Hlavní navigace

Vytváření volně šiřitelných počítačových programů

Sdílet

ÚVODNÍ ČÁST

Vytváření volně šiřitelných počítačových programů

Z pohledu autorskoprávního je velmi zajímavá i praxe při vytváření a distribuci volně šiřitelných počítačových programů. Zatímco robustnější propriteární počítačové programy (včetně shareware) jsou vyvíjeny často centralizovaně s hierarchickým způsobem vedení (v některých případech v rámci mamutích softwarových společností), zaznamenáváme v oblasti Open Source software a v oblasti svobodného software v některých případech zcela jiný přístup. Prvně zmiňovaný způsob vývoje počítačových programů bývá označován jako metoda „katedrály“, přičemž způsob vývoje v oblasti svobodného software bývá nazýván jako metoda „jarmark“.[32]

Svobodný software je vytvářen nejen „nezávislými“ jednotlivci či skupinkami jednotlivců (dobrovolníky)[33], ale i podnikateli (včetně obchodních společností) či neziskovými organizacemi. Jednotlivé subjekty přispívají do vývoje free softwarových projektů nejrůznějšími způsoby — programují, opravují chyby počítačových programů, testují je, vyhotovují technickou dokumentaci (podrobněji o dokumentaci k free software viz čl. 1.6 této práce) anebo pouze poskytují finanční či jinou podporu pro tyto činnosti. Vzhledem ke kooperativnímu způsobu vytváření svobodných počítačových programů tak jejich vývoj není absolutně kontrolován jediným subjektem, jak tomu bývá u proprietárního software. Do procesu vývoje a úprav svobodných počítačových programů se může zapojit prakticky kdokoliv (samozřejmě za předpokladu, že má dostatek znalostí a schopností). Jednotlivé části konkrétního počítačového programu tak mohou obsahovat příspěvek mnoha osob — programátorů. Tato okolnost má pochopitelně významné důsledky pro právní vztahy k počítačovému programu, včetně určení osoby nositele autorských práv a režimu nakládání s výsledným produktem.

Vzhledem k velkému počtu uživatelů svobodného software, kteří vývojářům počítačového programu zasílají své připomínky a zjištění ohledně případných chyb užívaného počítačového programu, bývají svobodné počítačové programy nezřídka spolehlivější a rozsáhlejší než obdobné proprietární počítačové programy.[34] Navíc mohutná komunita vývojářů či testerů svobodného software poskytuje uživatelům svobodných počítačových programů prostřednictvím internetu (nejrůznější webová fóra apod.) mnohdy lepší podporu než většina běžných softwarových společností zabývajících se vývojem proprietárního software.[35]

V této souvislosti je nutno uvést, že vývoj svobodného software dnes již není výhradně záležitostí nezávislých nadšenců, nýbrž že řada subjektů se v rámci svého podnikání intenzivně věnuje vytváření svobodného software, popř. alespoň otevřeně finančně podporuje „nezávislé“ vývojáře těchto počítačových programů. Ekonomická investice do rozvoje svobodného software se těmto podnikatelům posléze „vrátí“ v podobě nezávislosti na proprietárních počítačových programech, a tím tedy i v nezávislosti na konkrétních softwarových společnostech. Přispívání do kooperativního vývoje software navíc udržuje či zvyšuje odbornost těchto podniků v podporovaných oblastech.[36]


[32]: Eric Raymond — „The Cathedral and the Bazaar“ – http://www.catb.org/…dral-bazaar/

[33]: Andrew M. St. Laurent — „Understanding OPEN SOURCE & FREE SOFTWARE LICENSING”, 2004 O’Reilly Media, Inc. str. 158

[34]: http://www.linuxdevices.com/…5215149.html

[35]: Danny Yee – Development, Ethical Trading, and Free Software, 1999 – http://danny.oz.au/…p/aidfs.html

[36]: Nicolas Jullien, Mélanie Clément-Fontaine, Jean-Michel Dalle – Réseau National des Technologies Logicielles project “New Economic Models, New Software Industry Economy” -http://www.mar­souin.org/ecri­re/upload/logi­ciel_libre/rap­port_RNTL2002/an­glais/tables_ma­tieres.pdf