Aktuální články

Téměř pravidelně mi při psaní Sklizně dává nejvíce zabrat právě tenhle upoutávací odstaveček. Tentokrát to mám ale jednoduché, protože dnešní článek je tak trochu jubilejní. Možná vám to ani nepřijde, ale jeho pořadové číslo je opravdu už 250. Tak na zdraví :)

Český překlad zamyšlení, které vzešlo z pera (nebo spíš klávesnice) asi nejznámějšího advokáta open source hnutí - Erica Raymonda - krátce poté, co se stal díky akciím VA Systems řekněme ekonomicky bezstarostným :)

Zdaleka ne každý uživatel unixového operačního systému v sobě najde dostatek chuti či trpělivosti seznamovat se s editorem vi. A právě pro takové uživatele může být vhodným editorem třeba právě joe, jehož recenzi si můžete právě teď přečíst.

Jedni plánují cesty do jeskyní, vybírají veškeré úspory z bank a tvoří zásoby trvanlivých potravin. Druzí jsou v klidu a říkají, že se stejně nic nestane. Kdo měl pravdu, poznáme v sobotu 1.1.2000. Jak jsou na Y2K připraveni provozovatelé velkých českých serverů a co si o celém problému myslí, vám ale prozradíme již dnes.

Ačkoliv vypalování CD není už dávno v Linuxu pouze otázkou příkazové řádky, zůstává tento způsob u mnoha lidí stále ve veliké oblibě, zejména proto, že uživatel získá lepší kontrolu nad celým procesem a vyšší pružnost. Dnes se tedy na vypalování s klasickými nástroji podíváme detailněji.

Na stránkách společnosti Fast Company se objevil rozhovor s Ericem Raymondem, nejznámějším advokátem otevřeného software. V tomto rozhovoru opakuje některé myšlenky ze svých populárních článků a přidává další. Čtenáři ovládajícímu angličtinu tento článek vřele doporučuji, pro vás ostatní se pokusím některé myšlenky alespoň přiblížit.

Už to zase nějak odbývám, od poslední Sklizně uplynul více než týden. Nu což, aspoň toho softwaru bude dnes více :)

Vánoce se blíží a jako jeden z předčasných dárků jsem dopřál svému PC zbrusu nový Linux Red Hat 6.1 CZ. Jako každá věc na tomto světě má i tato distribuce své kladné a záporné stránky. Podívejme se na některé z nich.

Nedávno mě zaujala upoutávka v LinuxWorldu. Byla o programu QCAD, tehdy čerstvě vydanému pod licencí GPL. Zkusme se tedy seznámit s tímto pozoruhodně jednoduchým CADem, fungujícím pod Linuxem, různými unixy a pod Windows.

Na monitorovací program GKrellM jsem narazil při psaní některé ze starší Sklizně a už tenkrát mi přišel jako docela šikovná pomůcka. A to jsem ještě netušil, že v průběhu času jeho možnosti několikanásobně vzrostou.

Po několika letech programování jsem konečně pochopil, že není úplně ideální vymýšlet strukturu programu průběžně při jeho tvorbě a začal jsem si návrhy kreslit na papír. Žijeme ale v době informačních technologií, tak proč diagramy netvořit moderněji?

Správci sítí či internetových serverů asi dobře vědí, jak nepříjemné může být, když něco selže a protože se o tom prostě nedozvíte, nefunguje to třeba několik hodin (v horším případě i dnů - třeba přes víkend). Proto se vyplatí důležité služby monitorovat. Například pomocí programu NetSaint.

Filozofická úvaha na téma počítače a my.

Opět je tu oblíbená sonda do světa volně šiřitelných aplikací a programů.

Již delší dobu se zde neobjevil žádný další díl tohoto seriálu, jako kdyby se ani nešeptalo. Ale ono se šeptá. A občas pěkně nahlas!

Při čtení News on Net mne zaujala zpráva o dokončení nové linuxové distribuci Corel Linux, kterou má na svědomí stejnojmenná kanadská společnost. Protože některé uváděné údaje mi připadaly podivné, tak jsem se rozhodl, že si Corel Linux stáhnu a vlastnoručně si ho osahám.

Ze všech stran se na nás hrnou slova jako e-byznys a e-komerce. Softwarové firmy se předhánějí v nabídkách toho nejlepšího řešení pro podnikání na netu. Jenže jaksi zapomínají, že celý e-byznys začíná u lidí, kteří s danou technologií musí umět pracovat a to je ten největší problém. Nedávno jsem zažil menší šok, když jsem se pokusil objednat lyžařský zájezd na Internetu.

Dnes dokončíme naší exkurzi do světa šifrování druhým dílem mé seminární práce.

Volně šiřitelných aplikací je čím dál tím víc, a tak tento seriál asi hned tak neskončí. Takže pojďme rovnou na další díl.

To, že se Linux rozšiřuje a stále více lidí ho začíná brát jako vážnou alternativu k produktům Micro$oftu, je neoddiskutovatelný fakt. O jeho pravdivosti svědčí ostatně i to, že čtete tyto řádky.

Spousta uživatelů obzvláště ekonomického zaměření považuje tabulkový kalkulátor za "základní pracovní nástroj". Kolik práce může takový program ušetřit pochopí uživatel, zkusí-li opakující se výpočty, které dělal na kalkulačce, navést do tabulky. Po několika kliknutích na myš a zadání správného vzorce je výpočet zpravidla hotov. A to nemluvím o tvorbě grafů, které dokáží interpretovat zadaná data daleko názorněji než jakákoliv tabulka. Podívejme se tedy na druhý nejdůležitější program kancelářského balíku StarOffice tabulkový kalkulátor StarCalc.

Při psaní jedné seminární práce jsem shromažďoval informace ohledně šifrování. Nejsem pravda v dané oblasti žádný expert, ale snad by někoho z vás mohl daný přehled zajímat. Snažil jsem se vymazat bláboly potřebné k semestrální práci, ale něco asi přece jen zůstalo...

Další malá sonda do světa (převážně) volně šiřitelného softwaru.

Linux nacházel téměř odjakživa uplatnění na akademické a vědecké půdě. Přesto by se možná mohlo zdát, že aplikací z kategorie vědeckých není zase až tak mnoho. Ale kdo hledá, najde. Třeba právě R.

O tom, že nasazení Linuxu dokáže snížit rozpočet IT oddělení, ví asi každý (nebo skoro každý) IT manažer mimo naši republiku. O tom, že produkovat verzi software mimo jiné i pro Linux, je konkurenční výhodou ví skoro každý šéf vývoje softwarové firmy, opět zřejmě mimo ČR.

Krátký výlet do světa souborových systému v Linuxu - současnost a budoucnost, vzdálená i ta bližší.

Dnes navazujeme na dříve zveřejněný článek, který se snažil objasnit, co vlastně jsou informace a v čem spočívá jejich důležitost. Tím ale samozřejmě zdaleka vše nekončí.

Nedávno jsem si koupil časopis PC World. Přiznám se, že při výběru tohoto časopisu hrál především roli veliký titulek na obálce: WinLinux 2000. Podívejme se tedy na výhody a nevýhody této neobvyklé distribuce Linuxu.

Zajímá vás, jestlipak se za poslední týden urodilo něco zajímavého? Tak na to vemte jed!

Nedávno jsem obdržel jednu tiskovou zprávu, jak jinak, ve formátu M$ Word (vysvětlovat, že DOC není přenositelný formát, je často jak hučení do dubu). Nejvíce mě na ní však nezaujal obsah, ale něco, co považuji za potenciální bezpečnostní chybu.

Recenze první čistě komerčně distribuované hry pro Linux.