Aktuální články

Narazil jsem na jeden prográmek, který slibuje zajímavou věc - prý 'oblafne' ústřednu a vy tak browzdate webem za jeden jediný impuls neomezené dlouhou dobu.

Když jsem začal dělat s Linuxem, samozřejmě jsem se setkal i s XWindows. To byla jedna z prvních věcí, kterou jsem se pokusil nakonfigurovat. Zatímco Linux jako takový po instalaci v podstatě fungoval podle mých představ, Xka bylo potřeba trochu přizpůsobit. I kdyby nic jiného, chtěl jsem změnit rozlišení, jsa zvyklý na 1024x768pixelů v 16bitové barevné hloubce. Samozřejmě jsem přikročil k nejsnazšímu řešení a použil jsem redhatí Xconfigurator. Až teprve nedávná debata v konferenci mě přiměla k takovému menšímu experimentování a najednou jsem se nestačil divit, co všechno moje stařičká grafická karta dokáže.

Existuje axiom o programování, který tvrdí, že každý program má nejméně jednu chybu. Sám jsem se o tom mnohokrát přesvědčil. A až ta chvíle nastane a chyba se projeví, nastane pro programátory nejhorší okamžik - najít ji. V takovém případě se hodí nějaký debugger. Pod unixem je standardem gdb. Ale ne každý ocení jeho textově orientované rozhraní. Pro nás pohodlné naštěstí existuje ddd.

Dnes se podíváme za uměním, laděním a radami pro nováčky. To vše samozřejmě v souvislostech s Linuxem.

Oblíbený (doufám :) přehled un*xového softwaru za poslední dny.

...by mohl být běh všech programů, pokud používáte některý z procesorů Pentium, případně K6. To vše díky kompilátoru PentiumGCC, který by měl produkovat kód optimalizovaný právě pro zmiňované procesory. Slibované zrychlení je 2 až 30%. A jak to vypadá v praxi?

Druhým dílem pokračuje náš miniseriál o zajímavých doménách na českém a slovenském Internetu.

Určitě se vám již stalo, že jste potřebovali v několika souborech změnit text podle vám známého pravidla. Možná jste spustili svůj oblíbený textový editor a začali jste ručně nahrazovat výskyty textu XYZ textem ABC. Možná jste použili funkci Replace, zadali oba texty a pak jenom potvrzovali výměnu. Pokud těch souborů bylo několik (slovy méně než pět), pak se to dá zvládnout v rozumné době a při přijatelné námaze. Ale co když těch souborů je sto? Nebo padesát tisíc? Pro tento případ vám nabízím malý prográmek.

Dorazil mi řetězový mail - spam. Po přečtení prvního odstavce jsem se už chystal poslat odesilatele na ona místa. Jenže pak jsem četl dál a naštvání rychle vystřídalo neodbytné poškubávání koutky úst...

Jak jsme již informovali v 'Krátkých zprávách', strhla se minulý týden zase jedna z mnoha přestřelek mezi zastánci Windows a Linuxu. Tentokrát hádku vyvolal celkem neškodný článek na Živě.

Jedním z několika volně dostupných editorů HTML pro Linux a jiné unixy je WebMaker. Přestože pochází z Ruska :-) , je to program kvalitní a stabilní, použitelný pro každodenní práci webmastera. Tedy pokud dáváte přednost přímé kontrole nad výsledným HTML kódem před wysiwyg "lepením" stránek.

Téměř pravidelný příděl linuxového softu je opět tady!

Ceske sdruzeni uzivatelu OS Linux (CZLUG, http://www.linux.cz/czlug) vyhlasuje verejnou soutez na vytvoreni graficke podoby www.linux.cz a stranek CZLUGu.

Dnes přinášíme pokračování článku na téma kancelářský software pro Linux.

Při pročítání nového čísla Softwarových novin mě zaujala rubrika ANO/NE, kde se dva problematiky znalí protivníci snaží obhajovat svůj názor na konkrétní problém. Tentokrát šlo o to, jestli se vyplatí kupovat tzv. Windows2000 ready počítače. Musím říct, že jsem po přečtení této rubriky zůstal "koukat jak zjara". Kam ten svět spěje?

V nadpisu článku je záměrně otazník. Kdybych chtěl psát článek o 'Office software', měl bych situaci jednodušší: dá se jednoznačně říct, že pokud žijete v ISO-Latin-1 světě, můžete bez problémů začít používat Linux pro běžné (dnes už trochu anachronické) kancelářské činnosti...

Že se v docích opravují lodě ví každé malé dítě. Že dok je rovněž jméno prostoru pro ikonky a mini-aplikace ve Window Makeru vědí všichni pravidelní čtenáři Roota. No a dnes se podíváme na různé programy právě pro tento dok určené.

Svého času jsem se ještě pod DOSem občas odreagovával hraním 3D varianty Tetrisu - BlockOutu. Když jsem narazil na linuxovou verzi nazvanou XBlockOut, celkem rád jsem si zavzpomínal.

Něco pro webdesignery, něco pro adminstrátory serverů a intranetů, něco pro hudbymilovné, něco pro hráče. Téměř každý si najde to svoje v (skoro) pravidelném přehledu softwarových novinek...

V tomto článku bych vám rád představil textový editor Nedit. Mám k němu velice vřelý vztah a považuji ho jeden z nejlepších editorů ASCII textů vůbec.

Už jsme skoro ani nedoufali :), ale naše nejsledovanější televizní stanice konečně spustila vlastní webovou prezentaci.

... aneb Bourne-Again SHell je jeden z nejoblíbenějších shellů. Vyskytuje se snad ve všech distribucích a navíc je obvykle používán jako výchozí pro všechny uživatele. Pojďme se teď podívat, jak si ho přizpůsobit obrazu svému.

Nejen chlebem živ je člověk, nejen prací jde zabíjet čas. Asi každý člověk, který přišel do styku s počítačem se také setkal s hrami. V dnešní Wšehochuti se podíváme na několik užitečných míst, kde se dozvíte, jak to vypadá s hrami pro Linux.

Jakub Steiner nám poslal malou upoutávku na grafického ftp klienta IglooFTP, ve které vyzdvihnul jeho nejzajímavější vlastnosti.

Dnes se vrátíme k tomu, co zajímá běžného uživatele uvažujícího o přechodu na Linux nejvíce. A to jsou aplikace, na které je zvyklý (nejspíše z Windows).

Týden se sešel s týdnem, jak by řekli v pohádce, a tak je tu opět zcela nepravidelně vycházející týdeník :) o nových zajímavých linuxo­un*xových aplikacích.

Tento článek je reakcí na sérii článků zveřejněných na serverech Svět Namodro a Živě, která se zabývala testy operačních systémů společnosti D.H. Brown Associates, Inc.

Když jsem nedávno psal na Roota článek o výměně elektronických dokumentů mezi Windows, potažmo M$ Office a Linuxem, objevil jsem textový editor Ted. Po testování mnoha různých jiných pokusů o WYSIWYG word procesor jsem byl mile překvapen.

Dalším z často opakovaných dotazů je zprovoznění diskových kvót. Mrkněme se tedy jak na to.

Po včerejším hodně technickém článku se dnes budu věnovat něčemu pro širší okruh čtenářů. Dnešním tématem jsou domény. Zároveň tímto článkem zakládáme další náš seriál a pokusíme se pravidelně přinášet to nejzajímavější z dění okolo doménových jmen u nás.

Právě dnes, inspirováni stále se opakujícími dotazy na totéž v linuxové konferenci, jsme se rozhodli vytvořit oblast Praxe, která bude obsahovat hlavně různé tipy, rady a odpovědi na často kladené dotazy. Dnes se podíváme na neinteraktivní odesílání emailů s přílohou ­ například ze skriptů apod.