Minix žije dál z evropských peněz

"Idealistická kritéria" vypadají tak, že státní úředníci s lidmi manipulují jako s dobytkem. Extrémem je, že když se dobytek nemnoží, tak se mu přisype do žlabu (zvýšení porodného). Smutným faktem je, že cokoliv dělá stát, dělá to nutně neefektivně. Je to o nedostatku motivace. Na rozdíl od komerčních firem má totiž faktický monopol. Nakonec si zkuste vzpomenout, jak "skvěle" stát poskytuje telekomunikační služby, pojištění, jak "skvěle" vyrábí elektroniku a počítače... Jistě to ještě máte v živé paměti. Takže děkuji, ale tuhle cestu nechám Kubě, Severní Koreji a Číně.

To neni tak uplne pravda. Z obycejnych zamestnancu se zdime krev (co nejvetsi vykon za co nejmene penez a co nejdelsi pracovni dobu), az jich spousta skonci v blazinci nebo s burn out syndromem. Zato managori kolikrat maximalizuji kratkodoby zisk, aby byli nalezite odmenovani. Rada firem uz kvuli tomu zabredla do potizi a skoncili vyhozenim managora, jinak by skoncili jako firma.

Buďme upřímní. Velká část zaměstnanců bere práci jako místo, ne jako aktivitu. Když jim nestojíte za zadkem, tak nic nedělají. Práci udělají v lepším případě na půl. Stejně jsou ale zaměstnanci, kteří odvádějí hromadu práce, a díky těm má firma co fakticky nabízet. U managerů je to úplně stejné. Řada z nich věci mrší, a firmám fakticky škodí. Ovšem jiní řídí firmy k úspěchu. Kvalita management je pro úspěch firmy naprosto rozhodující.

Přijde mi hloupé tvrdit něco o skvělých zaměstnancích a mizerech v managementu. Máto dvě stránky, zkuste je vidět obě. Společné to má fakt, že většina lidí z nějakého důvodu ve své práci není moc dobrá.

Jinak odměna navázaná na výkon je žádoucí u každého člověka ve firmě. Vezměte si příklad prodavačů. Přijdete do elektra. Hele, obtěžující zákazník. Znudění prodavači se před vámi schovávají. Když je ulovíte, nic kloudného neporadí.

Dejte jim minimální mzdu, a k tomu procento z realizované tržby. To je změna. Budou vyhlížet zákazníky, a setsakra se snažit, aby si vydělali na chleba. Když toho prodají víc, dostanou lepší peníze. Je to dobré pro firmu, pro zákazníka, a nakonec i pro zaměstnance. Takový obchod prodá víc, a může své lidi lépe platit.

Z minimali mzdy a odmen nikdo na vetvi nebude, protoze si spocita, ze pak bude mit minimalni duchod. Odmena by nemela dosahovat podstatne casti platu. Problem lze resit take tim, ze zamestnate lidi se schopnostmi v mezilidskem kontaktu a ktere prace bavi. A budete s nimi zachazet tak, aby pro vas pracovali radi, a aby si sveho mista vazili, protoze treba u konkurence zamestnance nazyvaji cisly a drou je z kuze. Pokud chcete, aby prodavaci byli schopni podat zakaznikovi informace, budete muset nejakym zpusobem zajistit, aby na to meli potrebne vedomosti. A nebudete zamestnavat mamlasy, kteri k tomu nemaji predpoklady jenom proto, ze takovym muzete dat co nejmensi mzdu. Nebo treba studenty rovnou vysle ze skoly s tim, ze je po zkusebni dobe vyhodite a nahradite jinymi nezamestnanymi studenty (v Cechach pry velmi rozsirena praxe). Oni tak pro vas sice budou pracovat za minimalni, nastupni mzdu, ale zakaznikovi nebudou schopni vysvetlit ani rozdil mezi televizi a mikrovlnou troubou. V tehlech pripadech plati, ze jak se do lesa vola, tak ti da hajnej par facek.

Problem lze resit take tim, ze zamestnate lidi se schopnostmi v mezilidskem kontaktu a ktere prace bavi. A budete s nimi zachazet tak, aby pro vas pracovali radi, a aby si sveho mista vazili, protoze treba u konkurence zamestnance nazyvaji cisly a drou je z kuze.

Vy jste najivni. Tihleti schopni lide uz davno pracuji pro sebe a nenechavaji se zamestnat. Kdyz umite dobre prodavat, tak si vydelate vyborne a jste svym panem. Nemate duvod saskovat v obchode ktery neni vas.

Videl jste nekdy jaky typ lidi se vam hlasi na misto prodavacky? asi ne, ja mam obchod z hadrama muzu o tom vypravet.

Důchod se vám vypočítává z odvedeného sociálního pojištění, tedy i z odměn. Nízký důchod vás trápí jen ve chvíli, kdy odměny dostáváte nezdaněné (tedy na černo, neuvedené na výplatní pásce). O ničem takovém ale nebyla řeč, byť je to poměrně rozšířená nekalá praxe.

Problém nelze vyřešit výběhem vhodných lidí. Jak psal LENIN POWER!, na místa prodavačů se hlásí lidé bez předpokladů. Kdo je má předpoklady a je schopen úspěšně prodávat luxusní vozy, nemovitosti, farmaceutické přípravky apod., nepůjde prodávat elektroniku na krámu.

Za dob ČSSR jste mohl nudící se a nepracující prodavače vidět vždy a všude, výjimek bylo pár. Dnes je to dost podobné. Řeší to jen zvýšení motivace. Říci zaměstnanci "dostaneš částku X, ať budeš pracovat nebo se flákat", to motivující fakt není. Najdou se výjimeční jedinci, kteří i tak podají výkon (a budou právem frustrovaní tím, že za dobrou práci dostávají stejně, jako jiní za špatnou). Naprostou většinu zaměstnanců ale musíte motivovat lépe.

Další příjemný aspekt minimální mzdy s odměnami je v tom, že nemusíte lidi tak často vyhazovat. Když prodavač nic neprodá, dostane minimální mzdu, a sám raději odejde jinam. Vyhodit špatného zaměstnance je v ČR věc na půl roku a za spoustu peněz (vytýkací dopisy, výpovědní doba atd). V mezičase stihne napáchat spoustu škody, dost možná i rozvrátit fungující kolektiv.

Netvrdim nic o mizenych managorech a skvelych zamestnancich. Mluvim treba o zamernem stresovani zamestnancu s cilem vyrazit z nich co nejvetsi vykon. Ne kazdy to vydrzi a dochazi k burn out syndromu. Existuji na to techniky managementu postavene na psychologickych zakladech. Je to cela perverzni "veda". Ukazuje se ale, ze se jedna o velice kratkozrakou strategii. Zamestnanci pracuji lepe, kdyz je nikdo nestresuje a najde jine metody motivace v prijemnem pracovnim prostredi. Nekterym firmam je to ale jedno. Vyhorele lidi prubezne prerazuji do rad nezamesntanych a casto nezamnestnatelnych s dlouhodobou ci trvalou pracovni neschopnosti a nabiraji misto nich neopotrebovane. Urcitemu procentu stastnejsich se podarilo prokazat skutecnosti u soudu tak, ze si vysoudili nahradu. Neco si o tom zkuste vygooglovat.

V jinych firmach treba ocekavaji od zamestnancu, ze pracovni dobu budou mit 12 a vice hodin. Trvani na smluvnich 8 hodinach je povazovano za nedostatek loyality. A tak treba Japonci (ale casto i Americane) pracuji 12 a vice hodin. Udelaji vice prace? Ne, protoze jsou chronicky vycerpani a neefektivni. Clovek s pracovni dobou pouze smluvni delky udela vice prace a lepe. O tom se presvedcila jiz rada cizincu, kteri docasne pracovali v Japonsku. Ostatne znam Ira, ktery facha po japonskem stylu pro nejakou americkou firmu v Tokyu. Domu chodi ve dve v noci nebo take vubec ne, protoze se radsi vyspi na kanapi v praci, nez se jeste trmacet domu. Dela to, aby si nahrabal, protoze ma vysoky plat. Dela to s tim, ze jednou pak ebude uz muset pracovat. V zivote vidi akorat kancelar, metro a tu krabici na boty, ve ktere bydli (protoze z kanclu a z bytu ma vytah rovnou do metra). Tloustne a vyjde z toho, jako troska, pokud se toho vysneneho nicnedelani dozije.

Kvalita managementu je jiste rozhodujici. Rada firem ale jiz narazila na to, ze vazat odmenu managora nejakym zpusobem na vydelek firmy vede k tomu, ze kratkodobe firma vydelava velke prachy, dlouhodobe ale prijde na buben, protoze managor maximalizuje svuj osobni zisk a pak ho nic nezajima. Ma nahrabano a nebo se, diky sve slizskosti, nacpe jinam. Mrknete se do Ameriky. Managori privedli banky na buben, nicmene jsou jim stale vyplaceny milionove odmeny, ktere meli nasmlouvane.

Zamestanci kdyz je nikdo nekontroluje tak se flakaji. Navic jsou dve kategorie lidi ti co neco umeji (tak 10%) a komoditni pracovni sila, ktere je vzdycky vsude plno.

Nikdo zamestnance nenuti pro mne pracovat, kdyz se jim to nelibi tak at jdou jinam. Nevinte z toho zly management. Chyba je na obou stranach.

Kdyz jsem zacinal tak jsem taky ja idiot pristoupil ve svem prvnim zamestnani na to ze nebudu mit placenou praci pres cas, a jednak ze mne dreli kuzi a za druhe vyuzivali jakoukoliv zaminku (treba pozdni prichod do prace o 5 minut) aby mi strhli treba pulku mesicni mzdy. To mne dozralo a nechal jsem si to od nich strhnout a pak je dal k soudu kde jsme si to nalezite vysvetlili. Byla to moje chyba, mel jsem od nich odejit mnohem driv.

Viděl jsem kolektivy, které byly založeny na ždímání lidí. Jeden manager se dokonce chlubil tím, že umí lidi vyždímat jako citrón, do poslední kapky. Taková firma má ale vysokou fluktuaci pracovní síly, a nakonec se to nevyplatí. Nakonec pracovní poměr není otroctví. Zaměstnanec může odejít bez důvodu, a fakticky už zítra nemusí chodit do práce. Jako zaměstnavatel ho nejvýše můžete následně vyhodit pro neomluvené absence.

Nemám nic proti delší pracovní době. Oodle mě by to mělo být na dohodě obou stran. Za nedostatek loayality považuji, když zaměstnanec nedodělá důležitou práci, a odejde s tím, že skončila pracovní doba. Naši zaměstnanci jsou nadstandardně placení, a za to musí odvést nadstandardní práci.
Vašemu irskému kamarádovi to holt asi prostě stojí za to. Já svého času také pracoval 12+ hodin denně. Byl jsem mladý, ambiciózní a nezkušený. Že přepracování není dobrá věc jsem zjistil, a draze za to zaplatil.

Počkejte, s odměnami managerů si musíte vybrat. Buď mají být navázané na výsledky, nebo mají být vždy stejné. Tvrdíte mi, že nemají být vázané na výsledky, a jako špatný příklad uvádíte americké banky, kde manageři dostali odměny bez ohledu na výsledky.

Plat managementu je vždy předmětem závisti. Paroubek a Rath chtějí plošně snížit platy managerů státem vlastněných podniků, protože mají vyšší plat, než oni. Jenže tak to už chodí. Soukromý sektor platí špičkové managery výrazně lépe, než stát premiéra či prezidenta. Manageři státních podniků dnes berou o desítky procent méně, než u soukromých firem. Když jim platy ještě snížíte, kdo tu práci pak bude dělat? Schopní manageři zůstanou v soukromém sektoru, a státní podniky budou řídit nemehla. Třeba Tvrdík, který (mimochodem bez znalosti angličtiny) přivedl ČSA skoro ke krachu, protože se jeho managerské schopnosti omezovaly na "napumpujeme do toho peníze, a pořádně ten business rozjedeme". Bohužel pro ČSA bylo v dané chvíli třeba výdaje naopak snižovat :/. Není nad dobrou trafiku, že.

Ale pojďte chvíli spekulovat. Jak by asi naše země vypadala, kdyby naši ministři byli špičkovými managery a zároveň dobrými odborníky v oblasti působnosti daného ministerstva? Asi bychom byli úspěšná země. Jenže tihle lidé nepůjdou pracovat za desetinu své současné mzdy, aby u toho ještě předváděli finanční striptýz, nechali se vláčet novinami a nechali po sobě lidi plivat.

Takova firma ma take vysoky pocet zamestnancu s nervy v kyblu. Ne kazdy muze podstoupit riziko odchodu a hledani noveho zamestnani a tak si rika, ze to nejak vydrzi. Vyslouzi si akorat dalsi sikanovani, kdyz zacne stihat jeste mene, nez na zacatku a skonci na psychiatrii.

Delsi pracovni doba obcas se da snest, pokud ji firma hodla nejakym zpusobem nahradit, napr. volnymi dny nebo nalezitym navysenim platu. Mnohdy ale delsi pracovni doba je dobrovolne povinnym pravidlem a to za stejny plat.

Platy manageru nepochybne musi odpovidat odpovednosti, kterou nesou. Nemohou za to mit plat uklizecky. Ale zpusob odmenovani by je nemel motivovat k privadeni firmy na buben za ucelem dosazeni osobniho kratkodobeho prospechu.

Co se tyce ministru, pro zacatek by stacilo, kdyby za svou praci nesli odpovednost, jako treba ti manageri. A kdyby ve spolecnosti fungovala zpetna vazba. Situace ale je takova, ze lide mohou rvat, jak se jim chce, ministr oveseny skandaly a prusery si z toho nic nedela. Lide rvou, ale nahore predstiraji, ze neslysi.

To je vlastní zkušenost? Ještě jednou: je odpovědností pracovníka si vybrat na trhu práce, co bude dělat. Nechcete snad, aby vás celý život někdo vodil za ruku? Dospělý člověk nemá žádného rodiče, který by mu řekl, že tenhle job stojí za starou bačkoru, a že má jít o dům dál. Je to na vás.

Opět: pokud je dobrovolnou povinností pracovat přes čas, a jinde za stejné peníze ne, tak jděte jinam.

Udržet firmu dlouhodobě v zisku je věcí majitelů, kteří si k tomu vybírají management. Je to v nejlepším zájmu majitelů, protože jsou to nakonec jejich peníze. A podobně jako selhávají pracovníci a management, selhávají i majitelé.

Jak chcete, aby ministr za svo práci nesl odpovědnost, když jedním dechem říkáte, že manageři nemají být placeni podle výsledků? V české politice vidím jako problém polarizaci společnosti mezi pravici a levici, s poměrně vyrovnaným podílem. Prakticky každé volby končí patem, a sestavit stabilní vládu dnešní ústava prakticky vylučuje. Třetím problémem je neschopnost dohody. Politici si masírují svá ega, hádají se a hydají po sobě špínu, a u toho zapomínají, že mají pracovat na správě věcí veřejných. Mimo jiné to zvedá veřejnou podporu primitivům, kteří křičí, že by to všechno naházeli do Vltavy.

Praci si vybirate tam, kde je dostatek pracovnich mist. To bylo naposledy nekdy v 70. letech. Pokud alternativou k stavajicimu zamestnani je nezamestnanost, s tim, ze na ulici ceka 50 lidi jenom na to, az vy zvednete zadek ze zidle, aby si na ni sedli, realizuje se zmena zamestnani za lepsi dosti tezko.

Zalezi co jste za pracovnika. Jestli jste neschopny tak vas nikdo chtit nebude a pak ano budete mit cely zivot strach. Znam takove lidi, je to trest za to ze se flakali misto aby se naucili neco delat poradne.

Ja si schopnych lidi vazim a nerad bych je ztratil. Naopak neschopni lide pro mne nemaji zadnou obchodni hodnotu a tak je vyhazuju. Tenhle tyden jsem vyhodil 3 testery. Nemeli nahlaseny ani 1 bug v aplikaci denne, tak jsem si tu aplikaci nahral a za 8 hodin prace jsem v ni nasel 26 bugu. Takhle ja si praci testeru nepredstavuji.

Jestli IT nadprumerne umite tak pojdte delat ke mne. U nas se v sobotu ani v nedeli nemaka. Chci ale vysledky a ne knourani ze to nejde, ze je dokumentace nekompletni a tak. Pokud umite SAP nebo i5/OS nebo z/OS pripadne dobre data warehousing tak muzete mit mego CZK rocne bezproblemu. Pokud umite hovno t.j. technologi LAMP, tak vas muzu vzit tak za $500/mesic misto nejakeho inda. Kdyz chcete mit dobrou pozici na trhu prace musite se lisit od ostatnich, pokud neco neumite tak se to doucte. J2EE kodery bych asi vzal taky nevim jak si v soucasne dobe s nima stojime.

Naucte se jd edwards a i5/os a firmy se o vas porvou. Pokud ovsem dokazete jenom knourat tak pak holt smula. Jo nase firma zacinala na i5/os pac velka popravka/mala konkurence. Zbabelce co knourali ze je to moc tezke jsem vykopnul a se zbytkem lidi jsme se to naucili pomerne dost rychle. Kdyz jsme pak za 2 mesice prace dostali zaplaceno $300 papiru, tak jsem pochopil ze tady jsou prachy to budeme s velkou radosti delat a zvedl jsem vsem lidem co na tom se mnou delali plat na $90k. Nastala neuveritelna shanka po manualech k i5/os a lidi se o ne rvali a rvali se o mista na i5os skoleni u ibm, ktery si museli platit ze sveho a vzit si dovolenou.

Proste kdyz chcete lepsi zamestnani tak prestante vinit management ze sve vlastni neschopnosti a postavte se na vlastni nohy. Nikdo to za vas neudela, musite najit v sobe silu jednat.

Ehm... Když se vám nelíbí rohlíky Odkolek, auto Škoda nebo OS od Microsoftu, nemusíte si ho kupovat. Můžete prostě jít jinam. Ale zkuste nezaplatit kus daně s tím, že nechcete podporovat řekněme Minix nebo evropské zemědělce. Peníze si vezmou násilím, a vy půjdete do vězení. To je rozdíl mezi tím, když dáte nějaké firmě dobrovolně peníze, a když vás o ně násilím obere stát. A čím jste úspěšnější, tím vás oberou víc.
Humorné je, že když se zvýší daně o X%, lidé nijak nekřičí. Když ale mají zaplatit dolar a půl za lékařské ošetření (s možností odkladu platby, a to ještě jen pokud nemají potvrzení o nemajetnosti), je to veliký problém.

Minix je hlavně mrtvola. Pokud si někdo chce psát OS, nemám nic proti. Ale ať si to platí ze svého, a ne z daní. Jestli chcete přispět vy svými penězi, nijak vám v tom nebráním. Ale ať mi nesahají na mé peníze.

Nevim, ze vas to tak rozciluje. Je to kapka v mori. Me mnohem vic sere treba to, ze se z dani plati cirkve (a to jeste jen nektere vybrane) bez toho, ze by se z tohohle clovek mohl vyvazat, jako treba v Nemcich. Clovek si tak plati vselijake katoliky a podobne, kteri pak na oplatku smrdi, kde jen mohou.

Církve ať si platí věřící. Bohužel to tak u nás nefunguje. KDU-ČSL jistě argumentuje tím, že církve jsou pro společnost důležité. To ovšem hospody a opravny holicích strojků jistě také.

To ale danoveho poplatnika nezajima. Toho zajima, ze zivi bandu flandaku s jejichz nazory a vlivem na spolecnost vubec nesouhlasi. Tady schazi uz jen povinny krucifix a katechismus na skolach. A ze si i treba budhisti plati katolicke cernokabatniky, to je take hezke.

Možná se neshodneme, ale křesťané mají hlavně příliš másla na hlavě, než aby vstupovali do politiky. Oddělení církve a státu je velký výdobytek. Ještě církve přestat platit z mých daní, vysvětlit lidem že Santa Klaus, víla zubnička a Bůh jsou mýtické postavy, a budeme zase vývojově o kus dál. Pokud se to nepovede, tak budeme soudit podle náboženských knih, páchat zvěrstva ve jménu boha, a modlit se u toho.

Kolikrat me napada, jestli se v USA u soudu stale jeste prisaha na Bibli.

Bible, konkretne Jezis prisahat zakazuje.

To je mozne, ale je to videt v kazdem americkem filmu z dob kdysi davno, staci, aby se tam vyskytl soud. Vzdycky na to maji peknou tlustou Bibli a prisaha na ni nejak magicky zarucuje, ze dotycny bude vypovidat cistou pravdu.

budeme dal ale spatnym smerem.

O EU si iluze nedělám, na druhý straně někteří stále ještě nepochopili, že primitivní kapitalismus se pro řešení všech typů problémů prostě nehodí (a na to jste asi narážel).

Souhlasím, že stát jako instituci potřebujeme, protože některé věci nikdo jiný dělat nemůže. Ovšem silnice i dnes staví soukromé firmy, armáda používá externí kontraktory (Blackwater Worldwide aka Xe) atd.

Otázkou ale je, proč bych měl do společné kasičky platit více než polovinu svých příjmů (daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění, DPH, spořební daně z alkoholu a benzínu). Proto, aby stát mohl dotovat fotbalové kluby a církve, a aby mohl naprosto příšerně vykonávat řadu činností, které dovedou jiní dělat lépe? A aby mi naúčtovali další poplatek za úřední úkony typu registrace vozidla?

Jak třeba opodstatníte existenci daně z převodu nemovitosti? Je to krásný princip. Dva vesničané se dohodnou, že si vymění chalupy. Vrchnost jim to schválí, ale každý musí dát jednu krávu. Dnes už to není kráva, ale 5% daň (teď nově 3%). Navíc když si nemovitost postavíte za zdaněné peníze, a pak jí prodáte, musíte také znovu zaplatit daň z příjmu (pokud nemovitost nevlastníte přes 5 let). Na to existuje krásný český obrat: zabít a pochcat.

Pokud vím, tak EP sídlí ve Strasbourgu a jen občas si vyjede do Bruselu. Zrušení těch výletů by snad Flámové i Valoni přežili, když už mají Evropskou komisi. Otázkou spíš je, jestli by přežili Němci, že Francouzi by měl EP jen pro sebe :)

EP sídlí fakticky v Bruselu, zasedání se konají ve Štrasburku, další budovy jsou různě potroušené (evidence nemovitostí orgánů EU sama o sobě připomíná absurdní drama). Stěhovací cirkus vyjde na minimálně 200M EUR (5.3 miliardy Kč) ročně. Volání po zastavení stěhovacího cirkusu je politicky neprůchozí, ani petice evropských poslanců to nezmění. Díky skvěle sepsané legislativě totiž Francie může odsun EP ze Štrasburku vetovat. A Nicolas Sarkozy prohlásil, že se o této věci nehodlá vůbec bavit :)

Neni nutne, aby se EP ze Strasbourgu stehoval. At si ho tam nastehuji nafurt, v Bruselu nikomu schazet nebude. Budovu EP mohou predelat na muzeum uredniho simla. Vyberem vstupneho se alespon castecne snizi naklady na jeji provoz.

Problém je v tom, že faktické sídlo (kanceláře) jsou v Bruselu, stejně jako většina dalších evropských institucí. Poslanci EP mají mnohdy povinnosti mimo vlastní EP, takže by ve Štrasburku stejně nebyli. Řešením je přesunout EP do Bruselu, kde dávno fakticky sídlí.

Nevim, ale treba nektere EU instituce porad treba sidli v Luxemburgu a jde to. Proc ne parlament ve Strasbourgu? A budovu parlamentu v bruselu postavili pred par lety. Mohli misto toho rozsirit tu barabizny ve Strasbourgu. Uvazime-li, jakou nevyznamnou roli hraje EP v Evrope, uplne by to muselo kazdemu stacit.

Proto:
http://en.wikipedia.org/wiki/Location_of_European_Union_institutions#Locations

Proč myslíte, že je to buď a nebo? Pokud jsem si všiml, tak platíme Minix i stěhování evropského parlamentu. Je potřeba neplatit Minix (vůbec s tím nezačínat), a zastavit úchylné stěhování EP. Jeden nesmyslný výdaj neobhájíte poukazováním na jiný nesmyslný výdaj.

Samozrejme. Jenze Minix je jen kapkou v mori. Jiste by se naslo mnoho vydaju, ktere jsou mnohem nesmyslnejsi, nakladnejsi a nikdo by je nechtel, kdyby se soudruzi z evropske byrokracie nedejboze zeptali na nazor danoveho poplatnika. Vzhledem k tomu, ze Evropa je nanejvyse polodemokraticka, neco takoveho zrovna nehrozi.

Milý pane, než do něčeho začnete kafrat, zjistěte si o tom nejdříve nějaké informace.

Raději žijete v pekle, kde ze své mezdy dostanete jen kapesné? Více než půl mzdy jde na daně. K tomu musíte platit i daň z převodu nemovitosti. Když si za zdaněné peníze postavíte nemovitost, při jejím prodeji musíte znovu zaplatit daň z příjmu (pokud ji nevlastníte více než 5 let).

Ale může to být ještě horší. Koncept manipulace s lidmi jako s dobytkem je daleko lépe rozvinutý na Kubě, v Severní Koreji a v Číně. I u nás jsme měli krásné centrálně řízené hospodářství. Všechny ty příklady ukazují, že čím více státu, tím hůře. Jestli vám to tak vyhovuje, tak doporučuji nějakou rezervaci vám. Severní Korea se vám možná bude líbit.

Sorry, ale tvoje příspěvky jsou pěkná demagogie. Jsou to podobné žblepty, jako pánů Klausů a jim podobných - prostě lidí, kteří neznají historii, chybí jim analytické myšlení, ale jsou přesvědčeni, že sežrali moudrost světa a že jejich primitivizující řešení spasí svět a cokoli jiného že je špatně. Vůbec si neuvědomujete, jaké důsledky by realizace těch vašich nesmyslů s sebou přinesla. A vůbec jste nepřemýšleli o tom, proč se s těmi regulacemi a přerozdělováním před mnoha tisíci lety vůbec započalo.

Konkrétně a k věci?

Rozhodně nezpochybňuji nutnost existence státu. Zpochybňuji rozsah věcí, do kterých kecá. Zpochybňuji jeho efektivitu, a cenu na kterou nás to přijde.

Proč je špatné řídit věci tržně? Existují výjimky, ale obecně to funguje (a kde tonefunguje, zpravidla je to důsledek nějakých abnormálních podmínek). A proč myslíte, že trh vylučuje dlouhodobé kalkulace? Řada lidí si spoří na důchod, a nejstarší dosud fungující firmy na světě pocházejí z let 578 a 717.

Píšete dost nekonkrétně. Čekal bych že třeba uvedete příklady, kde je trh z nějakého důvodu špatný. Uvedl jste jen důchody, a i to stojí na vodě.

Spoření na důchod je samozřejmě daleko lepší alternativa, než státem garantovaný "generačně solidární" systém. Takový systém funguje jen pokud populace roste, a lidé moc nestárnou (zemřou než stihnou důchod pobírat, nebo ho neberou dlouho).
Kdo důchodové fondy spravuje, to je jiná otázka. Faktem je, že je dobré peníze nějak úročit, jinak vám je státem způsobená* inflace za tu dobu sežere. Navíc zajištění na stáří je hlavně věcí každého jedince. "Vydělám si peníze na čas, kdy už nebudu vydělávat" je stejně zásadní princip, jako "uživím své dítě". Nepřenášejme na stát odpovědnost lidí. Pomožme lidem, když mají veliký problém, ale nedělejme z nich nesvéprávné děti.

U těch soukromých bank vemte v úvahu, že státem garantované důchodové fondy mohou přijít úplně stejně vniveč. Zkrachovalých států nebo hyperinflací není málo. Nakonec i za současné problémy může fakt, že stát regulací přinutil dávat hypotéky lidem, kteří na ně neměli. K tomu selhal veškerý bankovní dozor, který stát měl dělat. Ale za výsledek samozřejmě můžou ošklivé soukromé banky.

*) Státem způsobená infkace proto, že stát rád natiskne další barevné papírky, čímž sníží hodnotu těch barevných papírků co máte v peněžence nebo v bance.

"Vydělám si peníze na čas, kdy už nebudu vydělávat" fungovalo v dobe me prababicky za Rakouska Uherska. Tehdy zlatka byla zlatka. Za zlatku se koupila husa na nedeli a byla nadeje, ze si za tu zlatku clovek tu husu koupi i v tom duchodu (bohuzel pak prisli komunisti, duchodove fondy shrabli a prababicka zila z nekolika stovek mesicne). Dnes si nasetrite na duchod, uroky vam pokryji v lepsim pripade tak tu inflaci a pak prijde krize a se svymi usporami si koupite tak listek na tramwaj. Nedivil bych se, kdyby k tomuhle vbrzku doslo. Dnes mit uspory je uplne nahovno a je lepsi je utratit za neco, co si hodnotu zachova. Kdo ma nasetreno treba tolik, aby za to koupil barak, udelal by lepe, kdyby ten barak koupil. Pri trose stesti z nej bude vzdycky mit aspon najem.

Princip "vydělám si peníze na čas, kdy už nebudu vydělávat" je pořád stejný, stejně jako "uživím své dítě". Bohužel socialistický stát dnes vozí lidi za ručičku od kolébky po hrob, a snaží z jejich beder sejmout jakoukoliv odpovědnost. Když se k lidem chováte jako k dětem, chovají se jako děti. Máme tu několik generací nedospělých lidí, kteří nejsou schopni plánovat, nést odpovědnost, nebo dělat cokoliv co je jim nepříjemné. Rád používám přirovnání k zubaři. Návštěva je nepříjemná, ale dospělý ví, že je to dlouhodobě třeba, tak to udělá.

Dnes je přístup lidí ten, že za kvalitní stáří odpovídá přece stát. Jejich děti má také uživit stát. Proto je podle nich třeba dávat rodičovské příspěvky každému. Účelem sociálních dívek (včetně těch rodičovských) původně bylo ochránit lidi před bezdomovectvím a smrtí hladem, když mají velké problémy. Dnes jsme v situaci, kdy si lidé stěžují, že jim stát nepřiplácí dost k výplatě, když mají dítě. "Svobodná matka, pracuje a pobírá dávky, ale má slušný život? Může si dovolit slušnou dovolenou?" Pěkná otázka. Není se schopná postarat o vlastní dítě, musí žít z dávek, ale měla by žít životem úspěšných. Proč? Ty dávky jí a dítě mají ochránit před bezdomovestvím a smrtí hladem.

Nyní důchody. Protože státem vydávané peníze rychle ztrácejí na hodnotě (psal jsem o důvodu - stát natiskne další papírky, a tím znehodnotí papírky ve vaší peněžence či ve vaší bance), nemá smysl peníze hromadit v hotovosti. Je třeba je přinejmenším ochránit před inflací, lépe úročit. A jestli jsem si všiml, tak důchodové fondy současné problémy zatím vydržely (a hodnoty jejich investic se časem jistě dále zvýší). Znovu podotýkám, že příčinou současných problémů je státní regulace, které nutila banky poskytovat hypotéky lidem, kteří na ně neměli.

Zlato je na spoření samozřemě dobré, každému bych doporučil mít v něm nějaké úspory. Ale ani jeho cena není stálá. V době klidu, prosperity a míru je jeho hodnota poměrně nízká.

Nemovitosti nejsou špatná investice, ale i ty mohou ztratit na hodnotě. Vidíte to teď, kdy jejich ceny padají o desítky procent.

V situaci, kdy clovek nemuze mit duveru v jakous takous stabilitu, se spatne planuje. Dnes muzete ocekavat totiz cokoliv. A vase zivotni uspory a duchodove pojisteni by vam jednou mohly stacit tak na suchy chleba a slanou vodu pod mostem. Podle lidi z bankovniho sektoru (jmenovite reditelka jedne banky) je pruser i v Evrope mnohe vaznejsi, nez nam rikaji v televizi. Schvalne, jestli se jednou dockame meny, jak za komunistu.

Stat za duchody odpovida, protoze pojistovny jsou statni a stat i zridil system prubezneho financovani duchodu. Tak at se stara.

S tim statnim nucenim bank poskytovat uvery kdejakemu vandrakovi bych si nebyl tak jist. To bychom museli napred urcit, zda bylo drive vejce nebo slepice. Nemohu se zbavit dojmu, ze stat sice treba banky tlacil, ale banky zezadu a nenapadne tlacily stat k tomu, aby je tlacil.

Na jakou stabilitu ještě čekáte? Začátkem 20. století jsme se dožívali průměrného věku 30-40 let, ve středověké Británii 20-30 let. Dnes je celosvětový průměr okolo 70 let. Nehoní vás dravé šelmy, dříve smrtelné choroby jsou triviálně léčitelné, každý doktor vás musí ošetřit bez ohledu na to jestli máte peníze. A vy brbláte, že musíte podstupovat hrozivá rizika plánování změny zaměstnání. Nechcete ještě, aby vás stát zavřel do krychle z želatiny, pouštěl vám do žíly tekuté špekáčky a před oči alternativní filmy? Vždyť jste potomek lovců mamutů, člověče. Víte, co je to ulovit mamuta? A bojíte se *změnit zaměstnání*? Nedivte se, že nás divočejší národy považují za hodné vyhynutí.

Stát se stará, ale jako většinu věcí to dělá špatně. Chcete něco doporučit? zajistěte se na stáří sám. Jestli vám něco dá stát, bude to super. Ale odpovědnost je to vaše. Jestli jednou dostanete směšně málo, jako dnešní důchodci, budete chudý díky svému zanedbávání vlastní budoucnosti.

Bylo třeba vytvořit soukromý sektor, a proto bylo potřeba půjčovat peníze. Na tom se podle všeho shodla politická reprezentace s ekonomy a bankéři, a měli pravdu. Že to později vytvořilo dodatečné náklady, to je holt cena za transformaci z centrálně řízeného hospodářství. Samozřejmě byla spousta ztrát zbytečných, ale po bitvě je každý generálem. Změny podobného rozsahu nikdy neprobíhají optimálně.

ČSSR neměla žádný soukromý sektor. Banky (tehdy mimochodem ještě státní) přidělovaly úvěry jako o život. Byla tu politická objednávka rozjet soukromý sektor, a navíc banky neměly zkušenosti s přidělováním takových úvěrů. Pochopitelně velké procento úvěrů nebylo spláceno, a k tomu tu byla řada úvěrových podvodů (například soudní znalci o řád až dva řády nadhodnocovaly drahé kameny, odpovědnost za to dodnes nenesou). Pak se do věci musel vložit stát. Ovšem na rozdíl od vás vidím, že stát musel řešit bordel, který byl přímým důsledkem transformace ekonomiky z centrálně řízené na tržní. O selhání trhu rozhodně nešlo.

Současné ekonomické problémy jsou přímým důsledkem toho, že STÁT regulacemi nutil banky dávat hypotéky lidem, kteří si je nemohli dovolit. Vedoucí polotonu v poskytování subprime hypoték byly státem řízené Fannie Mae a Freddie Mac. V roce 2003 bylo 8% hypoték hodnoceno jako subprime, a v roce 2006 už 28%. Na konci roku 2007 bylo "kupodivu" 64% hypoték ukončených pro neplacení právě z kategorie subprime. 70% subprime hypoték mělo problémy s placením, oproti 2% běžných hypoték. Znovu říkám, že banky by těm lidem samy o sobě hypotéku nedali.

Celý proces vyhnal nahoru ceny nemovitostí (protože nemovitost si mohl dovolit každý, byla vysoká poptávka). A pak způsobil jejich pád cen, protože lidé si nemohli dovolit hypotéky platit. Dát lidem s nízkým příjmem po první 4 roky nižší splátky na hypotéku (nejlépe s pohyblivou sazbou), A neuvědomit si že po 4 letech možná nebudou mít na splátky, A nechat počet těchto subprime hypoték růst do závratných výšin, to nemohlo skončit dobře. Ve vašich očích za to může trh. Ve skutečnosti jde zjevně o selhání STÁTU, ne trhu.

Pokud jsem si všiml, tak dlohouhodobé investice zatím současné ekonomické problémy ustály. Státy samozřejmě mají problémy stejně, jako soukromé instituce. Viz příklady hyperinflace níže, které sežraly životní úspory lidí během chvíle. Viz ekonomické krize Argentiny, Zimbabwe, celého sovětského bloku, Německa, dnešního Maďarska a Islandu, a řady dalších zemí. Viz tzv. měnová reforma (aka Velká Krádež) v ČSSR, a obdoby v jiných zemích světa. Vždyť u nás 1000 korun, které jste měl v roce 1989, měly o 10 let později jen 28% původní hodnoty (inflace 367.5% za 10 let). To byl ještě jeden z nejlepších případů - Polsko, baltské státy a Bulharsko dopadly řádově hůř, pro ilustraci Bulharsko mělo v roce 1996 meziroční inflaci 110%). Takhle to vedou státy.
http://en.wikipedia.org/wiki/Hyperinflation#Examples_of_hyperinflation
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_m%C4%9Bnov%C3%A1_reforma_(1953)

To miluju, tyhle kecy o tržním prostředí. To jste četl v nějaké učebnici ekonomie pro základní školy, napsané nějakým "inženýrkem" z VŠE, nebo v ideologických příručkách některých nejmenovaných politických stran?

Smiřte se s tím, že existují exekutivy, jež podporují vědu a výzkum, protože už za ty desítky (stovky) let pochopily, že jsou to investice s jistotou mnohonásobného návratu, a to i v případě, kdy původního cíle není vůbec dosaženo.
Smiřte se s tím, že - ač má řadu jiných nedostatků - EU naštěstí není ten zaprděný, zatuchlý rybníček, kterým je tato země, kde každý nýmand rozumí všemu nejlépe a když někde někdo rozhodne jinak, než by si představoval on, tak je to hned katastrofa a nekompetentnost všude jinde, jen ne u sebe sama.
A taky se smiřte s tím, že trh opravdu, ale opravdu neumí vyřešit vše. Trh umí dobře řešit směnu zboží a tím to tak končí. Glorifikovat a zevšeobecňovat schopnosti trhu na celospolečenské problémy, kulturu, vzdělávání, vědu a výzkum, životní prostředí atd. je věc velmi nebezpečná! Protože - a to si spousta lidí vůbec neuvědomuje - maximalizace zisku a maximalizace užitku jsou dvě různé věci.

Ostatně důsledky těch demagogií, které tu zmiňujete, můžeme na naší zemi pozorovat velmi názorně - v roce 1990 jsme nadávali, že na Západ ztrácíme 15 let, pokud jde o technologie, výpočetní techniku apod.; dneska si k těm 15 letům můžete připočíst dalších 20 (možná i víc - protože procesor 8086 už si sami vyrobit nejsme schopni, narozdíl od toho roku 1990).

Tedy vzhledem k tomu, ze jsme za peak oil, da se ocekavat vazna energeticka krize atd., se mi zda, ze to s tou podporou vedy a vyzkumu neni moc slavne. Ve srovnani s vydaji na zbrojeni jsou vydaje na vedu, vzdelani a vyzkum celosvetove dost smesne. Armady nam sice dokazi zatopit, ale ne tak, jak bychom potrebovali. Nic kloudneho z nich nikdy nevylezlo, jak je lidstvo stare.

Nic kloudneho z nich nikdy nevylezlo, jak je lidstvo stare.

Spousta kloudných a běžně použitelných věcí přišla z armády:

1. mikrovlnná trouba (jako vedlejší produkt vývoje mikrovlnných radarů)
2. GPS
3. Internet
4. telekomunikační družice (jako vedlejší produkt vesmírných závodů)
5. uhlíková vlákna

Stejně tak se armáda (resp. její výcvik) hodí pro případné lety za špatného počasí nebo za tmy (třeba pro záchannou službu) nebo pro ochranu při přírodních katastrofách (lesní požáry, záplavy ap.)

Ale stejně by bylo vhodnější, kdyby se k tomu nemíchaly ty zbraně

Tyto technologie (mimochodem mikroprocesor take) vznikly pro armadu, predpokladam ale, ze armada sama je nevymyslela. Nejak si nedovedu predstavit, jak soudruh Terazky vymysli neco slozitejsiho, nez drzak na toaletni hajzlpapir. Jedinou zasluhou armady v souvislosti s temito technologiemi je to, ze do toho vrazila penize danoveho poplatnika, ktere za tim ucelem z danoveho poplatnika sedrela statni administrativa a dala pote armade presto, ze skoly nemaji z ceho zaplatit ucitele, tim mene pak kvalitni. Cili treba mikrovlnou troubu by bylo mozno vyvinout s mensimi celkovymi naklady, kdyby se k tomu napred nevyvijel radar s dosahem az na druhou stranu zemekoule.

It is not from the benevolence of the butcher, the brewer, or the baker that we expect our dinner, but from their regard to their own interest. -- Adam Smith

On to věděl, vy jste dodnes nepochopil. Snahy nahradit trh nějakou centrální regulací jsou nutně odsouzeny k nezdaru. Je to věcí motivace. Ten pekař pracuje nejlépe PRO SEBE, ne pro vás.

Trh samozřejmě neřeší vše, a nikdy jsem to netvrdil. Je ale smutné vidět tu tolik mozků zamyzlých v době reálného socialismu. Například kulturu nemá smysl dotovat z daní. Lidé si sami rozhodnou, za co zaplatí. Příčí se mi myšlenka, že někdo bude autoritativně určovat, jaká kultura je ta správná a dotace hodná.

V roce 1990 jsme pokud vím CPU 8086 uměli vyrobit nejvýše jako prototyp, s polotovary dovezenými porůznu ze světa. Vozily se sem křemíkové wafery, japonská technologie výroby polovodičů, francouzské pájecí vlny atd. Většina CPU se sem ale stejně vozila z Ruska a ze západu. A to šlo o CPU 8086 uvedený na trh v roce 1978. Ale máte pravdu, bylo tehdy lépe. Dokonce i pomeranče byly. Dvakrát za rok, když jste vystál frontu. A jaký skvělý těžký průmysl jsme měli... ani po 20 letech nejsou odstraněny ekologické škody.

Samozrejme, dokud nedojde k situaci, kdy existuje jiz jen jeden monopolni pekar, ktery kazdou vynorivsi se konkurenci rozdrti dumpingovymi cenami svych odpornych rohliku.

Kultura se dotovat musi, jinak dojde k tomu, ze prezije jen to, o cem vydavatele usoudi, ze si na tom nahrabou. Neprezije zadna alternativni produkce. Nebyl by zadny Bergman, Bunuel. Neexistovalo by divadlo, z hudby by zbylo uplne minimum, klasicka by temer vymrela a zive koncerty by byly vzacne a leda tak nejaky kvartet. Nebyly by ani umelecke skoly, protoze vrazeni prachu do umelcu se nevyplati a soukrome skoly nejsou vsem dostupne, zejmena kdyz neni jiste, ze po jejich absolvovani budou mit zlaty dul. Zbylo by par samouku, kteri by studovali z knih z antikvariatu. Umeni by nahradila televize tim, co za umeni vydava.

Treba v Belgii zije spousta muzikantu z podpory alespon castecne. Trva to dlouho, nez se prosadi a snad uzivi. Bez nich by ale z hudby zbylo malo. Nemohou totiz konkurovat americke produkci s milionovymi naklady, protoze ty milionove naklady nikdy mit nebudou. Nezpivaji totiz anglicky a stylem, ktery Americani zerou.

A kulturu nelze dotovat podle byrokratickeho rozhodnuti a vkusu toho, kdo ma rozpocet v ruce. Musi byt jasne stanovena pravidla, ktera s vkusem urednika nemaji co delat. Podle vkusu (a ideologickych kriterii) rozhodovali bolsevici. Vysledkem byla Moravanka, Lucinka Bila, Kaja Gott a Michal David. Jinak celkem nic. A vlastne na ceske scene neni porad jeste nic. Asi proto, ze mame kulturu podle Klausova predpisu.

Monopolní pekař se bude vyskytovat těžko. Péct pečivo může každý. Pokud lidé kupují příšerné rohlíky, dělají to zcela svobodně, a mají možnost nakoupit u jiného pekaře. Věřte mi, že kvalitní pečivo velmi oceňuji. A zdejší gumové rohlíky to fakt nejsou.
Když jsme u pečiva, tak i u něj se ukazuje, že většina českých zákazníků upřednostní na prvním místě nízkou cenu. Kvalitní leč dražší pečivo se prodává řádově méně. Naše hyperkarkety se chovají přesně podle většinových potřeb zákanzíků. Fuj.

Proč by měla být kultura závislá na dotacích? Kde to proboha jsme? Nejprve kulturu zaplatíme z daní, a výsledek pak stáhneme legálně z inetu, protože autorká práva jsou přece přežitá. Kvalita bude přesně taková, jakou předváděly československé státní podniky. Nebo tehdejší kultura.
http://www.projekt-spad.cz/v3/CZ/mapa/dum/zvonky/vytah/vevytahu/3/zakova_in.html

Kultura by se měla uživit, jako cokoliv jiného. Když chci hrát divadlo, a nikdo za to nechce dost platit, asi to dělám špatně. Přitom se podívejte třeba na americké talkshow, nebo na tamnější minoritní hudební žánry. Nakonec Francis Sinatra také nepotřeboval dotace. Flight of the Conchords nepotřebovali dotace, aby to dotáhli na Grammy.

Osobně nevidím nic špatného na cizím kulturním vlivu. Kulturní protekcionismus je stejně špatný, jako ten obchodní.

S OSS softem je to to same. Zpetna vazba penezi je totiz velice dulezite. Jinak lidi nemaji zadnou motivaci kvalitne pracovat.

Vemte si treba linux, cpe se do vyvoje mraky penez a po 15? letech ho porad nikdo na desktopu nechce a na serverech je tolerovan jen proto, ze jiny prakticky pouzitelny unix pro komercni nasazeni na x86 neni.

OSS komunita je ovsem presvedcena ze to dela spravne, a ze komercni soft je nekvalitni a predrazeny. Prave penize zakazniku dokazuji ze tomu tak neni, protoze kazdy nez si neco koupi dukladne svou investici zvazi a kdyby mohl dostat stejne kvalitni software zdarma rozhodne by si ho vzal.

No jasne. Hafo lidi se rozhoduje podle reklamy, managori take. Proto treba ma kazdy radsi iPod, prez jeho cetna omezeni, nez neco lepsiho od konkurence Apple. Srovnejte treba podporu multimedialnich formatu u iPodu a nekterych jinych. Umi iPod prehrat mpeg, avi, ...? Ne.

lidi si koupi to co vyhovuje jejich potrebach. Ja ipod mam taky a podpora videi mne netrapi ponevadz bych se na ne na ipodu stejne nedival. Pouzivam ho protoze ma hezke UI, hezky design a snadno se pouziva.

Mne se libi, vyhovuje mym potrebam a proto jsem si ho zakoupil.

Lidem linux zjevne nevyhovuje, ackoliv je zadarmo a CD s linuxem se casto davaji jako priloha casopisu.

To KDE 4 to je fakt hruza. Vyvojari si sice mysli jak je to skvele, ale lidem se nelibi. Kdyby meli zpetnou vazbu penezi tak uz by to davno predelali nebo to zabalili. Trh proste velmi hezky rozhodne co je dobre a co ne.

U komercnich produktu vam vadi reklama, a co reklamy na linux. Ty jsou v poradku? Proc se tedy lidi nerozhodli podle reklamy na linux a nenasadili ho?

iPod neni jediny, kdo ma hezke UI. Ipodove kolecko je sice hezka vec, ale to neznamena, ze to nejde jinak.

Po prechodu z Widli me KDE docela nadchlo. Konecne desktop, ktery me furt nesere. Nevim, jak je tom Vista, ale jeste XP maji UI dost zoufaly, i kdyz je patrny pokrok ve srovnani s W98. Tedy vypne-li se defaultni Teletubiez theme a nemozne Start menu, ve kterem nelze nic najit a prepne-li se Control Panel do klasickeho stylu. Ovsem neustale bublinkove hlasky, ktere navic samy nemizi po nejake nastavene/nastavitelne dobe, jsou k zesileni. Nedostatek vice desktopu je take trapny. Clovek kvuli tomu musi nainstalovat utilitku, ktera ale neni zadna slava a sezere moc mista na task baru.

Vetsina lidi uprednostnuje smejd za nizkou cenu. Vysledkem je prakticky monopol vyrobcu smejdu, kteri si prakticky nekonkuruji. Konkurence kvalitou temer neexistuje. Lide kupuji burty z kureci kuze a kravskych kopyt, nafedrovane glutamatem sodny, aby to svinstvo melo vubec nejakou chut.

Kulturu je potreba nejakym zpusobem dotovat? Jinak ji valna cast trzne odumre a ztrati pestrost. Zbydou mydlove opery na tv Noha. S timhle pristupem byste mohl take zrusit univerzity a nechat jen soukrome s tim, ze vetsina studentu stejne geniove nejsou. Vysledkem by byl obecny analfabetismus americkeho typu a nepredstavitelne plytvani neobjevenymi mozky studentu, kteri na soukromou univerzitu nemaji a tak skonci u kostete. Mohl byste se ale chvastat tim, ze mate pomerne vysoke procento velmi inteligentnich i genialnich metaru.

Znam treba cloveka z Belgie, ktery dela barokni cirkus a divadlo. Neco, co prakticky vetsina lidi nikdy neuvidi. Prizpiva k pestrosti kultury. Vetsinu casu ale pracuje ve Francii, kde jsou dotace na kulturu vetsi, protoze v Belgii by neprezil. Zruste dotace a zrusite unikatni barokni divadlo. Kultura bude zase o neco chudsi. Cilem dotaci je zachovat pestrost, aby kultura zustala pri zivote. Treba proto, ze minoritni zalezitosti v kulture mohou byt inspiraci pro jine smery a zase tim neco noveho vznikne. Ostane dotace kultury jsou zcela jiste uzitecnejsi, nez pompezni, prestizni projekty politiku. Viz treba Mitterandovy pomniky.

Frank Sinatra se prosadil diky svemu napojeni na Mafii.

Kulturni protekcionismus je jiste spatny. Rikal jsem, ze ma stat uzavrit hranice pred cizi kulturou? Ve vyhradne trznim prostredi ale moc kultury neprezije. Evropske kulturni entity jsou prilis male, jazykove oddelene a trzne si na sebe tezko vydelaji ve velkem mnozstvi pripadu. Nebo snad chcete, abyste do kina mohl jit zase jen na nejakou americkou sracku a z ceskych filmu zbyly jen ty pro pametniky? Proti americke konkurenci, podlozene obrovskym kapitalem a marketingem, totiz zadna nedotovana kultura neobstoji. Anebo zbyde jen par zavedenych jmen, nikdo novy neprorazi. Evropska kultura nema k dispozici tak velky trh, jako ma treba americka filmova produkce. Navic je obvykle limitovana jazykovou barierou a kontextem. Kdyby treba vydani Svejka zaviselo na uspesnosti knihy na svetovem trhu, tak by nikdy nevysel. Krome Cechu a do jiste miry Nemcu a Rakusaku mu totiz ve svete nikdo nerozumi. Vemte si film Vesnicko moje strediskova. Byl promitan na nejakem festivalu v USA a Americani vubec nic nepochopili. Videl jsem kousek s francouzskym dabingem a bylo zrejme, ze tvurci dabingu take nic nepochopili. Film totalne znicili a udelali z nej plochou, dementni komedii, kteou ten film neni.

To mate, jako s Microsoftem nebo Applem. Kdyby nebyli dobri v marketingu nebo si treba nemohli dovolit investovat nepredstavitelne sumu za marketing, kterym casto obraceji priznivce na nabozenske fanatiky jejich firmy, nikdo by po nich ani nestekl. Bez americkeho trhu by to take meli spatne. Ceska a jina evropska kultura nema k dispozici ani marketing ani trh takove velikosti, jako microsoft. A tezko s tim lze neco delat, kultura neni software, ktery lze lokalizovat tak, ze pak sedi temer kazdemu.

Že každý musí být "jedničkou v nejnižších cenách", a nabízet ty burty z kureci kuze a kravskych kopyt nafedrovane glutamatem sodny? Pokud si zákazník přeje nízkou cenu, trhu mu jí dodá. Co je na tom špatného? Leda to, že moje osobní preference jsou jiné. Musím pak víc hledat. ČR sice není Lucembursko, ale dnes najdete kvalitu i u nás. Jen to dá víc práce. Preference Čechů se časem mění směrem ke kvalitě, za 10 let ty špekáčky kupovat nebudou. Nejhorším řešením by bylo diktovat výrobcům, co mají vyrábět. Proč mají ve velkém dělat kvalitní zboží, které pak nikdo nechce?

Proč by bylo třeba dotovat kulturu? To je jako s těmi vuřty. Pokud něco lidé nechtějí, nemá smysl jim to cpát. Menšinové žánry nakonec stejně přežijí. Podívejte se na britský nebo americký mediální trh.

OK, barokní divadlo. Nikdo za něj není ochotný platit, lidé NECHTĚJÍ barokní divadlo. Co s tím budeme dělat? Budeme udržovat divadlo, které nikdo nechce, abychom měli "kulturní rozmanitost"? To je přece nesmysl. Ať se divadelníci více snaží, nebo si vyberou jiný žánr. S nesmyslností jiných výdajů souhlasím, ale nesmyslné dotace kultury neobhájíte tak, že poukážete na jiné nesmyslné výdaje.

Ve výhradně tržním prostředí přežije obrovská spousta kultury. Opět poukazuji na USA. A nejen tam. Třeba Peter Jackson svůj kultovní Bad Taste natáčel několik let s kamarády, vždycky když dali dohromady nějaké peníze.

Evropský mediální trh je obrovský. Problém je v tom, že je rozparcelovaný na maličké kousky, a všechno se děje jen v jejich rámci. Češi jsou sice velmi podobní Polákům a dalším slovanům, ale kulturu s nimi prakticky vůbec nesdílejí. To je ale naše chyba. Máme v EU *půl miliardy* lidí, příležitost tu určitě je. Vždyť uvažte, že české filmy v ČR prakticky vždy v tržbách předčí ty i nejlepší pocházející z USA.

Kulturni protekcionismus: svého času musely stanice vysílat minimálně půl času českou produkci. Komerční rádia pak vysílala českou hudbu mezi druhou a pátou v noci, když měla minimum posluchačů, a občas něco málo přes den. Velmi děkuji za takovou svobodu :). Dnes musíte vysílat minimálně 50% evropské produkce. To je méně omezující, ale přesto pořád špatné.

Vesničko má středisková je typický český film. Sladkobolný, uplakaný, lehké komediální prvky. Je to zobrazení emocí, které národ prožívá při popíjení piva v hospodách čtvrté cenové skupiny. Nic proti tomu, takoví jsme. Řadě dalších národů to přijde trhlé, někteří na tom asi budou podobně. Ale pokud chcete takové filmy, není to problém. Prostě za fil pro úzké publikum lidé musí to publikum trochu připlatit. Nebo lidé takové filmy nechtějí až tak moc, a pak se točit nebudou. Trh si to rozhodne. Proč to deformovat dotacemi? Protože chce stát rozhodovat o tom, jak má kultura vypadat?

Kultura je dnes globální. Hollywood to dobře ví. Na ten samý film se dívají Američané, Britové, Němci, Češi, Rusové, Indové, Japonci i Arabové. Kupodivu se všem líbí, a zuřivě za něj platí. Totéž může udělat i kdokoliv jiný, pokud dovede oslovit masy všech kultur. Místně specifické filmy budou typicky generovat vysoké tržby v daném místě (a ty musí na zaplacení filmu stačit), a zpravidla neosloví masy celosvětově.

Trh zakaznikovi doda burty z odpady, ktery se nehodi ani do psich konzerv? Potud mi to nevadi. Potiz je v tom, ze kdo chce kvalitu, tak ji nesezene, protoze ten, kdo se o ni pokusi, zkrachuje. Treba v Itali tyhle odpadky nikdo nekoupi ani psovi a uzeniny tam koupite kvalitni a cena neni vetsinou nijak excesivni. Jak je to mozne?

Na spekaccich neni nic spatneho, nekvalita neni v tom, ze jsou to spekacky, ale v tom, ze jsoui vyrobene ze smejdu smichaneho s ledovo tristi, aby to vypadalo, ze je v tom nejaka nehomogenni struktura a navic ty burty s dirami po ledu jsou stejne velke pri pouziti mensiho mnozstvi odpadku.

Kulturu je treba nejakou formou dotovat proto, ze jsou lide, kteri barokni divadlo chteji. Neni pravda, ze ho nikdo nechce. Ale nelze ocekavat, ze barokni divadlo bude vydelavat tolik, jako Matrix v dobe, kdy i jine formy divadla bez dotaci tezko prezivaji. Chcete zrusit divadlo uplne, i to nebarokni a nahradit ho americkymi filmy, protoze to je to, co si zada vetsina trhu? V divadle, i v tom baroknim, je spousta nasi kulturni minulosti. Kdo nezna svoji kulturni minulost, nema kulturni budoucnost, dovolite-li parafrazi podobneho vyroku, ve kterem ale nebyla zminena ta kultura.

Ano, kulturni trh v Evrope je rozkouskovany a proto kultura vymre, nebude-li alespon trochu dotovana. Situace je totiz neporovnatelna s obrovskym uniformnim trhem USA, ktery se navic rozleza do dalsich anglofonnich zemi.

Na USA nepoukazujte, porovnavate neporovnatelne (viz vyse).

Ano, nebudeme tedy jiz natacet filmy, jako je "Vesnicko moje strediskova", budeme natacet filmy orientovane na vkus americkeho divaka. Budeme v Evrope tocit americke filmy. Jedine tak si na sebe film vydela a bude konkurenceschopny vedle opravdovych americkych filmu. Vsimnete si, ze v USA muzete natocit libovolnou sracku, treba uplne trapny remake filmu puvodne s Pierem Richardem a Gerardem Depardieu a mate temer jistotu, ze na tom minimalne netratite. Ten trh je totiz tak velky, ze kdyz se najde jen 0.5% blbcu, kteri se nachytaji a na tu sracku jdou, dela to porad jeste 1 milion divaku. Pokud listek stoji 10$, mate deset milionu a takovou sracku snad natocite i za min.

Kultura neni globalni. Na Holywoodske sracky se sice diva kdekdo, ale na cesky nebo korejsky film jen malokdo (Schvalne, kolik jste videl korejsych filmu? Ja tusim tri, dva jen diky filmovym klubum, ktere existovaly za bolsevika-haha, dotovana kultura ve filmovych klubech, ktere prakticky vymizely v trznim hospodarstvi, protoze prece dnes muzeme jit na hodnotnejsiho Terminatora nebo Troju). Treba korejsky film Nahradni zena (http://www.imdb.com/title/tt0091953/) je velmi hodnotny film. Nebo Chihwaseon (http://www.imdb.com/title/tt0317234/). Videl jste? Ani tenhle film asi nevydelal jako Terminator. Mozna byl dotovany a jeho projekce mimo Koreu nejspise dotovana je. Kolik Americanu je asi videlo v jejich trzni kulture? 10?

V Itálii nikdo nekoupí špekáčky z odpadu, u nás zase nikdo nekoupí kvalitní uzeniny za italskou cenu. Jestli myslíte, že je Itálie levná, rád bych vás vyvedl z omylu. Času jsem tam trávil až dost. Závislost na kafi mám právě od té doby :)

Jestli chcete barokní divadlo, zaplaťte si ho. Proč vám ho mám ze svých daní platit já? Já ho nechci. Ať mají vstupné, které jim pokryje náklady. Nebo ať si založí soukromý spolek milovníků barokního divadla, který jim bude platit měsíční příspěvky.
Úplně stejně nechci, aby stát platil církve. Chcete církev? Zaplaťte si proboha ;) její provoz.

Nemusíte točit pro většinový vkus. Musíte točit pro dost velkou skupinu diváků, kteří dají dost peněz. I Evropa je velká, a i menší množství dostatečně dobře platících diváků dovede přinést tržby. A když to nejde, asi děláte kulturu, jakou lidé až tak moc nechtějí. A má smysl dělat kulturu, kterou lidé nechtějí?

Korejských filmů jsem viděl asi 10. Typicky jsou na naše poměry originální, úchylné, zobrazují až neuvěřitelné násilí, a často používají děsivé digitální triky. Asijaté mi přijdou ještě hůře pochopitelní, než Arabové. A to už je co říci.
Filmové kluby mají své publikum. V Praze je třeba kino Aero, kde se můžete podívat na spoustu zajímavých věcí. Teď půjde ruský Solaris, což je proti americké verzi krásná věc. Pro vás dávají Vítejte v KLDR!, abyste viděl, jak vypadá správně implementovaný socialismus. A jestli chcete filmový klub ve svém okresním městě, zaplaťte si ho. Jestli ostatní nechtějí, máte tu DVD a TV nebo domácí kino. Ale užívejte si nezávislého filmu za SVÉ peníze, ne z mých daní.

V USA je 15M obyvatel asijského původu, a minimálně z nich asi viděla korejské filmy naprostá většina. Soudíte americký zájem o menšinové zájmy na základě zkušenosti s Ženatým se závazky a fotografie Arnolda jako Terminátora. Skutečnost je poněkud složitější.

Ve srovnani s velkou casti Evropy je v Italii levne a kvalitnejsi jidlo. Tecka. Vse ostatni je drahe, nejhorsi je bydleni.

Cirkve nejsou soucasti kultury, ale silou s nezadoucim vlivem na spolecnost.

Pro dost velkou skupinu divaku se v Evrope toci blbe. Minimalne totiz pak musite vytvorit ruzne jazykove verze filmu (protoze vetsina lidi neni zrejme schopna cist titulky). V praxi to pak vypada tak, ze treba Francouzi natoci Le retour de Martin Guerre. Francouzi to shlednou v kine, pak za par let v televizi. Za dalsich deset let to mozna koupi tv Noha, az bude cena za babku, a podiva se na to par Cechu, kteri reknou, ze to zase byla blbost, protoze dubing tv Noha udela blbost uplne z kazdeho filmu. O 11 let po Francouzich pak Americani natoci remake (Somersby) a jde na to pul USA, pul UK, pul Australie. Nadabuje se to, bude to v kazde pujcovne a v kramech na prodej. a to i presto, ze se tam clovek musi divat na drzku Richarda Gere. Vidite ten rozdil ve velikosti trhu? A to vse z vykradeneho pribehu. A takovych je vic, i Peter Pan od Disneye, ktery je do poledniho pismene vykradeny z nemeckeho filmu z r. 1922(?).

Co se tyce korejskych filmu, mame patrne jiny vkus. Ja sleduji ty dobre, vy sledujete komercni, mainstreamove sracky. Sezente si ty dva, o kterych jsem mluvil ja a pak kritizujte.

Ve srovnání s Evropou je v Itálii jídlo pořád drahé. Navíc zrovna ceny potravin ovlivňuje i výše DPH, dotační politiky atd.

S tou církví souhlas.

Francouzi mohli klidně Le retour de Martin Guerre vybavit kvalitním dubbingem a uvést ho celosvětově. Pokud by ovšem byli zpracováním schopni oslovit celý svět. Dokud toho schopni nejsou, musí holt točit s daleko menším rozpočtem. Jinak zrovna Richard Gere je držka, která filmy celkem slušně prodává.

Vkus v oblasti kultury je silně individuální záležitost. Co vám připadá kvalitní, mě může přijít neskutečně nudné a ubíjející, a naopak. Já v poslední době korejský film neviděl, moc mě nebaví. Z jiných věcí mohu doporučit namátkou Erufen rîto, Adam's Apples a He was a quiet man. Hlavně nezkoušejte předvádět nic z toho posledního jmenovaného filmu ;)

Nemohli. Treba Americane se vetsinou divaji na cizi filmy skr prsty proto, ze nejsou americke. Le Retour de Martin Guerre by nemel v USA velky uspech. Americane maji problemy s pochopenim cizich realii a tak si radsi pockaji, az nekdo natoci Somersby. Filmovy trh v USA je pro evropske filmy dosti uzavren, prorazit je velmi tezke.

Ono také bylo těžké pro Japonce prorazit na americké a evropské automobilové trhy. Kdo se nesnaží, ten neprorazí. Kdo nemá co nabídnout, ten neprorazí.

Upřímně myslím že evropská kinematografie s Uwe Bollem těžko prorazí, ale uvidíme ;)

Vyrobci aut se nepotykaji s problemem nepochopeni cizich realii. Volant je stejny v USA i v Japonsku. Problemem japonskych vyrobcu (a nejen aut) byla zalostna kvalita jejich vyroby. Prorazili az tehdy, kdyz tu kvalitu privedli ze smejdu na spicku.

To není zdaleka jen o kvalitě. Cílový trh má požadavky, které jako výrobce musíte splnit. Japonci se museli naučit dělat pro Evopany přijatelný design (částečný úspěch), zavést bohaté možnosti dodatečné výbavy atd. Ale hlavně si museli postupně vyrobit jméno. Bez toho to nejde.

Ve světě filmu také musíte přizpůsobit produkci vkusu cílového publika, a vyrobit si jméno.

No vidite, sam jste vyrobil problem s distribuci do USA. Francouzska kultura bude pochopitelne produkovat filmy pro francouzske cilove publikum. V USA to pak nebude pasovat a Francie prijde o americky trh. Nebo snad chcete, aby si francouzska kultura vytycila americkeho divaka, jako svuj cil s tim, ze Francouzum musi americke filmy stacit? Tedy v podstate zrusit kus francouzske kultury s tim, ze jeho premena na kulturu americkou bude vic sypat?

Zeptejte se se mnou: proč mohou americké filmy zaujmout francouzského diváka, a francouzské nemohou zaujmout amerického diváka? Já nevidím důvod, proč by Francouzi nemohli dělat zajímavé filmy. Samozřejmě se musí snažit, a získat si v USA jméno, stejně jako ti Japonci se svými vozy.

A opakuji, že pokud si někdo chce točit filmy pro menší skupinu lidí, a takový film potom vyjde na jednu osobu dráž, tak si holt publikum připlatí. Je daleko lepší, když si publikum dobrobolně připlatí za film s lokální tématikou, než aby si všichni na daném území připlatili za ten film na daních.

Tak to by asi neslo. Kdyz chcete tocit pro americke publikum, musite tam hlavne nacpat hafo special effects a napsat story, ktera je dostatecne jednoducha, aby ji americky divak pochopil. Nejlepe neco ve stylu reklam Budweiseru. Komedie s gagy typum jak si nekdo prdnul a byla to strasna sranda. Doporucujete tedy amerikanizaci (debilizaci) jinych kultur proto, aby se to prodalo v USA?

Musím opakovat, že nemáte představu, jak americká kultura vypadá. Jestli vidíte jen těch pár nesmyslů co jde v našich kinech, tak můžete mít takový názor. Ve skutečnosti se v USA veliká scéna nezávislých a low budget filmů. Například natočení The Blair Witch Project vyšlo na UDA 22500, což je na tamní poměry zdarma, a vydělal USD 600M. Komedie Napoleon Dynamite je také z kategorie low budget.

Amerikanizaci kultur nijak neprosazuji. Prosazuji, aby si milovníci českého filmu zaplatili ty filmy v vlastní kapsy, a ne ze společných daní. Já si za dobrý film rád připlatím, ale jestli nás takových bude málo, tak prostě bude českých filmů méně. Bez dalších variací na Slunce Seno 3xHnus (z nejoblíbenějších českých filmů) se ale vždy rád obejdu.

Vy pořád vycházíte z axiomu, že trh o čemkoli rozhodne lépe, než jedinec, komise, či něco jiného. Jenže je to jen určitý předpoklad a ještě ke všemu k jeho přijetí neexistuje ani teoretický, ani empirický důvod. Z nepravdy pak plyne cokoliv. Pak z toho vyvozujete, že když se Vám osobně něco nelíbí, že není důvod to platit a přinese to více užitku Vám a použijete-li tento princip na každého jedince, implikuje to přínos celospolečenský. Ale to vůbec není pravda. Trh má za cíl optimalizovat zisk a nic víc. Jenže to nestačí k optimalizaci užitku. U optimalizace užitku (zvláště z dlouhodobého hlediska) může jedinec či skupina jedinců, no zkrátka netržní subjekt, dosahovat mnohem lepších výsledků.
Zkrátka - abych shrnul Vaše omyly:
1. omyl: Jedinou motivací jedince je osobní zisk.
2. omyl: Arbitrem toho, co je užitečné, je trh.

Trh je o výměně, kterou lidé dobrovolné podstupují proto, že je pro zúčastněné strany výhodná. Trh samozřejmě nezajišťuje, že každá transakce na něm je nutně pro každého zúčastněného výhodná.

Není důvod to stavět způsobem jedinec vs trh. Trh se skládá ze samých jedinců (či jiných stran, včetně skupin). Trh jako souhrn zúčastněných jedinců má trh v každém okamžiku tolik informací, kolik jich nemůže mít žádný jedinec, ani žádná komize.

1. Osobní prospěch je motivací veškerého lidského jednání. Vždy jde o přímý prospěch, nebo o úlevu od nepříjemných pocitů, což je nakonec opět osobním prospěchem. Když někomu dáte dárek, máte z toho osobní prospěch, protože to VÁS potěší.
2. Arbitrem toho, co je užitečné, je účastík trhu.

Mě hlavně trochu děsí, s jakou lehkostí lidé vašeho typu šlapou lidem po právech. Když si otevřu ve vlastním domě vlastní obchod, a budu chtít mít otevřeno přes noc, tak mi to ve velké části Evropy zapovídá zákon. Já CHCI mít otevřeno v noci, jdu na trh práce, a někdo pro mě CHCE prodávat na krámu přes noc (nemůžu nikoho nutit, oni prostě za ty peníze chtějí). Ovšem z nějakého důvodu lidé vašeho typu chtějí omezovat SVOBODU mojí i toho, kdo chce tu práci. Podobná neúcta k právům je u levicově smýšlejících lidí bohužel zcela běžná. Podobně u nás levice prosazovala zachování nucených prací ve formě odklízení sněhu na státních/obecních chodnících majiteli přilehlých pozemků. Prostě má někdo poblíž pozemek, tak ho vrchnost nažene do práce, práva nepráva. A někteří lidé dovedou obhájit i to, že jedince v daném věku odvedli na dvouleté nucené práce do armády. Prý vojna dělá z chlapců muže. Dost možná dělá, ale je to porušením jejich práv. Pěkný pozůstatek z dob, kdy panské vozy vyjely do vesnic, a namátkou naháněly jinochy, které pak panstvo nechalo se vzájemně zmasakrovat na bojišti.

Není to pravda, nebo si to jen nepřiznáte?

Trh nemá žádné informace. Informace mají jeho účastníci. S těmito informacemi zacházejí tak, aby maximalizovali svůj zisk. Nebo-li není pravda, že by optimum, k němuž dokonverguje trh, mělo být optimem např. z dlouhodobého hlediska, pokud jde účastníkům o krátkodobý zisk, což je většina případů, že by mělo jít o nejlepší řešení (to nikdo nehledal, hledal se stav, který pro maximum účastníků přinese maximální zisky, ale ani k tomuto "optimu" trh obvykle není schopen dokonvergovat) atd.
ad 1. To by mě zajímalo, jaký osobní prospěch člověku přinese třeba to, že se v zimě vrhne pro topící se dítě do ledové řeky, nebo zachraňuje naprosto neznámé lidi z hořícího domu, či třeba - v extrémním případě když voják ve válce obětuje svůj život (akce typu kamikaze apod.)
ad 2. Užitečné pro koho? Užitečné pro něho. Co je ale užitečné pro jednotlivce, nemusí se shodovat s celospolečenským užitkem. Jedinci půjde ve většině případů v první řadě o krátko- až střednědobý osobní prospěch. Stejně tak v podstatě libovolnému účastníkovi trhu. Jenže v celospolečenském zájmu je např. i to, aby ten trh zůstal funkční, nezdeformovaný, aby krátkodobý prospěch jednotlivce neměl za následek dlouhodobé strádání společnosti atd.

Co to povídáte o nějakém šlapání po právech? Právo je otázkou celospolečenské dohody. Potírání obchodu s drogami je pro Vás taky šlapání lidem po právech? Zákazník CHCE koupit, dealer mu to CHCE prodat a přitom státy omezují SVOBODU obou.
Z ničeho neplyne, že co je dobré pro Vás nebo pro Vás a Vašeho obchodního partnera je automaticky Vaším právem. Kde jste na to přišel proboha? :-D Tohle není žádná otázka levice nebo pravice. Sám tohle třídění rád nemám, ovšem nevím, jestli si to uvědomujete, ale to Vaše názory zavánějí spíše extrémní levicí, tj. anarchií.

Trh je souhrn účastníků, a ti informace mají.

Účelem trhu volná a dobrovolná směna. Co je potom "nejlepším výsledkem" trhu? To, že je je pro účastníky výhodný (a k tomu díky volnosti a dobrovolnosti sám konverguje - účastníci nevýhodné transakce obvykle nedělají). Nelíbí se mi, že někdo mezi lidi lidi vlítnete, začnete jim říkat co a za kolik mají prodávat, tím ničí ty základní tržní principy VOLNOSTI a DOBROVOLNOSTI. Takový člověk totiž v principu nemůže mít dostatek informací, jeho motivace je pochybná, a nakonec trhu pravidelně jen uškodí.
Co je na trhu naopak jasně třeba zajistit je výkon práva. Trestat podvody, mezi které lze počítat třeba používání špatných měr.

1. To je poměrně jednoduché. Zkusme to na jiném případy. Vidíte někoho, jak mučí psa. Když se do věci nevložíte, máte nepříjemný pocit (jeho přítomnost a/nebo intenzita je individuální). Zastavení týrání psa je potom momentem VAŠÍ úlevy, a to tom jsem psal. Prakticky všechny ostatní případy lze na tohle převést.
2. Co je užitečné pro jednotlivce, bývá shodné s celospolečenským užitkem (je přece dobré, když se každý má dobře). Celospolečenský užitek vlastně jen vedlejším produktem užitku jednotlivce.
Aha, takže ve celospolečenském zájmu je nezdeformovaný trh, který proto učiníme omezeným a nedobrovolným? A takový trh vám pak přijde nezdeformovaný?

Práva jsou otázkou dohody? Hmm. Takže když se dohodneme, že otroci jsou OK, tak bude otrokářství najednou správné? Asi ne. Volnost a dobrovolnost jsou základní principy.

Omezení oběhu drog je zcela jistě omezením svobody. Pokud si někdo chce nitrožilně aplikovat heroin nebo prášek na praní, je to jeho blbost, ale také jeho svobodná volba. Lidé nejsou dobytek pěstovaný státem. Kdyby to tak bylo, mohl by stát říci, že si dobytek ubližuje, tak mu zabrání v přístupu k heroinu. Jenže lidé jsou svobodní, a stát je veřejná služba pro lidi, nikoliv velkochov lidského dobytka (aka sociální inženýrství). Dnešní "válka proti drogám" je historicky americký problém (exportovaný do celého světa), a selhání tohoto přístupu je vidět nejen dnes, ale i na historii prohibice v USA.

Já a anarchista? To těžko ;)

"Trh je souhrn účastníků, a ti informace mají."

To je sice hezké, ale to má např. komise odborníků taky. Ovšem nic to nemění na tom, že "trh" jako takový žádné informace nemá.
LOL! Víte, k čemu volný trh konverguje? K jednomu supermonopolu. Není těžké to dokázat, jistě to zvládnete sám. Jinými slovy - neregulovaný (volný) trh je jako černá díra - hmota, jež se vlastní silou zhroutí sama do sebe.

"Takový člověk totiž v principu nemůže mít dostatek informací, jeho motivace je pochybná, a nakonec trhu pravidelně jen uškodí."

Tohle je jen Vaše domněnka. Dokažte ji.

"Co je na trhu naopak jasně třeba zajistit je výkon práva."

Vy si ale protiřečíte. Výkonem práva může být i to, co a za kolik se může obchodovat. Nebo o kolik může na burze za hodinu co klesnout či stoupnout.

ad 1. Špatný pocit bych nějak přešel, vložit se do konfliktu a riskovat vlastní kůži je věcí poněkud závažnější. Je mi líto, ale Váš příklad je dost neprůkazný. Samozřejmě, že motivací je často špatný pocit. Ale rozhodně to není motivace jediná a zdaleka ne převažující. Matka Tereza asi taky netrpěla permanentním špatným pocitem, ze kterého by se musela neustále vykupovat dobrými skutky.

ad 2. To snad ani nemůžete myslet vážně. Resp. abych Vám nekřivdil - to by možná byla pravda, kdybyste měl k dispozici ideální jedince. Jenže to je stejný problém, jako u komunismu - většinová populace se nechová podle Vašich pouček.
Pokud jde o ten trh - to si nejdřív musíme ujasnit pojmy - takže definujte "trh". A dejte si velký pozor, aby ta Vaše definice náhodou nevedla k tomu, že trh sám sebe dovede ke kolapsu.

No, budete se možná divit, ale ano. Když se dohodneme, že otroci jsou OK, bude to po právní stránce OK. Svoboda a rovnost jsou opět jen celospolečenský konsensus, ke kterému se historicky nějak dospělo (v evropském civilizačním okruhu). Ale není to nic, co by Vám někdo nějak automaticky garantoval.

Svým způsobem máte pravdu o tom státu a dobytku, jenže zapomínáte na to, že je to pro ten dobytek výhodné. Ale tržní je to taky - stát za to, že si od Vás něco vezme, Vám garantuje jiné výhody.

Komise odborníků má nesrovnatelně méně informací, než trh coby souhrn účastníků. Centrálně plánované hospodářství trpí faktickáou absencí zpětné vazby. Navíc komise nemají motivaci, protože jim o nic nejde. demonstrované to bylo třeba u sovětského bloku.

Volný trh fakt konverguje k jednomu supermonopolu? Já si toho nevšiml. Lidé vytvářejí firmy, ty rostou a spojují se, a velké firmy buď růst zastavují, nebo se zase rozpadají. Tedy za předpokladu, že do věci moc nehrabe stát, který by tržním procesům bránil. Bránit jim může třeba tak, že dotuje velké firmy před krachem, aby nezanikla pracovní místa. Bohužel to vede k přežívání nefunkčních firem, a selhání čisticí funkce trhu. Zásahy do trhu prostě často končí špatně.

Co chcete dokazovat? Že člověk či komise nemůže mít tolik informací, jako souhrn účastníků trhu? Nebo že plánovací komise nemají motivaci a zpětnou vazbu? To jsou zcela zjevné věci. A že zásahy státu škodí trhu, to lze demonstrovat na mnoha příkadech. Jedním za všechny jsou současné ekonomické problémy. Ty způsobil stát tím, že banky regulací donutil dávat hypotéky lidem, kteří si je nemohli dovolit.

1. Zbavení se špatného pocitu je negativní motivace. Pozitivní motivací je dosažení dobrého pocitu.
2. To myslím zcela vážně. V čem konkrétně se populace nechová podle "mých pouček", a co to případně má společného s mm tvrzením?

Nebavil jsem se o právní stránce věci. Zákony je možné přijmout v jakémkoliv znění, ale nijak to neimplikuje, že cokoliv je proto správné. Obecně jsem ochoten označit za nesprávné s jistými výjimkami cokoliv, co odporuje volnosti a dobrovolnosti.

Ano, o státu a dobytku mám bohužel pravdu. Je zcela nedůležité, zda je to pro dobytek výhodné. Stát má být služba pro lidi, ne otrokář nebo chovatel dobytka. Bohužel evropská tradice vychází z otrokářství/nevolnictví, a i když za poslendích pár set let došlo k jistému uvolnění poměrů, jsme pořád tím chovným dobytkem.

Monopoly jsou podle vás špatné, ale na druhé straně obhajujete stát. Stát má monopol v dlouhé řadě oblastí. Do nedávna i na pojištění, telekomunikace, výrobu a prodej elektrické energie atd. Dnes na emisi peněz, vedení evidencí, výběr daní. Zkuste stát říct, že nezaplatíte daň, protože nejste spokojený se službou, a že si lepší službu koupíte jinde. Peníze vám seberou násilím, a vy půjdete do vězení. Stát je tím vaším supermonopolem. Podle vás toho má ten supermonopol dělat co nejvíce, protože to bude dělat skvěle. Podle mě dělá stát vše z definice neefektivně, a proto má dělat jen to, co nemůže dělat nikdo jiný.

To vůbec není pravda. Např. "trh" s potravinami na úrovni samoobsluh má podle Vás více informací, než komise odborníků na potravinářství? To asi opravdu ne. Dalších příkladů by se našlo spousta, neřku-li většina.
Ale Vy tu komisi můžete motivovat např. výší odměny vázané na výkon ekonomiky apod. Navíc pod pojmem centrální plánování si neustále představujete jen její socialistické pojetí. Jenže ono v obměněné formě funguje dodnes, funguje dobře a můžete si schválně tipnout v které zemi to je. Centrální plánování se zavádí také za válečného stavu - zkrátka v případech, kdy situace vyžaduje po ekonomice státu extrémní výkony za komplikovaných podmínek omezených zdrojů. Abyste mi dobře rozuměl, já neříkám, že to je ten jediný správný systém, já jen říkám, že to rozhodně není něco, co by za žádných okolností nefungovalo. Zkrátka odmítám Vaši ničím nepodloženou univerzální glorifikaci tržní ekonomiky.

Opakuji, že záleží na tom, co si pod pojmem "volný trh" představujete. Pokuste se to definovat a pak se můžeme bavit o tom, jestli tato definice vede ke vzniku supermonopolu a do jaké míry se realita s Vaší definicí shoduje. Bez toho bychom tu jen plácali do vody prázdné fráze, založené spíše na subjektivních pocitech nikoli nepodobných náboženskému přesvědčení (jako většina tzv. "ekonomů-národohospodářů", obzvláště české provenience).

To v žádném případě nejsou zjevné věci. Resp. když jsou podle Vás tak zjevné, tak pro Vás nebude těžké to dokázat, ne? Nehledě k tomu, že by těmi informacemi musel oplývat každý, nebo alespoň každý z významné části účastníků trhu, což teda neplatí ani náhodou. Jestliže většina účastníků trhu nemá dostatek relevantních informací, těžko se může optimálně rozhodnout. V zájmu těch, co na trhu nabízejí, není poskytovat všechny informace o svém zboží, v možnostech těch, co poptávají, není všechny informace o daném zboží získat.
To o těch hypotékách není vůbec pravda. Je to oblíbená lež opakovaná stále dokola v naději, že se časem stane pravdou. Dejte sem odkaz na opatření, jež, podle Vás, způsobilo hypoteční krizi a pak se o tom bavme. Opět - abych Vám příliš nekřivdil - svým způsobem ale pravdu máte. Jenže pokud ji přijmete takovou, jaká opravdu je, bude to jen další argument proti minimálním regulacím trhu (jmenovitě proti nadměrné akumulaci kapitálu do jedněch rukou). ;-)

ad 1. Když mi kamarád zavolá, jestli bych mu nepřišel pomoci s opravou střechy, nevidím ve své pomoci žádné motivace, ani pozitivní, ani negativní. Nic z toho nemám a nic za to neočekávám. Nadšen z toho nejsem a ani kvůli tomu nejsem naštvaný. I kdyby Vaše hypotéza o nutnosti existence motivace pro každé rozhodnutí jednotlivce byla správná, bylo by to s ní jako s mechanickým determinismem - systém možných motivací by byl tak komplexní a rozsáhlý, že by nebylo možné ho ani popsat, natož predikovat.
ad 2. Reagoval jsem na Vaše tvrzení, že "co je užitečné pro jednotlivce, bývá shodné s celospolečenským užitkem". Ve skutečnosti to jsou protichůdné věci. Jako ve fyzice zákon zachování energie - protože zdroje máme omezené, užitek celospolečenský se může maximalizovat jedině maximalizací modu užitku (ve statistickém smyslu). To je ale v přímém sporu s maximalizací z hlediska jednotlivce - od jisté meze musí nutně jeho maximalizace užitku probíhat na úkor jiných.

Jenže stát není pouhou službou pro lidi. Dokonce bych se zdráhal říct vůbec, že stát je službou pro lidi - stát také poskytuje služby svým obyvatelům. Jestli stát má být službou pro lidi nebo co vlastně stát má být, to by asi byla filosofická debata. Pokud redukujete sociální interakce na interakce tržní s pomocí motivací a osobního prospěchu, pak je celkem logické, že dospějete i k Vaší "ideální funkci státu". Můj názor ale je, že tak složitý systém, jako je lidská společnost a její sociální vazby, nelze redukovat na uspokojování nabídky a poptávky. I pokud by to na nějaké úrovni abstrakce šlo, pochybuji, že by bylo možné to použitelně konkretizovat. Vaše cesta - pozitivní/negativní motivace, jež je vždy možné a snadné identifikovat, ohodnotit její míru a pokusit se ji uspokojit na tržní bázi - je velmi naivní.

Milý pane, jsem člověk exaktního vzdělání a povahy, prosím, pokud se tady oháníte tvrzeními typu "stát dělá vše z definice neefektivně", tak sem tu definici uveďte a použijte ji k důkazu svého tvrzení.

Trh s potravinami nejsou jen důchodci nakupující v discountu. V ČR jde také o tisíce výrobců, desítky tisíc subdodavatelů, desítky obchodních řetězců, hromady malých živnostníků, a miliony zákazníků. Ten trh jako úhrn účastníků má například informace o veškerých cenách, a dokonce ví, kde je možné ušetřit (výrobce špekáčků ví, že místo prasečích kůží může používat levnější kravská kopyta), nebo jak zvýšit kvalitu (dá tam více drahého masa). Vyjma toho na trhu funguje vyrovnávání nabídky a poptávky (funguje to tím lépe, čím více volnosti a dobrovolnosti). Každý z hráčů na trhu má velmi dobrou motivaci, kterou je vlastní prospěch.

Všechny informace na trhu přece nemusí mít každý. Proč by to tak mělo být? Důchodce zajímá cena jogurtu, a nezajímají ho cenové aspekty produkce dětských kočárků. A ten důchodce svou volbou (hlavně ať je to co nejlevnější) posílá zprávu výrobci (jeden plus pro levné jogurty). Má informace, činí rozhodnutí. Chování trhu jako celku potom reflektuje chování všech zúčastněných. Není vám jasné, že toho NIKDY žádná komise ani teoreticky nemůže dosáhnout?
Vezměte si také inovace. Výrobce má veliký zájem na vývoji lepšího či levnějšího výrobku (podle aktuální poptávky), protože pak více vydělá. Jak to vypadá, když komise vymýšlí nové výrobky, řídí výrobu atd? Já to pamatuji, a o moc lepší to s centrálním plánování být nemůže.

Navíc regulace trhu VŽDY nutně zasahuje do majetkových práv účastníků trhu. Když zakážete mít otevřené obchody přes noc, omezujete tím práva majitele obchodu k uživání jeho nemovitosti. Když vlastním soustruhy a Komise Moudrých mi říká co, jak a za kolik vyrábět, tak v podstatě demontuje institut soukromého vlastnictví. Katastrofa je pak na dohled.

Rozhodnutí účastníků trhu nejsou optimální. Neexistuje model, ve kterém by kdokoliv měl (nebo rozumně zpracoval) všechny relevantní informace z celého trhu. Říká se tomu informační nedokonalost. Ovšem rozhodnutí účastníků jsou racionální, a většinově správná. Dobrá rozhodnutí jsou "odměněna" úspěchem, špatná nesou neúspěch. Ta zpětná vazba je velmi silná (výrobce zboží si koupí dům, nebo naopak nemá co jíst), a je poměrně rychlá. Tím se účastníci trhu učí.

Válka je sama o sobě pošlapáním práv řady lidí. Často jsou pošlapána i práva nakládání se soukromým majetkem. Zavedení přídělového systému na straně spotřeby má ale jiný důvod. Trh totiž rozhoduje o tom, jak se bohatství rozdělí (například se podívejte na distribuci zlata mezi lidmi). Když je potravin akutní nedostatek, ti chudší by zemřeli hlady, což by pro výsledek války nebylo dobré. Navíc v době války existuje úplně jiná motivace, než volnost a dobrovolnost. Je to strach o přežití. Asi se ale shodneme, že za takové modely řízení výroby a poptávky nefungují moc dobře ani za války, natož aby mohly fungovat dlouhodobě. Rozhodně bych nechtěl žít v permanentním strachu o život, s komisemi diktujícími využití mých strojů, půdy a zaměstnanců.

Trh je místo pro volnou a dobrovolnou výměnu statků. Tolik definice. Opravdu mi nepřijde, že by vedla ke vzniku supermonopolu. Ani pozorování trhů tomu nenapovídá.

To o těch hypotékách je samozřejmě pravda. V USA mají tzv. Community Reinvestment Act, který měl banky motivovat k poskytování hypoték těm, kteří si je nemohli dovolit. Původní zákon došel během let mnoha změn. Navíc si federální vláda založila Fannie Mae a Freddie Mac, což jsou instituce, které ve velkém pumpovaly peníze do subprime hypoték.
Zvýhodnění hypoték spočívalo v tom, že lidé první 4 roky platili nižší splátky, a poté se jim navyšovaly. Problém je v tom, že sociálně slabí nebyli schopní bez problému platit ani ty 4 roky. Zajímavá čísla jsem psal tady: http://www.root.cz/zpravicky/minix-zije-dal-z-evropskych-penez/268069/
http://en.wikipedia.org/wiki/Community_Reinvestment_Act

Ještě pro úplnost, příčin problému je více. Ale subprime hypotéky jsou podle všeho klíčové. Je to ale politicky citlivé téma, protože subprime hypotéky dostávali primárně chudí, tedy černoši a hispánci.

Pokud mám s hypotékami svým způsobem pravdu, tak opravdu nechápu, proč je to argument proti nadměrné akumulaci kapitálu do jedněch rukou. Možná vám uniká zásadní role bank ve vytváření peněz. V bance má totiž peníze Franta, který si je tam uložil, i Jarda, který si ty uložené peníze půjčil. Peníze existují dvakrát, Franta má úspory a Jarda má dům. Funguje to samozřejmě tím lépe, čím je objem peněz větší (pomáhá to rozkládat rizika). Zkuste strávit pár dní či týdnů čtením učebnic ekonomie, pozorumíte tomu.

Ad 1. Bez motivace není důvod něco dělat. Že si svoji motivaci neuvědomujete na úrovni vědomí, to nic neznamená. Souhlasím, že systém možných motivací je komplexní a rozsáhlý. Predikovat ho do jisté míry lze, ovšem přesnost je omezená. Proto ani marketing (natož nějaké komise moudrých) nemůže vždy správně odhadnout poptávku.
Ad 2. Není pravda, že co je dobré pro jednotlivce, musí být na úkor jiných. Pokud zachováte princip volnosti a dobrovolnosti, tak nic není na úkor jiných. Samozřejmě jak začnete tyto základní hodnoty omezovat, vždy je to na něčí úkor.

Stát v liberálním pojetí je veliké družstvo s povinným členstvím, které provádí věci, které je řádově výhodnější dělat společně, než každý vzlášť. Příkladem je výstavba silnic, emise peněz atd. Tohle družstvo pobírá peníze ve formě daní na dnaém území.
Stát v pojetí socialistů je chovatel dobytka (to je ta evropská tradice otrokářství/nevolnictví). Stát porodí dobytčata, vychová si je, a může si s nimi dělat co chce. Když se dobytek nemnoží, nebo si ubližuje, přijme stát opatření (zvýší porodné, zakáže drogy). Také si na dva roky půjčuje sotva dospělá dobytčata, aby je mohl nechat plazit blátem, řvát na ně apod, případně je pošle na nucené práce (naštěstí povinnou vojenskou službu u nás soudní lidé zrušili). Občas stát nažene dobytek na pole, a nechá ho se řezat, až lítají střeva. Říká se tomu válka. Obecně socialistický stát vede lidi k poslušnosti, závislosti na státu, a přenášení odpovědnosti na stát. Takový stát já nechci. Jestli se někdo chce stát součástí takového JZD, ať do toho klidně jde, ale ať to nenutí ostatním.

Sociální vazby nemají se státem co dělat. Ale když jsme u toho, tak tržní principy platí i v sociálních vztazích. Přátelům pomáháte, ale když odmítnou pomáhat vám, tak přestanou být přáteli. A u partnerských vztahů je ten trh vidět ještě daleko více. V podstat všichni nakupujeme na trhu s bílým masem. Nabízenými hodnotami jsou krása, odpovědnost, smysl pro humor, hmotné zabezpečení, míra jakou se muž dělí o své statky, zdraví a plodnost obou partnerů atd. Samozřejmě existují i vztahové interakce zahrnující přímo peníze (třeba ženská i mužská prostituce).

Stát je neefektivní, protože je "supermonopol". O státu jako monopolu jsem vám psal. Ptám se tedy, proč je "supermonopol" státu tak skvělý, kdežto monopol na trhu tak špatný. Podotýkám, že na rozdíl od státu vám ani "běžný" monopol nebere peníze násilím.
Jaká je efektivita státních monopolů, to oba dobře víme. Oba jsme to zažili. Díky socialistickým experimentům se kdysi průmyslové československo dostalo na seznam rozvojových zemí. Tržní ekonomiky v zemích OECD si mezi tím vedly více než skvěle.

Když se bavíte o ekonomii, je třeba mít na vědomí, že její teorie jsou získané pozorováním a experimentem. Na rozdíl od matematiky tedy těžko můžete něco formálně dokazovat.

V ideálním tržním prostředí by musel mít opravdu každý jedinec maximum informací. Jestliže jich majorita nebude mít dostatek, nutně to musí vést k nesprávným rozhodnutím a trh se na základě jejich reflexe bude ubírat nesprávným směrem. Př.: výrobce jogurtů neposkytl (ať už nevědomky či záměrně) informace o tom, že kvůli redukci nákladů byly použity zdraví škodlivé (nebo prostě jen méněcenné) suroviny; lidé jeho jogurty kupují, protože jsou levnější a konkurence je nucena hledat podobné metody redukce nákladů - trh se na základě chybných rozhodnutí činěných vinou nedostatku informací u majority stáčí směrem, který je v rozporu se záměrem maximalizace užitku konzumentů. Samozřejmě že konkurence může zvolit i jinou strategii - poukazovat na nedostatky a jít na trh sice s dražším, ale kvalitnějším produktem. Otázkou je, co se jí víc vyplatí, protože cílem je maximalizace zisku, ne kvality. Takovéto nedostatky právě nějaká komise může odhalit a účinně zasáhnout.
Ale státní regulační komise nejsou od toho, aby určovaly nové výrobky a řídily vývoj. V centrálně plánující ekonomice jsou od toho, aby na odpovídající úrovni (regionální, oborové...) koordinovaly výrobu, odbyt a nákup surovin, což jsou věci, které úspěšně řeší teorie regulace. Celkem vzato je jejich funkce katalytická, něco jako v matematice urychlení konvergence. V tržní jsou majoritními účastníky trhu placeny formou daní k tomu, aby udržovaly trh v nezdegenerované podobě.

Když mi zákon zakáže vyrábět si doma výbušniny, tak je to taky zásah do mých práv, ne? :-) Znovu opakuji, že právo je relativní pojem, je to otázka celospolečenské dohody. Jediné právo a současně povinnost, s kterým se rodíte a které Vám nikdo nesebere, je právo a povinnost zemřít. Vše ostatní je nejisté.

"Ovšem rozhodnutí účastníků jsou racionální, a většinově správná." - to jste odvodil z čeho?

"Trh je místo pro volnou a dobrovolnou výměnu statků. Tolik definice." - Kde to místo vymezíte a kdo na něj a za jakých podmínek bude mít přístup? Jaká práva a povinnosti bude mít a kdo je bude garantovat?
"Opravdu mi nepřijde, že by vedla ke vzniku supermonopolu. Ani pozorování trhů tomu nenapovídá." - Vždyť také Vaše hypotetické neregulované trhy nikde na světě nenajdete (leda někde v amazonských pralesích).

1. CRA tu je někdy od konce 70. let a 20 let od jeho schválení byl klid.
2. CRA v žádném případě nikoho nenutí k poskytování hypoték lidem, kteří si je nemohou dovolit. Pouze motivuje banky k vytváření produktů i pro středně- a nízko- příjmovovou klientelu.
3. Krizi odstartoval rekordní pokles úrokových sazeb hypoték, zváště těch s pohyblivou sazbou, zhruba před 6 lety. Je jen a jen chybou bankéřů, že si neprověřovali bonitu svých klientů. Nebyli nikým a ničím nuceni poskytovat hypotéky lidem, kteří nemají na jejich splácení.

No... Představa, že peníze existují jen dvakrát, je hodně optimistická. To platilo naposledy snad někdy ve středověku. Ale to byste měl vědět, když jste tak sečtělý.

Ad 2. Máte-li konečnou množinu jedinců, pro něž je k dispozici konečné množství zdrojů, nutně musí probíhat maximalizace zdrojů pro jednoho jedince na úkor (ať už reálně, nebo potenciálně) jiných jedinců. Polopaticky řečeno - když se z jedné mísy někdo nají víc, zbude toho na ostatní míň. Je to celkem prostý fakt, který spousta lidí tak nějak odmítá pochopit.

Však o nic jiného neběží, nežli o to, které věci je výhodné dělat společně a které ne.

Rozdíl je přinejmenším v tom, že u voleb o tom můžu rozhodovat. Jak jsem psal výše, to je právě otázkou, co je výhodné dělat z pozice státního monopolu a co ne. Mimochodem - ve Vašem hypotetickém státě by se neplatily daně?

Fyzikální teorie jsou také získané pomocí pozorování a experimentů. A přitom je možné v nich formálně dokazovat tvrzení.

K čemu jsou vám při koupi kávovarů informace o kočárcích? Spotřebitel má navíc vlastní kritéria. Žena si koupí kávovar, protože je modrý, a to je pro ní důležité. Pro plánovací komisi to možná není hodnota, pro ni ano.

Výrobce jogurtů zatajil důležitý fakt? Podvedl a poškodil spotřebitele. Ovšem není to věc pro nějakou komisi řídící výrobu, ale pro soud.

Na světě neexistuje a v novodobé historii nexistovala ani jedna úspěšná společnost, která by stavěla na centrálně plánovaném hospodářství. Z těch současných tu máme Severní Koreu (jediný stát na planetě, který v je v noci z oběžbé dráhy temný), Čínu (kde se odjakživa masově porušovala lidská práva, a dnes se postupně přechází od komunismu k nové džungli bezpráví) a Kubu (která zůstala vývojově v době své "revoluce"). Centrální plánování historicky vedlo k závažným zaostáváním za zbytkem světa, a v řadě případů i k hladomoru. Tolik fakta.

Doporučuji k přečtení. A pamatujte, že linkované prokazatelně NEFUNGUJE.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Centr%C3%A1ln%C3%AD_pl%C3%A1n
http://en.wikipedia.org/wiki/Centrally_planned_economy#Meeting_collective_objectives_by_individual_sacrifice

Zákaz výroby a držení zbraní a výbušnin je jistě možné považovat za omezení osobní svobody.

Rozhodnutí účastníků trhu jsou zjevně většinově správná, protože jsou výsledné transakce většinově výhodné. Z čeho byste pro ilustraci vy odvodil opačné tvrzení?

Trh není třeba místně vymezovat. Podmínkou vstupu na trh je dodržování pravidla volnosti a dobrovolnosti, a poctivost (například správná míra). Víc ke vzniku trhu není třeba. Garance práv nejsou nutné (nakonec dlouho neexistovaly), ale jsou jednoznačně ve prospěch věci. Práva garantuje zákon a jeho vykonavatelé.

V tom hypotetickém neregulovaném režimu fakticky funguje například naprostá většina businessu v USA. Případy použití antimonopolního práva se dají počítat na prstech (možná prstech stonožky :) ), a vždy mají hořkou pachuť zbytečnosti a nesmyslnosti. Nebo myslíte, že kdyby MS nebyl potrestán vysokou pokutou v USA, a nemusel uvést verzi Windows bez MSIE, tak máme dnes na trhu jediný "supermonopol", který by vyráběl všechny OS, boty, rohlíky, kávovary, zemědělské produkty a automobily? :)

CRA je tu již hromadu let, ale za ta léta došel několika změn.
CRA nenutí, pouze silně "motivuje". A víte jak? Pokud chce vaše banka federální pojištění vkladů (FDIC insurance), musí dávat i subprime hypotéky. Kdo na hru nepřistoupil, měl probémy při slučování bank, nebo byl přímo popotahován DoJ. Vládní Fannie * potom poskytovaly subprime hypotéky ve velkém. Stát vám dá takhle "silnou motivaci", a ještě státem řízenou konkurenci, která poskytuje subprime hypotéky jako na běžícím pásu. zjevně do toho musíte jít také. A kolaps se pak blíží. Podle vás to fakt není selhání státu?
http://www.nypost.com/seven/02052008/postopinion/opedcolumnists/the_real_scandal_243911.htm?page=0

Peníze existují skoro dvakrát, nechtěl jsem vám ten koncept komplikovat detaily. Banka samozřejmě musí mít rezervy, ale přesto je jejím primárním businesses násobení objemu peněz.

Maximalizace zisku NENÍ na úkor někoho jiného. To přirovnání s mísou je mimo mísu. Ve skutečnosti není žádná mísa. Máte vlastnoručně vyrobený pazourkový oštěp, a směníte ho za kožešiny. Získáte tím vy, i ta druhá strana. Právě jste totiž oba zvýšili celospolečenské blaho, protože máte oba subjektivně vzácnější statky, než jste měli před chvílí. Naučte se operovat s pojmem vzácnost.

Aha, takže u státního supermonopolu můžete jednou za 4 roky zaškrtnout jedno ze 3-5 políček na volebním lístku (ostatní políčka propadají). No to je jasný důvod, proč by státní supermonopol měl dělat všechno :)

V mém hypotetickém státě by se daně samozřejmě platily. Ovšem nezaplatil byste na daních nějakých 60-80% příjmu, jak je v ČR zvykem. Neplatil byste daň z nemovitosti (je to přece vaše nemovitost, tak jaká daň), převodu nemovitosti, daň z dědictví, ani daň z úroku. Stát by poskytoval jen ty služby, které zjevně nemůže poskytovat nikdo jiný. Existovaly by chudinské "dávky na přežití", které by dostal každý potřebný. Rozhodně by ale nepobíralo sociální dávky 70% populace, jako dnes. Z daní by se platilo i základní vzdělání. Rodiče by dostávali voucher na vzdělání s vypsanou částkou, který by pak uplatnili ve vzdělávací instituci (toprosazovalal i ODS). Určitě by rodiče ve škole nebyli v roli prosebníků a obtěžovačů, ale v roli sebevědomých zákazníků. Zdravotní pojištění (ideálně jen soukromé) by mělo spoluúčast s volitelnou výší, podobně jako dnes havarijní pojištění. To proto, aby nízké vybírané pjistné stačilo na drahou léčbu závažných onemocnění. Paralen, čas praktického lékaře i antibiotika by si každý zaplatil sám do výše spoluúčasti.

Jaké kočárky? Ty jste sem přitáhl Vy, já jsem specifikoval konkrétní segment trhu. V tom je právě problém. Kdo a na základě čeho mu nařizuje co zveřejňovat o svých výrobcích? Kde je řečeno, že klamání je na volném trhu zakázáno? To by byla přece regulace. Jestli Vám např. Japonsko připadá jako neúspěšný, za světem zaostávající stát, tak v tom případě souhlas. To právě z ničeho neplyne. I když bude ve sledovaném čase většina mých transakcí nevýhodná, přesto celkově můžu profitovat. Důkaz triviální, přenechávám na čtenáře. Jinou věcí ovšem je, co to provede s trhem, pokud bude toto chování charakteristické pro většinu jeho účastníků. (př. 3x si něco koupím od prodejce A (B, C), pak se na to už vykašlu a jdu k prodejci D, jehož produkt mi konečně vyhovuje; většina transakcí byla nevýhodná, celkově jsem ale vydělal, pokud transakce D pokryje ztráty A, (B, C) a ještě přinese zisk). Jinými slovy, nelze z toho usuzovat, že většina mých transakcí byla výhodná, protože mi dohromady přinesly zisk, což z toho vyvozujete Vy. Jenže výkon jakéhokoli práva je zásahem a regulací. Navíc trh se nevznáší ve vakuu, pokud se minimalizují regulace, pak tu vágní definici trhu můžu vágně roztáhnou na celý svět a za prostředek tržní soutěže označit cokoli, co povede k maximalizaci mého profitu - třeba zastřelení konkurenta (špatně odhadl situaci, rizika, učinil chybná opatření na svou ochranu...). Mimochodem, tu poctivost jste si k té učebnicové definici přidal sám. Poctivost = dodržování nějakých pravidel, která ovšem někdo musel nalajnovat, nad rámec svobody účastníků trhu - např. omezujete jeho svobodu maximalizovat jeho zisk podvodem, specifikujete, co je podvod a co ne. Jak chcete objektivně rozhodnout, kde leží mez regulací, kterou jste ochoten akceptovat? Já bych ten problém přirovnal k vyhledávacímu stromu: Pro jeho správnou funkci (minimalizace času potřebného k přístupu k prvku) je důležité, aby byl co nejvyváženější. Jenže toto jeho vyvážení není obecně ničím garantováno. Může se stát, že nějaká jeho větev zdegeneruje. Tato degenerace může samovolně časem vymizet, ale může také dojít k její propagaci. Proto se přistupuje k jeho vyvažování. Toto vyvažování může proběhnout ad hoc, nebo může probíhat inherentně specifikací omezujících podmínek, nebo může jít o kombinaci obou přístupů. Možnost budovat stromovou strukturu je jen nutným předpokladem k jejímu vzniku. Až rozvětvená stromová struktura přináší kýžený efekt, jenže její vznik z možnosti jejího vzniku nijak neplyne - klidně může zdegenerovat do lineární struktury, jež je s kýženým efektem ve sporu. Totéž platí obecně i o tržním mechanismu - pouhá možnost jeho existence není jejím garantem. Zatímco Vy a Vám podobní se mylně domnívají, že ano. Nejen že to nejde dokázat analyticky, navíc máte historii plnou protipříkladů. No jistě, Vám to připadá divné? "Ano, pojistím ti vklady, ale něco za něco - ty zase připravíš finanční produkty šité na míru také lidem s nižším příjmem. Ber, nebo nech ležet." Nabídka, poptávka, volnost, dobrovolnost. Chápete? A znovu připomínám, že v CRA se nikde nepíše o tom, aby banka poskytovala úvěry těm, co si je nemohou dovolit! Je jen hloupostí bankéřů, že si s tím nelámali hlavu, místo toho prostě uzavřeli spoustu riskantních úvěrů a ty v podobě derivátů obratem prodávali na finančních trzích investorům, kteří se také zachovali nerozumně a kupovali to. To byl tak nějak záměr, když ty firmy stát zakládal. Jenže narodíl od jiných, Fannie pečlivě počítala, kolik hypoték si může dovolit koupit a jakých. Zatímco nezávislé hypoteční společnosti a banky se naprosto zbláznily a v honbě za mamonem subprime hypotéky rozdávaly jak na běžícím pásu a s CDO postavených na hypotékách, jež by Fannie jednoznačně označila jako "non-conform", vesele obchodovali investoři, zejm. investiční banky, které samozřejmě pod CRA nespadají. Ostatně pouze jedna čtvrtina subprime hypoték byla sjednána bankami spadajícími pod CRA (zdroj: FDIC). To podle mě fakt není selhání státu. Pokud ovšem za selhání nepovažujete absenci regulačních kroků na trzích. Nemáte pravdu. Od dob zavedení systému částečných rezerv peníze existují třeba 10x, v krajním případě dokonce nekonečně krát. Nehledě na finanční deriváty, které toto množství reálně neexistujících hodnot dále zvyšují. Jestliže se dají ty dvě věci vzájemně směnit, tak je jejich hodnota ekvivalentní. Směňováním ekvivalentních protihodnot dochází v ideálním případě (!) k nárůstu entropie celého systému, který se dá ztotožnit s růstem blahobytu. Jenže systém je konečný a tedy i jeho entropie je konečná. Další zvyšování entropie je možné jedině v rámci jeho subsystémů na úkor subsystémů jiných. Dochází tak k relativnímu zvyšování entropie subsystému, celková entropie celého systému však opět klesá - roste nehomogenita hustoty entropie. A to je přesně to, o čem jsem mluvil. Jestliže někdo věří, že na konečné množině je možné zvyšovat entropii nade všechny meze, tak věří na perpetuum mobile (jak praví klasik - "je to blázen, nebo ekonom"). Jestliže vycházíte z předpokladu, že ekonomika se chová jako perpetuum mobile, což, jak se zdá, Vy děláte, tak Vaše závěry nemají žádné racionální opodstatnění. Které služby nemůže "zjevně poskytovat někdo jiný" než stát a proč? Nedivte se tomu. Když většina bohatství se soustřeďuje v rukou menšiny, tak se holt vyplácejí té většině dávky, které tento stav aspoň symbolicky zmírňují. Kdybyste měl ideální trh, tj. lázeň nabízejících a lázeň poptávajících, vše by bylo OK. Jenže ten nemáte a mít nebudete. Takže buď budete regulacemi zmírňovat chronické problémy reálného trhu, nebo budete zmírňovat jejich důsledky - obvykle asi kombinace obojího.

Upozorňuji, že i jen jediný (X)HTML tag způsobí interpretaci celého textu XHTML. Pokud neuzavřete odstavce do tagů, slijí se, jak se vám posledně stalo.

Připadá vám, že zastřelení konkurenta je v souladu se zásadami volnosti a dobrovolnosti? Kdyby se dobrovolně nechal zastřelit, bylo by o tom možné uvažovat :). Prosazení zásad volnosti, dobrovolnosti a poctivosti není samo o sobě regulací, a rozhodně neomezuje tu volnost, dobrovolnost a poctivost.

Pokud někdo ředí víno vodou, a prodává výsledek jako víno, tak vás klame. Zákaz takového jednání není omezením principů volnosti a dobrovolnosti. Naopak zákaz prodeje vína ředěného vodou (prodávaného s tímto označením) *je* omezením principu volnosti. Je to nyní jasnější?

Ohledně míry regulace. Jak jsem psal výše, dokud je zachována rovnost, dobrovolnost a poctivost, není to regulace. Protože teorie je šedá, ale strom života zelený, regulace může být třeba. Ale regulace by měla být poslední možnou pákou, kterou stát může použít, když jde z nějakého důvodu do tuhého. Bezdůvodně omezovat volnost smluvních stran (třeba zákazem nočního prodeje) je jednoznačně neomluvitelné.

Příměr s binárním stromem mi nějak unikl. Možnost vzniku trhu znamená, že trh pravděpodobně vznikne, pokud existují rozdíly v relativní vzácnosti statků. Jinými slovy pokud máte spoustu oštěpů a žádné tolik potřebné medvědí kůže, vyplatí se vám hledat možnost směny, tedy trh. A díky specializaci je relativní vzácnost statků velmi odlišná.

Jestliže se dají dvě věci vyměnit, NENÍ jejich hodnota ekvivalentní. To proto, že vzácnost statku (hodnota) je relativní, viz výše. Tím se část o entropii státá irelevantní.


Stát NENÍ běžným účastníkem trhu. Dispozuje penězi, které bere lidem bez ohledu na jejich vůli (daně platit musíte). Emituje měnu, a tím může libovolně hýbat s inflací. Výší inflace může dokonce regulovat, do které daňové skupiny spadnete (vyjma toho, že může měnit daňové sazby - k tomu ovšem musí projít parlamentem zákon). Pokud takto vybrané daně použije k pokřivení trhu, zavání to katastrofou. Nakonec u hypotéční krize v USA se přesně tohle stalo.

Bankéři hráli podle pravidel daných státem, a dělali přesně to, k čemu je stát nutil. Výsledek dodnes pociťují USA i zbytek světa.

Fannie * pečlivě počítaly, kolik hypoték si mohou dovolit koupit a jakých? Hm, a já myslel, že se nakonec v důsledku hypotéční krize dostaly pod federální správu. Mýlím se snad?

Ano, pouze jedna čtvrtina subprime hypoték byla sjednána bankami spadajícími pod CRA. A kolik hypoték celkem sjednaly banky spadající pod CRA? Navíc ostatní banky byly přinuceny subprime hypotéky poskytovat (o způsobech jsem psal). Už je poskytovaly banky vázané CRA, které tím ostatním bankám konkurovaly. Pokud si nechcete nechat utéct trh (a způsobit si velké problémy), musíte do takového businessu jít. Banky to udělaly, jak stát chtěl. Výsledek? Naprostá katastrofa.

Nikdo jiný než stát například nemůže systematicky stavět dopravní infrastrukturu, a vybírat daně. Samozřejmě stát může tyto aktivity na někoho delegovat - najmout stavaře pro stavbu dálnice, najmout výběrčí daní.

Není mi jasné, jak by ideální trh řešil poměrně obecné pravidlo 80-20 (20% lidí disponuje 80% peněz, zbylých 80% lidí disponuje zbylými 20% peněz). Také mi není jasné, jaké jsou podle vás údajné chronické problémy reálného trh, a jak je regulace řeší.

Jistěže je to v souladu s touto zásadou. :-) Čím se jí to protiví? Nebo v čem přesně spočívá "Vaše" pojetí volnosti a dobrovolnosti ve spojení s trhem? Kdo říká, že by se nechal zastřelit dobrovolně? Stejně, jako se asi nikdo dobrovolně nenechá ožebračit při konkurenčním boji - to přijde tak nějak samo vinou špatné analýzy možností konkurence. :-) Řekl bych, že ona volnost a dobrovolnost spočívá v možnostech, mezi kterými se mohu rozhodovat (opět - plně platí jen v ideálním trhu), ale zcela určitě ne v důsledcích těchto rozhodnutí. Nebo ne?

Mně je to jasné od začátku. Já jsem jen čekal, jak na to zareagujete. ;-) Očekával jsem, že budete argumentovat konzistentně s předpokladem volného trhu, tj. že žádného zákazu (regulace) není třeba, neboť trh si poradí sám - producent takového produktu se postupně stane pro kupující nedůvěryhodným (třeba až jich pár po pozření postihnou zdravotní potíže) a časem se objeví jiný producent, který bude nabízet produkt v kvalitě, kterou také deklaruje.

Ano, teorie je šedivá, proto se reguluje, intervenuje... Vámi uváděné pojmy jsou relativní, jak zde ostatně vidíme také - pro někoho jsou kroky, směřující k zabránění dominance na trhu, ještě přípustné, pro jiného ne; pro někoho je nepřípustné, aby subjekt z pozice svých možností zasahoval do záležitostí jiných subjektů, pro někoho to přípustné může být - tyto možnosti přece postupně získal a teoreticky je mohl získat i kterýkoli jiný subjekt. Co se Vám může zdát bezdůvodné, k tomu někdo jiný může najít spoustu pádných důvodů.

To ten strom taky - když se povede volba vrcholů v nejvyšších úrovních. Ale nikde není zaručeno, že bude optimálně vyvážen, případně že suboptimální stav nebude dále degenerovat. Pokud se tak stane, může být žádoucí zasáhnout a provést dodatečné, "násilné" vyvážení. Na vnější zásahy do trhu nahlížím velmi podobně. Zatím nikdo nedokázal, že by trh byl stabilním systémem, který se obejde bez externích stimulací, aniž by zdegeneroval.

Relativní sice je, ale pro obě strany obchodu kvantitativně proporcionální měrou, jinak by si je vzájemně nevyměňovaly v daném poměru. Proč tedy vůbec k výměně dojde tak entropický model vysvětluje naprosto jednoduchou a přirozenou cestou. Navíc zůstává v platnosti i v případě zobecnění na více účastníků a na celé systémy trhů a zavedením indexu cen opět naprosto přirozeným způsobem predikuje pohyb zboží na ideálním trhu, resp. detekuje nevyváženosti reálných trhů a tím predikuje budoucí možné problémy a jejich charakter nebo trendy, jakými by mohlo docházet k přirozeným korekcím. Praktici to znají dobře, protože na tom vydělávají. ;-)

Kdyby to bylo o státu tak, jak píšete, tak by si nemusel půjčovat od bank peníze za úrok, ale jednoduše by si je natisknul (a protože náš hypotetický stát se chová zodpovědně, dal by sám sobě veřejný závazek dejme tomu do deseti let za stejný objem peněz něco prodat občanům, např. služby, a utržené peníze zlikvidovat; reálný efekt by byl stejný, jako kdyby si vzal bezúročnou půjčku). Zkrátka to tak není. Peníze emitují banky, obvykle centrální, stejně tak manipulují s úrokovými sazbami a skrze ně i s inflací. Nepodezírám Vás z toho, že byste to nevěděl, tuším, odkud tady vítr vane - ale v tomto případě bych opravdu netvrdil, že centrální banka reprezentuje státní moc; ten vztah je zde spíše opačný - reálnou mocí disponuje ten, kdo disponuje penězi, a to je banka, ač formálně zřizovaná státem.
Tak znova - co se tedy podle Vas u hypoteční krize stalo? Jak stát pomocí daní pokřivil trh a způsobil tak hypoteční krizi? Minule a předminule jste psal něco jiného - že donutil soukromé banky skrze CRA a Fannie/Freddie uzavírat nevýhodné hypotéky.

Bankéře nikdo nenutil hnát se hlava-nehlava za každou cenu za co nejvyššími okamžitými zisky. Bankéři sázeli na to, že ekonomice se daří, trhy rostou a jimi sjednané riskantní úvěry vždycky někomu prodají (stejně jako investoři, kteří s nimi obchodovali) a co se s nimi stane je nezajímalo. Protože dokud hraje hudba, nikdo neprohrál, že...

To se stává, když přijde finanční krize, že si to odskáče i (relativně) zodpovědný, zvlášť když má v nejpostiženější oblasti většinu svých aktiv. Pro ně to byla taková "investiční nadprojektová havárie" - dá se počítat s recesí, dá se počítat s nečekanou fluktuací na trhu, ale málokdo si může dovolit počítat s krizí těchto rozměrů. Nebo spíš nikdo. To je pak spíš otázka štěstí.

Ale vždyť ty banky přece nikdo nenutil chrlit subprime hypotéky v takové míře! A už vůbec je nenutil uzavírat je s lidmi, kteří nemají na jejich splácení! CRA banky na to měly nějaké kvóty, které musely splnit. A víc se po nikom nechtělo. V tomhle prostě stát evidentně prsty nemá! To jen finančníky popadla davová psychóza a propadli přesvědčení, že trh je bezedný a udá se na něm vše a že zrovna oni to nebudou, komu v rukou ten černý petr zbude. Nehledě na to, že bankéři to měli vymyšlené úplně jinak a nějaký CRA nebo stát s tím nemá co dělat - prostě rozdám hypotéky každému žebrákovi, který jde okolo, čímž zvýším poptávku po výstavbě a stimuluji tak developery, aby si u mě na to brali úvěry. Hypotéky roztřídím podle rizikovosti, nadělám z nich deriváty, ty nejrizikovější prodám za babku investorům a od developera shrábnu úroky. Developer si zafinancuje pozemky (a i to často jen částečně!), dostane úvěr a může jet. O baráky je zájem, lidi si je kupujou, výhledy jsou pozitivní a jeho akcie jdou nahoru, takže si je včas kupuju. Hezké, ne? Úplný kouzelník - vydělat hned trojnásobně na jediné věci, na kterou ve skutečnosti ani nejsou peníze. Že by finančníci nevěděli, že to jednou musí zákonitě prasknout? Ne, tak hloupí opravdu nejsou. Pouze tak nezodpovědní - já na tom teď vydělám, dobře vím, že ve skutečnosti jsem žádnou reálnou hodnotu nevytvořil, takže to reálně musí zaplatit někdo jiný a kdo, to mě nezajímá - v důsledku v lepším případě se o to nakonec podělí všichni daňoví poplatníci, v tom horším jen někteří.
Takže pohádka o vždy zlém, nezodpovědném státu a zodpovědných soukromých subjektech je sice pro mnoho lidí líbivá, ale pro mnoho jiných poněkud jednoduchá a ohraná a taky už z pohádek vyrostli.

Proč by dopravní infrastrukturu musel stavět stát? Je to služba jako každá jiná, můžou to klidně plánovat, realizovat i provozovat soukromé firmy (regionálně) a jejich konsorcia (transregionálně). Soukromé firmy projektovaly, realizovaly a provozovaly většinu železničních staveb v Evropě v 19. a první polovině 20. století, včetně Rakouska-Uherska.

Mně spíš není jasné, z čeho by existence takového pravidla v ideálním trhu plynula. V tom reálném je to efekt černé díry.

Dobrovolnost, že daná věc je pro každého zúčastněného dobrovolná. Když někoho zastřelíte, asi to bude proti jeho vůli, takže je to v rozporu s principem dobrovolnosti.

Ožebračení v konkurenčním boji NENÍ v rozporu s principem dobrovolnosti. Vy jste nakoupil rohlíky za nízkou cenu, máte jich hromady, a nikdo je nechce. Prodělal jste. Princip dobrovolnosti nebyl nijak porušen.

Pokud někdo prodává víno, ale ve skutečnosti jde o směs vína a vody, tak vás podvádí. Potrestat podvod není žádná regulace.

Příměr se stromem je zcela zcestný. U trhu si musíme něco vyjasnit. Tak jako lidé nejsou chovný dobytek, tak trh není zahrádka, kterou si pěstujete na náměstí. Trh je místo, kde si lidé směňují hodnoty. Výsledný trh nemá vypadat esteticky, nebo odpovídat nějaké teorii. Ten trh prostě je, dokud chtějí účastníci směňovat, a když směňovat nechtějí, tak není. "Denegerace trhu" je jenom jiný název pro to, že se vám nelíbí volná a svobodná rozhodnutí ostatních lidí, a chcete zasahovat do jejich práv.

Státní banky emitují peníze (a někteří tvrdí, že tak je to špatně). Státní banka je, jak vyplývá už z pojmenování, státní.

Nikde jsem nepsal, že stát pokřivil trh pomocí daní. Psal jsem, že stát není běžný účastník trhu, protože pracuje s penězi, které vybral na daních. Když potom řekne "OK, pojištění vkladů dostanete, ale musíte dávat hypotéky sockám", tak deformuje trh. S běžnými tržními vztahy nemá takové chování státu nic společného.

Ještě jednou: stát se snažil bankéře přimět, aby dávali sockám hypotéky, a dokonce si na to zřídil Fannie *. Bankéři to udělali, výsledkem byla katastrofa. Banky by z vlastní vůle rizikové hypotéky neposkytovaly. Vždyť fakt, že banky odmítaly dávat hypotéky do rizikových oblastí a rizikovým klientům, byl *důvodem* přijetí CRA. Stát chtěl banky dotlačit k poskytování hypoték těm, kdo by je normálně nedostali. Fakt nevidíte, že se státu podařilo přesně to, o co přijetím CRA usiloval? Hrabal do toho stát, cesta ke zkáze je otevřena.

Kdyby stát nepřijal CRA, nepodmiňoval popsaným způsobem pojištění vkladů, nenabízel pomocí Fannie/Freddie hypotéky těm kdo by je normálně nedostali, a nestimuloval tak banky k poskytování subprime hypoték, problém by nikdy nenastal. Banky by spokojeně poskytovaly hypotéky jen těm, kdo si je mohou dovolit, tak jako to dělaly před CRA. Jestli tohle nevidíte, je mi líto.

Navíc v roce 2000 Fannie Mae vyhlásil program nákupu subprime hypoték za USD 2G, tj. v té době asi CZK 80 miliard. V roce 2001 Fannie Mae vykoupila subprime hypotéky za dalších USD 10G, a ohlásila, že do roku 2010 chce vykoupit hypotéky za USD 500G. Tady máte ten důvod, proč se do toho soukromé banky nechaly natlačit.
http://en.wikipedia.org/wiki/Community_Reinvestment_Act#Legislative_changes_1992

Co vláda vzkázala soukromým bankám? "Dejte hypotéku někomu, komu byste jí běžně nedali, a my od vás tu hypotéku pak koupíme". Tím pádem prodejce hypotéky nenesl žádné riziko. Subprime hypotéku podle RCA může dát prakticky každému, a když jí náhodou někdo nebude platit, tak je to problém Fannie Mae, která od banky tu hypotéku koupí. Nulová odpovědnost, čisté peníze.

Fannie Mae potom hypotéky přetavila v cenné papíry (dnes bezcenné), čímž přesunula odpovědnost na nebohé kupující.

Mezi lety 1933 a 1999 si musela banka vybrat, jestli bude poskytovat hypotéky, nebo dělat komerční bankovnictví. Bohužel v roce 1999 vláda tohle omezení zrušila, takže ta samá instituce dělala hypotéky, komerční bankovnictví a pojišťovnictví. V důsledku toho se nedávno zhroutili nejen poskytovatelé hypoték, ale i komerční banky a pojišťovny.

Ano, technicky vzato mohou dopravní intrastrukturu plánovat i financovat soukromé subjekty. U veřejných cest je to ale trochu problém, protože by se musel najít vhodný model financování (daně jsou jednou z možností). U železnice je to trochu jiné, tam si kupujete lístek.

Existence pravidla 80/20 je zjištěná empiricky. Nikdo neříká, že musí platit, ale prostě to tak často dopadá.
http://en.wikipedia.org/wiki/Pareto_principle

Teda vy mne prekvapujete, mate docela dost dobry pozorovaci talent.

Myslim tedy s temi partnerskymi vztahy. Pokud je na stejnych principech zalozeno manzelstvi rika se ze je to zlegalizovana prostituce. Vztahy bez manzelstvi jsou prostituci nezlegalizovanou. S tim zvirecim zivotem (t.j. cil zivota uzivat si) jste mel taky pravdu, bible doklada totez.

Mate k bibli mnohem blize nez si myslite. Nechcete ji zacit studovat? t.j. prijmout roli zaka a nechat jezise a apostoly at vas nauci vedu o bohu?

Sociální interakce je vždy zábavné pozorovat, a zpravidla méně zábavné provádět ;)

Manželství je typicky založeno na principech, které jsem popsal. Nebývá to tak ale na vědomé úrovni. Nakonec ženy také zpravidla neví, že hledají dobře zabezpečeného muže, který bude schopen zajistit je a jejich děti. V případě toho zvířecího života a vztahu bez manželství je mezi námi možná rozdíl v tom, že si nenamlouvám, že bych byl jiný. Rád si života užívám, pokud nevidím důvod se omezovat (tím důvodem mohou být třeba ohledy na ostatní).

S tím studiem věřím, že je dobře myšlené, ale není to pro mě. K náboženství mám hluboký odpor, protože mi přijde iracionální. Mimo jiné nepotřebuji tisíc let starou knihu pověstí a mýtů, abych věděl, jak se mám rozhodovat.

Vy nemate k nabozenstvi hluboky odpor, to si jenom namlouvate nebo byjste tomu sam chtel verit. Kdybyste mel nebyl by jste ochoten o nem diskutovat.

To ze zena chce schopneho manzela, to je snad jasne. Vy byste chtel za manzela neschopneho troubu? Ja ne. Taky nezamestnate zamestnance ktery je totalne k nicemu. Neni k tomu zadny duvod.

Muj otec ten mel k nabozenstvi odpor - nikdy se o nem se mnou ani jednou nebavil, a v jeho vyrazu se stridalo hluboke zdeseni s neuveritelnymi zachvaty vzteku. Dostaval zachvaty kdyz videl svedky jehovovi postavat na ulici.

Vypdá to, že jsem mimořádně tolerantní člověk. Například si všimněte, že bych velmi uvítal společnost bez náboženství, ale přesto nenavrhuji žádné nesmysly typu vypalovat kostely a zabíjet věřící. Pro mě je samozřejmé, že jsou lidé svobodní, a pokud se chtějí modlit třeba k Velké Tykvi, je to jen jejich věc, dokud u toho nezasahují do práv jiných lidí (lidské oběti a hony na čarodějnice bych proto netoleroval).
Bohužel se mi zdá, že tolerance a respekt k právům ostatních je na tomhle světě až neobvyklá věc. Čím tupější lidé, tím raději by zakázali cokoliv, co se jim zrovna nelíbí.

Souhlas, muž by měl být schopný. Existují i páry, kde je dominantní žena, ale opět to není pro mě. Myslím, že mužská psychika se těžko srovnává se submisivní rolí. Vždyť jsme potomci lovců a válečníků, selektovaní desítky tisíc let na boj, útěk, rozhodování, soutěž, pokřik a spolupráci. Máme to v krvi. Ženy jsou obecně jiné. To samozřejmě nevylučuje rovnost práv a povinností, ani ženy na typicky mužských místech a naopak (řteba kolega jako student dělal au pair v UK).

Existuje tez treba obecny prospech. A jsou-lide, ktere obecny prospech motivuje.

Existuji, ale jednak jsou desne vzacni a za druhe je nemotivuje jen obecny prospech. Osobni prospech je motivuje taky.

Urcite jich neni vetsina, ale je jich vice, nez si myslite.

kdyz vam nabidnu za stejnou praci 50 nebo 70 tisic, kterou smlouvu si vyberete?

takovych lidi jako vy jsem potkal a kdyz doslo na lamani chleba tak vsichni selhali a opustili sve idealy kvuli penezum.

LO ten sice boha nenasleduje ale alespon si nic nenalhava.

Opravdu skvely link. Maji tam i Melena, Toffiho a Kamelie s koulema! Bohuzel jim chybi Lauferova pisen Dopis Svobodne Evrope: http://www.youtube.com/watch?v=yeY1XPnoPD4

Způsobuje to zvláštní pocity. Hřeje u srdce blízkost toho prostředí, všichni jsme nakonec vyrůstali za dob ČSSR. Zároveň mrazí ze vzpomínek na nesvobodu a různé příšernosti. Zhnusení z tehdejší kultury. A ten pocit, že je člověk v kleci... Je to jako dát si na kus ruky těsný ledový obklad, a pak celou ruku ponořit do horké vody.

Po revoluci jsem s sebou nosil dolary, abych se v případě změny poměrů mohl pokusil dostat pryč. Ta levicová prasata už nikdy nesmí tuhle zemi ničit. Hrozně mě mrzí, že řada komunisty utlačovaných lidí se dnes hlásí k levici. Nestačila jim ta 40-letá lekce? Fakt nepochopili, že to nefunguje?

Hreje u srdce? Spis je z toho na bliti, kdyz si clovek vzpomene, ze v radiu byly akorat tyhle sracky. Ja mel nastesti stareho Talismana s antenou natazenou prez celou pudu a kdyz se setmelo, lovil jsem na tom Radio Luxemburg a vubec kdeco.

Pravicova prasata nejsou o moc lepsi. Socialismus i kapitalismus jsou oboji cestou do hajzlu, jen ta kapitalisticka je prijemnejsi, alespon pro lidi z rozvinutych zemi, na jejichz blahobyt dre zbytek sveta za hrstku ryze. Jak muzete pozorovat prave ted, nefunguje ani kapitalismus. Je krize, valka o zbyle energeticke zdroje jiz zacala, penize se vrazi akorat do armady a opravdove problemy se nikdo resit ani nepokousi. Je nas prez sest miliard, az dojde ropa, nikdo tohle kvantum lidi uz nedokaze uzivit. Nejde jen o naftu do traktoru, ktery by bylo mozne nahradit konmi a lidmi, ale i o pesticidy a hnojiva, ktera jsou pravym vysvetlenim vykony dnesniho intenzivniho zemedelstvi. Az nebudou, vynosy rychle poklesnou, pravdepodobne hluboko pod uroven z dob pred zavedenim organikych hnojiv a pesticidu. Puda, po leta vybicovana a zhuntovana chemii, s vyhubenymi pudnimi organismy, valcovana traktory na lepkave blato a devastovana erozi na velkolanech ve velkofarmach, toho uz moc nedokaze. My to jeste snad nejak doklepem, ale pak to bude asi zajimave. Potiz je v tom, ze lide jsou dnes tak nafedrovani chemii, ze ani kanibalismem nebude preziti zajisteno.

Mel jste nekdy co do cineni s StB? Ty se chovali jako gestapo, navic komousi byli vsude a tyrali mi i male dite ve skolce. Ty se nezastavili pred nicim.

No vidite. A dneska vas v te Emerice zavre FBI bez zduvodneni, bez pristupu k advokatovi, bez styku s rodinou, na libovolne dlouhou dobu. Po tom vsem muzete take zmizet, prestupni stanici vam budou mucirny v Maroku nebo na Filipinach (aspon poznate mravy jinych zemi). Staci udani od souseda, ktereho sere, ze mate lepsi auto nebo se mu zda, ze mluvite z divnym (teroristickym) prizvukem. Jsou pravicova prasata lepsi, nez ta levicova? Ne, jsou to proste prasata bez privlastku.

Vás v USA zavřít popsaným způsobem můžou, americké občany ne. Jsme v divokých dobách, a takovéhle extrémní zákony jsou toho důsledkem. Ovšem vemte v úvahu, že Rusové přesídlili a napůl vyhubili celé národy, tajní měli denní kvóty na zatýkání, a miliony lidí bez soudu skončily v táborech (mnohdy jen proto, že někdo potřeboval naplnit kvótu, tak je sbalil na ulici). Proti tomu mi přijde těch pár kontroverzních případů v USA celkem nuda.

Bohužel neexistuje politický systém, který by zaručoval, že se nedojde k chybám. Řada prezidentů USA byla na nejlepší cestě USA nesmírně poškodit, a skoro každý z nich by se nejspíš po pár desítkách let neomezené vlády stal krutým diktátorem. Nicméně se to nikdy nestalo, protože demokracie má v USA zpětnou vazbu, a systém se umí "sám opravit". Dnes můžete vidět, jako Obama zakazuje kontroverzní výslechové techniky, a zvažuje, zda a kdo půjde před soud.

Záleží to ovšem i na vyspělosti národa. Rozvojové země si rády odhlasují třeba změnu ústavy, která z nyní-už-doživotního prezidenta zcela jistě časem udělá kutého diktátora.

Zavrit mohou kohokoliv, i americkeho obcana. Doby jsou mene divoke, nez vam rikaji v TV, spis se nekomu hodi dob vyuzit k tomu, aby ziskal co nejvice moci a kontroly nad spolecnosti.

Rusove presidlili a vyhubili narody SSSR, USA vyhubili miliony mimo sve uzemi, nastolovali spratelene diktatory, kde se dalo, stejne jako Sovetsky svaz. Rozdily nejsou tak velke. Tech par pripadu v USA nastoluje novou tendenci nerespektu k pravum jednotlivce, ktera se muze kdykoliv zvrhnout a navic se rozleza do jinych zemich sveta, ktere z toho tezi, aby take trochu utahli pomery.

Obama mozna zakazuje waterboarding, ale uz zavrel Guantanamo? Uz USA vypadly z Kuby? A krome waterboardingu se v zahranicni politice USA zmeni jen malo. Cili ta zpetna vazba ma sve hranice. Ta zpetna vazba narazi na ruzna loby, znamosti a volebni system USA, ktery z matematickeho hlediska nereprezentuje vetsinu. A ta vetsina jsou stejne krestansti magori, kterym zalezi jen na tom, aby prezident byl proti potratum a homosexualnim snatkum. Tak co byste chtel?

Doby jsou divoké až dost. Kdyby se útoky na WTC, na vlaky ve Španělsku, na metro v Londýně apod. staly poblíž vás, měl byste dost jiný názor.

USA vyhubily miliony? Já si všiml jen těch milionů na území dnešních USA.

Základna v Guantanamo bay asi nebude hned tak uzavřena, protože je postavena na základě smlouvy (šlo o výsledek války mezi Španělskem a USA). Tamní detention facility možná zrušena bude. Jenže otázka je, co dělat s těmi zadrženými lidmi. Byli typicky zadrženi se zbraní v ruce. Když je pustíte, brzo podniknou jiný útok na civilizovaný svět. Takové případy tu již byly, viz link.
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_released_Guantanamo_prisoners_who_allegedly_returned_to_battle

Volební systém zpravidla nerespektuje z matematického hlediska většinu. Například v ČR sice můžete vyhrát volby, ale nemusíte ani sestavovat vládu, ani v ní sedět. Ony takovové volební počty nejsou jako počítání piv v hospodě, zkuste si o tom něco zjistit.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Volebn%C3%AD_syst%C3%A9my

> USA vyhubily miliony?

Ano, pouhym dosazenim Pol Pota k moci USA vyhubily peknych par milionu. Dodnes se kosti vali ve vsech koutech Kambodzi. Ale aspon dnes maji americti pedofilove kam jezdit pro levne holcicky. Podobne to bylo v rade zemi Jizni Ameriky. To, ze ti lide nebyli vyvrazdeni primo armadou USA, nesnima z nikoho odpovednost za dusledky jeho politickych hratek, trenovani teroristickych komand (napr. School of the Americas), ci zbrojni, vyzvednou a financni podporu.

V tom případě Evropané vyhubili miliony tím, že nezastavili včas Hitlera. Ale buďme realisté. Američané (ani Evropané v daném případě) miliony nevyhubily. Něčí podpora není totéž, jako vyhubení.

Ono je to vůbec poměrně složité. Vezměte si zemi jakou byl Irák. Jednou přijde den, kdy tam můžete dosadit vedení. Vyberete chlápka, který působí slušně, a necháte ho tam. Za 20 let je z něj diktátor Saddámova ražení, který zotročí celou zemi, uvede jí do bídy, a ohrožuje i své okolí. Kdybyste nechal událostem volný průběh, dopadlo by to zřejmě ještě hůř. Změna režimu stojí miliardy, a není (nezbytně) v souladu s mezinárodním právem.

A když do takové země vlítnete a diktátora svrhnete, způsobíte rozpoutání do té doby spící nenávisti mezi etnickými skupinami, a zemře 100k lidí. Uklidníte situaci, napíšete ústavu, proběhnou demokratické volby, za pár let nějaký hodný pán vyhlásí referendum o změně ústavy, a máte dalšího doživotního diktátora (viz Afrika). Co s tím?

Podotýkám, že s okolím musíte dělat business, protože potřebujete suroviny.

> V tom případě Evropané vyhubili miliony tím, že nezastavili včas Hitlera.

Hitlera k moci nedosadili Evropane, ale Nemci.

> Vezměte si zemi jakou byl Irák. Jednou přijde den, kdy tam můžete dosadit vedení. Vyberete chlápka, který působí slušně, a necháte ho tam. Za 20 let je z něj diktátor Saddámova ražení...

Patrne ano. Zejmena, kdyz do toho bude nekdo stourat a kdykoliv se mu to bude hodit, dosadi tam diktatora dle sveho vkusu, jako se to stalo v pripade Husseina. Irak pak nebude mit nikdy ani 10 let sveho nezavisleho vyvoje a nikdy tam nevznikne politicka scenaam vzdy nekdo dosadi Husseina a ten zlikviduje veskerou opozici, vcetne hospodskych tlachalu.

Co s tim? Nechat vecem jejich beh a ovlivnovat pouze zvenku, napriklad hospodarskymi nastroji, diplomacii... Nikoliv dosazovanim diktatoru nebo podporou guerilovych "freedom fighters" nejpochybnejsiho razeni. Vnucena demokracie dlouho nevydrzi, vnutitel se akorat stane splecnym nepritelem tech, kteri by se jinak prali mezi sebou. Pokud maji Irak a Afghanistan vydrzet alespon tak, jak jsou dnes, budou tam muset Americani zustat aspon 100 let.

Mohl jste si všimnout, že diktátoři si z hospodářských sankcí moc nedělají. Sami nedostatek nepocítí, a jejich lidé jsou jim ukradení. Bylo to vidět v Iráku, Zimbabwe, a na řadě dalších míst.

Znovu opakuji, že Hussein byl původně celkem dobrý kandidát. Žádný náboženský fanatik, měl podporu... Nikdo nemohl tušit, co se z něj časem stane.

Musim obdivovat vase myslenkove pochody. Hussein byl dobry kandidat, blabla. A vubec se nepozastavite nad tim, ze mu nekdo pomohl k vyvolani statniho prevratu a zasahoval tak vaznym zpusobem do vnitrnich zalezitosti jineho statu. Tez by mne prekvapilo, kdyby CIA nemela Husseina vyprofilovaneho a nevedela, co je zac a jakou ma minulost. Neslo asi o to, ze slo o dobreho kandidata, jak pisete, ale o to, ze slo o kandidata, o kterem si mysleli, ze ho mohou kontrolovat, i kdyz jim muselo byt jasne, ze se stane diktatorem, jak jen bude mozne. Ostatne ambiciozni zeleny mozek, pochazejici z pomeru, z jakych pochazel Hussein, tezko muze byt dobrym kandidatem na cokoliv, kde jde o moc.

Jak byste to udělal vy? Dosadil byste na místo nějakého amerického politika? :) Nebo byste tam nechal přijít jiného diktátora?

Volebni systemy mozna casto nerespektuji matematickou vetsinu, ale malo kdy takovym zpusobem, jako v USA: http://nationalpopularvote.com/pages/explanation.php.

S cim v ruce byli chyceni lide z Guantanama, nevite. V radiu mozna rikali, ze se zbrani v ruce, ale jine zdroje vypraveji jine historky, treba o tom ze ti lide byli prodani USA Afghanci jako nahodne pochytani nestastnici, protoze Afghanci dostavali odmenu od poctu pochytanych "teroristu". Vzhledem k tomo, co jsou Afghanci zac a jake tam panuji pomery, mi to nepripada nepravdepodobne. A protoze se nikdo nema k tomu, aby ti lide byli postaveni pred soud, tezko se o tom dozvite vice. Obcas nektereho potichu a bez financni kompenzace propusti a reknou mu, aby drzel hubu a krok, coz oni vetsinou nedelaji a tak prosaknou zajimave veci i do mainstreamovych medii, mozna obcas i do tech ceskych, pokud zrovna nemaji dostatek sexualnich skandalu politiku a celebrit.

Někteří tvrdí, že systém "vítěz bere vše" je špatný. Jiní říkají, že systém "vládne 15 stran v koalici" je špatný. Každý systém má svoje. Dále to komplikují volební obvody, vícekolové systémy atd. Mě osobně se většinový systém líbí, detaily americké implementace neznám až tak podrobně.

Víte, jak to funguje, když v běžné válce například zadrží chlapa se sniperkou? Prostě ho na místě zabijí, konvence nekonvence, protože snipeři jsou velmi nebezpeční. A co se nastalo v Iráku? Amíci zadrželi čtyři ostřelovače. Protože je nechytili za ruku při vraždě, jejich nadřízení jim nařídili je propustit. Sgt. John E. Hatley je místo toho zastřelil a hodil do škarpy. Byl za to propustěn z armády a dostal doživotí. Tohle jen demonstruje, že spravedlnosti je učiněno více než zadost.
Jiný příklad? Armády se historicky běžně "samozásobí". To čtěte tak, že při tažení rabují, a co najdou, to snědí. Typicky se k tomu přidávají ještě krádeže a znásilňování. Ale podívej se se na amíky v Iráku. Vše si kupují, excesy se trestají. Západní svět je totiž civilizovaný. Jestli sem jednou dojdou arabové, můžete hádat, jak se k nám budou chovat.

Minimálně někteří zadržení z Guantanama jsou velmi nebezpeční lidé. Kdybyste byl zadržený terorista, asi byste také tvrdil, že jste v tom nevinně (a možná by to vaši příbuzní tvrdili médiím). Existence Guantanama se mi nelíbí, stejně jako zostřené výslechové metody. Ovšem časy jsou divoké, což jsem nakonec už psal.

Ano, vzpomínka na doby před rokem 1989 hřeje u srdce. Víte, kolik hektolitrů zelené jsou vypil? Kolik přátel jsem potkal, kolik ztřeštěností a blbostí udělal? Koupil jsem si první digitální hodinky, ulovil první dívku, nechal si narůst vlasy po pás, napsal první program v ASM... Neříkejte, že vy na ty doby nemáte žádné vzpomínky, které by vás těšily. Dejte si sklenku, poseďte s přáteli, vzpomínky přijdou.

Ta prasata se vás zřejmě dotkla, což nebylo záměrem. Ekonomickým cyklům obyčejně neříkáme krize, i když tahle recese má jisté znepokojivé rysy. Energetických zdrojů je jako ještě nikdy v historii. Ropy máme pořád velkou spoustu, stejně jako uranu, plutonia a thoria. Vyjma toho máme vysoce efektivní geneticky modifikované plodiny, připravujeme kvasinky schopné přímo produkovat řekněme 40% alkohol, baktérie vyrábějící vodík, děláme opatrné pokroky ve vývoji fůzních reaktorů... Spal bych klidně, vše je v normálu. Proti hrozbám, které lidem hrozily po celou dobu jejich existence (třeba morové epidemie, které přežilo sotva 25% obyvatelstva), jsme na tom dnes krásně. Jestli se chcete bát a schovávat se pod polštář, klidně tam zůstaňte. Venku je ale celý svět, a máte ho na nějakou dobu hraní. Je jen na vás, jestli si ho užijete.

Jste mimochodem vzácný příklad člověka, ve srovnání s kterým jsem optimistou ;)

Ano, ropy je spousta. Potiz je v tom, ze cena tezby po peak oil bude stoupat. Jednou bude treba spotrebovan barel ropy na to, aby byl barel vytezen a jednou to bude treba 5:1. Co to udela s cenou? Dalsi problem je, ze neni jiste, jestli si muzeme dovolit tu zbylou ropu nalit do tech traktoru a uvolnit tak C02, ktere je v ni vazane. Slozeni atmosfery by se tim priblizilo dobe, kdy na Zemi rostly preslicky a vsichni vedi, ze klima tehdy bylo trochu jine, nez dnes a nebylo to pouze vyssi teplotou zemskeho jadra.

Pokud vas geneticky modifikovane plodiny uklidnuji, tak vezte, ze jsou lide, ktere naopak zneklidnuji a maji pro to dobre duvody. Zejmena, kdyz vidi, ze usili modifikatoru se soustredi hlavne na takove dobre features, jako vytvoreni seme, z nich narostou rostliny, rodici neplodna semena. Princip pak bude ten, ze se to bude prodavat za par supu, az na to vsichni najedou. Az bude jiste, ze nikdo nema semena z vlastni produkce nemodifikovanych rostlin, tak se zvednou ceny. Navic krizeni tohoto smejdu s nemodifikovanou produkci muze mit zajimave, lec dost neprijemne dusledky v budoucnosti a jednou bychom se mohli divit. Je jen vyjimecne, ze geneticka modifikace prinese opravdu neco uzitecneho. Featury jsou vyhodne spis pro tvurce te modifikovane setby, nez pro kohokoliv jineho. Treba Monsanto, ktere vytvari rostliny s vysokou odolnosti na RoundUp, protoze RoundUp produkuji. Dnes je ale prokazano, ze RoundUp je tezke svinstvo, zpusobujici avazna onemocneni a vrozene vady u deti. Zadny biologicky rozlozitelnu herbicid, jak rikaji v prilozenem letacku.

Peak oil není na pořadu dne. Nenechte se zmást zprávami, že potvrzené zásoby ropy jsou už jen na X let. To číslo X je posledních 50 let dost podobné, protože nemá ekonomický smyl dnes hledat nová naleziště na příštích 300 let. Ze stejného důvpdu máme potvrzené zásoby jen na nějaký počet let dalších surovin.

Globální oteplování opět není nic neobvyklého. Klima není stálé, pořád se mění. Podíl CO2 ve vzduchu nyní činí asi 0.037%. Sice jsme v Evropě vsadily na saze chrlící dieselové motory, díky vozům máme ve městech spousty přízemního ozonu ohrožujícího obyvatele atd., ale média mluví o naprosto neškodném CO2. Předpovědi globálního oteplování mají několik háčků:
- Žádný model není schopen úspěšně modelovat dnešní klima na základě historických dat. Proto není důvod věřit, že bude spolehlivě modelovat klima budoucí. Nikdo nedovede spolehlivě předpovědět, jak teplo bude za měsíc, ale všichni prý vědí, jak bude za 100 let. Bullshit, I say.
- SW používaný IPCC předpovídá prudké zvýšení teplot, i když ho nakrmíte náhodnými vstupními daty. Dost krutý žert :/
- Ukazuje se, že například aktivita Slunce má na klima značný a poměrně rychlý vliv. Teď nám ne a ne začít nový sluneční cyklus. Jestli brzo nezačne, následné globální ochlazení může způsobit veliké problémy. Doufám, že IPCC nechte tvrdit, že má lidstvo prsty v odchylkách aktivity Slunce.
- Každý den vědci přicházejí s novými poznatky o klimatu. Například fytoplankton v Atlantiku, který pohlcuje velké spouty CO2, žije díky navátým pískům ze Sahary, které obsahují v Atlantiku nedostatkové železo. Jen tenhle poznatek má značné důsledky. Jenže my toho prostě ještě moc nevíme. Naše závěry pak připomínají tvrzení, že vlak nesmí jet rychleji než 80 km/h, protože by ta rychlost z vlaku vysála všechen vzduch a lidi by se udusili.
- Měření teplot v posledním století je zatíženo značnou chybou, protože metorologické stanice jsou mnohdy umístěné u umělých zdrojů tepla, na střechách apod. Dokumentace na mástech zjistila závažné nedostatky u 87% procent z 502 zkoumaných stanic. Do žádosti o grant to pánové klimatologové ale nepíší.

Geneticky modifikované plodiny jsou nejlépe prozkoumané a otestované rostliny na planetě. "Tradiční" šlechtění se běžně provádí třeba tak, že ozáříte semena, necháte je vyklíčit, zkusíte je nechat vyrůst v větším suchu, a když to náhodou vyjde, tak je z toho nová odrůda. Potravinová ani ekologická bezpečnost se nijak netestuje. Oproti tomu je řízené zanášení genů nádherně čistý postup. Nakonec geneticky modifikované potraviny jí už dnes velká část světa (v roce 2006 jsme měli GMO na 11.1% oseté plochy kukuřice), a pochopitelně bez problémů.
RoundUp nemá s genovým inženýrstvím nic společného. Navíc se již pěkných pár desítek let používá, a zatím to nevede k problémům. Samozřejmě požívání RoundUpu může působit problémy. Ovšem požívání hnoje také může působit problémy, a nijak to neimplikuje, že problémy způsobí i požití pohnojené rostliny. A nakonec - daleko perspektivnější je třeba používání Bt kukuřice.

Co přinese genové inženýrství? Už dnes přináší možnost léčit cukrovku typu 1 a hymofilii typu A, do budoucna pak i velké spousty dalších chorob. V oblasti zemědělství umožňuje rezistenci proti škůdcům, rostliny odolné suchu, vysokým nebo naopak nízkým teplotám, a může snížit potřebu hnojení díky vnesené absorbci dusíku u rostlin, které ji samy nezvládají. Pochopitelně jako každá technologie má i genové inženýrství svá rizika.

Nejsem zemědělec, ale neplodné rostliny se běžně používají už dnes. Navíc argumentujete stylem "až budeme na všechno potřebovat počítače, jejich výrobci prudce zvednou ceny, a pak budeme všichni v háji". Takové argumenty jsou o ničem.

No jasne. Motivace producentu GMO je ciste filantropicka. BTW, pouzivani hnoje nezpusobuje potraty a vrozene vady ve farmarskych rodinach.

Motivace producentů GMO je stejná, jako motivace zemědělců. Tedy zisk. Podobně pracuje pro zisk váš pekař, prodavačka ve vašem místním supermarketu, a (pokud máte job tak i) vy.

Každá technologie má svá úskalí. Používání GMO ale nezpůsobuje u farmářů ani potraty, ani vrozené vady. Zato snižuje nutnost používání pesticidů a herbicidů, přesto vede ke zdravější úrodě (méně plísní), a umožňuje provozovat zemědělství i v oblastech, kde to dříve nebylo možné.

Když jsme u hnoje, tak největší epidemie žloutenky typu A na území dnešní ČR byla způsobena infikovaným hnojením polských jahod.

Ještě perlička. Více, co je ergotismus? Jedná se o otravu alkaloidy námele, který parazituje na žitu a dalších plodinách. Otrava se projevuje stažením periferních cév, což vede v extrému k nekróze a odpadnutí uší, nosu, brady i celých končetin. V jiných případech dochází k halucinacím, oslepnutí apod. Ergotismus stojí podle všeho za spoustou "morových epidemií" a "honů na čarodějnice" (včetně známého Salemu). Dnešní chemie a GMO pomáhají předejít právě takovým problémům.
http://en.wikipedia.org/wiki/Ergotism

Jsou zpusoby dosahovani zisku, ktere lze povazovat za ferove a pak takove, ktere za ferove lze povazovat jen po slusne davce LSD. Vzhledem k tomu, ze treba producenti GMO nevahaji soudne stihat farmare, kterym se zrno z vlastni produkce znecistilo geny z GMO z okolnich GMO plantazi, za neopravnene pouzivani patentovanych GMO, mam o ferovosti motivace producentu GMO znacne pochybnosti. Krome toho GMO jsou hrou s ohnem. Nikdo nemuze predpovedet, do jakeho pruseru se muzeme dostat. Genetika je totiz porad neco, cemu rozumime jen velmi malo a nejsme sto posoudit vliv GMO v sirsim meritku, nez treba okamzite vynosy, potreba pesticidu... A GMO vlastne nikdo nepotrebuje, krome jejich producentu. Prinasene ficury nejsou az tak ohromujici. Pokud nemate za cil pestovat melouny na sibiri po Micurinove vzoru. Zkuste se zajimat take treba o to, jakym zpusobem je napriklad dosahovana odolnost nekterych rostlin proti parazitum, kteri by je normalne zrali. Podle nekterych zdroju napriklad tim, ze rostlina sama produkuje pesticid, ktery je proti tem broukum ucinny. A tim pesticidem se pak vy cpete, pokud tu rostlinu jite. Navic treba v Evrope je naprosta vetsina lidi pro zakaz GMO. Porad se je sem ale nekdo snazi protlacit, jak ukazuji vselijake afer, o kterych se obcas clovek dozvi. A jednou tak muzeme skoncit tak, ze nebude k dispozici zadna bio produkce, protoze ta nesmi GMO obsahovat, nicmene pyl to nerespektuje a vitr ho zanese i desitky kilometru daleko. Treba v USA jsou jiz nektere kultury znecistene GMO tak, ze ne-GMO kultura nekterych rostlin neni k dispozici a neni ani technicky mozna. A ted by mohlo treba prijit Monsanto nebo jiny proflaknuty vsivak a vsechny zazalovat za pouzivani patentovanych genu.

Máte nějaké reference na procesy s těmi farmáři? Moc se mi to nezdá.

GMO jsou hrou s ohněm? Před časem jsem tu psal, že "klasické" šlechtění probíhá například tak, že se ozařují semena, a zkouší se výsledky. Jak se ozáření podepíše na bezpečnosti výsledné potraviny, to se ani netestuje. Proti tomu jsou genetické manupilace velmi čistý způsob šlechtění.

Rozvojový svět má problémy s potravinami. Zeptejte se v Egyptě a Jemenu, jestli by nechtěli vyšší výnosy. A nakonec všude, jestli nechtějí snížit spotřebu herbicidů a pesticidů. Rýže s beta karotenem může zabránit v rozvojovém světě 1-2 milionům úmrtí ročně, a 500k trvalých oslepnutí, které způsobuje nedostatek vitaminu A. Přínosy zjevně mohou být značné.

Bt toxin je v cílovém množství lidem zcela neškodný, což prokázalo několik studií. Navíc naprostá většina kukuřice není požívána lidmi, ale skotem.

Evropa je proti GMO díky hysterickým akcím zelených. Naopak zbytek světa nemá s GMO problémy. Bio produkce mě opravdu netrápí, nejsme se středověku. Možná byste měl vědět, že ekologické farmy produkují potraviny s vyšším obsahem plísní, než komerční zemedělství. Ty toxiny vám neudělají dobře.

Mne vzdycky zajimalo proc se lovi divky misto aby si je nekdo normalne vzal za manzelku. Kdyz ji ma rad tak manzelka je prece lepsi, protoze tu bude mit uz naporad.

Bracha vzdycky lovil divky ale k nicemu dobremu mu to nebylo. Pripadal mi strasne hloupy. On to devce podvadel a zneuzival o myslel si ze ho bude i presto milovat protoze ji prece sexualne pritahuje. Kdyz ho pak opustila tak to velmi spatne nesl, treba zhubnul az o 20 kg. Ve triceti byl uz plesaty a porad se cpal nejakyma praskama. kdyz byl zrovna sam tak studoval literaturu o vztazich, jak lepe podvadet. Kdyz nejake devce mel a nektere byli i velmi hodne a chteli se vdavat, tak ji nechtel protoze svatbu povazoval za prohru. Cely zivot se trapi a je zfrustrovany. Vadi mu ze je sam, ale s nikym nevydrzi.

Vy jste popisoval, že jste manželku potkal v kostele. Většina populace to má úplně jinak. Zpravidla hledáme partnerky, nacházíme a zkoušíme. Kdo najde opravdu zajímavou partnerku, typicky s ní zůstává delší dobu (jednotky až desítky let).

Manželství je instituce ochrany ženy. Zaručuje ženě zabezpečení dítěte, které by sama nebyla schopna poskytnout. Souložit s ženou bez závazku manželství se považovalo za nesprávné proto, že otěhotnění a péče o dítě (snižující možnost výdělku) nechalo ženu v kritické hmotné situaci. V době existence antikoncepce vidím rodičovství jako jediný smysluplný důvod pro uzavření manželství.

Máte pravdu, že někteří lidé nevydrží s partnerem, a jsou nešťastní bez něj. Dělají někde chybu, a musí si na ni sami přijít.

Ja jsem sice nasel manzelku v kostele, ale to bylo dano jen tim ze jsem do toho zeneni nebyl vubec zhavy a byl jsem liny delat pruzkumy mezi ostatnimy devcaty jak se stavi k uceni pana Jezise. Klidne bych ji mohl potkat i nekde jinde, koneckoncu zeny se nevyzkytuji jen v kostelech.

Nojo jenomze zkouset devcata je nemozne bez poruseni boziho zakona a tak to nepripada v uvahu. Ono to ani neni nutne - kdyz budou oba dva vyznavat stejne hodnoty - krestanske, tak nebudou mit v zivote zadne problemy. Takze si chlapec klidne muze vybrat devce podle toho jake telo se mu libi a zadnou chybu tim neudela.

Manzelstvi je urceno pro teamovou spolupraci v rozvijeni vedomi boha.

http://www.root.cz/zpravicky/soud-shledal-zakladatele-the-pirate-bay-vinnymi/268465/

> kdyz budou oba dva vyznavat stejne hodnoty - krestanske, tak nebudou mit v zivote zadne problemy.

ROTFL!

Doklada to nejen bible ale i moje zkusenosti. Zivot s bohem je neco uzasneho.

To je přesně ten okamžik, kdy žasnu. Dospělý, inteligentní člověk, který věří na pohádky a pohádkové bytosti. A ještě tvrdí, že je to úžasné. Tohle dělá náboženství lidem? :/

Ja neverim na pohadky, ostatne ani kdyz jsem byl dite tak mne nijak nebraly.

Nabozenstvi dela lidi hluboce stastne. Pojdte si to vyzkouset.

Krestanstvi je jako tlouci se kladivem do hlavy, protoze je to tak prijemne, kdyz s tim clovek prestane.

No, víte, ony stejné hodnoty zdaleka nestačí. Navíc myslím, že pokud má člověk za život jedinu partnerku, tak může těžko vynášet soudy, protože nemá s čím srovnávat. Kdo projde více vztahů (neříkám absolvuje více souloží s různými ženami - to samo o sobě nestačí, jsou potřeba emoce), může srovnávat lépe.

Partneři si musí sedět už na chemické úrovni. Pach a chuť to řeknou celkem dobře. Vybranou ženu je dobré očuchávat, olizovat a líbat. Jako u všech vztahových aktivit je zásadní věcí oboustranný souhlas :). Sexualita je také důležitá. Těžko se bude spolu žít páru, kde on má chuť na sex 5x za týden, a ona 1x za měsíc či opačně (takové vztahy rychle končí, nebo je záhy provádí nevěra). Statisticky je mimochodem běžné, že muž má cca 2x vyšší sexuální potřebu než žena. Vlastní rozměry pohlavních orgánů mohou také působit problémy, ale to bývá spíše výjimka (vagina se přizpůsobí skoro čemukoliv). Velmi důležité jsou povahové vlastnosti i společené hodnoty. Vztah extrémního extraverta s velmi uzavřenou partnerkou bývá trest pro oba.

Zajímavé je, že partneři by měli být z hlediska genetického, povahového i hodnotového nějak optimálně vzdálení. Když jsou lidé stejní, tak se spolu nudí (žít se zrcadlem není nic moc). Když jsou si příliš nepodobní, tak si zase nerozumí.

Vztahy navíc procházejí různými fázemi. Na začátku (začátkem rozumíme první sex) fáze sexuálního šílenství, fyzicky dost vyčerpávající. Údajně často končí vztahy, kde se délka předehry sexuálního aktu s postupem časem rychle zkracuje. Poté následuje sexuální konzumace, poznávání, sdílení všeho zajímavého, je naprosto skvělé být spolu. To celé vydrží asi 6-9 měsíců, potom sexualita trochu zvolní. V té době velké procento vztahů končí, protože se před sebou partneři méně přetvařují, a musejí spolu mluvit. Být s tím druhým najednou není vždy jen super párty a nejlepší zábava. Pokud se partnerům podaří spolu také mlčet a dělat si každý své, vztah asi bude úspěšný. Rozhodně bych si netroufnul vsadit na úspěch vztahu, než do této fáze dojdu.

Musím zopakovat, co jsem psal na začátku. Výběr partnerky není jednoduchá věc. A když už člověk najde dobrou partnerku, nemá smysl s ní spát jednu noc, nebo jeden měsíc.

Výše psané berte jako know-how posbírané za pár desítek let studia problematiky v terénu :)

Ještě perlička, tentokrát ne z vlastního zdroje (zvířata mám rád, ale vše má své meze). U makaků při sexu neřvou samice, ale samci.

Manzelstvi neni zarukou trvanlivosti svazku. Naopak, podle nekterych studii jsou volne svazky stabilnejsi. Patrne proto, ze spolu lidi ziji po uvazeni a vyzkouseni, ne proto, ze se spolu tak pekne modlili v kostele. Vetsina lidi, ktere znam je ve volnem svazku, vcetne me. A to jiz dlouha leta. Lovce skalpu zadne neznam, nejsou v okruhu lidi, se kterym se stykam. Ale lovec skalpu zustane lovcem skalpu i v manzelstvi.

> jak muze byt volny svazek trvanlivejsi nez manzelstvi?

Treba proto, ze spolu lide ziji proto, ze chteji a ne ze zvyku? A ze od pocatku pocitaji s tim, ze ten druhy muze odejit, kdy se mu zachce a tak s nim nejednaji na zaklade vlastnickych vztahu potvrzenych bumazkou z radnice, ale tak, aby ten druhy zustat chtel?

Manzelstvi neni zarukou jistoty. Existuje rozvod, obvykle mu predchazeji leta hadek, ktere jsou k nicemu a jen prispeji k tomu, ze se konecny rozchod stane guerilovou valkou.

I volny svazek je rodinou. Rodina neni skupina dvou lidi, kteri na sebe maji bumazku a jejich deti.

Volny svazek neni nutne svazek zalozeny na docasne sexualni pritazlivosti. Spousta manzelstvi byla zalozena tez na docasne sexualni pritazlivosti. Rozdil mezi obojim spociva v caru papiru. Samozrejme, spolecnost dava prednost manzelstvi. Je to dalsi nastroj uredni kontroly.

> jak muze byt volny svazek trvanlivejsi nez manzelstvi?

Treba proto, ze spolu lide ziji proto, ze chteji a ne ze zvyku? A ze od pocatku pocitaji s tim, ze ten druhy muze odejit, kdy se mu zachce a tak s nim nejednaji na zaklade vlastnickych vztahu potvrzenych bumazkou z radnice, ale tak, aby ten druhy zustat chtel?

Manzelstvi neni zarukou jistoty. Existuje rozvod, obvykle mu predchazeji leta hadek, ktere jsou k nicemu a jen prispeji k tomu, ze se konecny rozchod stane guerilovou valkou.

I volny svazek je rodinou. Rodina neni skupina dvou lidi, kteri na sebe maji bumazku a jejich deti.

Volny svazek neni nutne svazek zalozeny na docasne sexualni pritazlivosti. Spousta manzelstvi byla zalozena tez na docasne sexualni pritazlivosti. Rozdil mezi obojim spociva v caru papiru. Samozrejme, spolecnost dava prednost manzelstvi. Je to dalsi nastroj uredni kontroly.

Kdyz odpocatku pocitate s tim ze manzel/manzelka muze odejit tak jak muzete planovat do budoucna? Jak muzete planovat deti?

Odzacatku planujete pripadny rozchod, takze vztah je predem urceny k rozpadnuti. Neni to nestesti ale neco planovaneho. Kazdy den ci spocitate zda jste spokojeni ci ne a kdyz ne tak od sebe proste odejdete. Kde je laska? Tohleto je jen sobectvi.

Rozvod Buh uznava jen z duvodu smilstva. Smilstvo je cin ktery Buh nenavidi a podvedeny partner ma narok proto vztah ukoncit.

Krestane si klidne manzelstvi na zaklade sexualni pritazlivosti zalozit mohou. Nemusi se proto zamilovanosti bat jako se ji dneska lide boji. Vzdyt je hezke se zamilovat do nekoho a pak si ho vzit.

Vy myslíte, že vaše manželka nemůže odejít (pokud je s vámi)? Samozřejmě může, protože je to její PRÁVO. A vy jí nemůžete držet. Kdybyste jí držel násilím, budete její práva porušovat. A předpokládám, že dovedete plánovat děti i s vědomím, že nemáte manželku pod zámkem, a ona má PRÁVO od vás odejít.

Osobně jsem nikdy od začátku neplánoval se s životní partnerkou rozejít, ale byl jsem si vědomý, že vztah nemusí vydržet věčně. Statistika říká, že typicky věčně nevydrží.

Shodneme se na tom, že je hezké se zamilovat. Hormony se bouří, šťávy se vaří, a první dotek je opravdu elektrizující. Člověk pak zase znovu žasne, že lze prosouložit celý víkend. Jenže tahle fáze vztahu nevydrží věčně.

Nevím, jestli je volný svazek pevnější, ale podle mě hlavně stojí na zdravějších základech. Partneři jsou spolu proto, že spolu chtějí být, a ne proto, že o tom podepsali papír s doživotní platností (v křesťanské tradici opravdu doživotní). Lidé jsou různí, ale obecně stálí se partneři podporují, a neukončí vzth jen proto, že se druhý dostal do těžké chvíle. Na jeden nemá na toho druhého nárok, a tedy je stanoveno, že když svazek přestane být oboustranně dobrovolný, má každý z nich právo odejít. Oboustranná sexuální exkluzivita je obyčejně zachována. Samozřejmě jsou i lidé, kteří žijí třeba ve trojce. Nic proti, pokud je to dobrovolné, ale pro mě taková věc není.

Dokud se v Evropě nepoužívala ve velkém antikoncepce, bylo důležité se před souloží zavázat, že se muž postará o ženu a dítě v případě těhotenství, a proto byl normou sňatek před prvním sexem. Později se stalo zvykem spolu spát, a vzít se v případě těhotenství. Dnes se v Evropě již cca 30% dětí rodí mimo manželství. To neznamená, že nemají úplnou rodinu; rodiče klidně mohou žít spolu.

Pokud antikoncepce selže, partneři se rozhodnou, zda chtějí být rodiči. Osobně podporuji právo žen rozhodnout se, jestli chtějí dítě porodit (je to jejich tělo, a nikdo jim nemůže přikázat těhotenství absolvovat). Umožnění potratů k tomuto kroku žádnou ženu nenutí, každá může rozhodnout za sebe. Myslím, že náboženští představitelé a muži by do této pravomoci neměli ženám mluvit. Osobně bych partnerce potrat asi nedoporučil, pokud by k tomu nebyly zdravotní důvody. Chápu ale rozhodnutí žen, které se rozhodnou pro potrat. V některých případech bych jim to sám doporučil (zdravotní rizika pro matku či dítě, sociální případy, oběti znásilnění).

Když jsme u toho: antikoncepce pomáhá předcházet nechtěnému těhotenství, a tím i potratům.

Ty blaho to je hustej odkaz! :-) PROJEKT SPAD ? v zivote jsem o necem takovem neslysel, ale vypada jako docela bomba napad.

Zkus tohle: http://www.youtube.com/watch?v=TOaox3h01N8

Jo, hustá věc. Doporučuji ještě nějaké filmy:

Kouř - komedie, socialistické poměry výborně vystihuje
http://www.csfd.cz/film/9401-kour/

Ucho - obdoba Enemy of the State, ovšem stará, česká, a zatraceně reálná. O Bohdalové jsem před shlédnutím toho filmu neměl nijak vysoké mínění.
http://www.csfd.cz/film/4983-ucho/

V Belgii žije snad půlka státu z nějaké firmy podpory.

Ano, to je pravda. A tezko se na tom neco brzy zmeni. Belgie je totiz zemi, kde si Vlamove a Valoni v politice navzajem hazi klacky pod nohy a prijeti jakehokoliv komplikovaneho rozhodnuti je na desitky let, ne-li vubec nemozne (jiz uvazime-li mnozstvi vselijakych vlad a parlamentu - Belgie je zeme s nejvetsim poctem ministru na svete, jen tech je tusim pres tricet).

Zato lze slyset spoustu kecu od politiku, kteri jiz podle ksichtu jsou odporni populisti, kterym jde jen o osobni prospech, vcetne treba statem placenych luxusnich aut a kteri vzdycky dokazi vysvetlit, proc za vsechno mohou ti druzi. Vyskytuji se i jevy typu jiste ministrine, ktera do projevu na pracovnim zasedani sveho kabinetu dokazala propasirovat hlasku o tom, ze povazuje za dulezite, aby si zena dvakrat az trikrat za den prevlekla ciste kalhotky a ktera zatahovala podrizene do hovoru o sexu, protoze ji asi jiz dlouho nikdo neopichal. Pripoctete k tomu skutecnost, ze pri zmene politicke strany v kabinetu odchazejici strana stravi tyden tim, ze likviduje papiry, aby je nemohla vyuzit nepratelska strana. Tedy treba vselijake nakladne studie a podobne veci, zaplacene z penez danoveho poplatnika, za jehoz majetek by mely byt povazovany, ale nejsou (to se ale urcite deje vsude, vcetne CR).

Ostatne CR na tom s nezamestnanosti asi neni o mnoho lepe, situace v nekterych regionech je dost otresna. Rozdil je jen v tom, ze dnes po urcite dobe prestanou lidem vyplacet podporu, protoze jsou povazovani za simulanty, kteri delat nechteji s tim, ze si mohou v lese nadloubat zizaly. To je sice nekdy pravda, ale vetsina lidi je nezamestna proto, ze nedokazou ziskat praci, ne proto, ze nechteji. Budto v jejich regionu ta prace proste neni nebo jsou proste tezko zamestnatelni. Ne kazdy se narodi s vysokou inteligenci a flexibilitou, ktera mu umozni adaptaci na siroke spektrum pracovnich naplni. Presto i tito lide by nejak radi zili a jsou i ochotni pracovat, jen nevedi kde.

A tak treba hloupa byvala sekretarka s ekonomkou z dob bolsevika dnes muze delat tak prodavacku v zelenine, jenze tolik prodavacek neni nikde potreba. Navic se svymi ctyriceti kily a metrem padesat dva na to nema postavu. Nezamestnaji ji ani jako uklizecku, leda tak na cerno na nejaky cas, protoze se ji mohou zbavit, kdykoliv se jim zamane. S kazdym rokem jeji nezamestnanosti se stava vice a vice nezamestnatelnou. Neovlada Widle a MS Oppice, protoze nemela moznost se to naucit a tim, jak starne, se snizuje nadeje, ze se to naucit dokaze. Co s ni? Poslat do plynove komory, jako neuzitecnou, jako treba resili mentalne postizene za Adolfa? Je to jeji vina, ze se narodila s podprumernym IQ a ne jako "dynamicka, perspektivni pracovnice"?

Belgie je země, kde se střetává románská a germánská kultura a vliv, obojí konkrétně reprezentované Francií a Holandskem/Německem. Většina obyvatel by zemi nechala dávno rozdělit, protože Vlámové a Valoni nemají moc společného. Mají jiný jazyk, jinou kulturu, oddělené TV stanice, vlastní tisk. Nebýt Bruselu a pár dalších míst se smíseným obyvatelstvem, rozdělení by bylo jasným řešením.
Roztomilé je, že typický Vlám hovoří vlámsky (řekněme holandsky), anglicky, a ještě minimálně německy či francouzsky. Typický Valon hovoří francouzsky, francouzsky a francouzsky. "Kupodivu" mají Valoni dvojnásobnou nezaměstnanost proti Vlámům. A "kupodivu" Valoni nemohou dojet těch pár kilometrů do práce do vlámské části země, protože neumí jazyk.

Belgická federální vláda má 22 členů (1x prime minister, 5x Deputy Prime Minister, 9x Minister, 7x State Secretary). K tomu 5 dalších vlád čítajících dohromady 38 funkcí. To je 60 členů tamních vlád. Brusel byl vybrán jako sídlo institucí EU i proto, že federální povaha Belgie má demonstrovat různorodost Evropy. Co dodat? :)

Politici pochopitelně dělají nejvíce pro svůj prospěch. Pamatujete na Adama Smithe? Politikům prostě chybí motivace dělat něco správně. Proto jich většina pracuje tak, jako ti nudící se prodavači v elektru, které zákazníci hrozně obtěžují. Výjimky jsou velmi řídké, a výběrem lidé to o moc nezlepšíte. Proto by stát neměl dělat nic, co dělat nemusí.

Nezaměstnanost v ČR není nijak katastrofická. Problém je v nízké mobilitě pracovní síly. A ta zase souvisí s regulovaným nájemným. Dokud nemáte ekonomicky reálnou možnost se přestěhovat do regionu, kde je práce, tak budete ve frontě na úřadu práce v místě, kde žádná práce není. Jinak ukončením podpory v nezaměstananosti péče státu zdaleka nekončí. Jsou tu další sociální dávky.
Adaptovat se na jinou práci může prakticky každý (pomiňme invalidy a lidi se ZPS). Když jsou ovšem dávky v nezaměstnanosti tak vysoké, že se pracovat nevyplatí, tak se lidé nemusí snažit.

Hloupá sekretářka s ekonomkou z dob bolševika může klidně pracovat jako sekretářka. Před pár lety v jedné firmě hledali novou recepční. Z agentury přišla dáma ve věku 50+ let. Nesmírně agilní, snaživá, příjemná. Jestli mi někdo tvrdí, že starší generace je na odstřel, měl by vidět jí. Ovšem musela se SNAŽIT. Kdyby se tvářila jako leklá ryba, dělala hromadu chyb a chovala se jako nemehlo, práci by pochopitelně nedostala.

Pokud někdo nemá vzdělání ani relevantní praxi, a není schopen se rekvalifikovat (úřady práce nabízejí kurzy), tak asi bude žít chudý život. Sociální dávky by měly být tak nízké, aby tihle lidé žili fakt mizerně. Protože čím více jsou motivovaní si práci najít, tím více se budou SNAŽIT. Kdyby žádné dávky nebyly, dotyčná bývalá sekretářka by se snažila o dva nebo tři řády více. Takhle sedí doma s prakticky stejným příjmem jako když pracovala, a ujídá z mých daní.
Vysoké IQ vůbec není podmínkou úspěchu.

Asi jste predstavy o prani vetsiny Belgicanu ziskal z televize, kde ukazovali par urvanych nacku. Domnivam se, ze Belgii znav lepe, nez vy a troufam si tvrdit, ze vetsina Belgicanu si rozdeleni Belgie nepreje. Ty vam ale v televizi, samozrejme, neukazi.

Rozdelit Belgii by chteli nekteri politici, zejmena ti, na ktere se nedostala tepla zidle ve smecce 30ti belgickych ministru. Jsou to vetsinou sasci z Vlaamse Belang, kteri maji na vsechno snadnoucka reseni, jeste snadnejsi, nez soudruh Sarkozy.

Nejvetsi podporu pak maji nackove v Antwerpach, tedy tam, kde je minimum cizincu, zejmena pak tech nevhodne barvy. Naopak v Bruselu, kde jich jsou tisice, nikomu celkem nevadi.

Ano, valoni mluvi francouzsky. Je to jaksi charakteristika spolecna romanskym narodum: obvykle mluvi jen svuj jazyk. Jinak bych vas chtel videt, jak denne dojizdite treba 150km po dalnicich, ktere jsou po ranu nepredstavitelne zasekane. To mate take na 3 hodiny. Krome toho je pravdepodobne, ze by je Vlamove nezamestnali. Vlamove totiz zamestnavaji hlavne Vlamy a v jejich firmach casto neni nikdo jine narodnosti. Pokud snad je, je mu dano najevo, ze je nezadoucim cizincem alespon tim, ze se s nim nikdo nebavi. I kdyz to samozrejme nemusi byt obecnym pravidle, je to jevem castejsim, nez vzacnym.

Ta dvojnasobna nezamestnanost Valonu je dana hlavne utlumem tezby uhli a metalurgie ve Valonii. Podle vas by se mel stredocesky kraj rozloucit s Ostravskem a Plzenskem, protoze je to tam samy nezamestnany tavic a hornik. Z horniku ajtaky a podobne lidi nenadelate, musite pockat, az pomrou starim.

Kdyz byli Vlamove analfabeti a bezzemci nebo mali farmari, kteri dreli pro valonskou burzoazii, byla Belgie dobra, protoze jinak by si byvali mohli tak dloubat zizali na poli. Kdyz se karta otocila, najednou by chteli prestat doplacet na nevykonny jih. Zapominaji ale treba na to, ze jich velke mnozstvi dojizdi do prace ve frankofonnim Bruselu (pred lety to bylo jenom 100 000 aut prijizdejicich do Bruselu kazdy pracovni den-k tomu pripoctete lidi z autobusu a vlaku), protoze u nich ve Flanderen mohou tak past kravy. Z platu pak plati dane u nich na vesnici a rikaji, ze jsou ekonomickou silou Belgie a Brusel je podfinancovane mesto, protoze dane se plati jinde.

Vase mobilita pracovni sily je minimalne castecne hovadina. K cemu vam bude, kdyz do Prahy prijede 50 000 horniku a tavicu? Co tam budou delat?

S tou sekretarkou zase nemate pravdu. Jsou totiz lide, kteri nemaji od prirody schopnosti one padesatnice. Schazi jim inteligence, flexiibilita, iniciativa. Clovek se kolikrat divi, ze si dokazou sami zajit do samoobsluhy. S temi nic nenadelate, presto tady jsou a nejak to tu musi prezit. Jsou presne temi, kterych se vsude zbavi v prvni rade, i kdyz delaji, co mohou.

Motivace nizkymi davkami resi jen nektere pripady. Jsou lide, u kterych proste nezabere, nedokazi to. A jsou dokonce i lide, kteri vubec nedokazi pracovat. Jako je nekdo treba od prirody schizofrenik, oni od prirody nedokazi chodit do prace (prosim, zdrzet se poznamek o Romech, o tech nemluvim).

Belgii znám celkem dobře, ale nechci se s vámi hádat, kdo ho má většího (samozřejmě já).

Rozdělení Belgie zmiňují zvlášť Vlámové velmi často. V době vládní krize v roce 2007 jich podporovalo rozdělení Belgie 46%. Valoni jsou příjemci většiny sociálních dávek, na které by si po rozdělení museli sami vydělat, takže jich rozdělení Belgie podporovalo jen asi 12%.
Řada Belgičanů mi říkala, že nemá smysl držet pohromadě v jednom státě dva dost nepodobné národy, které nejsou schopné se dohodnout ani na společné vládě. Podle většiny z nich ale přesto není rozdělení realistické, takže se spokojí s většími pravomocemi pro regiony.

Pokud Valoni mluví jen vlastním jazykem, nemohou být úspěšní. Belgie není bohatá na přírodní zdroje, takže zbývají služby, obchod a výroba s vysokou přidanou hodnotou. Minimálně služby a obchod dnes vyžadují, abyste se s ostatními domluvil.
Kam byste proboha chtěl v Belgii 150km dojíždět? ;) Velký rozdíl v nezaměstnanosti můžete najít hned za "jazykovou hranicí".
Vlámové jsou pragmatičtí, a spolupracují s každým. Často v jedné kanceláři potkáte Vlámy a Valony, lidi z Holandska, Francie, Německa, Rumunska a Indie. Předpokladem samozřejmě je, že se domluví, a odvedou požadovanou práci. Valoni se často diskvalifikují právě neznalostí jazyka (angličina pro Vlámy také není nativní jazyk) a nekompetentností. Valoni (a Francouzi) naopak silně protěžují vlastní firmy, a i obchodní jednání často odmítají vést v cizím jazyce.

Útlum metalurgie a těžby uhlí není příčinou. Problém je v tom, že jižní část Belgie kriticky zaostala v rozvoji/invovacích. Viz výše - když zavřou doly, je potřeba dělat něco jiného. Když se ale ani nedomluvíte (a ani teenageři se nedomluví), tak můžete leda naříkat nad zavřeným dolem a neschopným školstvím neprodukujícím úspěšné uchazeče. To je ten vliv Francie. Ale vždycky je tu možnost stávkovat a vykřikovat komunistická hesla, jako právě ve Francii ;)

Pokud bude Ostravsko hovořit vlastním jazykem, s vlastními TV stanicemi, tamní se nedomluví ve zbytku republiky, a budou ujídat spustu peněz z daní zbytku republiky, asi bude existovat tlak na rozdělení. Zatím to na to ale nevypadá. I s těmi svými krátkými zobáky se s námi domluví.

Proč by jezdilo do Prahy 50k horníků a tavičů? Protože doma nemají práci, a v Praze je násobně nižší nezaměstnanost. Ovšem musí nabídnout něco jiného, než rubání a tavení, protože ani jedno v Praze zrovna teď neletí. To není problém, nakonec průměrný Američan za prvních 24 let práce vystřídá 11 zaměstnání.

Každý má od přírody řadu schopností. Jenom většina lidí není schopná a ochotná své schopnosti užívat a rozvíjet. A kdo odvádí méně práce, ať se má logicky hůř. Když jsme se živili lovem, špatný lovec rovnou umřel hlady. Dnes si mizerný pracovník nejvýše zajede na dovolenou do Chorvatska autobusem místo letecké dovoloné v Egyptě, které je dostupná těm průměrným.

Ještě k těm zneuznaným a neschopným (rybníček, ve kterém loví hlasy levice). Inteligenci a kreativitu nahradíte těžko, ale většina jobů ani jedno nevyžaduje. Flexibilita a iniciativnost je pak jen věcí překonání vlastní LENOSTI. Ještě před pár lety mohl člověk bez dokončeného základního vzdělání a s IQ 85 vydělat poměrně velké peníze jako realitní makléř, prodejce stavebního spoření apod. Jakýkoliv vyučený Lojza může dobře vydělat ve svém oboru, když se k práci trochu postaví. A kdyby se takový týpek ve škole učil anglicky, mohl jít pracovat jako řemeslník do UK, a tam vydělat čato více, než absolventi ekonomických škol (díky nechuti Britů k fyzické a řemeslné práci je to dost dobře pracené). Jenže česká povaha velí sedět v hospodě a nadávat s pivními kamarády na ten těžký a ošklivý život. Je daleko jednodušší takhle brečet a jednou za 4 roky zvolit levici, než zvednout zadek, a jít konečně něco dělat.

Motivace nízkými dávkami řeší naprostou většinu případů. Kdo přesto pracovat nechce, ať po právu žije chudě. A ať je vděčný, že o něj ostatní postarají, a on nemusí umřít hlady pod mostem. Nechci slyšet žádné kecy od nepracujících o tom, že nemají takový životní standard, jako ti pracující. Invalidé jsou samozřejmě úplně jiná kategorie.

Že se firmy na prvním místě zbaví nejméně schopných lidí, to je snad logické a správné. Vy byste snad ze své vlastní firmy vyhodil ty nejschopnější, a nechal si ty nejméně schopné? ;)

Aha, takze ani v dobe vladni krize to nebyla vetsina. Dokonce ani ne vetsina Vlamu.

Ano, Walonie zaostala. Je tak tezke pochopit, ze z naroda horniku, kteri casto pochazeji z nejnizsich solcialnich vrstev v Italii, Polsku a Maroku a kteri maji nizke vzdelani, neudelate narod uspesnych podnikatelu a milionaru? To trva generace. A takovych prisly do Walonie statisice. A ani ti, kteri jsou dnes deti, na tom casto nebudou lepe. Tezko se zbavi zavazi minulosti sve rodiny.

Nizke davky resi problem motivace tam, kde je mozne najit praci. Mrknete se treba do Lotysska, kde je zamestnanost ve volnem padu. Zvysi se zamestnanost snizenim davek? Asi moc ne a pokud ano, tak za cenu, ze lide budou pracovat za mzdy jen nepatrne vyssi, nez davky.

Hornik a tavic casto zustane hornikem a tavicem po zbytek zivota. Padesatilety typek s minimalnim vzdelani, ktery cely zivot pouzival hlavu jen na to, aby trefil do prace, toho uz dnes moc nedokaze.

Ovšem zjevně nejde o bandu uřvaných nácků, jak jste se mi snažil namluvit. Jde o problém toho, že Vlámové a Valoni nemají nic společného, mají jiné hodnoty, a nejsou schopni se na ničem dohodnout. Existence společného státu je pak otázkou k diskusi. Zatím to vypadá, že většina obyvatel říká "chtělo by ro rozdělit, ale protože to není praktické, tak pojďme alespoň posílit samostatnost regionů".

Walonie zaostala. Problém je v jejích obyvatleích, kteří neobstojí v konkurenci lidí z vlámské části země, Holandska, Německa, UK a východní Evropy. Valonské děti mohly už generaci mluvit třemi jazyky, studovat na technických školách, a jižní polovina Belgie mohla dávno prosperovat. Jen nesedět na zadku, a něco dělat. Jenže být na podpoře, která je vysoká skoro jako minimální mzda, je daleko pohodlnější.

Nízké dávky řeší problém všude. Kde je bez práce opravdu hodně lidí, způsobují vysoké podpory velkou zátěž veřejných rozpočtů. Když k tomu přičtete silně ochranářský zákoník práce a strach firem z přijímání nových pracovníků, máte zaděláno na problém.

Jeden tavič má job IT managera a managera jednoho produktu v nejmenované SW firmě. Rekvalifikoval se ze slévače, spravoval síť kdesi na huti, a později odešel. Zřejmě toho ještě dokáže až dost.

Co byste dělal s 50-letými taviči a horníky? Já bych je nízkými dávkami nutil k rekvalifikaci (na ráně jsou třeba pozice záchranářů a policistů) a hledání práce. Oni dnes umí dělat něco, co nikdo nechce, a za co jim nikdo nezaplatí. Pokud si za svých kdysi velmi vysokých platů neušetřili dost peněz, musí se holt snažit dělat něco jiného. Kdo ten mozek nezačne používat, bude žít bídně.

Pokud chtějí taviči a horníci klidně doživotní dávky kdykoliv je někdo vyhodí, nemám s tím problém. Ať si založí "Tavičckou a hornickou vzájemnou", a ty dávky si vzájemně platí. Ale nějak nevidím důvod je dotovat ze svého. Výjimkou jsou běžné dávky v nezaměstnanosti a sociální pomoc, na které má nárok každý potřebný.

Nerikejte, ze Vlamove a Waloni se nedokazou dohodnout. Jich se totiz nikdo nepta. Rikejte, ze jsou politici, kteri vzdy zajisti, aby k dohode nedoslo. V radiu pak rikaji, ze k dohode nedoslo, prestoze oni se rvali, jak lvi. A ze vse je vinou tech druhych politiku, kteri pak v jinem radiu rikaji totez o tech prvnich politicich. Rozdeneni Ceskoslovenska si take prali politici a ne vetsina Cechu a Slovaku.

Vas jeden tavic managerem neresi problem tech tisicu dalsich, kterym neni shury dano.

50-ti leteho manika uz dnes nikdo nikam neprijme, ani policajti, kteri dnes treba chteji znalost pocitacu a jazyky. Spis tak jeste k lopate, pokud nekdo potrebuje tolik kopacu.

Belgická politická reprezentace se nedokáže dohodnout, protože zastupuje dvě velmi odlišné skupiny lidí. Vlámové a Valoni nemají vyjma toho státu společné prakticky vůbec nic. Jiný jazyk, jiná kultura. Jak čekáte, že se dohodnou? Československo je jiný případ, naše kultura i jazyky si byly a jsou velmi podobné.

Z tisíců dalších tavičů může být tisíc pracovníků ve službách, mohou dělat řemesla (od toho jsou tu rekvalifikace), pracovat v automobilkách, dělat u záchranářů a policie... Možností je řada. Samozřejmě jim také můžete dát taové dávky, aby se jim nevyplatio pracovat, a platit jim je až do důchodu.

Věk 50 let neznamená žádný problém. Problém je, když se dotyčný nesnaží, snaží se ukrást vše co není přišroubované, pracuje jen pokud mu někdo stojí za zády, a i tak udělá práci jen na půl.

> Jsou totiz lide, kteri nemaji od prirody schopnosti one padesatnice. Schazi jim inteligence, flexiibilita, iniciativa. Clovek se kolikrat divi, ze si dokazou sami zajit do samoobsluhy. S temi nic nenadelate, presto tady jsou a nejak to tu musi prezit. Jsou presne temi, kterych se vsude zbavi v prvni rade, i kdyz delaji, co mohou.

Muzou si za to sami. Dobrovolne si vybrali zivotni styl ktery jejich osobnost znici misto aby ji rozvijel. Vam to pripada nespravedlive? Mne ne. Co zasadili, to take slidili a ted rvou ze je svet nespravedlivy. Neni.

Neni to o inteligenci, presneji existuji ruzne druhy inteligence. Muzete byt treba vyborny prodejce aut a o matyce toho moc nevedet. Kdyz jsme u toho, jeden muj spoluzak ze zakladky ma ted v CR velkoobchod s masem, a ve skole temer permanentne propadal a mel dvojky, trojky z chovani. Kdyz jsem se s nim bavil tak mne pripadal neuveritelne bystrej a mel organizacni talent, takhle jsem ho vubec neznal. Kdyz jste podnikatel tak se sakra snazite aby vam byznis slapal, vzdyt jde o vase penize.

Zamestnanci to nemuzou pochopit, tem o nic nejde, nemuzete je ani vyhodit kdy se vam zachce a jeste breci ze se boji zmenit zamestnani.

V podstatě souhlas. Jenom nemyslím, že by svět byl spravedlivý. Svět se (na rozdíl od lidí) neřídí žádnými morálními pravidly. Když vám zítra spadne taška ze střechy na hlavu, nebude v tom záměr či spravedlnost. Podobně vás někdo může zítra na ulici zastřelit, prostě protože si vybral náhodou vás. Hledat v tom vyšší smysl nefunguje, protože tam žádný není.

Co naopak fungujeje pravidlo chovat se k ostatním slušně a vstřícně. Když to člověk nedělá, ostatní s ním nespolupracují, a člověk tratí. Přeneseně se tomu říká "boží mlýny melou pomalu, ale jistě". Na tomhle pohledu se možná shodneme. Jenže za tím není žádný bůh, ale vrozené chování té naší lidské smečky.

Nekdy ano, nekdy ne. Clovek je funkci svych vrozenych schopnosti a sve minulosti. Prvni si clovek nevybira, druhe si clovek vybira jen castecne a teprve od urciteho veku.

Člověk si svou budoucnost tvoří sám. Chcete příklad? Jeden student trpěl opravdu ošklivými nočními můrami. Zkusil art therapy, tedy ze sebe "vymalovat" své noční děsy a běsy. Dnes je klasikem žánru Dark Art, a velmi bohatým mužem. Je to H. R. Giger, autor Vetřelce a řady dalších úchylností. Takových příběhů je dlouhá řada. Společné mají to, že se ti lidé museli postavit na vlastní nohy, a přestat se schovávat pod polštárem. Byla to jejich volba. A jediná správná volba. Vzkažte to v nějaké hospodě čtvrté cenové, až tam budou voliči levice brečet do piva.

Nojo, zase jednoduchoucke reseni. Jdete na terapii a stante se Dark Art hvezdami. Setkal jste se nekdy se zavaznymi psychickymi problemy zblizka? Uvedomujete si, ze nekteri lide maji v hlave tak nasrano, ze jim terapie zabere i desitky let? Vite, jak zili nekteri lide ve svem detsvi? A vite, jake dusledky to muze mit pro jejich dnesni zivot? Vite, jak strasne tezke ci nemozne to muze byt, se z toho vyhrabat? Vite, jak malo lidi je pozdeji obklopeno lidmi, kteri jim pomohou a poskytnou jim podporu tak, aby mohli s resenim svych problemu vubec zacit? Vy jste proste superman, zadna prekazka pro vas neni prilis velka. Ale tak to vzdy neni v pripade jinych lidi.

Ja jsem se setkal. Videl jsem hodne fetaku zavislych na tvrdych drogach, vrahy, zlodeje kteri prijali uceni pana Jezise za sve. I kdyz byly opravdu velke trosky, tak to zvladli a dokazali se s bozi pomoci z tech sracek dostat.

Buh nabizi pomoc kazdemu a kazdy se s jeho pomoci z toho dostane. Nevidel jsem za cely zivot nikoho kdo by se snazil a nezvladl to.

To rozhodnuti musi udelat ale kazdy sam, zda chce zit s bohem nebo proti nemu.

Z tech sracek se vetsinou nedostali, jen si nasli novou drogu.

Jednoduché to není. Ne každý je nadaným umělcem, a určitě ne jen proto, že má ošklivé noční můry. Ale musíte se SNAŽIT. Giger mohl sedět doma na podpoře, a možná být dodnes invalida závislý na společnosti. Takhle je z něj milionář. Snaha není pro výsledek podmínkou postačující, ale podmínkou nutnou.

Překážky jsou velké. Co budet dělat? Schovávat se pod polštář a brečet? Nejlepší to bylo s tou změnou zaměstnání, o které jste psal, jak je riziková. Proboha, copak se lidé nechtějí postavit na své nohy? Češi holt ne, ti leda sledují sladkobolné filmy a pijí pivo nebo sedí za pecí. :(

Superman určitě nejsem. Byl jsem také chudý, nemocný, neúspěšný, a kdo ví co ještě. Ale snažil jsem se s každým problémem něco dělat, protože kdybych se na to vykašlal, tak skončím jako ti, o kterých tak rád píšete. Nechci být ošklivý, a psát "jako vy", protože na tak tvrdé prohlášení vás neznám dost dobře.

Ano. Tak ty penize dostane aspon nekdo zpet na neco snad uzitecneho. Kdyz si o ten grant nezazada, neznamena to, ze se ty penize neutrati a tak se pristi rok snizi dane. Nikoliv, penize z dani se vzdy utrati. Nepujdou-li na vyzkum, tak se za ne poridi treba nejaka hodnotna socha pred budovou EU. Nebo se usporada akce za popularizaci myslenek evropanstvi a kazdy obyvatel evropy dostane modre lizatko se zlutymi hvezdickami a papirovou vlajecku.