Obsah
1. Stručný přehled prvních tří generací domácích herních konzolí
2. První generace konzolí – diskrétní součástky a minimální variabilita
3. Druhá generace konzolí – legenda jménem Atari 2600
4. Druhá generace konzolí v přelomovém roce 1982
5. Třetí generace konzolí – začátek dominance asijských zemí
6. Specializované kapesní osmibitové herní konzole
7. Univerzální kapesní osmibitové herní konzole
8. Čtvrtá generace herních konzolí aneb 16bitová éra
1. Stručný přehled prvních tří generací domácích herních konzolí
V seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se již 38 dílů zabýváme historií vzniku počítačových her i hardwaru, na kterém se tyto hry provozovaly. Z těchto 38 částí bylo celých třicet dva dílů věnováno herním konzolím první až třetí generace, včetně popisu kapesních osmibitových herních konzolí, které tvoří samostatnou větev vývoje. Dříve, než se začneme soustředit na modernější herní konzole vybavené šestnáctibitovými a popř. 32bitovými mikroprocesory a modernějšími zákaznickými čipy, je nyní vhodný čas na to udělat si malou rekapitulaci již popsaných konzolí.
Obrázek 1: Takto vše začalo – osciloskop, na němž je zobrazena „analogová“ hra Tennis for Two.
V následujících šesti kapitolách budou ve stručnosti shrnuty základní vlastnosti společné herním konzolím patřících do první, druhé či třetí generace, a společně s těmito informacemi je u každé generace zobrazena tabulka s technickými parametry jednotlivých konzolí. V těchto tabulkách jsou taktéž uvedeny odkazy na jednotlivé části tohoto seriálu, v nichž je uveden podrobnější popis dané herní konzole, popř. popis některých her, které pro tuto herní konzoli vznikly. Pokud u některé konzole není odkaz na článek uveden, znamená to, že tato konzole byla pouze stručně zmíněna: možná tuto nedůslednost ještě v dalších dílech tohoto seriálu napravím, i když se většinou jedná o poměrně neznámá zařízení, která mnohdy byla prodávána pouze v jednom regionu.
Obrázek 2: Ralph Baer se svým herním systémem „Brown Box“. Ralph je jeden ze zakladatelů herního průmyslu.
Obrázek 3: Mezi roky 1975 až 1990 nastal prudký vývoj počítačových her a vzniklo i mnoho nových herních žánrů. Zde zobrazena hra Castlevania II ve variantě pro osmibitovou herní konzoli NES.
2. První generace konzolí – diskrétní součástky a minimální variabilita
Do první generace herních konzolí se zařazují různorodá elektronická zařízení, jejichž společným prvkem byl především fakt, že tyto konzole byly navrženy takovým způsobem, aby si je mohly koupit i průměrné rodiny (tehdy především z USA). Z toho vyplývalo, že se herní konzole první generace připojovaly k televizoru, který již byl běžnou součástí výbavy domácností. Většina herních konzolí, které pochází z této doby, se nedala nijak naprogramovat a byla tedy již dodávána s jednou hrou, popř. se sadou velmi podobných her. Taktéž se jednalo o zařízení zkonstruovaná z diskrétních elektronických součástek, popř. z čipů s malou integrací. Typickým příkladem takto pojatých konstrukcí herních konzolí je Atari Pong (založený na stejně pojmenovaném herním automatu) a Color TV Game od firmy Nintendo. Důvod, proč tyto konzole byly vybaveny pouze jednou hrou či několika podobnými hrami, spočíval především v technologickém omezení: většinou se totiž jednalo o relativně jednoduchá analogová či digitálně-analogová zařízení, značně odlišná od pozdějších generací herních konzolí, kde se již setkáváme s klasickým mikroprocesorem doplněným pamětí RAM i pamětí (EP)ROM.
Obrázek 4: Automatová verze hry Pong ve variantě z roku 1972.
Pravděpodobně nejzajímavější herní konzolí první generace byla konzole Magnavox Odyssey, která však nebyla po komerční stránce příliš úspěšná, což bylo kromě jedné marketingové chyby do značné míry způsobeno technologiemi, na nichž byla Magnavox Odyssey postavena. Prvním nedostatkem byl již výše zmíněný fakt, že se v podstatě nejednalo o programovatelnou konzoli ve smyslu, jak slovo „programovatelný“ chápeme dnes. Magnavox Odyssey totiž neobsahovala plnohodnotný mikroprocesor, ale pouze poměrně jednoduché elektronické obvody (složené z diskrétních elektronických součástek), které dokázaly na televizní obrazovce dynamicky generovat několik typů grafických objektů – obdélníky a vertikální čáru. Veškeré „programování“ bylo prováděno vhodným propojením jednotlivých elektronických modulů pomocí cartridge obsahující pouze vodicí propojky. Repertoár her byl tedy značně omezen, stejně jako celková složitost těchto her. Dalším záporem herní konzole Magnavox Odyssey byl fakt, že neumožňovala práci s barvami, na rozdíl od původního prototypu, který alespoň podporoval změnu barvy pozadí. To byl poměrně velký handicap, především v porovnání s tehdy již existujícími automaty s videohrami. Třetím nedostatkem byla absence podpory pro generování zvuků; taktéž se jednalo o jeden z rozdílů mezi touto herní konzolí a herními automaty.
Obrázek 5: Obrazovka hry Computer Space. Zde se jedná o screenshot získaný z emulátoru, ve skutečnosti byl obraz na televizní obrazovce více rozmazaný.
Seznam nejdůležitějších herních konzolí první generace je uveden v následující tabulce:
| # | Konzole | Odkazy na články | Rok vydání | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Atari Pong | 6 | 1975 | automatová i televizní varianta |
| 2 | Magnavox Odyssey | 6 | 1972 | logika DTL, barevné fólie na TV |
| 3 | Coleco Telstar | × | 1976 | několik jednoúčelových konzolí |
| 4 | Color TV Game (Nintendo) | × | 1977 | několik jednoúčelových konzolí |
Obrázek 6: Herní konzole Magnavox Odyssey.
3. Druhá generace konzolí – legenda jménem Atari 2600
Z hlediska vývoje počítačových her je druhá generace herních konzolí zdaleka nejrevolučnější, a to hned ze tří důvodů. První důvod spočívá v tom, že herní konzole, které do této generace patří, již byly založeny na relativně levných osmibitových mikroprocesorech a nikoli na diskrétních elektronických součástkách. Dále se jednalo o plně programovatelné herní konzole. Třetí důvod spočívá v tom, že se podařilo – i když to asi nikdo dopředu neplánoval – oddělit samotného výrobce herních konzolí od firem, které se soustředily pouze na vývoj softwaru, tedy především her. Právě konkurence mezi výrobci hardware a současně probíhající konkurence mezi výrobci her vedla (společně s nezaplněností trhu) k prudkému vývoji obou oborů. Druhou generaci konzolí je možné zhruba rozdělit na dobu před rokem 1982, kdy dominovala herní konzole Atari 2600 a na dobu po roce 1982, kdy již na trhu bylo větší množství konzolí, ovšem taktéž velké množství nekvalitních her, které způsobily (prakticky ovšem pouze na území USA) známý krach – to ovšem s předchozí větou kontrastuje pouze zdánlivě.
Obrázek 7: Herní konzole Atari 2600 vybavená mikroprocesorem MOS 6507, což je varianta původního čipu MOS 6502, ovšem se zmenšeným počtem pinů adresové sběrnice a několika dalšími omezeními.
Vývoj druhé generace herních konzolí a filozofii, na nichž byly tyto konzole postaveny, asi nejlépe ilustruje příklad herní konzole Atari 2600. Při návrhu tohoto zařízení se jeho konstruktéři snažili o vytvoření co nejjednoduššího hardware, protože (v kontextu doby zcela správně) předpokládali, že většinu funkcionality by mělo zařídit programové vybavení a nikoli složitý a především tehdy drahý hardware – zákaznické čipy. Navíc jednodušší hardware samozřejmě znamenal snížení výsledné ceny herní konzole na úroveň dostupnou i pro průměrné americké rodiny, což se ukázalo být velmi důležité. Původní prototypy sice byly zkonstruovány s využitím většího množství čipů o poměrně nízké integraci, ovšem výsledná verze konzole se – kromě přibližně třiceti diskrétních součástek – skládala pouze z trojice čipů s vyšší mírou integrace. Jednalo se především o samotný osmibitový mikroprocesor MOS 6507 odvozený od mikroprocesoru MOS 6502, který pro mnohé konstruktéry představoval čip s výhodným poměrem cena/výkon. Druhým čipem, který nejvíce konzoli Atari 2600 charakterizuje, je čip TIA řídící zobrazení a generování zvuků. Tyto čipy byly doplněny pouhými 128 bajty operační paměti a to bylo v podstatě vše – vývojáři si tedy museli vystačit se skutečně spartánským systémem.
Obrázek 8: Některé hry pro Atari 2600 byly sice jednoduché, ale v hratelnosti se mnohdy jednalo o úspěšné tituly. Zde je zobrazen screenshot ze hry Outlaw – dvojice kovbojů a kaktus :-)
Nejznámější herní konzole druhé generace vyrobené před rokem 1982 jsou vypsány v další tabulce:
| # | Konzole | Odkazy na články | Rok vydání | Procesor | Frekvence | Grafika | Zvuky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Atari 2600 | 7 8 9 10 11 | 1977 | MOS 6507 | 1,19 MHz | 160×192, 2+3 sprity | 2 kanály mono + generátor šumu |
| 2 | Magnavox Odyssey2 | 12 13 | 1978 | Intel 8048 | 1,79 MHz | 154×100, mono | 1 kanál mono/generátor šumu |
| 3 | Fairchild Channel F | 14 | 1976 | Fairchild F8 | 1,79 MHz | 102×58, 8 barev | 1 kanál mono |
| 4 | Intellivision | × | 1979 | General Instrument CP1610 | 894 kHz | 159×96, 16 barev, 8 spritů | tři kanály mono + generátor šumu |
Obrázek 9: I přes značné omezení grafického subsystému herní konzole Atari 2600 byl její dopad na další vývoj her značný, protože čip TIA dokázal snadno pracovat s pohyblivými objekty (sprity) a navíc podporoval barevný výstup, který například nebyl ještě přibližně dalších deset let překonán ani na (v té době výkonných) počítačích IBM PC :-). Zde je zobrazena džungle a první podzemní patro ve hře Pitfall!
4. Druhá generace konzolí v přelomovém roce 1982
Zatímco v předchozím období dominovala trhu s domácími herními konzolemi především osmibitová herní konzole Atari 2600, které více či spíše méně úspěšně sekundovaly výrobky Fairchild Channel F a Magnavox Odyssey2 (částečně též Intellivision), začala se situace na asijském i americkém trhu poměrně zásadním způsobem měnit v roce 1982 (tedy zhruba rok před částečným krachem trhu s herními konzolemi, o němž se ještě v tomto seriálu zmíníme v souvislosti s vývojem her). V roce 1982 totiž začaly být nabízeny další typy herních konzolí, které byly vybaveny osmibitovými mikroprocesory a většinou taktéž i specializovanými čipy určenými pro generování grafiky (včetně spritů) a zvuků. Mezi tyto nové typy konzolí patří především Atari 5200, Vectrex, ColecoVision a částečně taktéž konzole Emerson Arcadia, která se však svými vlastnosti a relativně nízkým výkonem řadí spíše k Magnavox Odyssey2 nebo ke konzoli Atari 2600.
Obrázek 10: Hra Adventure 2 pro počítače Atari 5200. Jedná se o hru z 21. století vytvořenou v domácích podmínkách, která se snaží zachovat prvky z původní hry Adventure pro Atari 2600 (viz tvar hráče – čtverečku).
Tyto herní konzole charakterizují především výkonnější mikroprocesory (například Motorola 6809, Zilog Z80) a taktéž zákaznické čipy, které se staraly o zobrazení grafiky, včetně spritů, a popř. i pro generování zvuků. Taktéž se zvětšila kapacita operační paměti a maximální kapacita paměti (EP)ROM paměťových modulů, takže většinou nebylo nutné používat takové triky, jako je přepínání paměťových bank v případě, že vývojáři her potřebovali použít větší datové médium. Většina osmibitových konzolí vyrobených po roce 1982 stále využívala pro zobrazení herní scény běžný barevný televizor, ale objevuje se zde jedna důležitá výjimka – herní konzole Vectrex se zabudovanou vektorovou obrazovkou. Tato koncepce je sice z technologického hlediska velmi zajímavá, ale z hlediska obchodního se jednalo o slepou uličku, kterou se další výrobci herních konzolí nevydali, což je ostatně i pochopitelné.
Obrázek 11: Další screenshot ze hry Adventure 2.
V tabulce níže jsou vypsány osmibitové herní konzole druhé generace, které vznikly až v průběhu roku 1982 nebo i později.
| # | Konzole | Odkazy na články | Rok vydání | Procesor | Frekvence | Grafika | Zvuky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Atari 5200 | 15 | 1982 | MOS 6502 | 1,79 MHz | až 320×192, 8 spritů (4+4) | 4 kanály mono |
| 2 | Vectrex | 16 17 18 | 1982 | Motorola 6809 | 1,50 MHz | vektorová monochromatická | 1 kanál mono |
| 3 | ColecoVision | × | 1982 | Zilog Z80 | 3,58 MHz | 256×192, 32 spritů | 3 tónové generátory + 1 generátor šumu |
| 4 | Emerson Arcadia | × | 1982 | Signetics 2650 | 3,58 MHz | 128×208, 128×104 | 1 kanál + 1 generátor šumu |
Obrázek 12: Hra Armor Attack ve verzi pro herní konzoli Vectrex.
5. Třetí generace konzolí – začátek dominance asijských zemí
Herní konzole patřící do třetí generace sice byly založeny, podobně jako konzole z generace předchozí, na osmibitových mikroprocesorech, ovšem jejich konstruktéři již měli dostatek zkušeností na to, aby okolo těchto relativně málo výkonných čipů vybudovali takovou infrastrukturu, která mikroprocesorům do značné míry ulehčila jejich práci. Nejmarkantněji je tento přístup samozřejmě patrný na grafických subsystémech konzolí třetí generace. Zatímco vývojáři programující hru pro Atari 2600 museli velmi pečlivě navrhnout vykreslovací jádro hry (to se nazývalo kernel), kde bylo nutné počítat přesně s každým strojovým cyklem, u herních konzolí třetí generace již programátorům při zobrazování herní scény pomáhaly specializované čipy (prakticky ve všech případech patentované), které dokázaly provádět především dvě činnosti: scrolling obrazu a zobrazení poměrně velkého množství spritů, typicky třiceti dvou či šedesáti čtyř spritů (u Atari 7800 dokonce nebyl přesný maximální počet spritů stanoven, vše záleželo na složitosti vytvářeného obrazu).
Obrázek 13: Hra Castle na konzoli SG-1000.
Právě tyto dvě funkce prováděné z hlediska programátora v podstatě „zadarmo“ vedly k rozvoji nových herních žánrů, v nichž se herní scéna už nemusela zobrazovat po jednotlivých obrazovkách (typickým příkladem tohoto typu her je původní Pitfall! či modernější Prince of Persia), ale celý herní svět mohl být představován obrovskou plochou, z níž je vždy zobrazen jen malý výřez. Příkladem mohou být herní série Super Mario Bros či Sonic the Hedgehog, které by bez scrollingu asi nemohly dobře existovat (to ovšem neznamená, že by i na konzolích druhé generace nemohly existovat scrollující hry, ovšem bylo jich méně a musely být jednodušší – River Raid atd.).
Obrázek 14: Titulní obrazovka hry Sonic the Hedgehog na konzoli Sega Master System.
Tabulka s konzolemi třetí generace je již dosti obsáhlá:
| # | Konzole | Odkazy na články | Rok vydání | Procesor | Frekvence | Grafika | Zvuky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Sega SG-1000 | 19 20 | 1983 | NEC 780C (~Zilog Z80) | 3,58 MHz | 256×192, 32 spritů | 3 kanály + generátor šumu, mono |
| 2 | Sega Master System | 21 22 | 1985 | NEC 780C (~Zilog Z80) | 3,58 MHz | 256×240, 64 spritů | 3 kanály + generátor šumu, mono (+ FM) |
| 3 | Nintendo Entertainment System | 23 24 25 | 1983 | Ricoh 2A03 (~MOS 6502) | 1,79 MHz | 256×240, 64 spritů | 5 kanálů (+ FM) |
| 4 | Atari 7800 | 26 27 | 1986 | MOS 65C02 | 1,79 MHz | 320×200, sprity | 2 kanály, mono |
Obrázek 15: Prostředí hry Sonic the Hedgehog.
6. Specializované kapesní osmibitové herní konzole
Samostatnou vývojovou větev, přesněji řečeno dokonce dvě samostatné větve vývoje představují kapesní herní konzole, tj. přenosná zařízení (nutno dodat, že ne vždy nutně kapesního formátu :-), která pro zobrazení herní scény používala zpočátku matici složenou z LED a některé pozdější systémy taktéž vakuový fluorescenční displej (VFD – dnes používaný například v domácích elektronických spotřebičích). Tato zařízení, která začala být komerčně dostupná již ve druhé polovině sedmdesátých let minulého století, byla v podstatě jednoúčelová, protože jejich paměť ROM obsahovala buď kód pouze jedné jediné hry, nebo v některých případech kód několika koncepčně podobných her: v tomto ohledu jsme se tedy vrátili k první generaci konzolí. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let však začalo docházet ke změně technologie zobrazení, protože se namísto LED či VFD stále více začaly prosazovat pasivní monochromatické a posléze i barevné displeje z tekutých krystalů (LCD – Liquid Crystal Display). Taktéž v oblasti technologie čipů došlo k postupnému sjednocování jejich funkcí, takže mnohé konzole ve skutečnosti obsahovaly jen jeden specializovaný čip.
Obrázek 16: Kapesní hra „Octopus“ byla nabízena v rámci série Game & Watch společnosti Nintendo. Povšimněte si, že pro ovládání potápěče postačovaly pouze dvě tlačítka, což je pro mnoho her ze série Game & Watch typické (zbylé hry obsahovaly tlačítka čtyři, popř. D-pad). Později vzniklo i několik klonů této hry od různých výrobců.
Vývoj kapesních herních konzolí se v tomto bodě – přechodu na technologii LCD – rozdělil do dvou větví, které si vlastně ani příliš nekonkurovaly (a to hned z několika důvodů). V první větvi byly vyvíjeny jednoúčelové herní konzole či spíše pouze kapesní hry, jejichž LCD měl na masce přímo vytvořeny tvary objektů použitých ve hře: postavičky, předměty, několik sedmisegmentových číslic pro zobrazení skóre či ubíhajícího času atd. Velkou předností těchto jednoúčelových konzolí byla jak dostatečná kvalita zobrazení, tak i v neposlední řadě jednoduchost použitého mikroprocesoru a tím pádem i velmi nízká spotřeba, která umožňovala využívat tato zařízení i jako hodiny či budík (jaký to rozdíl oproti konzolím popsaným v další kapitole, které mnohdy vydržely pracovat jen 20 minut, a to se šesti monočlánky AA!).
Obrázek 17: „Oil Panic“ je další kapesní hrou, která si pro ovládání vystačila pouze s dvojicí tlačítek. Tentokrát však došlo k vylepšení, protože hráč musel po naplnění nádoby na horním displeji vyjít z místnosti a na spodním displeji se pokusit vylít kyblík svému kolegovi (který pořád uhýbal :-). Podobné dvoudisplejové řešení herních konzolí společnost Nintendo ještě mnohokrát využila jak u jednoúčelových kapesních her, tak i u univerzálních konzolí.
Vývoj tohoto typu herních konzolí/kapesních her se dále ubíral směrem ke konzolím s dvojicí displejů umístěných buď nad sebou či méně často vedle sebe. Vzhledem k segmentu trhu, který tyto konzole zabíraly, se většinou pro zobrazení používaly levné pasivní monochromatické displeje z tekutých krystalů, na jejichž krytu byl většinou natištěn barevný podklad s herní scénou. Jednoduché bylo i ovládání většiny her – většinou se používala dvojice či čtveřice tlačítek, u „lepších“ konzolí pak i D-pad.
Obrázek 18: Hra „Donkey Kong 3“, na jejímž displeji je patrné, že podklad herní scény je pouze statický (natištěný na fólii).
7. Univerzální kapesní osmibitové herní konzole
Druhou větev vývoje kapesních herních konzolí představují zařízení, v nichž byly používány displeje z tekutých krystalů umožňujících zobrazovat jednotlivé pixely, přesněji řečeno rastrové obrazy složené z pixelů. Původně se používalo pouze černobílé (spíše černo-zelené či šedo-šedé) zobrazení, kdy každému pixelu odpovídal jeden bit, ale později se díky vylepšeným řadičům LCD dařilo zvyšovat počet současně zobrazitelných stupňů šedi, nejprve na čtyři stupně šedi a později i na vyšší hodnoty (někdy se vyššího počtu stupňů šedi dosahovalo jednoduchou změnou střídy napětí přiváděného na jednotlivé elektrody). Prvním pokusem na poli herních konzolí s „rastrovým“ displejem byla konzole nazvaná Microvision z roku 1979, jejíž koncepce však překročila technologické možnosti své doby, takže se nejednalo o komerčně úspěšné zařízení – ve skutečnosti dnes jen málo lidí ví, že tato konzole vůbec existovala. Ani další podobnou konzoli nazvanou Epoch Game Pocket Computer z roku 1984 nepotkal větší komerční úspěch.
Obrázek 19: Slavný Tetris pro Game Boy.
Na komerční úspěch a doslova revoluci na trhu univerzálních kapesních herních konzolí si museli uživatelé počkat až do rozmezí let 1989 a 1990, kdy prakticky současně (jen v rozmezí několika měsíců) vznikly zejména konzole Game Boy firmy Nintendo, Atari Lynx společnosti Atari a o pár měsíců později i Sega Game Gear (výrobce asi v tomto případě není zapotřebí uvádět). Konstruktéři těchto konzolí si s větším či menším úspěchem dokázali poradit s dosti obtížným problémem, jak navrhnout herní konzoli dostatečně výkonnou, ale současně i levnou, přičemž navíc byli limitováni malou kapacitou akumulátorů, které omezovaly celkovou dobu hraní. Nejlépe si s tímto úkolem poradili konstruktéři konzole Nintendo Game Boy, jež sice byla po technologické stránce v mnoha ohledech horší, než například TurboExpress, na druhou stranu však díky pasivnímu nepodsvícenému LCD byl Game Boy levnější a taktéž uživatelům nabízel delší dobu provozu na baterie.
Obrázek 20: Alleyway – jedna z variant na Breakout či Arkanoid (Game Boy).
Obrázek 21: Legend of Zelda: Link's Awakening – intro.
Opět si ukažme tabulku s nejznámějšími kapesními konzolemi:
| # | Konzole | Odkazy na články | Rok vydání | Procesor | Displej | Grafika |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Microvision | 28 | 1979 | Intel 8021/TMS1100 | pasivní monochromatický LCD | 16×16 pixelů |
| 2 | Epoch Game Pocket Computer | 29 | 1984 | NEC µPD78c06 | pasivní monochromatický LCD | 75×64 pixelů |
| 3 | Game Boy | 29 30 31 32 | 1989 | Sharp LR35902 | pasivní monochromatický LCD | 160×144 pixelů |
| 4 | Game Boy Color | 29 30 31 32 | 1989 | Sharp LR35902 | pasivní barevný LCD | 160×144 pixelů |
| 5 | Atari Lynx | 33 34 | 1989 | MOS 65S02 | podsvícený barevný LCD | 160×102 pixelů |
| 6 | TurboExpress | 35 | 1990 | HuC6280 | barevný LCD | 400×270 pixelů |
| 7 | Sega Game Gear | 36 37 | 1990 | Zilog Z80 | podsvícený barevný LCD | 160×144 pixelů |
| 8 | Bitcorp Gamate | × | 1990 | NCR 81489 | pasivní monochromatický LCD | 160×144 pixelů |
| 9 | Atari Lynx II | × | 1991 | MOS 65S02 | podsvícený barevný LCD | 160×102 pixelů |
| 10 | Watara Supervision | × | 1992 | MOS 65C02 | pasivní monochromatický LCD | 160×160 pixelů |
| 11 | Mega Duck | × | 1993 | klon Zilog Z80 | pasivní monochromatický LCD | 160×144 pixelů |
Obrázek 22: Legend of Zelda: Oracle of Seasons – prostředí hry.
8. Čtvrtá generace herních konzolí aneb 16bitová éra
Další vývoj herních konzolí poměrně věrně kopíroval vývoj domácích a osobních počítačů, kde postupně docházelo k náhradě sice levných, ale nevýkonných osmibitových mikroprocesorů za mikroprocesory šestnáctibitové a 32bitové. Navíc začaly být mikroprocesory doplňovány i různými podpůrnými čipy, které se staraly o generování grafiky a zvuků. U těchto čipů, které se u druhé a třetí generace herních konzolí staraly především o podporu scrollingu a spritů, se začínají objevovat i funkce umožňující rotaci obrazů, popř. i základní 3D zobrazení (někdy simulované nelineární transformací původně 2D bitmapy). Navíc můžeme u čtvrté generace herních konzolí vidět příklon k použití vysokokapacitních datových médií (CD-ROM, …), které postupně nahradily původní paměťové moduly s paměťmi (EP)ROM. Důvod je v tomto případě zřejmý, protože zvyšování kapacity pamětí EPROM zaostávalo za požadavky vývojářů her, kteří stále častěji používali samplované zvuky, velké rastrové obrazy či animované sekvence.
Obrázek 23: Ovladač herní konzole Neo Geo.
9. Odkazy na Internetu
- Sega Game Gear 101: A Beginner's Guide
http://www.racketboy.com/retro/sega/gamegear/sega-game-gear-101-a-beginners-guide - SEGA GameGear | Marc's Realm
http://darkdust.net/retrogaming/gamegear - Sega Master System Hardware
http://www.smspower.org/Development/Documents - SMS/GG hardware notes
http://www.smspower.org/uploads/Development/smstech-20021112.txt?sid=28c370e1fcac51d5774319979bf96f4c - Sega Master System Museum
http://alexkidd.com/ - Jadeite's Sega Master System Museum
http://rp_gamer.tripod.com/SMS/1.html - Sega Master System (Wikipedia)
http://en.wikipedia.org/wiki/Sega_Master_System - Sega Card (Wikipedia)
http://en.wikipedia.org/wiki/Sega_Card - Sega Master System VDP documentation
http://www.smspower.org/uploads/Development/msvdp-20021112.txt?sid=28c370e1fcac51d5774319979bf96f4c - bee – The Multi-Console Emulator
http://www.thebeehive.ws/ - IGN: Top 25 Consoles
http://www.ign.com/top-25-consoles/13.html - 6502.org
http://www.6502.org/ - The 6502/65C02/65C816 Instruction Set Decoded
http://www.llx.com/~nparker/a2/opcodes.html - 6502 Addressing Modes
http://www.obelisk.demon.co.uk/6502/addressing.html - TurboGrafx-16 TurboExpress
http://www.allgame.com/platform.php?id=17673 - The 10 Worst-Selling Handhelds of All Time
http://web.archive.org/web/20071012194600/http://gamepro.com/gamepro/domestic/games/features/125748.shtml - HuC6280 CPU
http://shu.emuunlim.com/download/pcedocs/pce_cpu.html - Hudson Soft HuC6280 (Wikipedia)
http://en.wikipedia.org/wiki/Hudson_Soft_HuC6280 - TurboExpress (Wikipedia)
http://en.wikipedia.org/wiki/TurboExpress - TurboGrafx-16 (Wikipedia)
http://en.wikipedia.org/wiki/TurboGrafx-16 - MagicEngine – TurboGrafx-16 emulator
http://www.magicengine.com/ - Oprava konzole Turbo Express: výměna kondenzátorů
http://www.pcenginefx.com/forums/index.php?topic=702.0 - The Atari Cosmos Holoptic Tabletop Game
http://www.atarimuseum.com/videogames/dedicated/cosmos/cosmos.html - Atari Lynx Emulators
http://www.atariage.com/Lynx/emulation/index.html - Atari Lynx ROMS
http://www.atariage.com/system_items.html?SystemID=LYNX&ItemTypeID=ROM - Atari Lynx Hardware and Accessories
http://www.atariage.com/Lynx/archives/hardware/index.html - Diary of an Atari Lynx developer
http://atarilynxdeveloper.wordpress.com/ - Atari Lynx
http://en.wikipedia.org/wiki/Atari_Lynx - Atari Lynx: Black Magic (aka Programming Information)
http://amigan.1emu.net/kolsen/programming/index.html - Lynx Programming Page
http://jum.pdroms.de/lynx/lynxprog.html - Lynx-Documentation
http://www.monlynx.de/lynx/lynxdoc.html - FlashCard information and news
http://www.atariage.com/forums/topic/159711-flashcard-information-and-news/ - GameBoy : Using the GameBoy skeleton for serious business
http://verhoeven272.nl/cgi-bin/FSgz?fruttenboel%2FGameboy&Fruttenboel+GameBoy&GBtop&pandocs&GBcontent - Epoch Game Pocket Computer Technical Document
http://www.disgruntleddesigner.com/chrisc/GamePokekon/files/Pokekon_Tech_Notes.txt - 78c06 opcodes
http://www.disgruntleddesigner.com/chrisc/GamePokekon/files/uPD78c06_Opcode_Table.html - Handheld Games: Mattel
http://www.handheldmuseum.com/Mattel/index.html - Mattel's Auto Race
http://www.handheldmuseum.com/Mattel/AutoRace.htm - Mattel Auto Race
http://en.wikipedia.org/wiki/Mattel_Auto_Race - Mattel: Trivia and stories
http://www.handheldmuseum.com/Mattel/Trivia.htm - Football
http://www.handhelden.com/mattel/Football.html - A History of Gaming Platforms: Mattel Intellivision
http://www.gamasutra.com/php-bin/news_index.php?story=18518 - Mighty Morphin' Battery-Powered Handheld Electronic Gaming Devices
http://nickfromyorku.wordpress.com/2011/03/04/mighty-morphin'-battery-powered-handheld-electronic-gaming-devices/ - Liquid Crystal Display – LCD
http://inventors.about.com/od/lstartinventions/a/LCD.htm - James Fergason
http://www.invent.org/hall_of_fame/57.html - James Fergason invented an improved liquid crystal display
http://invention.smithsonian.org/centerpieces/quartz/inventors/fergason.html - James Fergason
http://en.wikipedia.org/wiki/James_Fergason - History of display technology
http://en.wikipedia.org/wiki/Display_examples - Milton Bradley Microvision (U.S.) (1979, LCD, 9 Volt (1 or 2), Model# 4952)
http://www.handheldmuseum.com/MB/uVUS.htm - The Microvision Simulation Project
http://home.comcast.net/~eichler2/microvision/MicroSimProject.htm - Microvision game: Blockbuster
http://home.comcast.net/~eichler2/microvision/MicroBlockSim.htm - Microvision game: Bowling
http://home.comcast.net/~eichler2/microvision/MicroBowlSim.htm - Microvision game: Pinball
http://home.comcast.net/~eichler2/microvision/MicroPinSim.htm - Microvision game: Vegas Slots
http://home.comcast.net/~eichler2/microvision/MicroSlotsSim.htm - Microvision game: Phaser Strike
http://home.comcast.net/~eichler2/microvision/MicroPhaserSim.htm - Microvision game: Sea Duel
http://home.comcast.net/~eichler2/microvision/MicroSeaSim.htm - The Atari 7800 Page
http://www.atari7800.org/ - Schéma zapojení herní konzole Atari 7800
http://www.atari7800.org/schematic.htm - Emulátory Atari 7800 a dalších počítačů a konzolí firmy Atari
http://www.atariportal.cz/static_emulace.php - Atari 7800 (Wikipedia EN)
http://en.wikipedia.org/wiki/Atari_7800 - Atari 7800 ROMs
http://www.atariage.com/system_items.html?SystemID=7800&ItemTypeID=ROM - YM2414 FM Operator Type-LL (OPLL) Application Manual
http://www.smspower.org/maxim/Documents/YM2413ApplicationManual?sid=28c370e1fcac51d5774319979bf96f4c - bee – The Multi-Console Emulator
http://www.thebeehive.ws/ - Sega Retro: H.E.R.O.
http://segaretro.org/H.E.R.O. - Sega Retro: The Castle
http://segaretro.org/The_Castle - Sega Retro: Star Force
http://segaretro.org/Star_Force - Sega Retro: Girl's Garden
http://segaretro.org/Girl's_Garden - Sega Retro: The Black Onyx
http://segaretro.org/The_Black_Onyx - Catalog of non-gaming Vectrex demos
http://vectrex.wikia.com/wiki/Catalog_of_non-gaming_Vectrex_demos - Nebula Commander
http://www.classicgamecreations.com/nebula.html - ParaJVE – Parabellum's Java Vectrex Emulator, version 0.7.0
http://www.vectrex.fr/ParaJVE/ - Vectrex System History – The Mini Arcade
http://vectrexmuseum.com/vectrexhistory.php - GCE Vectrex: unique system, unique subculture. Part 2. Unique subculture
http://lady-eklipse.livejournal.com/ - Novinky.org: PSPVE v1.0.2 (Emulátor konzole Vectrex)
http://psp.novinky.org/view.php?cisloclanku=2008060010 - 3 Generations of Game Machine Architecture
http://www.atariarchives.org/dev/CGEXPO99.html - Atari 5200
http://www.atariage.com/software_search.html?SystemID=5200 - Atari 5200 Hardware and Accessories
http://www.atariage.com/5200/archives/hardware.html - Atari 5200 Screenshots
http://www.atariage.com/system_items.html?SystemID=5200&ItemTypeID=SCREENSHOT - History of video game consoles (second generation): Wikipedia
http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_video_game_consoles_(second_generation) - Atari 5200: Wikipedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Atari_5200 - 6502 – the first RISC µP
http://ericclever.com/6500/ - The Video Game Console Library: Fairchild Channel F
http://www.videogameconsolelibrary.com/pg70-fairchild.htm - Jerry Lawson
http://www.vintage.org/2006/main/bio.php?id=1586 - Fairchild Channel F 101: A Beginner's Guide
http://www.racketboy.com/retro/fairchild-channel-f-101-a-beginners-guide - VC&G Interview: Jerry Lawson, Black Video Game Pioneer
http://www.vintagecomputing.com/index.php/archives/545 - Fairchild Channel F
http://en.wikipedia.org/wiki/Fairchild_Channel_F - Channel F
http://www.giantbomb.com/channel-f/60–66/ - MESS Wiki
http://www.mess.org/ - Magnavox Odyssey2 (1978), Philips Videopac G7000 / C52 (1979)
http://www.mess.org/sysinfo:odyssey2 - The Video Game Critic's Odyssey 2 Reviews
http://videogamecritic.net/odd.htm - Magnavox Odyssey2
http://www.game-machines.com/consoles/odyssey2.php - Magnavox Odyssey2 (Wikipedia EN)
http://en.wikipedia.org/wiki/Odyssey2 - Magnavox Odyssey2 Games (Wikipedia EN)
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Videopac_games - Magnavox and the Odyssey systems
http://www.pong-story.com/odyssey_other.htm - Magnavox Odyssey First home video game console
http://www.pong-story.com/odyssey.htm - The Odyssey in France
http://www.pong-story.com/odypubfr.htm - Magnavox Odyssey at old-computers.org
http://www.old-computers.com/museum/photos.asp?t=1&c=883&st=2 - Magnavox Odyssey Series (Wikipedia)
http://en.wikipedia.org/wiki/Magnavox_Odyssey_Series - MAGNAVOX ODYSSEY (1971)
http://balduin.wordpress.com/2007/10/15/magnavox-odyssey-1971/ - Magnavox Odyssey FAQ
http://www.pong-story.com/o1faq.txt - Computer and Video Game History
http://inventors.about.com/library/inventors/blcomputer_videogames.htm
ČLÁNKY DO MAILU