Hlavní navigace

Školní dílo

Subjektivní autorská práva k počítačovému programu

Školní dílo

V návaznosti na výklad o zaměstnaneckém díle je možné stručně vzpomenout také právní úpravu tzv. školního díla, a to přesto, že právní skutečnost spočívající ve vytvoření školního díla nemá vliv na otázku, které osobě náleží výkon majetkových autorských práv k tomuto dílu. Dle ustanovení § 35 odst. 3 autorského zákona je školním dílem „…dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacímu zařízení“. V této souvislosti je však možné připomenout, že s ohledem na ustanovení § 66 odst. 7 autorského zákona nelze oprávnění školy nebo školského či vzdělávacího zařízení zakotvená v ustanovení § 35 odst. 3 na počítačové programy aplikovat, nicméně definice školního díla obsažená v tomto ustanovení je použitelná i pro oblast počítačových programů. Škola nebo školské či vzdělávací zařízení se nestávají ze zákona vykonavateli majetkových autorských práv ke školnímu dílu (počítačovému programu), přičemž však mají „za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla“ (§ 60 odst. 1 autorského zákona). O případném dalším nakládání se software tak rozhoduje sám autor počítačového programu (žák, student) a nikoliv škola, což samozřejmě zahrnuje i diskreci ohledně licenčních podmínek pro distribuci takového počítačového pro­gramu, a to včetně případného „uvolnění“ zdrojového kódu počítačového programu a jeho další distribuci jako Open Source software či free software. Výše uvedeným však samozřejmě nejsou dotčena jiná práva školy nebo školského či vzdělávacího zařízení vyplývající z autorského zákona.