Software

Každý dokument má nějakou strukturu. A dnes se protáhneme právě pojmy jako je kapitola, podkapitola či odstavec.

Pravidelná sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru.

V dnešním díle miniseriálu o hylafaxu se podíváme na programy, pomocí kterých lze přistupovat k faxovému serveru z klientských počítačů. A protože nejpoužívanějším klientským systémem pro hylafax budou asi ještě nějakou tu chvíli Windows, zaměříme se na řešení použitelná v těchto systémech.

Když jsem před dvěma lety zkoušel "tančit" Sambu, chyběla mi literatura, která by vše vyložila přehledně, jasně a nejlépe v češtině. Dnes už mi v naší firmě pěkně a bez problémů "šlape" server se Sambou 2.2.0 na Linuxu a XFS. Vše se podařilo díky hledání v různých konferencích, čtení článků (také seriálu Samba tanec s okny), i přesto však nastavování, hledání chyb a ladění výkonu nebylo někdy jednoduché. Pro ty z vás, kteří jsou na tom stejně jako jsem byl já před dvěma lety, ale i pro zkušené správce, je tu dnes kniha o Sambě. Jak se mi líbila nebo nelíbila si přečtete v následující recenzi.

Pravidelná sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru.

Ačkoliv faxům v době Internetu a mobilních komunikací mnozí přisuzují rychlý zánik, stále ještě se jedná o nezbytný doplněk každé kaceláře. Dnešním článkem začíná krátký seriál, který se zabývá rozchozením faxového serveru hylafax v Linuxu.

V dnešním dílu se podíváme na opravdový základ dokumentu napsaný v LaTeXu. Vysvětlíme si, co je to balíček, také si ukážeme jednoduchý příklad. A nebude chybět ani nakouknutí do teorie :)

(Skoro) pravidelná sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru.

Když jsem tak hloubal v dokumentaci Vim a připravoval předchozí díly seriálu, tu a tam jsem narazil na zajímavou novinku nebo jsem si vzpomněl na něco, o čem jsem se zapomněl zmínit. Proto jsem se rozhodl napsat ještě tuhle pátou část čtyřdílného seriálu. Bude poněkud méně souvislá, protože hodlám poskakovat sem a tam mezi zajímavými drobnostmi, na které se minule nedostalo.

Poslední dobou se čím dál častěji setkávám s lidmi, kteří by chtěli začít psát texty v opravdu dobrém programu. A již v první větě se dopouštím chyby, protože následující text a další články nebudou o editoru, ale sázecím systému LaTeX. Těmto začínajícím uživatelům nabídnu sérii článků ve stylu HOWTO. Dnes nás čeká úvodní kapitola obsahující základní informace, odkazy na zdroje a také něco málo z instalace.

Dnešní díl bude poněkud speciální. Týká se věcí, o kterých jsem v zásadě věděl, ale nepoužíval je. Nicméně pro potřeby článku jsem s nimi musel trochu experimentovat, takže je nakonec nejspíš používat začnu, alespoň částečně. Jedná se o uživatelská menu a spolupráci s externím překladačem.

Zpestření a rozšíření seriózní práce nabízí prostředí editoru Emacs v podobě mnoha rozličných her a více či méně užitečných pomůcek. V posledním díle seriálu věnujícímu se Emacsu si o některých z nich povíme.

Dnes se podíváme na jeden zajímavý chat, jehož klientská i serverová část jsou napsány v Javě. Výhody tohoto řešení tkví zejména v možnosti provozovat server na různých OS a v uživatelské přívětivosti klienta, který není závislý na obnovování okna chatu jako v případě řešení postaveném na webovém prohlížeči a HTML.

Pravidelná sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru.

Rád bych se krátce zamyslel nad tím dnešním krutým světem, který tolik ubližuje nebohému Microsoftu. Víte, přečetl jsem si dnešní zive.cz, zejména článek "Freesoftware 5 - svobodný software a copyrighty v digitálním věku" a pak také článek pana Hlavenky "Několik polemik na téma free software: ideologická východiska" a v mé mysli se začaly také rodit myšlenky.

Makra patří dnes už do standardní výbavy většiny editorů a Vim není výjimkou. A protože jsou to pomocníci nadmíru užiteční, zaměříme se dnes hlavně na ně.

Po dlhšej odmlke sa k vám opäť dostáva ďalšie pokračovanie seriálu o webovom serveri Apache. Dnes sa budeme venovať konfigurácii serveru pre použitie jazyka PHP a CGI skriptov.

O tom, že Emacs je prostředí skutečně maximálně univerzální a rozšiřitelné, není třeba jeho příznivce dlouze přesvědčovat. Uživatelé Emacsu nemusí tento editor opouštět ani při brouzdání webovskou sítí, neboť mají k dispozici prohlížeč, který lze v prostředí editoru používat.

Zkuste si nový způsob ovládání desktopu - žádné klikání, budoucnost patří gestům :)

V přeplněném světě komunikačních programů si vydobývá zajímavou pozici komunikační systém Jabber. Systém je určen pro komunikaci tzv. instant messagingu - tedy zasíláním krátkých zpráv. V tomto článku se podíváme na instalaci a provoz jabberského serveru.

Po deseti týdnech provozu informačních webových stránek www.jabber.cz a čtrnácti dnech poloveřejného testování oznamuje iniciativa Jabber.cz oficiální spuštění veřejného jabberského serveru jabber.cz.

V dnešním pokračování seriálu o konfiguraci editoru Vim se zaměříme zejména na zvýrazňování syntaxe, povíme si, jak vylepšit vyhledávání a nakonec se podíváme na konfigurační volby, které ovlivňují chování programu přímo při editaci textu.

Značná část editoru Emacs je napsána v jazyce Elisp. Pomocí tohoto jazyka lze editor rozšiřovat a upravovat podle vlastních potřeb. Navíc je Elisp víc než pouze jazyk určený pro rozšiřování možností Emacsu, jedná se o plnohodnotný programovací jazyk.

Pravidelná sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru.

Dnešním dílem pokračuje seriál o emailových klientech pro Linux. Tentokrát se podíváme na KMail - grafický mailer z prostředí KDE.

Vim je velmi vylepšená verze klasického unixového editoru vi. Je hojně používaný a oblíbený, o čemž svědčí přední místa, která notoricky zaujímá v průzkumech uživatelské popularity. V dnešním článku (a jeho několika pokračováních) se podíváme, jak jej naučit co nejlépe sloužit páníčkovi či paničce.

Elektronická sazba dokumentů často přináší podobný koloběh práce, jako kompilace programů. Úprava zdrojového textu, zpracování dokumentu a prohlížení výsledku. Emacs usnadňuje nejen tento monotónní rytmus, ale přináší i další výhody, o kterých bude řeč v dnešním pokračování.

Nedávno jsem v sérii článků "Poštovní klienti" vyzdvihoval programy pracující ve znakovém režimu nad GUI mailery. Textoví klienti jsou flexibilnější - můžete je provozovat na dálku přes telnet, mají zanedbatelné hardwarové nároky, možnosti jejich konfigurace jsou zpravidla lepší a po určité době používání si troufám tvrdit, že i jejich ovládání je snazší a přímočařejší.

Potřebujete být v kontaktu s lidmi na stejném projektu nebo si jenom rádi občas poklábosíte (od slova klábosnice :) )? Tentokrát můžete zkusit třeba Jabber Instant Messenger pod Linuxem. Kudy na to se hned dozvíte. Následující článek vám představí několik klientů pro tento systém a také snad pomůže je zprovoznit.

Při používání editoru na práci s více soubory se často nevyhneme nutnosti soubory přesouvat, kopírovat, mazat apod. Obvykle k tomu slouží nějaký souborový manažer či obyčejná příkazová řádka. Emacs však i pro tyto účely přichází s alternativou, kterou je dired mód.