Hnutí podporující rozvoj free software a Open Source software

Ideje, na kterých je založena existence free software a Open Source software, se v mnohém odlišují od myšlenek uplatňovaných při vývoji a distribuci běžného komerčního (proprietárního) software. Jak již bylo nastíněno výše, hlavním propagátorem existence svobodného software je organizace Free Software Foundation Inc., která byla založena roku 1985 Richardem Stallmanem za účelem podpory jeho GNU projektu (o GNU projektu podrobněji níže). V čele průkopníků myšlenek Open Source software pak stojí zejména organizace Open Source Initiative, jež vznikla až v roce 1998, a to zejména zásluhou Erica S. Raymonda a Bruce Perense.

Obě dvě výše zmiňované organizace vycházejí ze společného myšlenkového základu, a to, že umožnění přístupu ke zdrojovému kódu počítačového programu (jako základní podmínka pro případné změny počítačového programu) je prospěšné pro zvyšování kvality počítačových programů. Tato idea tak stojí do značné míry v opozici vůči tradiční snaze autorů (resp. jiných vykonavatelů majetkových práv) po maximálním utajení zdrojových kódů jejich počítačových programů. Jak již bylo nastíněno, v dalších názorech, které, nutno přiznat, se někdy pohybují spíše v rovině ideologické, se však tyto organizace zpravidla rozcházejí.

Free Software Foundation Inc. je již od svého vzniku vedena charismatickým zakladatelem Richardem Stallmanem, jenž tuto organizaci založil zejména s cílem podpořit svůj ambiciózní GNU projekt.^[39] GNU projektu věnoval Stallman značnou část svého celoživotního úsilí a programátorského talentu. Záměrem GNU projektu odstartovaného již v roce 1983 bylo vytvoření širokého spektra svobodných počítačových programů (včetně operačního systému), které by uspokojily velkou část uživatelské poptávky po počítačových programech.^[40] Na počátku 80. let minulého století byla totiž nabídka počítačových programů tvořena téměř výhradně placeným proprietárním software.^[41] Pod označením GNU tak můžeme dnes nalézt rozsáhlý soubor programátorských nástrojů a pomůcek, včetně níže podrobněji zmiňovaného GNU CC překladače a dalších důležitých počítačových programů. V této souvislosti je možné poznamenat, že právě existence software vyvinutého v rámci GNU projektu, byla do jisté míry předpokladem pro senzační úspěch GNU/Linuxu v posledním desetiletí.

Free Software Foundation Inc. vycházela a i nadále vychází z poměrně idealistických představ, že solidarita a pomoc druhým tvoří základ lidské civilizace s tím, že informace mají být v rámci lidského společenství pokud možno sdíleny a přístupny všem lidem bez rozdílu. Počítačový program je pak považován za jednu z forem informací, jež mají být sdíleny k obecnému prospěchu. Člověka chápe Stallman jako společenskou bytost a v případě, kdy mu není dovoleno (např. zákonem či smlouvou) sdílet informace a poznání, dostává se do nepřátelské pozice vůči ostatním členům společenství. Stallman dále uvádí, že lidé nemohou být skutečnými přáteli, pokud jsou nuceni mít před sebou tajnosti. V případě, že jsou užitečné nápady a informace (v našem případě počítačové programy) chráněny autorským právem, je přístup k těmto nápadům a informacím nutně odvislý od finančních možností jednotlivců, což je z pohledu Stallmana fundamentální nespravedlností. Navíc k tomuto poznamenává, že náklady vynaložené na vynucování ochrany autorských práv by bylo možno využít daleko prospěšněji a účelněji. Free Software Foundation Inc. tak v některých ohledech stojí do jisté míry v opozici vůči autorskému právu jako celku. Na druhou stranu, jak již bylo zmiňováno, v případě tzv. copyleftu je autorské právo poměrně sofistikovaně využíváno ku prospěchu zachování existence svobodného software, což je odůvodňováno snahou o nápravu zmiňované nespravedlnosti ve vztahu k přístupu k poznání.^[42]

V porovnání s Free Software Foundation prosazuje Open Source Initiative při své činnosti v oblasti podpory vývoje a distribuce software spíše utilitaristické myšlenky. Středem zájmu této organizace je spíše problematika technologie a ekonomiky než otázky ideové. Kritika ze strany Free Software Foundation vůči Open Source Initiative tedy logicky směřuje do této oblasti. Ze strany Free Software Foundation je Open Source hnutí zejména vytýkáno, že dostatečně nezdůrazňuje svobodu jedince ve vztahu k počítačovým programům.

Jak již bylo uváděno, základní myšlenka Open Source software je poměrně triviální, a to, že čím více programátorů a uživatelů aktivně participuje na vývoji počítačového programu (nejrůznějšími způsoby), tím se stává takový počítačový program efektivnější a lepší. Přičemž vytvoření software stejné kvality lze dosáhnout za kratší časový úsek než při klasickém způsobu vývoje software.^[43] Takovýto „komunitní“ model vytváření počítačového programu je samozřejmě možný pouze v případě, kdy je přístupný zdrojový kód počítačového programu. Evoluční proces vývoje software ve výše uvedeném smyslu navíc vede k určité decentralizaci softwarového průmyslu, což stojí v opozici k monopolistickým tendencím některých společností. Dle názoru Open Source Initiative tento evoluční vývoj navíc zvyšuje kreativitu softwarových vývojářů a dává šanci novým podnikatelům v této oblasti.

Konkrétním podnětem pro vznik Open Source Initiative byla snaha o určité zatraktivnění počítačových programů, jejichž zdrojový kód je přístupný, pro samotný softwarový průmysl a také snaha o zatraktivnění těchto počítačových programů pro velké podniky (na straně uživatelské). Svou roli sehrála i již zmiňovaná nejednoznačnost a často špatná interpretace slova „free“ v pojmu free software, která mnoho subjektů od podnikání se svobodným software odrazovala.

[39]: Free Software Foundation, Inc., http://www.gnu.org/…nifesto.html

[40]: Andrew M. St. Laurent — „Understanding OPEN SOURCE & FREE SOFTWARE LICENSING”, 2004 O’Reilly Media, Inc. str. 165

[41]: Free Software Foundation, Inc., http://www.gnu.org/…history.html

[42]: O'Reilly Media, Inc. http://opensource.oreilly.com/…le_0399.html

[43]: Open Source Initiative http://www.opensource.org/index.php

Sdílet