytřejší než já.
Například v roce 2006 vydalo nakladatelství L.Marek v Brně knihu s názvem
„Kybersocialismus“, která se zabývá myšlenkou takovéto společnosti, kombinované
se systémem přímé demokracie s využitím moderních komunikačních prostředků.
Jedná se o překlad z anglického originálu „Towards a New Socialism“ a lze si
jej v případě zájmu stáhnout ve formátu PDF z webových stránek Socialistického
kruhu http://www.sok.bz. Zájemce o současné socialistické myšlení zde najde i mnoho jiných zajímavých textů. Autoři výše uvedené práce jsou Allin Cottrell
(http://www.wfu.edu/~cottrell) a William Paul Cockshott (http://www.dcs.gla.ac.uk/~wpc/) a nejsou to žádní blbci. A.Cottrell („great fan of Linux“) absolvoval uviversity V Oxfordu a Edinburghu a je profesorem na katedře ekonomie na Wake Forest University, North Carolina. W.P.Cockshott vystudoval ekonomii a computer science (PhD) na universitách v Manchesteru a Edinburghu a vyučuje informatiku na Glasgow University. Tyto údaje Vám uvádím proto, abyste si pod pojmem „socialista“ nepředstavoval jen důchodce, poslouchajícího Evu a Vaška a nostalgicky vzpomínajícího na staré dobré časy, nebo loosera, který by chtěl přerozdělovat. I dost velmi inteligentních lidí si uvědomuje, že svět by potřeboval změnu a snaží se hledat alternativy.

Normování práce také není nic nového a i dnes je pro různé účely využíváno.
Píšete, že komise nefungují a ptáte se kdo bude hlídat komisi, atd.. Je nutno
si uvědomit, že pokud byste takto uvažoval, dospěl byste k názoru, že fungovat
nemůže vůbec nic, ani současná společnost. Chcete policii ? A kdo bude tu
policii hlídat ? A kdo bude hlídat toho, kdo bude hlídat policii ? Tímto způsobem uvažování byste došel k tomu, že nejlepší ze všeho je se oběsit, nebo byste musel lidem rozdat zbraně, aby se navzájem drželi v šachu. A až by to někdo nevydržel a ruply mu nervy, zůstalo by všude plno mrtvol.
Jestli dnes něco nefunguje, pak je to proto, že většina (nejen našeho) národa
zhovaděla a morálně upadla. Jak jsem již naznačil výše v úvaze o altruismu,
společnost jako celek může prospívat jen tehdy, když je v ní určité množství
altruistických (předpokládejme i poctivých) jedinců. Čím je jich více, tím
lépe a mělo by být usilováno o to, aby takových lidí bylo co nejvíce. Právě
tohle jsem měl na mysli, když jsem v nějakém předešlém příspěvku psal o funkci kultury. Když tedy například píšete, že „pracovník s nástupní kvalifikací A, po počtu B let na pozici C, dostane D peněz a k tomu volitelně až E procent příplatek“ a zřejmě se Vám to nelíbí, pak si uvědomte, že tento systém v různých dobách a zemích výborně fungoval nebo i dosud funguje. Neříkám, že považuji tento
systém za ideální a vhodný pro všechny situace. Podobný systém ale například vůbec neznamená, že by pracovník dostal vše zadarmo a nemusel se nijak snažit,
chce-li postupovat na vyšší pozice. Ony počty let jsou podmínkou nutnou,
nikoli však postačující. Slovo „byrokracie“ dnes považujeme za nadávku,
za Rakousko – Uherska to ale byla vzdělaná společenská třída, která požívala
ve společnosti prestiže a mnoho lidí usilovalo se mezi ni dostat. Podobný
systém do značné míry existuje i v Japonsku a dalších východoasijských
zemích v soukromých firmách a Japonsko s tímto systémem prožilo svá
nejlepší léta poválečného hospodářského zázraku. Čím to, že tamní zaměstnanci
dobrovolně přicházeli na pracoviště dříve a podřizovali se zájmům svého
zaměstnavatele, i když to je a byla jedna z nejvíce rovnostářských zemí světa ?
(Zase ten Giniho koeficient …) Je to zkrátka dáno mentalitou a kulturní
tradicí tamní společnosti, v tom to je. To je něco, co dokáže přebít i
individuální zájem jedince. Společnost, která na tohle zapomene, skončí jako
ten již zmíněný antický Řím. K těm zedníkům : nejvyšší míra nezaměstnanosti
je v okrese Most, za 07/2009 je to dle statistiky 16.3 %. Stáhl jsem si
nabídku pracovních míst Úřadu práce pro okres Most a napočítal jsem
30 (!) požadavků na zedníky s uváděnou mzdou v rozsahu 8000 – 18000 Kč.

Již jsem uvedl, že tvrzení, že trh funguje, není dobrý argument.
Fungovalo otrokářství, fungoval i feudalismus. Napsal jsem, že kapitalistické
tržní hospodářství jednak ničí ekosystém planety a potom už ze své podstaty nedokáže zajistit lidem základní sociální práva. Proto je tento systém z morálního hlediska špatný. Když tedy píšete o výrobě bot, jídla a komunikačních satelitů (mimochodem, ty by dnes nebyly bez financování kosmického výzkumu z veřejných zdrojů) je to stejné, jako kdybyste obhajoval otrokářský systém tvrzením, že otroci v USA pěstovali levně kvalitní bavlnu. Do XXI. století zkrátka otroci nepatří a bavlnu je tedy nutno pěstovat jinak.

Daně vybírají všechny vyspělé země světa a jak jsem uvedl, například daň z
příjmu fyzických osob v USA je pro většinu poplatníků vyšší než v ČR, na
rozdíl od ČR je progresivní a pohybuje se v rozsahu 10 – 35 %. Nechápu,
proč zpochybňujete např. daň z nemovitostí. V ČR je tato daň dost nízká.
Mimoto stát provozuje Katastr nemovitostí, Pozemkový úřad, obce nebo stát
pak financují místní komunikace, veřejné osvětlení, parkoviště, inženýrské
sítě atd. Z těchto věcí mají vlastníci nemovitostí větší užitek než ti,
kdo nemovitosti nevlastní. Proč by se tedy neměli ve větší míře podílet
na úhradě těchto nákladů ? O dědické dani by bylo možno také diskutovat,
ale z časových důvodů to ponechám stranou. Oboustranný souhlas smluvních stran je problém v případě, pokud ty strany nemají stejnou sílu pro vyjednávání.

Stav ekosystému na naší planetě je kritický, o alarmismus se nejedná.
Před fakty nelze strkat hlavu do písku. Přečtětě si třeba heslo „deforestation“
na Wikipedii, o globálním oteplování můžeme číst denně. Je spočteno, že
jen zánik ledovců v Grónsku zvýší hladinu oceánů o 7.2 m a ty důsledky
se budou týkat všech přímořských oblastí, nejen Bangladéše. Změní se i
mapa Evropy, i tak silně zainvestované území jako Londýn skončí z velké
části pod vodou. A ty ledovce tam skutečně tají rychlostí, která překonává
odhady vědců. Nepochybně také víte, že existuje dost důvodů k předpokladu,
že tento proces bude akcelerovat a může být ireversibilní (uvolnění metanu
roztáním permafrostu a hydrátu metanu na dně oceánu). Jsou rovněž obavy
z narušení oceánského proudění vlivem oteplování a tím narušení celého
oceánského ekosystému. Podle některých vědců bylo velké vymírání druhů
na konci období permu způsobeno právě globálním oteplením planety. Tehdy
vyhynulo asi 95 % mořských a asi 70 % suchozemských organismů. Tedy žádné
optimistické vyhlídky. Ale i dnes jsou z důvodu intenzivního rybolovu
mnohé druhy na pokraji vyhubení (tuňák a další).

Nejlepší antikoncepcí je vzdělání a zvýšení životní úrovně, to je statisticky
prokázáno, a to by byla také z dlohodobého hlediska nejlepší cesta pro
země třetího světa. Z krátkodobého hlediska by byla asi nejlepší čínská
cesta, je to zatím jediná země, která dokázala porodnost zastavit.
I Al Gore navrhoval rozvojovou pomoc výměnou za omezení porodnosti.
Čínu jsem zmiňoval jako příklad toho, že ekonomika se státní intervencí
funguje lépe, než bez ní. Zde musíme posuzovat růst HDP, byl tam nízký
výchozí stav, hovořit o HDP na obyvatele není korektní. Prostředky na
obranu jsou neúměrně vysoké, vyšší než např.v období studené války. Proč ?
Kvůli teroristům ? Jedná se o obrovské státní zakázky, to je ten důvod.
Proto jsou také vedeny zbytečné války. Když má být vyráběno takové
množství zbraní, je také nutné je spotřebovávat. Válka v Afganistánu
nikam nevede, je úplně zbytečná a dříve nebo později bezvýsledně skončí,
tím si můžete být jist. Vyspekulovanými záminkami jsem narážel na Irák.
Nebo věříte tomu, že experti CIA byli tak hloupí, aby věřili báchorkám
o zbraních hromadného ničení ? Mnozí vedoucí činitelé západních zemí
nejsou nic jiného než váleční zločinci. Bohužel, nic se s tím nedá dělat.

Moc jsem se rozepsal, dále to trochu zkrátím, aby se dostalo také na mamuty.

Výdaje na reklamu ? Celý ten systém spotřební společnosti je jako had,
který požírá vlastní ocas.

Máte pravdu že nakazit se lze různě. Přenos infekce kontaktem bych ale nepodceňoval, žloutenkou se u nás ročně nakazí zhruba 1500 – 2000 lidí a počet případů tuberkulózy je kolem 1000 ročně. V loňském roce došlo k epidemii žloutenky v Praze, Středočeském kraji a na severní Moravě, do konce září v Praze
346 případů. Epidemie SARS a hitu letošní sezóny – prasečí chřipky – se také
mohou šířit prostřednictvím předmětů, potřísněných sekrety dýchacích cest.

Krachy nebo velké ztráty penzijních fondů zcela vyjímečné nejsou, alespoň ve
světě ne. Přečtěte si např. tento článek.

Na inflaci může vyzrát jednotlivec, nikoli všichni. Inflací se vyrovnává
nějaká nerovnováha v ekonomice a něco se prostě znehodnotit musí, jinak
by k žádnému vyrovnání nedošlo. Co myslíte, že by se stalo s cenou zlata, kdyby
ho teď někdo začal vrhat na trh (kdyby ho, například, důchodci začali hromadně
vytahovat z matrací) ?

Ale jak jsem napsal, spoření nikomu nevymlouvám. Z časových důvodů se o tom
už moc rozepisovat nebudu, ale je to zajímavé téma.

Btw., diamanty : víte o tom, že dnes lze vyrobit umělé diamanty, které lze
od pravých rozlišit jen za pomoci speciálních přístrojů ? Přečtěte si heslo
„synthetic diamond“ na Wikipedii. Firem, které to dokáží, moc není, a chovají
se tak, aby nedošlo k destabilizaci trhu s drahými kameny. Jestli to ale
začnou dělat v Číně …

Kvalita různých finančních a investičních poradců nebývá vždy vysoká, a to nejen
u nás. Tak například při krachu italské firmy Parmalat byly ztráty vyčísleny na 12 mld. EUR a investoři přišli o dalších 14 mld. EUR. Podle jedné studie 75 % analytiků, pokrývajících Parmalat, jej oceňovalo ratingem „buy“ nebo „neutral“ ještě 3 měsíce před krachem. (Podrobněji o této věci např. v článku „How It All Went So Sour“ na www.time.com.)
O českých poradcích ani nehovořím, někteří si s odřenýma ušima udělali Bc.
Jednu takovou osůbku jsem znal a neradil bych se s ní ani při nákupu obuvi.

IT :
Přirovnáním Visty k mamutu jsem narážel na nároky samotného OS na systémové
zdroje a na určitou těžkopádnost a pomalost tohoto systému, nikoli na množství aplikací, které je po instalaci v systému k dispozici. Ale připouštím, že „mamut“ asi nebylo to nejvhodnější slovo, „slon“ by byl lepší. Mamuti už vymřeli a Vistu to teprve čeká, podobně jako ty chudáky slony, pokud se evolučním vývojem co nejrychleji nezbaví klů.
U tak dobře informovaného člověka, jako jste Vy, mě překvapuje, že nevíte o
interní komunikaci MS ohledně Visty. Tato komunikace byla zveřejněna v souvislosti se soudní pří ve věci klamání spotřebitele při označování počítačů známkou „Windows Vista Capable“. MS se snažil „pomoci“ Intelu a svolil i s označováním počítačů, které příliš „capable“ nebyly. Obětí klamavé reklamy se stal i Mike Nash, vice president for Windows product management, který svůj nový motebook označil jako „$2,100 e-mail machine“, protože na něm nebyl schopen spustit své oblíbené aplikace (např. Movie Maker z dílny Microsoftu). Podbornosti se lze dočíst kupříkladu zde.

To, že GNU/Linux nabízí několik desktopových prostředí, kancelářských balíků apod. je dobře, uživatel má volnost výběru. Důležité je, aby se případný zájemce
dovedl zorientovat a aby od tvůrce distribuce dostal nějaký základ nebo k němu byl naveden. Mandrivácká DVD jsou extrém, instalace Ubuntu se vejde na jedno CD. Tak je to také správně, zbytek je možno stáhnout z repozitářů. Uživatel vůbec nemusí znát onu pověstnou příkazovou řádku, vše je možno naklikat a aplikaci má nainstalovánu za pár minut. Pro Debian je k dispozici přes 25000 zkompilo­vaných balíčků, takže mezi tím se jistě najde i dost těch aplikací pro prácí a zábavu. Tak například je k dispozici velmi dobrý slovník Stardict, kam je možno stáhnout databáze dle zájmů uživatele a zde na root.cz vychází seriál o aplikaci Blender, což by také dost lidí mohlo zaujmout. Na začátku svého posledního příspěvku jste psal o matematice. Zajímáte se o matematiku ? Pro zájemce o tento obor jsou pro GNU/Linux k dispozici vynikající aplikace, jako algebraický systém Maxima, pro numerické výpočty např. GNU Octave, „R“ pro statistické výpočty a další. To vše s možností 3D grafických výstupů a potenciálně využitelné jak v technické praxi, tak i ve školství pro výuku matematiky i přírodovědných a technických oborů. Navíc, některé komerční aplikace, určené pro MS Windows, běží i pod Wine, takže i toto je určitá možnost pro toho, komu by nabídka pro GNU/Linux nestačila. A někteří výrobci komerčních aplikací nabízejí i verse pro GNU/Linux, například šachové programy nebo některé slovníky bývají k dispozici i pro tento OS. Pochopitelně, uživatel se specifickými potřebami uspokojen být nemusí a pro toho GNU/Linux zatím nebude. Ale i ten si může v případě zájmu vytvořit dual boot a GNU/Linux používat např.pro bezpečnější přístup na internet. Důvod, proč někdo pro GNU/Linux nevytváří malware, není z hlediska uživatele podstatný, důležitý je výsledek.
GIMP (zatím) není zacílen na profesionální grafiky. Dojem z uživatelského rozhraní je dosti subjektivní záležitost a hodně záleží na předchozích zkušenostech kontrétního uživatele. Po této stránce bývá spíše kritizován Inkscape. Ostatně, existuje i modifikace GIMPshop, která se snaží napodobit ovládání Adobe Photoshopu. A celkem nevidím důvod, proč by GIMP nebylo možno použít v určitém rozsahu i profesionálně řekněme pro účely publikování na internetu. Pokud GIMP není na platformě MS Windows tak populární, je to možná proto, že tito uživatelé používají nelegální kopie komerčního SW. Uživatelé GNU/Linuxu jsou zkrátka poctivější a nevěnují se ve svém volném čase ozbrojeným přepadům obchodních plavidel.

Lidé byli schopni a ochotni dát zdarma dohromady daleko složitější věci, než je
nápověda. Důkazem toho je nejen samotný GNU/Linux, ale i to nepřeberné množství
skvělého free softwaru všeho druhu, který máme dnes k dispozici.
Uznávám, že nápověda je v MS Windows lepší, což jsem ostatně napsal i dříve.
Přístup na net je dnes ale tak rozšířen, že z hlediska uživatele to není až tak
velký rozdíl, jestli se podívá např. na wiki.ubuntu.cz nebo do nápovědy systému.
Uživatelé jsou zvídaví a dnes se už ani onen pověstný BFU nebojí, že když stiskne
nesprávnou klávesu, začne se z počítače kouřit. Pro běžného uživatele je nejlepší
přehledné a jednoduché menu, ve kterém se dobře zorientuje a snadno najde požadovanou funkci. Ubuntu tohle celkem dobře splňuje.

Nabídku instalací GNU/Linuxu na e-shopech nesleduji a tak nemohu soudit, velká
knihkupectví ale běžně nabízejí knihu o Mandrivě s přiloženým instalačním médiem,
která pravidelně vychází, a v poslední době je v této podobě k dispozici i Ubuntu. Pro potenciálního zájemce je to docela dobrá volba, neboť současně dostane i dobře stravitelnou publikaci, která v rozumném rozsahu uživatele se systémem seznámí a třeba mu nahradí i onu nedostatečnou nápovědu. A většina distribucí je k dispozici ke stažení zdarma na webu, takže prodej instalačních CD/DVD není příliš nutný.

S podporou HW je to těžké; Vy tvrdíte, že je nedostatečná, někdo jiný zase bude
tvrdit pravý opak. Názory na tuto věc na internetu jsou asi tak podobně
polarizované. Já osobně moc náročný nejsem, na doma mi stačí notebook se 17"
displayem. Klávesnice i display jsou dost velké na pohodlnou práci a navíc si
to mohu dle potřeby přenášet po bytě. GNU/Linux mi funguje bez nejmenších problémů, ihned po instalaci a bez nutnosti jakýchkoliv zásahů fungovalo např. i ovládání jasu a hlasitosti přes funkční klávesy. Zatím jsem nezaznamenal žádný problém a i připojení různých zařízení na USB funguje. Při testování GNU/Linux desktopu ve firmě jsme rovněž žádný problém s hardwarem nezaznamenali. Jsou to ovšem izolované zkušenosti a tak můj názor na tuto věc do značné míry vychází z toho, co se píše na webu. Váš příklad s Frantou a scannerem je příliš extrémní, i pro GNU/Linux existují různé webové stránky, posuzující kompatibilitu HW. Na seznam odkazů se lze proklikat právě např. přes wiki.ubuntu.cz. Ty seznamy sice nemají vždy profesionální úroveň, ale obrázek si z toho udělat lze. Ostatně, k problémům s HW může docházet i na platformě MS Windows. Jak naznačuje výše uvedená interní komunikace Microsoftu, i Steven Sinofsky z vedení MS měl problémy s hardwarem na Vistě.

Pro dokumenty v rámci firmy používáme formáty DOC a XLS. Jak jsem již uvedl dříve, většina uživatelů vytváří poměrně jednoduché dokumenty a nějaké problémy s kompatibilitou v podstatě nezaznamenáváme. Běžnou tabulku XLS s jednoduchýni vzorci lze v OpenOffice otevírat bez problémů. A, jak jsem již rovněž napsal, vesměs jde o přečtení dokumentu, takže drobná změna vzhledu, pokud by nastala, by nepředstavovala problém. O nějakém „rozsypání“ dokumentu bych rozhodně nehovořil. Pro různé speciální účely máme vytvořeno několik tabulek se složitějšími makry a ActiveX prvky a ty v OpenOffice, pochopitelně, otevřít nelze. Některé ve firmě používané aplikace umožňují export dat do formátu XLS a také pro tuto funkčnost musí být na počítači přítomen MS Office. Pokud mohu posoudit, i v obchodní komunikaci mezi firmami, je-li zapotřebí k mailu přikládat dokument, převládají formáty DOC, XLS a prípadně PDF. Penetrace MS Office 2007 ještě není taková, aby se bylo možno spolehnout, že zákazník otevře OOXML a není ani důvod měnit zaběhnutou praxi.
Dokument v PowerPointu jsem již hodně dlouho neviděl, možná do firmy někdo něco
občas pošle, nevím. Máme propagační oddělení, nevylučuji, že tam s tím pracují.
On skutečně není žádný rozumný důvod, proč by např. technolog, skladník nebo
mistrová na dílně nemohli mít OpenOffice. Těm lidem to k jejich práci naprosto stačí. A pokud takových stanic vyčleníte několik desítek, je to rozumná úspora nákladů. V nějaké diskusi zde na root.cz někdo (tuším Marek Sulimo ?) psal, že ve firmě přešli, až na jednu stanici, na desktopu na GNU/Linux a tedy i na OpenOffice. GNU/Linux na desktopu by byl pro mnoho firem problém, ale ten OpenOffice se mi zdá, alespoň z části, průchozí.

Před migrací na GNU/Linux jsme měli síť Novell a GroupWise. Zkušenost byla taková, že z celého GroupWise zaměstnanci používali stejně jen ten e-mail, i když proběhlo školení na tento produkt.

Na Unixu nám běží ERP systém. Alpha je, samozřejmě, mrtvá platforma a po „vytěžení“ hardwaru bude nutno migrovat. Kam, to je složitá otázka a rozhodující
je možnost dalšího provozu ERP systému, případně je to věc další koncepce IT ve
firmě. My máme s nákupem Alpha serveru celkem dobrou zkušenost, dostali jsme
to za zvýhodněnou cenu, i když tenkrát se už jednalo o firmu Compaq. Vaše špatné
zkušenosti s Digitalem ale nevylučuji, stát se to mohlo, byl to, konec konců,
kapitalistický podnik a šlo mu jen o zisk. O obchodních parterech jiných firem
se také povídají různé věci a např. tendr na výběr SW pro ÚMOb Ostrava – Jih byl
v této souvislosti často připomínán.

K těm levným ajtíkům bych snad jen poznamenal, že administrace GNU/Linuxu
není až tak složitá, jak se obecně soudí. Dnes i pro správu GNU/Linuxu existuje
např. webová aplikace Webmin, kde lze různé věci také nastavit přes grafické
rozhraní. A pokud chce dělat někdo správce sítě, není na tom nic špatného chtít po něm, aby se seznámil se systémem, který má spravovat a věděl i něco o shellu, adresářové struktuře, atd. Je to přece jeho práce.

Jak vidíte, ani já nemám vždy čas. Ale občas se sem skočím podívat.

SVĚTONÁZOR:

S prvními dvěma odstavci celkem souhlasím. S tím, že u zvířat dlouho nebylo prokázáno nic jinéno, než jestli jsou jedlá. Kdybyste před dvěma sty roky tvrdil, že zvířata umí porovnávat čísla, mají smysl pro spravedlnost a poznají se v zrcadle, tak by se vám asi dost smáli. Baleárské ostrovy zavedly nějaká omezená lidská práva pro lidoopy. Trošku to připomíná diskuse, které jsme vedli před pár stovkami let o právech černochů a indiánů.

U toho úpadku mravů se asi neshodneme. Podle mě je to prostě iluze, které často podléhají lidé středního a vyššího věku (ovšem ne výhradně oni), bez ohledu na aktuální letopočet.

Firefly je prakticky sci-fi western (má mé doporučení), podobně jako Star Trek je sci-fi levicová propaganda. Pojďme k tomu zajímavému. Za posledních 500 let se změnila technologie, ale politicky, morálně a eticky jsme na tom pořád dost podobně. Samozřejmě došlo k jistému posunu ve věci lidských práv. Ale konflikty se pořád řeší násilím, a pořád se týkají toho samého: hmotné zdroje, území, samice, postavení ve smečce. Celkem nepřekvapivě se střetáváme o totéž, jako jakákoliv jiná zvířata. Jenom jsme zatím stačili vysledovat, že se genocidy dopouštějí i šimpanzi. Holt to máme v krvi :/

Zisk je rozdílem mezi náklady a výnosy, ovšem to je hlavně účetní hledisko. Pekař není motivovaný kladným hospodářským výsledkem své firmy, ale osobním prospěchem (což bývá totéž). V tom je na tom stejně, jako zaměstnanec. A každý dobrý správce prostředků (času, peněz apod) se snaží maximalizovat svůj užitek, byť nedokonale. Zaměstnanec může buď sedět doma a nemít žádné peníze, nebo směnit svůj čas a úsilí za peníze. Jako v každé podobné transakci to bývá (úhrnem) výhodné pro všechny strany. Nakonec když rybář smění s pekařem ryby za chléb, tak je to také výhodné pro obě strany.

Marxova nadhodnota je blábol, což mu řekla řada ekonomů už za jeho života. Majitel továrny kupuje práci u soustruhu za peníze úplně stejně, jako pekař kupuje ryby za chléb. Směnný poměr závisí na vzácnosti daného statku, což vede na nabídku a poptávku, dál to znáte. Na rozdíl od Marxova šílenství to lze prokázat analýzou existujících transakcí, a to od doby kamenné až po současný svět. Ony se totiž už ty pazourky směňovaly, zřejmě třeba za zvířecí kůže. Pro jednoho byly vzácné pazourky, pro jiného kůže. Nadhodnota nikde žádná.

Altruismus zcela jistě existuje a funguje. Bohužel se jedná pouze o reakci na nepříjemný pocit, který nám vzniká, když vidíme či předpokládáme utrpení bližního. To je důvod zachránit zraněného. A mimochodem je to i důvod existence zákonů na ochranu zvířat. Vidět trpět psa nebo opici je lidem nepříjemné, takže takové jednání zakazují. Naopak housenky, komáři nebo zelenina takové pocity nevyvolávají, proto je zákon před násilím nechrání. Každopádně jakmile tenhle pocit zmizí, motivace rychle slábne. Oběť autonehody bude zachraňovat nezištně skoro každý, ale chodit nezištně uklízet toalety v McDonald's nebude skoro nikdo.

Tržní pobídky nemusí být nutně vždy nejefektivnější. Obecně fungují celkem dobře, ale existují výjimky. Viz třeba pěkné video z TED Talks. Vytknul bych mu, že není zmíněna metodologie srovnání skupin (nejlepší čas, průměrný čas nebo medián?), navíc se popsaný jev uplatňuje primárně u návštěvníků v sále (vědečtí pracovníci). U soustružníka, prodavače a dalších 80+% populace to nefunguje. Navíc nejde zdaleka o altruistickou činnost.

BTW mezi kulturou a altruismem asi není žádný příčinný vztah. A teď k byrokracii. Zkoušel jste někdy založit živnost nebo s.r.o.? Jděte na místo A, vyplňte formulář, hodiny čekejte, dostanete papír, s tím jděte na místo B, hodiny čekejte, dostanete jiný papír, s tím jděte do soukromé banky, prakticky ihned založít účet, jděte namísto C, čekejte a čekejte… Vyplnil jste někdy vlastní přiznání k dani z příjmu, s formulářem na nevím kolik stran? Vždyť většina těch úkonů je zbytečná. Lze je vyřídit daleko rychleji a jednodušeji, s menším počtem úředníků. Správu registrů lze i outsourcovat, například registr vozidel může klidně pro stát provozovat soukromá firma. Praxe ukazuje, že takový bordel, jaký dovede vytvořit stát, stejně nikdo nikdy nepřekoná. A na co má proboha má ČSÚ rozpočet 1.2 miliardy Kč? Aby občas mohli občas podnikatele obtěžovat dotazníky, jejichž vyplňování vyjde na ztraceném času na další stovky milionů Kč? A to nemluvím o nadprodukci legislativy. Jen v ČR přibývá každý rok asi 10000 stran zákonů, vyhlášek a předpisů. Legislativa EU (acquis communautaire) má <b>666879 stran</b>, a samozřejmě dál roste. A je pro nás všechny závazná. Nepřekvapí, že občas i právníci mají problém se orientovat byť je v procedurálních otázkách. Veškeré snahy o zmenšování objemu legislativy se bohužel zcela minuly účinkem, byrokracie dále sílí.

Žádná „sociální práva“ neexistují. Chcete rybu? Musíte si jí ulovit, nebo něco směnit. Pokud byste měl „sociální právo“ na jídlo, tak byste už nikdy nemusel pracovat, protože byste vždy dostal jídlo. Ta sociální práva byste musel vyvážit pracovní povinností. Potom jde ale o formu otroctví (otroci také měli svá práva). Když nemáte co jíst, nebo nemáte kde bydlet, musíte se holt snažit. A samozřejmě vám může pomoci rodina nebo přátelé. Až teprve pokud není jiná možnost, můžete se spolehnout na dobročinnost ostatních (jinými slovy žebrat). Alternativně se můžete proti rizikům pojistit, tak jako si pojišťujete auto nebo dům.

Pokusy o implementaci „sociálních práv“ končí tak, že sociální dávky pobírá prakticky každý. Například rodičovskou dávku, která měla zabránit podvýživě či úmrtí dítěte nemajetných rodičů, dostává prakticky každá rodina s dětmi. Zdraví, vydělávající lidé, a jsou na dávkách (jenom se tomu říká „přídavek na dítě“). Díky „socálním právům“ lidé rezignovali i na pravidlo, že své dítě mají živit ze svých peněz. To podle vás není morální úpadek? A když lidé s nízkými platy dostávají dávky ve výši cca 95% svého platu, takže se jim nevyplatí pracovat, to není morální úpadek? Zkuste jim vysvětlit, že by měli jít altruisticky pracovat, i když mají tak vysoké dávky. A je všeobecně známé, že sociální dávky jsou masivně zneužívané. Tahle „práva“ končí zadlužením celých států, viz veřejné dluhy v EU (Itálie 110% GDP, Belgie 92.2% GDP, ČR zatím „jen“ 36.1% GDP). Jen v ČR tahle „práva“ zatím nasekala dluhy ve výši 119000 Kč na osobu, včetně důchodců a dětí. Kdo myslíte, že ty dluhy bude jednou platit? Vždyť tímhle způsobem zcela jasně dojdeme ke státnímu bankrotu! Bohužel jsme v „socialistické pasti“, protože všichni už pobírají tolik dávek, že logicky nebudou hlasovat pro jejich omezení. Takže nezbývá než čekat, až bude tak špatně, že i nejtupější český volič pozná, že dávky pro každého nemohou fungovat, protože není kde na ně brát. A nebo se lidé vzpamatují, a dojde jim to; tomu ale moc nevěřím :(. Spíš to dopadne tak, jak je popsáno v poslední odstavci zde. „No dávky. Pro každého na světě jsou přece určeny nějaké dávky.“ Podobně jako rodičovskou dávku jednodušší lidé už berou jako samozřejmý příspěvek k výplatě, ztratí se i informace o účelu dalších sociálních dávek.

A to podotýkám, že už dnes končí v kapsách státu asi 60% vašich příjmů, což jsem už rozváděl. Vrátím se k dani z převodu nemovitosti. Dva sedláci si smí vyměnit dům, ale musí za to dát každý vrchnosti jednu krávu. Proč? Protože vrchnost je vrchnost. A proč daň z nemovitosti? Protože vrchnost může. Katastr nemovitostí a pozemkový úřad jsou běžné databáze, a na registr obyvatelstva také neplatím každý rok daň z dítěte. Místní komunikace jsou placené ze spotřební daně za benzín a z daně z příjmu, připojení k inženýrským sítím platím při stavbě nemovitosti, a jejich údržbu později každý měsíc v účtu za vodné, stočné, elektřinu a plyn.

Co mě tedy štve je to, že stát dnes sežere 60% příjmu člověka. Kolik procent z MÝCH peněz potřebuje ten váš sociální/soci­alistický stát, aby fungoval? 60% zjevně nestačí, protože je rozhází na dávkách a pastelkovném. Chcete 70%, 90%, nebo rovnou všechno? A zbude mi po plném zavedení „sociálních práv“ alespoň nějaké kapesné, nebo platit daň vyšší než 100% příjmu, a žít jen z dávek?

Musím říci, že mě dost děsí váš vztah ke škole. Všimněte si, že dnes začíná výuka cizího jazyka tuším ve třetí třídě ZŠ. Bohužel když student opoustí VŠ ve věku bezmála čtvrt století, tak typicky neumí vést jednoduchou konverzaci, poslechnout si zprávy atd. Školy ho za 16 let(!) nejsou schopné naučit ani jeden cizí jazyk na slušné komunikační úrovni. Týdení intenzivní kurz angličtiny vydá za půl roku až rok studia na jazykové škole, nemluvě o běžné škole (viděl jsem to v praxi, už třetí den se studentům zdají sny v cizím jazyce). Škola je často trestuhodně neefektivní, a to nejen u jazyků; podívejte se na schopnosti absolventů. Navíc má škola jeden zásadní „dar“: umí proměnit víno ve vodu. Krásné obory jsou přetaveny v beztvarou břečku, kterou se studenti nabiflují před zkouškami, a pak mohou zase vše spokojeně zapomenout. Hlavně nezkoušet nic chápat, neptat se. Naučit, odnaučit. Nediskutovat. Nepracovat s informacemi, nehodnotit jejich relevanci. A samozřejmě učit se, učit se, učit se. Kdyby mi na ZŠ řekli, jak se narodil Minotaurus, jistě bych měl historii daleko radši :)

Za komunistů tady byl třídní původ naopak zásadní věcí, i v osmdesátých letech (vaše přijetí na VŠ dost možná ještě projednávala domovní komise, a dávala k němu dobrozdání). Pravda, už to víc prorůstalo do známých, známých jejich známých, do úplatků atd. Studovat při zaměstnání můžete samozřejmě i dnes, a dělal jsem to tak i já. Ovšem nutit lidi do vzdělávání nemá smysl. Když například policisté musejí mít vzdělání, tak studují FLE. K čemu proboha je, když polda vystuduje Fakultu lesnickou a environmentální, aby si mohl odškrtnout vzdělání v kolonce na fomuláři?

Dnes máme něco jako svobodu. V důsledku toho můžete změnit zaměstnání, a odchod ze zaměstnání trvá „jen“ dva měsíce. Řada lidí v IT vystudovala jiné obory, a překvalifikovali se, protože po IT je poptávka. Kdyby tohle nefungovalo, trh práce by neměl žádnou pružnost (jako za komoušů). Ono totiž na rozdíl od roku 1993 ekonomické vzdělání už není zárukou dobrého uplatnění.

ČSSR byla zařazena na seznam rozvojových zemí, a podle mě právem. Srovnání se západní Evropou je možné celkem triviálně. HDP na hlavu (v paritě kupní síly, tedy ne nominálně), počet hodin průměrně placené práce na koupi chleba, kalkulátoru, televize, auta, průměrný dožitý věk, svoboda projevu (a po projevu), svoboda pohybu, počet telefonů na 1000 lidí, vyspělost infrastruktury. Jestli vám připadá, že životní úroveň v ČSSR byla ve srovnání se západní Evropou „poměrně vysoká“, tak si toho z té doby asi moc nepamatujete. Samozřejmě ve srovnání s Ruskem jsme ten reálný socialismus celkem flákali. Například jste na delší cestu vlakem nepotřeboval gumážku (papírek, průvodku), svůj psací stroj jste nemusel každý rok registrovat na místní pobočce KGB včetně odevzdání napsaného vzoru písmenek, a naši tajní neměli kvóty na zatýkání protistátních živlů, které by plnily náhodným zatýkáním. A dokonce jsme tu ani neměli hladomor způsobený násilnou kolektivizací.

No a „sociální práva“ v ČSSR? Máte zřejmě na mysli POVINNOST mít v občance štempl zaměstnavatele, protože jinak byste šel sedět za trestný čin příživnictví? Nebo máte na mysli, že politicky nepohodlné VŠ profesory museli zaměstnat, tak je nechali pracovat v kotelnách apod? Nebo mluvíte o zdravotnictví zdarma, kde jste byl v roli prosebníka (což se bohužel moc nezměnilo), lékaři i ošetřující lékaři byli schopní kdejakého zvěrstva?, a do svého zdraví jste vlastně neměl co mluvit, protože to bylo jen věcí lékaře?

Chcete vidět efekt trhu? Vezměte si základní školy. Vzdělání je zdarma, takže jste v roli prosebníka, se kterým může škola jakkoliv vyjebat. Dejte ale lidem poukázky na vzdělání s vytištěnou hodnotou. Budou z nich rázem zákazníci, kteří si kupují službu. Budou se ptát, co jim můžete nabídnout za jejich peníze, a rozhodně po sobě nenechají nijak dupat.

Na rozdíl od vás jsem také nepřehlédl, že za dob ČSSR byla naprosto zničena pracovní morálka. Produktivita práce skoro nulová, práce byla místo a ne aktivita. Krást se stalo normálním, protože to stejně patřilo nám všem. Dnes se starší lidé ještě pořád diví, že s takovým přístupem na trhu práce neuspějí.

A co jiného nám ČSSR přinesla? Absenci svobody slova, cenzuru, násilnou kolektivizaci, uranové lágry, StB a její donašeče, podávání drog vězňům, politické procesy včetně justičních vražd, nízký dožitý věk, nízkou životní úroveň, rozkradení důchodových fondů, ukradení úspor měnovou reformou, morální destrukci… Skoro samé „skvělé“ věci. Snad jen jeden důsledek boje komunistů s církvemi mě těší: jsme nejateističtější země na světě. Ale za cenu toho, že kněze zavírali do lágrů. Za takovou cenu to není nic moc.

Když mluvíte o ministrech, tak ti opravdu nemusí mít znalost v oboru, který řídí. Myslíte, že manager sklárny musí umět vyfouknout vánoční ozdobu? Kdepak, on to nepotřebuje. On potřebuje umět přijímat kvalifikovaná rozhodnutí, jednat s lidmi, a musí mimo jiné mít znalosti managementu, ekonomie a jazyků. Nakonec management i politici byli za dob ČSSR bandou starců, kteří byli ve funkcích za stranickou knížku a zásluhy. Neuměli ani řídit firmy/stát, ani udržet moč.

Mluvit o žvotní úrovni tehdejší západní Evropy nemá smysl, protože třeba Německo bylo na rozdíl od území ČSSR prakticky srovnáno se zemí.

Němci cítí silnou ostalgii proto, že už před recolucí čekaly na hranicích hordy právníků, kteří jim přesně řekli, co a jak bude zařízeno. My jsme měli daleko horší výchozí podmínky, nikdo pro nás nepřipravil legislativu, nikdo sem nenapumpoval miliardy marek do infrastruktury. Právě díky tomu, že jsme si věci prošli sami, jsme se s minulostí lépe vyrovnali.

Hospodářství NELZE řídit centrálně s rozumnou efektivitou. I kdybyste sesbíral požadované informace, tak nezískáte předpokládané výstupy. „Prodávají se rohlíky“ je informace, kterou pekař zjistí i bez centrálního plánování. Navíc ovšem na rozdíl od plánovací komise zjistí, že jsou možná moc slané, že by lidé chtěli i bagety, a že koláče lidé nekupují díky příliš nízkému obsahu ovoce. Plus samozřejmě pekař nese za své peníze riziko. Například může zariskovat, a zkusit uvést mexické placky. On ten pekař dělá se svými penězi, a nejlépe ví, kolik risku si může dovolit. Umí tohle vaše centrální plánovací komise? Abyste se nenechal zmást: komunisté se u nás samozřejmě snažili vybudovat fungující systém. Není to tak, že by záměrně nechali republiku zaostat o desítky let. Jenom prostě zvolili nevhodný model řízení, který neumožňuje efektivní řízení.

Společenský systém NELZE oddělit od formy vlády. Váš socialistický systém totiž nutně výrazně omezuje svobody jednotlivce. Konkrétně svobodu soukromého vlastnictví, svobodu smluvní volnosti, a svobodu podnikání.

Kdo bude hlídat hlídače? To je ten problém. Vy totiž chcete zavést státní monopoly, nad kterými nemá nikdo kontrolu. Vzpomeňte, jak „skvěle“ běhal státní Telekom, Česká pojišťovna (na vyplacení pojistky jsem čekal 6 týdnů) atd. Ovšem nemůžete jít o obchod dál, protože stát má monopol (ne dominanci, ale opravdu monopol). Můžete leda po čtyřech letech zaškrtnout ve volbách stranu A/B/C, protože víc se jich do parlamentu stejně nedostane. To je dost malá zpětná vazba, nemyslíte? V soukromém sektoru přitom funguje samoregulace. Pečete mizerné pečivo? Všichni půjdu k jinému pekaři, a vy zkrachujete. Na rozdíl od státních monopolů tohle opravdu funguje.

Odměňování na základě kvalifikace a počtu odsloužených let je neflexibilní. Zkuste prodavače v elektru platit tímhle způsobem, a hned máte nulovou efektivitu práce. zkuste jim dát minimální mzdu, a procento z prodaného zboží. Hned se efektivita práce o hodně zvedne. A kdo neumí prodávat, bude mít minimální mzdu, a sám půjde dělat něco jiného. K nabídkám na trhu práce: poptávky na Úřadu práce nejsou relevantní. Pouze malé procento pracovníků uzavírá smlouvy přes úřady práce, většina jde tržní cestou.

„strany nemají stejnou sílu pro vyjednávání“ – smluvní strany obecně NEMAJÍ stejnou sílu pro vyjednávání, a ani ji mít nemají. Pokud například vaše pekárna jako jeden z mála podniků potřebuje nové dveře, tak máte na výběr řadu řemeslníků, a vaše pozice je pochopitelně silná. Není na tom nic špatného, a nemá smysl to nijak „opravovat“.

Stav ekosystému NENÍ kritický. Deforestace nastala už před dlouhým časem třeba v Řecku, kde dnes lesy prakticky nenajdete, a žádný problém to nezpůsobuje. Vymírání druhů je také dost nesmysl, protože druhy vymíraly ještě daleko dříve, než na Zemi chodil člověk. O globálním oteplování jen tolik: 1) Klima se mění odjakživa, viz i recentní oteplení a ochlazení ve středověku. 2) Vliv člověka na změny klimatu je neprůkazný. Simplifistické modely IPCC jsou na nic, protože při nakrmení staršími daty nekorelují se současným stavem, a i při nakrmení náhodnými daty předpovídají „kupodivu“ opět oteplení. Každý den se dozvídáme převratné novinky, příkladem budiž závislost růstu atlantického fytoplanktonu na železe přineseném větry ve formě písku ze Sahary. Pod dnem oceánů bují život i v hloube 1.6km, a my o něm nic nevíme. Podle některých odhadů tam mohou být dvě třetiny mikrobiální biomasy na Zemi, což je tolik organické hmoty, kolik představují všechny byliny, keře a stromy na souši. No a u meterologických stanic v USA bylo prokázáno, že jsou jejich data z větší části nepoužitelná. IPCC je obdobou středověkých astrologů. 3) Jsou tu vlivy typu změn magnetického pole Země, které nyní rychle slábne, a dost možná se blížíme jeho dalšímu přepólování. Máme tu Slunce a jeho periodické změny aktivity, které mají nyní výchylky. Solární cyklus číslo 24 dosud nezačal, a dost možná jen tak nezačne. Přitom poslední podobná událost mezi lety 1645–1715 korelovala s globálním ochlazením. Pak tu máme „mezihvězdné počasí“. Slunce svým magnetickým polem částečně chrání planety před zářením z mezihvězdného prostoru, ale zbylé záření má podle všeho pořád velký vliv Zemi. A když prolétáme hustším mezihvědným prostorem, může heliosféra ustoupit až tak, že nechrání Zemi. Opravdu chce někdo ve světle těchto poznatků tvrdit, že umí předvídat klima na sto let dopředu? 4) Klima se tak jako tak mění. Nemá smysl snažit se zachovat fixní „západ Slunce s červánky“, protože ke změně stejně tak jako tak musí časem dojít. Je třeba se soustředit na přežití lidstva v nových podmínkách. 5) Oxidu ohličitého je v atmosféře pod 0.04%, a není nijak jedovatý. Zatím co řešíme nepatrné zvýšení obsahu neškodného plynu v atmosféře, o jehož příčinách nemáme zdání, tak naše řeky vypadají jako stoky, města jsou otrávená dieselovými sazemi (díky, Evropo!), přízemním ozonem, a dráždivými uhlovodíky. 18% lidstva neumí číst, a úrodný kontinent jménem Afrika je závislý na potravinové pomoci. Nebylo by lepší řešit ty skutečné problémy, a ty iluzorní nechat ladem? Doporučím vám nesmrtelného (technicky však zesnulého) George Carlina. Za pár minut řekne všechno důležité.

FYI technicky je nejlepší antikoncepcí kastrace. V praxi je ale potřeba rozšířit (humánní) antikoncepci a povědomí o plánováném rodičovství. Bohužel pak vždycky přiletí ten chlápek, co ho chrání Bůh, a říká „kondomy jsou špatné, miluje se a množte se“.

Vámi linkovaný článek o penzijních fondech to pěkně ukazuje. Došlo k problémům, fondy utrpěly ztráty, ale přežily v pohodě. Jinak trh by se bez problémů vyrovnala s tím, že zlato vytahují zlato z matrací. Snížila by se jeho cena, a víc by ho lidi kupovali. Pokud by ho opět kupovali kvůli spoření, cyklus by se uzavřel. Nikde žádná katastrofa. Ovšem pokud se chcete připravit na případně větší otřesy (které nejsou v předlužené Evropě nepravděpodobné), tak není lepší nástroj, než zlato a drahé kameny. Diamanty lze samozřejmě už dlouho vyrobit uměle, ale nemají potřebnou šperkařskou kvalitu.

Čína ukazuje, že ekonomika se státní intervencí funguje lépe, než bez ní? Moje hodnocení: centrálně plánovaná ekonomika stála Čínu miliony životů, dohledejte si pohnutou historii Číny ve 20. století. Zavedení prvků soukromého vlastnictví a trhu do té centrálně řízené ekonomiky vede k výraznému zlepšení parametrů. Vysoký procentuální nárůst ale svědčí pouze o tom, jak nízká byla absolutní čísla před zavedením tržních prvků. Nelze je interpretovat tak, že kdybychom u nás zavedli vládu komunistické strany s prvky tržního hodspodářství (a absencí lidských práv, absencí svobody projevu, popravami vězňů na orgány atd), tak porosteme z dnenších čísel stejným tempem, jako čína.

IT:

Nároky Visty jsou poměrně nízké: 800MHz CPU, 512MB RAM. Pro Aero potřebujete 1GHz CPU, 1GB RAM a DirectX 9 kompatibilní grafickou kartu. Výrazně můžete systému pomoci, když si koupíte víc paměti – 1GB paměti stojí dnes jen 225 Kč. Přijde vám to jako nepřiměřeně vysoké nároky? A pomalost… Jako uživatel Visty jsem si jí nevšiml. Samozřejmě s netbooky s mimořádně slabým HW se při vývoji Visty nepočítalo, tam to není dobrá volba.

Windows Vista Capable stroje neumí Aero a některé další features, ale Vistu opravdu běží. Stroje s označením Vista Premium Ready Aero umí. No a stížnosti na drivery v den vydání nového OS? Při koupi nového stroje to není problém, u starého stroje je dobré projít Windows Vista Upgrade Advisor. Ten upozorní i na případnou absenci driverů.

Proč je dobré, když je 1% uživatelů desktopu ještě rozbité mezi několik desktopových prostředí? A nezdá se vám divné na jedné straně prosazovat státní monopoly a státem nalinkovanou kariéru (X let, Y vzdělání, dostanete Z peněz), protože stát to ví nejlépe, a na druhé straně prosazovat svobodu volby tam, kde nikomu nic nepřináší?

Pro Linux existuje poměrně malé množství aplikací, a řada druhů aplikací úplně chybí. Kde aplikace jsou, jde zpravidla o béčkové alternativy. Kde jsou ty alternativy o něco použitelnější, tam je program portovaný i na Windows. Takže zatím co na Windows můžete bez problémů používat příšerný Gimp, tak na Linuxu nejedou profesionální DTP produkty od Adobe. Wine není cesta, protože úplně ignoruje desítky procent Win32 API, a spoléhá na to, že aplikace volanou funkci až tolik moc nepotřebovala. Potom aplikace tady nepřekreslují, tam padají, a tuhle fungují divně. K tomu přičtěte problémy se setupem aplikace.

Na co dual boot? Mám rebootovat kvůli přístupu na internet? Vždyť bohatě stačí pracovat s omezeným účtem, mít aktualizovaný SW, a nedělat pitomosti. Pokud uživatel dostane mailem executable s nahatou celebritou, a on ho přes varovnou hlášku spustí, tak nepomůže už nic. Antivirus pravda něco odchytí, emailový klient zablokuje spouštění executablů, ale uživatel si poradí: rozzipuje přiložený executable pomocí hesla, které bylo na obrázku přiloženém k emailu. A samozřejmě pracuje pod admin účtem, s vypnutým UAC, aby ho neobtěžovalo UAC.

Uživatelé Linuxu hlavně nemají tu alternativu, po které tak voláte. Chcete bitmapový editor? Můžete mít Gimp, Gimp, nebo Gimp. A pak nějaké pokusy, které jsou ještě horší, což je velmi na pováženou. Chcete profesionální bitmapový editor? Na Windows máte Adobe Photoshop, Corel PHOTO-PAINT a další. A samozřejmě i ten Gimp, ale ten nechcete, protože je fakt hrozný. BTW GIMPshop má s Photoshopem společného fakt dost málo :), a je to už pár let tlející neudržovaná mrtvola.

Nápověda je jednou z věcí, kde je Linux velmi pozadu. Proč? Protože psát nápovědu je přece taková nuda… To víte, dobrovolníci dělají jen co se jim zlíbí, a peníze nejsou, protože za Linux uživatelé neplatí. A nahrazovat nápovědu hledáním na webu? To snad nemyslíte vážně. Nechcete nahradit také návod k použití praček a automobilů brouzdáním po webu? Nápověda má normativní hodnotu: říká JAK mají věci fungovat.

<b>Podpora HW není věc názoru. Fakta jsou tvrdá. Linux podporuje daleko méně HW, mnoho HW je podporováno jen generickými drivery (ignorují se třeba u tiskáren podavače, sešívačky a vestavené fonty, u scannerů podavače a razítkovače apod), a neexistuje žádný autorizovaný seznam kvalitně otestovaného HW. Jediná možná námitka je ta, že dotyčnému doma funguje klávesnice, myš, síťovka i zvukovka, a nic jiného nikdy nepotřeboval.

Zkušenost s HW na Linuxu jsem udělal několikrát. Nainstaluji distro, nejde zvukovka. Po roce jiné distro, zvukovka nalezena. Bohužel SW mixér neumí vypnout analogový výstup, takže zvuk nemám (používám jen SPDIF výstup). Na mixéru přetékají popisky ovladačů, ale co, je to Linux. O rok později další distro už umělo i vypínat výstupy. WiFi karta ale byla daleko zábavnější. Certifikovaná pro Windows, a tedy bez problému funkční. Na několika webech o linuxém HW popsána jako funkční (testoval samozřejmě „Franta“ doma). Bohužel MadWifi obsažené v distru kartu nenajde. Novější distro kartu najde, ale poč pak během půl minuty ztuhne. S novější verzí MadWifi poč tuhne jen při přístupu na kartu (boot, zjišťování sítí), ale neumí „advanced“ věci typu Ad Hoc mode a WPA-PSK, takže je mi na nic. Devel verzi MadWifi nelze překompilovat, protože dependency hell vede k nutnosti upgradu glibc. Nakonec zkompiluje staticky MadWifi kamarád. K síti se lze připojit, jenom nefungují klikátka v distru, a je nutné vše nabušit ručně do konfiguráků. Krátké zatuhnutí poče při bootu, hledání sítě apod. nezmizelo. Účet? Řekněme 8 hodin práce. Za tu dobu si vydělám na levnější notebook s Windows :)

Steven Sinofsky měl problém s HW na Vistě, ale měl možnost problému předejít. Konkrétně tak, že by ověřil podporu svého HW ještě před upgradem z XP. Těžko totiž předpokládat, že ke dni uvedení nového OS budou k dispozici drivery pro všechen HW. Ono toho HW není tak málo, jako na Linuxu, takže je to nějakou dobu trvá.

Pokud necítíte problémy s kompatibilitou, máte holt štěstí. Většina firem potřebuje i složitější dokumenty, například na Excelu běží půlka známého vesmíru :). MSO XML formáty (docx a spol) jsou u nás už běžné, a uživatelé starších verzí mají nainstalovaný konvertor. To se dá triviálně udělat centrálně.

Groupware zřejmě buď nepotřebujete, nebo zaměstnanci neznají a neumí. U nás i všude jinde vidím používat plánování meetingů a zdrojů, a naši lidé mají na MS Exchange postavený supportní systém. Na rozdíl od těch webových příšerností je celkem efektivní.

Ano, Digital byla kapitalistická firma. Ne-kapitalistické firmy vyráběly v RVHP primárně kopie kapitalistických počítačů, postavené na kopii kapitalistických procesorů. A podotýkám, že motivace nebyla altruistická, protože konstruktéři dostávali normálně zaplaceno. O zisk tehdy asi moc nešlo, protože výsledné počítače byly obrovské (měl jsem PC SAPI 86 s 1kW zdrojem), přehřívaly se (ruské paměti, doprasená francouzská pájecí linka, výsledkem byla příšerná zmetkovost) a stály víc než osobní automobil.

Výběrové řízení v ÚMOb Ostrava – Jih je dost nuda. Nejde o MS, ale o jeho partnery. Navíc je zvláštní, že když v Mnichově vyhraje výběrové řízení open source na Linuxu, i když byl dražší než alternativa na Windows, tak to bylo v diskuzích bráno jako skvělá věc. Kupodivu nadšení diskutérů nevyprchalo, i když projekt po 8 letech přemigroval jen 13% stanic, bylo nutné vyvinul vlastní distro LiMix, a napsat WollMux extensions pro OpenOffice. Ovšem když OV-Jih nechce open source, je za tím velká hromada úplatků. Tedy tak to aspoň prezentuje zhrzelý admin z OV-Jih.

Administrace Linuxu je složitá. Je třeba jí dělat z command line, předpokládá se dobrá znalost unixů. Mimo jiné znalost vi, bashe, stovek příkazů, a minimálně desítek konfiguráků. U Windows potřebujete méně znalostí, a můžete se lépe soustředit na konkrétní úkoly v kontextu potřeb firmy. BTW Webmin byste fakt doporučil jako nástroj pro administraci jakéhokoliv systému? Vždyť je to hračka.

Tak ještě odpověď :

SVĚTONÁZOR :

Vcelku pozitivní je, že se shodneme alespoň v něčem.
O té agresivitě šimpanzů vím, viděl jsem nedávno dokumentární film. Ale možná jste zapomněl, že existují také hodnější opičky – šimpanzi bonobo. Tohle o nich píší na wikipedii : „It seems though, that bonobos are female centred, more peaceful than chimpanzees, more egalitarian, and do have a much larger sexual repertoire … Frans de Waal, one of the world's most popular primatologists, states that the Bonobo often is capable of altruism, compassion, empathy, kindness, patience, and sensitivity … they seem to prefer sexual contact over violent confrontation with outsiders.“ Takže jak vidíte, můžeme si vybrat a
někteří primáti dávají před válčením přednost jiným činnostem. Navíc společní předkové neznamenají povinnost přejímat nějaké vzory chování.

Před 500 lety, v roce 1492, připlul Kolumbus do Ameriky. Převládající formou vlády v Evropě byla tehdy absolutní monarchie, Španělsko bylo Evropskou velmocí, morálka byla zcela ve vleku náboženství, obchod s otroky a nevolnictví byly tehdy naprosto běžné všeobecně rozšířené praktiky a nikdo v nich neviděl nic špatného. Konflikty se sice dosud řeší často násilím, ale ta změna v politice a etických postojích se mi zdá zcela zřejmá, možná si každý pod těmi slovy představujeme něco trochu jiného.

Karlu Marxovi se moc neposmívejte, možná nevíte, že byl v anketě BBC News MYSLITELEM TISÍCILETÍ a na prestižním serveru Times Online byl zařazen na čestné 6. místo v článku The 10 biggest winners from the financial crisis.
Díla Karla Marxe jsou vydávána dodnes, můžete si je bez problémů objednat na Amazonu a vydávají je i taková známá nakladatelství, jako třeba Penguin Classics nebo Oxford University Press. Vlastníci Kindle Book mohou mít svého oblíbeného Marxe i v elektronické podobě. Za takový úspěch, navíc více než 125 let po smrti, by se nemusela stydět ani autorka Harryho Pottera. Je nepopiratelnou skutečností, že Karl Marx podal důkladnou analýzu kapitalistického výrobního způsobu a tiše z něj vycházejí i buržoasní národohospodářští teoretikové. Svou hlavní práci nestihl dokončit a tak nám schází například teorie zahraničního obchodu. Od jeho doby se také svět změnil a kapitalismus se dostal do monopolního stadia. Směna pazourku za kůži nebo chleba za rybu je výsledek docela obyčejné dělby práce a s kapitalistickým podnikáním nemá mnoho společného. Nadhodnota není blábol, ten zisk se přece odněkud brát musí a jistě nebudete tvrdit, že vzniká sám od sebe, zatímco akcionáři v noci tiše spí.

Altruismus nelze odvysvětlit a pomocí slovní ekvilibristiky převést na egoismus. Slova mají své významy a těch se držme. Lidé mohou mít, pochopitelně, i své skryté motivace a ty mohou z morálního hlediska znehodnocovat i ušlechtilé činy, generalizovat ale po Vašem způsobu nelze. Nakonec, pokud Vás někdo vytáhne z rozvodněné řeky, nebude Vám vadit, když by to udělal proto, že nemohl dále poslouchat Vaše zoufalé volání o pomoc. Většina lidí trpět opici nikdy neuvidí, nanejvýše se jim dostane zprostředkované informace. S nepříjemnými informacemi, které se nás přímo netýkají, se lze nejjednodušeji vypořádat jejich ignorováním, zaměřením pozornosti jinam, atd. A pokud tím nepříjemným pocitem míníte výčitky
svědomí, pak proč vlastně ne. Není ovšem pravda, že tento pocit rychle mizí. Velmi často se stává, že naopak zesiluje nebo se objeví až s určitým časovým odstupem. Nakonec některé lidi může dovést i k sebevraždě.

Vaše video z TED Talks se mi líbilo, ale neřekl bych, že by se popsaný jev musel týkat jen vědeckých pracovníků. Zrovna v oboru IT by se našlo hodně profesí,
kde by to mohlo fungovat také. Pan Stallman (rms) ve vybraných esejích píše : „…The question “How can we pay programmers?” becomes an easier question
when we realize that it’s not a matter of paying them a fortune. A mere living is easier to raise. … programming is among the most fascinating of all fields,
along with music and art. We don’t have to fear that no one will want to program.“. A nejen v oboru IT, i ti Vámi oblíbení manažeři se přece také často potýkají s problémy, které představují výzvu, tím spíše pak v době krize. Co takhle jim sebrat bonusy, třeba by jejich výsledky byly lepší. :)
Jinak bych řekl, že i jiné podněty mohou motivovat, i lidé v některých dělnických profesích mají svou práci rádi, baví je, pociťují hrdost na svou profesi a s hrdostí nosí služební uniformy, z profesní čti se snaží odvést dobrou práci, atd. Ostatně, různé příručky pro manažery často obsahují různé náměty, jak právě tyto motivace povzbuzovat.

Můj názor je ten, že vztah mezi kulturou a altruismem existuje. Domníváte se, že je to jedno, zda lidé sledují televizní pořady plné krve nebo pokleslé zábavy
a hrají zabijácké počítačové hry, které často nejsou nic jiného než simulátory kriminální činnosti a školou potenciálních zločinců (Grand Theft Auto, Mafia, …) ? Tohle má přece zcela určitě dopad na chování lidí, tím více pak mladých a dětí, které si na základě toho vytvářejí vzory chování. Jak jinak vysvětlit, že před 50 lety studenti nestříleli ve školách své spolužáky a profesory ? Však se to nelíbí ani mnohým konzervativním pravicovým politikům a myslitelům.

Ano, náše státní a veřejná správa je neefektivní, plná korupce, klientelismu a neúčelné byrokracie. Však také počet úředníků od převratu vzrostl asi o 150 %, někde o tom mám nějaký článek. Z toho ale nelze činit závěr, že stát jako instituce je k ničemu. Některé státy fungují lépe, jiné špatně. My máme smůlu.
Daně se platí ve všech vyspělých zemích, snad kromě nějakých pidistátů, které mají z různých důvodů vyjímečné podmínky, nepřenositelné na větší země.
Pokud nechcete platit daně, můžete se pokusit přesídlit do daňového ráje na nějaký banánový ostrov. Vaše děti tam zažijí romantickou školu v chýši z proutěných rohoží, přikryté palmovými listy. A od pana Negroponta možná dostanou zdarma laptop s MS Win. Outsourcing činností, které patří do kompetence státu, je ideální živná půda pro korupci a navíc je to v podstatě státní podpora soukromé firmy z Vašich daní, protože ta firma získává zakázku na x let a nemusí se trápit konkurečním bojem. K tomu si přičtěte, že neúspěšní uchazeči ve výběrovém řízení toto řízení pravidelně napadají a zpochybňují, vedou soudní spory a arbitráže se státem a soudním sporem nebo arbitráží může skončit i vypovězení smlouvy ze strany státu z nějakého racionálního důvodu. Navíc provozovatele nějakého registru nemůžete v případě potřeby změnit ze dne na den, byl by to náročný projekt s velkými náklady a doprovázený zmatky. Už z principu by to mělo být také dražší, protože soukromá firmě je nutno také financovat zisk, což u státu odpadá. Pokud nějaký politik ve vysoké funkci vede řeči o tom, že stát nic neumí, měl by raději odstoupit. Stát totiž není nějaký děd,
který někde sedí za stolem, ničemu nerozumí a činí špatná rozhodnutí. Jménem státu jednají právě ti politici a pokud zpochybňují stát, zpochybňují sami sebe a nemají tedy ve svých funkcích co dělat, když sami o sobě tvrdí, jak nic neumí.

Aby bylo jasno : já nejsem zastáncem pastelkovného, dávek, šrotovného a podobných věcí. Já jsem zastáncem sociálních práv a také odpovídajících povinností. Takže každý má mít právo na práci a odpovídající odměnu a povinnost jisté množství práce odvést. Pokud jeho odměna bude dostatčná na úhradu životních nákladů, není důvod někomu vyplácet dávky. V současném systému nicméně část lidí skutečně tu práci nemůže sehnat, máte okresy s nezaměstnaností kolem 15 % a mikroregiony s nezaměstaností přesahující 25 %. Když má někdo řekněme 55 let, je vyučen v nějakém řemesle a o práci přijde, co má podle Vás dělat ? Má se odstěhovat do Prahy, když má v místě řekněme nemovitost, rodinu, atd. A to je otázka, zda by v Praze práci našel a zda by si vydělal alespoň na nájem. Nebo by podle Vás měli ti lidé v Praze bydlet jako ukrajinci po 20 lidech na pokoji ? A jak byste jim vysvětloval, že dnešní systém je lepší než ten předchozí, socialistický ? Kapitalismus vytváří problémy, se kterými si nikdo neví rady, které jsou v rámci tohoto systému neřešitelné a tak se to řeší dávkami. Podobně je to i s těmi sociálně vyloučenými (politicky korektní výraz). Co s nimi chcete dělat ? Plynové komory ? Když jim žádné dávky nedáte, vezmou si sami. Ty dávky jsou jakási forma výpalného. Možná by byly vhodné dávky výměnou za nějaké omezení natality, to by ale zase neprošlo u ochránců lidských práv. A alespoň veřejně prospěšné práce. Bohužel, kapitalistům je bližší košile než kabát a raději na stavbě zaměstnají nelegálního migranta z Afriky než francouze, kterému
by museli vyplácet vyšší mzdu. A tak migrace do Evropy vesele pokračuje. Sociální práva neznamenají jídlo bez práce, sociální práva znamenají nárok na tu práci k opatření jídla.

Školství degeneruje stále více a ve školách chybí disciplína. Nevím, jak byste chtěl, aby školství vypadalo. To si podle Vás mají děti ve škole jen tak hrát, tykat si s učiteli a nic se neučit, protože vše je přece na internetu ? Teď dokonce už školy nebudou mít ani jednotné osnovy, jak to dopadne, je zřejmé. Až odejdou do penze starší učitelé, kteří ještě vědí, jak má škola vypadat, nebudou absolventi ZŠ umět ani pořádně číst a počítat. Proti konkurenci sice v zásadě nejsem, ale Váš nápad s poukázkami na vzdělání se mi moc dobrý nezdá. K čemu vede tržní prostředí ve školství je velmi dobře vidět na úrovni středních škol. Většina dětí nemá nadprůměrnou inteligenci a rodiče si pod pojmem vzdělání představují především vysvědčení nebo diplom. Takže preferují školy, které to jejich potomkům zajistí. Pětka na vysvědčení by byla pro ně nepřijatelná, když
si přece za vzdělání zaplatili. Vysvědčení ze špatné školy je pro rodiče přece lepší než mít dítě vyhozené z vynikajícího ústavu. Ten strach ze státních maturit přece není bezdůvodný. A je zde příklad úspěšných asijských zemí, kde nároky na děti a studenty jsou vysoké a nikdo neuvažuje o zrušení vysvědčení nebo přijímacích zkoušek. Nevím, zda tam proměňují víno ve vodu, ale korejský student ví, že pokud chce pracovat jako inženýr u Samsungu, musí se učit, učit a zase učit, jak pravil soudruh Lenin. Vůbec neříkám, že by žáci ve škole měli jen biflovat a neměli by věci chápat. Ve určitém poměru je nutné obojí. Dnes se ve školách moc nebifluje, ale s logikou to také asi není valné, jak o tom svědčí strach ze státní maturity z matematiky. Jen to ne ! To by byl konec soukromého školství. Takové pitomosti jako zrušení známek na vysvědčení, aby děti nebyly zbytečně frustrovány, a podobné nápady, způsobily úpadek vzdělání a snížení úrovně absolventů v mezinárodním srovnání i v zemích, jako je Švédsko nebo Německo. Úroveň jazykových znalostí absolventů není dobrá, já ji neobhajuji. Je to ovšem těžká věc. Ve škole se děti neučí jen cizí jazyk, navíc tam chodí děti s různou úrovní inteligence a s různými schopnostmi. Kvalita učitelů také není dobrá, kdo by také chtěl pracovat ve školství, a to není jen otázka peněz. Hlídat a překřikovat chuligány se nikomu nechce. A když to učitel nevydrží a po sprosté urážce dá žákovi facku, je okamžitě suspendován, veřejně znemožňen, musí se omlouvat a může být rád, když neskončí u soudu. Pak se nedivte, že žáci neumí anglicky. Absolvent(ka) pedagogické fakulty s dobrými jazykovými znalostmi si může najít místo na obchodním oddělení nějaké firmy a nemusí se rozčilovat s darebáky. Navíc pro dobré osvojení si cizího jazyka musíte mít s tím jazykem nějaký pravidelný styk. Možná by pomohlo větší rozšíření GNU/Linuxu. Lokalizace nedokonalá a informace je třeba shánět na internetu, třeba i v anglickém jazyce. V Excelu jsou lokalizovány dokonce i názvy funkcí.

Společenský systém je nutno oddělovat od formy vlády, když hovoříte o kapitalismu, také si nevybíráte jako příklad nacistické Německo. Mezi socialistickými státy byly rozdíly, např. v DDR stále fungovali živnostníci, jugoslávci si jezdili do zahraničí dle libosti, v Polsku nebyla provedena kolektivizace, atd. Zrovna ta kolektivizace byla z dlouhodobého hlediska přínosná, ve středoevropských zemích, kde proběhla, zajistila potravinovou bezpečnost a např. u nás po počátečních turbulencích se situace rychle stabilizovala, události roku 1968 na venkově moc nadšení nevyvolaly a různé pokusy o rozbíjení družstev tehdy neuspěly. Lidé tenkrát jasně viděli pokrok životní úrovně a výhody dělby práce. Marx usuzoval, že k socialistické revoluci dojde ve vyspělých kapitalistických zemích. Došlo k ní v carském Rusku, které tak přeskočilo celou jednu vývojovou etapu. To se pak projevilo i na podobě socialismu a přeneslo se to i do dalších zemí. Samotná bolševická revoluce byla poměrně pokojná, to střílení z Aurory bylo spíše jen tak na efekt. Ministři Kerenského vlády byli po revoluci propuštěni domů výměnou za čestné slovo. Bohužel, později vznikla občanská válka, navíc doprovázená angažovaností zahraničních armád a i po jejím skončení byl SSSR pod trvalým tlakem. Výsledkem byl represivní charakter státu. Smutným faktem je, že dějiny jedince velmi často semelou a to se stalo téměř při všech velkých dějinných změnách, při francouzské revoluci a následných událostech přišlo velmi mnoho lidí nepříjemným způsobem o život, zrušení otroctví v USA se neobešlo bez občanskáé války a to sem nezatahujeme dvě světové války v minulém století. A tak dále.
Dnes můžete před každým supermarketem potkat bezdomovce a to jsou zase oběti dnešní společnosti. V socialistickém období ti lidé někde bydleli, alespoň na nějaké podnikové ubytovně, a pracovali. Jak jsem již uvedl, možnost změny kariéry zde byla také. Produktivita práce nulová nebyla, to by celý národ vymřel. Pracovní morálka zničena nebyla, jen flákači to měli, bohužel, lehčí. Většina lidí ale normálně pracovala a nekradla. Pokud někdo něco ukradl, tak maximálně pytel cementu nebo pár cihel. Po převratu začalo rozkrádání o několik řádů vyšších hodnot, proti kterým tehdejší krádeže působí jako trapné prkotiny. Nikdy dříve se také nekradly mříže od kanalizace nebo součásti pomníčků
na hřbitovech.

Východní němci pociťují ostalgii proto, že spadli do kapitalismu ze dne na den a na rozdíl od nás zažili skutečně šokovou terapii, ze které se nevzpamatovali dodnes. Takřka přes noc nezaměstnanost vyskočilla na dvouciferné hodnoty a v podstatě se tam drží doposud. Některá města nebo oblasti se vylidnily a někde zůstali jen důchodci, státní zaměstnanci a nezaměstnaní. Např. Eisenhüttenstadt měl v roce 1988 něco přes 53000 obyvatel, v roce 2005 to bylo necelých 35000 lidí. Nezaměstnanost v samotném Berlíně za 07/2009 byla 14.2 %. Ostalgie je přirozená reakce na takovou situaci. U náš šlo vše pozvolněji a sociální smír byl udržován Vámi kritizovanými dávkami, financovanými výprodejem státního majetku a zadlužováním země. Ale každá show jednou skončí a tak možná ostalgie jednou zasáhne i Česko. Proto ten stupňovaný antikomunismus.

Policisté by měli místo FLE studovat na Policejní akademii nebo na nějakém podobném učilišti, úplně ignorovat vzdělání přece nemůžete. Přece byste nechtěl, aby policisty dělali absolventi zvláštní školy. Pak se nedivte, že policisté při zásahu postřílejí sami sebe. Ministři by, pochopitelně, měli být odborníky v daném oboru. V současné době jsou ministři dosazeni stranami, náměstci také, každý z nich si tam natahá spoustu příbuzných a známých a kdo tedy na tom ministerstvu vlastně něčemu rozumí ? Možná nějaký zapomenutý referent, sedící v koutě a pokrytý pavučinami. Pak je nutno na vše najímat soukromé firmy a to je další zdroj korupce a klientelismu. Není divu, že státní dluh narůstá, jak správně poukazujete. Ředitel sklárny nemusí umět foukat ozdoby, záleží také na velikosti podniku. U menší firmy by měl něco vědět i o výrobě, i když může být třeba ekonom. A kapitalisté-zakladatelé jako třeba Baťa nebo Váš oblíbený Bill Gates oboru podnikání vesměs rozuměli.

Svobodu projevu mají vlastníci médií jako pan Bakala, ostatní můžou jedině pindat v hospodě jako dříve nebo si vylévat srdce v diskusích na netu. To je spíše něco ve stylu římského „chléb a hry“, lid se baví a neotravuje. A kdyby se někdo začal moc svobodně projevovat a narušovat kapitalistickou výstavbu, něco už se na něj najde.
V bývalém systému hospodské řeči brali, bohužel a naprosto zbytečně, příliš vážně. Stalo se.

Na minulost se asi budeme dívat každý jinak, vy vidíte jen to špatné, já zase to lepší. Je třeba si uvědomit, že špatné věci se děly i v západních zemích, hlavně tedy v USA (rasismus, permanentní válečné výboje, …) a pokud chceme něco srovnávat, měli bychom se snažit, aby náš pohled byl co možná nejširší, abychom události viděli v historických souvislostech a neignorovali různé příčiny jevů.

ČSSR rozvojovou zemí nebyla, to by se na tom Vašem seznamu musely objevit i různé západní země z jižní Evropy, které podle různých přehledů měly podobný HDP. Jenže srovnávat země s různým ekonomickým systémem je problematické, zde prostě byla jiná struktura cen a také jiná struktura spotřeby. Na rozdíl od amerického Fedu vedení tehdejších socialistických zemí neobjevilo kámen mudrců, který by jim umožnil vyrábět zlato transmutací potištěných zelených papírků.
Válečnými událostmi byla postižena i východní Evropa, Stalingrad, Sevastopol, Varšava a spousty dalších měst také nedopadly nejlépe. Možná jste si neuvědomil, že na Vašem obrázku je Dresden, ležící na území bývalého DDR. Toto město vzkřísili z popela soudruzi ze SED. Jen v letech 1949 – 1974 zde postavili přes 56000 nových bytů. „Compared to West Germany, the majority of historic buildings were saved“, píše se na Wikipedii. Takže se jim to docela podařilo.

V názoru na plánováné hospodářství se prostě neshodnem, to je jisté. Pekárně nikdo nebude předepisovat, kolik máku má sypat na rohlíky a jak účelně alokuje zdroje trh, to vidíme na opuštěných továrních halách a amerických finančních institucích, které tak dlouho nafukovaly bublinu, až praskla a které potom žebraly o pomoc státu. Daně platit nechtějí, ale pomoc od daňových poplatníků, to ano. Tomu se říká „privatizace zisků a socializace nákladů“. Philips v Hranicích na Moravě, zkrachovalé banky, to vše jsou příklady špatně alokovaných zdrojů a zmařených investic, a ty škody nakonec v té či oné podobě musí hradit daňoví poplatníci. Podobně šrotovné v Německu není jen hladová zeď, je to především pomoc soukromému sektoru, který je v úzkých. A to vše byste měl započítávat do bilance při porovnávání efektivity trhu a plánovaného hospodářství. Kapitalismus se dostal do monopolního stadia, takže co se dobře demonstruje na rohlících, u jiných komodit fungovat nemusí. Chci notebook a nelíbí se mi Vista, tak, co pak to tu máme ? Vista, Vista, Vista. No tak mi to tedy dejte …

Stav ekosystému kritický je, o tom nelze pochybovat. Odlesnění v Řecku nepochybně změnilo tamní ekosystém, z hlediska celé planety je ale Řecko zanedbatelné území a odlesňování v globálním měřítku, navíc spojené s likvidací jedinečných deštných pralesů je něco úplně jiného. Ostatně by se dalo diskutovat, jak se devastace životního prostředí promítla do životního cyklu starověkých civilizací. Na mnoha řeckých ostrovech jsou pozůstatky výstavných kamenných měst, která po odlesnění a vyčerpání půdy zanikla a zbylo jen pár chudáků v hadrech, kteří v ruinách popásali ovce. Naši planetu zasáhla dvě velká vymírání druhů a vypadá to tak, že začíná třetí velké vymírání, jehož příčinou je člověk. Pochopitelně, že to nebude znamenat veškerý zánik všeho živého, stejně tak, jako při předchozích vymíráních život na planetě zcela neskončil. Některým druhům to může i vyhovovat, třeba potkani si jistě stěžovat nebudou. Není to jen otázka přežití civilizace, je to i otázka etická. Žít a nechat žít – tak by se lidstvo, pokud možno, mělo chovat. Ano, ekosystém planety je velmi komplexní jev a právě proto je na místě princip předběžné opatrnosti a neignorování znepokojivých signálů. Tím není řečeno, že by mělo být ignorováno to, co nazýváte „skutečnými“ problémy. Některé argumenty, které jste uvedl, byste mohl použít i při obhajování nečinnosti v případě úbytku stratosferického ozonu. Naštěsí se v roce 1987 podařilo podepsat Montrealský protokol. Omezit CFC je snažší než omezit spotřebu fosilních paliv. Návrat koncentrace ozonu nad Antarktidou na stav před rokem 1980 by měl nastat až kolem roku 2070. Také je třeba vzít v úvahu, že omezování spotřeby fosilních paliv je přínosné i bez ohledu na ekosystém – ty zdroje jsou omezené a mělo by být myěleno i na další generace, které z nich mohou čerpat a které třeba budou schopny jich užívat rozumněji. Takže Váš George Carlin se mi vůbec nelíbil a děsí mě, že lidé takto uvažují. Je to cynicky nebezpečné zlehčování vážných problémů a je to způsob myšlění ve stylu „Po nás potopa“. Na budoucnosti by nám mělo záležet a ne si říkat, že druhy vymírají.

Vám to připadá v pořádku, jestliže největší penzijní fond v USA a čtvrtý největší na světě, který měl aktiva v hodnotě HDP Polska nebo Indonésie ztratí přes 41 % své hodnoty ? Z Vašich 1 M tvrdě naspořených úspor na penzi zbylo méně než 600 k a Vám by to nevadilo ? A to svou velikostí ten fond patřil do kategorie, které se říká „too big to fall“.
Ano, cena zlata by se snížila, je otázka jak a zda by to uspokojilo ty, kteří si zlato uspořili a kteří třeba budou potřebovat prodat hned a nebudou moci čekat možná dalších x let, až ta cena zase stoupne. Umělé diamanty dnes lze vyrobit i ve šperkařské kvalitě. Rozlišit je nedokáží běžným postupem ani obchodníci s diamanty. Zde jsou webové stránky výrobce : http://www.apollodiamond.com .

Zkuste se zamyslet, jak by Čína asi tak vypadala dnes, kdyby například nepotlačila demonstrující studenty v Pekingu a vydala se cestou SSSR nebo východoevropských zemí. Kdoví, zda by ještě existovala.

IT :

Zveřejněná interní mailová komunikace Microsoftu naznačuje, co stálo za neúspěchem Visty : v době uvedení na trh se ty hardwarové nároky nejevily tak „poměrně nízké“ jako dnes a pikantní na tom je, že si na nich vylámali zuby i členové vedení MS, kteří jistě nemají podprůměrné příjmy a nekupují si tedy ten nejslabší a nejlevnější hardware. Pak se není co divit, že podobně dopadla i řada běžných uživatelů a firem, které si třeba koupily licenci na otestování. Tak vznikla špatná pověst, která se dále nabalovala jako lavina. Podobně to bylo i s podporou HW : i Vy sám toto často zdůrazňujete jako velkou přednost MS Windows. Uživatelé to, podobně jako Steven Sinofsky, automaticky očekávali a pak byli rozčarováni. Steven Sinofsky si kompatibilitu asi neověřoval, stejně tak, jako většina běžných uživatelů. A kdyby si ji ověřil, měl by dvě volby : nepoužívat Vistu nebo si koupit jinou tiskárnu. Ani jedno z toho by asi nepovažoval za dobré řešení.

To případné 1 % dektopových uživatelů GNU/Linuxu v absolutních číslech není zase tak malý počet, například odhad podle serveru Linux Counter činí 29 M uživatelů. Navíc i to Vaše 1 % je zastaralý údaj, server
w3counter za 08/2009 zjistil 1.97 %, tedy více, než mají Windows 7. Je třeba vzít v úvahu, že použitá metoda měření a podobné odhady pravděpodobně podíl GNU/Linuxu podhodnocují, neboť nedovedou správně podchytit situaci v méně rozvinutých zemích jako je Čína, Indie, Brazílie a podobně. Podrobněji například zde,
kde je ten podíl odhadován minimálně na 8 %, jako praděpodobný podíl je uváděno 10 – 12 %. A je zde i další indikátor, který naznačuje, že podíl GNU/Linuxu bude větší, než se obecně uvádí : je to chování samotného Microsoftu. „I don't believe that the desktop Linux market share is barely 1%. I think it is a lot higher. I have no good data to share; I base my assessment on experience and knowing the industry. There is something else that is even more persuasive, and
that is how Microsoft behaves. If Linux is so insignificant, why do they pay so much attention to it?“, píše Carla Schroder na svém blogu.

A proč by zde nemohlo být více desktopových prostředí ? Když vezmeme ta hlavní, KDE, GNOME nebo Xfce, jsou buď zacíleny na uživatele s jinými preferencemi nebo se liší v hardwarových nárocích, takže mají své uplatnění. Ten chaos v distribucích už tak příznivě nevidím, případný nový zájemce se špatně orientuje. Proto vítám posilování pozice Ubuntu (klidně by to mohla být i jiná distribuce), jde o to, aby zde byla vyprofilovaná distribuce pro začínajícího uživatele.
Případné státní vlastnictví výrobních podniků neznamená nutně monopol. Například jen v bývalém ČSSR bylo více továren na nákladní automobily a vozy Tatra a LIAZ měly výbornou úroveň, jak o tom svědčí dosahované výsledky v konkurenci s nejlepšími světovými značkami na prestižní rallye Paříž – Dakar.

A proč ne dual boot ? Vždyť nemalá část lidí si kupuje počítač právě kvůli přístupu na internet. Koneckonců oblíbené netbooky se k jiným činnostem příliš nehodí. Pokud někdo ví, že nic jiného nebude dělat, nabootuje si GNU/Linux a má internet bezpečnější. Zásady, které popisujete, jsou, samozřejmě, správné. Jenže praxe je taková, že uživatelé dělají právě ty Vámi popisované pitomosti a osvěta není příliš účinná. Navíc něčemu napomáhá i sám MS, když například nezobrazuje přípony souborů, takže si ten uživatel ani nemusí uvědomit, že spouští EXE soubor.

Uvedl jsem Vám některé příklady některých výborných aplikací pro GNU/Linux. Faktem je, že jsou k dispozici aplikace téměř pro každou oblast použití, i pro Vámi s oblibou zmiňované domácí finance, a téměř vždy je tu výběr z několika druhů. Dokonce i pro Vaše oblíbené potapěče jsem našel GDiveLog a JDiveLog a možná toho bude i více. Jestli něco je nebo není béčková alternativa, to je otázka, myslím si, že řada těch aplikací je dost dobrá pro běžné použití, některé jsou i výborné (Blender, Maxima, GNU Octave, …) a něco třeba skutečně nestojí za nic, ale tak už to bývá. Když máte tak rád komerční software, tak ten někdy bývá k dispozici i pro GNU/Linux. Tak např. pokud tak nenávidíte GIMP, můžete si od Idruna Software Inc. zakopit komerční Photogenics HDR ve versi pro GNU/Linux.
Nevím, kolik procent API ignoruje Wine, pro některé aplikace ale Wine naprosto postačuje. Například já mám na svém počítači dva komerční slovníky (pochopitelně řádně zakoupené, BSA volat nemusíte) a fungují pod Wine naprosto bez problémů, včetně hlasového výstupu. Při instalaci by teoreticky mělo stačit kliknutí jako pod MS Windows, ale máte pravdu, že to tak snadno jít nemusí. Wine ještě není dokonalé. Až MS otevře zdrojové kódy, tak se to snad zlepší :)
Je otázka, zda si běžný domácí uživatel MS Windows bude KUPOVAT Adobe Photoshop nebo Corel Photo Paint a další aplikace, které by rád občas používal. Nelegální uživatelé SW prý způsobují ročně v ČR škody za 2.5 mld.Kč a nelegální používání SW je často s oblibou přirovnáváno ke krádeži rohlíku nebo dokonce automobilu. Pro pekaře nebo majitele auta je jistě lepší někdo, kdo rohlíky nejí nebo kdo v automobilu nejezí než někdo, kdo zcizí jejich majetek. Je tedy nelogické, že mnohé softwarové firmy, jako je třeba MS, nepodporují free software a GNU/Linux. Považte jen ty ztráty, kterých by mohli být ušetřeni !!!

Váš příklad s kompilací MadWifi a staticky linkovanou knihovnou nám ukazuje na určité výhody free software. Na MS Windows byste prostě konstatoval, že Vám něco nefunguje, kompilovat byste neměl co a byl byste v koncích. K dependency hell může dojít v podstatě na každém systému, kde jsou dynamické knihovny. U MS Windows před zavedením WFP bylo běžné přeplácnutí knihovny starší verzí. Teprve side-by-side components sharing DLL hell nějak řešil. A verze knihoven přišly teprve s .NET platformou. Musíme vzít v úvahu, že Vy asi nejste běžný uživatel, jste pravděpodobně náročnější a do hardware asi investujete více, než je běžný průměr. Tím by snad bylo možno vysvětlit Vaše potíže. Ale máte nadprůměrné znalosti, takže pokud budete GNU/Linux chtít, jistě si s tím poradíte, o tom není pochyb. Jak jsem již uvedl, moje zkušenost je dobrá, ale moc náročný nejsem. A různé články na netu na toto téma situaci nepopisují tak černě, jak uvádíte Vy. Těch 8 hodin, o kterých píšete, bych ale neviděl jako ztrátu. Získal jste nějaké zkušenosti a to má přece také svoji hodnotu. Kdybyste si místo toho koupil ten levný notebook s Windows, mohl byste se jen dívat na obrazovku, sem tam byste možná vykřikl „Wow !“, po čase by Vás to přestalo bavit a usnul byste. A tady jsme u toho : zamyslete se, proč právě lidi z IT GNU/Linux přitahuje, když je to podle Vás takový zoufalý zmetek. Když si koupíte značkový počítač nebo notebook s OEM licencí Visty, nedostanete k tomu ani instalační médium. Jediné, co Vám je laskavě dovoleno, je vytvořit si rescue disk, přičemž jste několikrát upozorněn, že máte právo vytvořit si pouze jednu sadu CD/DVD. Pokud by Vás například
napadlo, že po čase byste disky nemusel přečíst, Vaše investice do licence OS by byla zmařena a udělal byste si kopie, jste pirát a patříte do šatlavy nebo rovnou oběsit na ráhno. S takovým přístupem MS zcela logicky ztrácí sympatizanty. Lidé z IT (alespoň ti mladší) se chtějí v počítačích hrabat, instalovat, vrtat se v systému a je to dobře – nabírají tak zkušenosti.
A právě tohle jim GNU/Linux umožňuje a to se jim líbí. V tom spočívá ta svoboda. Ty zdrojové kódy jsou další přínos, kdo umí nebo se teprve učí programovat, může se podívat, jak to dělají zkušenější a minimálně si z toho odnese nějaký poznatek o formální úpravě zdrojového textu. Je to jako s dětmi : můžete jim koupit nějakou drahou elektronickou hračku, na které zapnou vypínač a ona se bude hýbat, koulet očima a vydávat zvuky. Jediné, co může dítě dělat, je tu věc pozorovat. Nebo jim můžete dát levnou stavebnici a oni si budou skládat, rozvíjet svou imaginaci a své dovednosti. V prvním případě budete mít z dítěte pasivního blbečka, ve druhém budoucího inženýra. Když dáte odrostlejšímu dítěti počítač s MS Windows, vychováváte poteciálního gamblera, když mu na počítač nainstalujete GNU/Linux, vychováváte možná budoucího Donalda Knutha. No řekněte sám, Vy nechcete mít z dítěte profesora na Stanford University ? Tohle jistě věděli i lidé z FSF, když zařadili OLPC na 1. místo Windows 7 sins …

Jak jsem uvedl dříve, nějaké složitější tabulky v MS Excelu ve firmě máme také, ale to se týká jen malého počtu zaměstnanců, takže s tím problém nebyl. Nevím, zda máte pravdu, že dominantní postavení Microsoftu přesahuje hranice Sluneční soustavy. Zcela vyloučit se to nedá, nějaké náznaky je možno pozorovat. :)

Groupware jsme upotřebit nedokázali, možná to záleží také na oblasti podnikání. Zaměstnanci proškoleni byli, ale nějak nebyla potřeba je do používání groupware nutit. Meetingy plánovat nepotřebujeme, v případě potřeby stačí rozeslat pozvánku mailem a k plánování používámě ERP systém.

Východní blok byl v některých oborech pozadu a jak jsem již napsal, byl hodně zatížen nutností udržovat zbrojní paritu. Jistě ne nadarmo se hovoří o jeho „uzbrojení“. U firmy Digital jsem narážel na Vaše trvzení o FUD a úplatcích, jinak Alpha a Digital Unix byl vynikající produkt a je to škoda, že byl převálcován Wintelem. Kapitalismus zkrátka zákonitě směřuje k monopolu.

Ostrava – Jih je pouhý městský obvod a má 112000 obyvatel, Mnichov má 1.35 M obyvatel. Ty projekty jsou co do rozsahu řádově rozdílné. V Mnichově se jedná o 14000 (!) pracovních stanic. Ten přechod nelze uskutečnit ze dne na den, probíhá postupně a dnes 100 % pracovních stanic používá Firefox a Thunderbird a 12000 stanic používá OpenOffice. Cílem nebylo ani tak snížení nákladů, jako spíše dosažení strategické nezávislosti na dodavatelích SW. Změny harmonogramu u podobně rozsáhlých projektů nejsou nijak neobvyklé. Získané zkušenosti pak mohou posloužit pro další projekty podobného rozsahu. U obvodu Ostrava – Jih také nejde o problémy s implementací, zde jde o neodůvodněný zpětný chod. Jediným výsledkem jsou zbytečné náklady navíc a mezinárodní ostuda. Pokud chcete efektivní veřejnou správu, pak 100 % zastoupení produktů jednoho dodavatele jistě není ta nejlepší cesta. Nakonec tak výrazné dominantní postavení neprospívá ani kvalitě produktů MS. Vista by možná vypadala jinak, kdyby MS cítil v zádech konkurenci. Jak sám vidíte, s Windows 7 se MS snaží mnohem více vyhovět potřebám zákazníků a snaží se i reagovat na kritiku a připomínky.

Zmínka o Webminu byla reakcí na Vaši poznámku o levných ajtících. S Webminem administrátor pochopitelně nevystačí, ale za hračku Webmin považovat nelze. Pokud přijmete na správu sítě nového zaměstnance, který s GNU/Linuxem nemá zkušenosti, tohle mu umožní nějak začít. Typická situace totiž v podobném případě vypadá tak, že systém je už nainstalován a běží. S Webminem je takový člověk v podstatě okamžitě schopen naklikat nového uživatele, přidat ho do skupiny, prohlížet protokoly a dělat podobné úkony. Naklikat se tam toho dá docela dost. Tohle píše o Webminu Chris Walden, e-business Architect z IBM, tedy člověk jistě povolaný, v článku Windows-to-Linux roadmap : „As you are learning Linux administration, Webmin is a great time saver. Webmin is also handy to help with the tedious tasks that you have not automated.“ Článků o Webminu je spousta a často se v nich objevují slovní spojení typu „excellent tool“, „nice piece of software“, atd. Jako příklad uvádním tento vcelku dobrý článek. Cituji ze závěrečného shrnutí : "…Webmin is nevertheless one of the most feature-rich pieces of software you may ever use. … ".
Tedy Webmin není spása, ale hračka to určitě není také.