Hlavní navigace

Free software (svobodný software)

Sdílet

Ekonomické a společenské aspekty „volně“ šiřitelných počítačových programů

Free software (svobodný software)

Na rozdíl od výše uvedených sharewarových počítačových programů, jejichž distribuce je motivována očekáváním budoucího zisku, stojí existence free software na jiných myšlenkových základech. I vzhledem ke svým kořenům v univerzitním prostředí v období 60. a 70. let minulého století, kdy sdílení vědeckého poznání v oblasti počítačových programů bylo naprosto běžné, apelují hnutí podporující rozvoj svobodného software (více viz čl. 1.7 této práce) zejména na lidskou solidaritu a svobodu v oblasti přístupu k informacím. Vycházejí z předpokladu, že sounáležitost a sdílení informací mezi lidmi je základem lidské společnosti a že prostředky vynakládané na utajování zdrojových kódů a na postihování neoprávněných uživatelů počítačových programů je možné vynaložit daleko účelněji, například i na vylepšování kvality software.

Přístup ke zdrojovému kódu počítačového programu a možnost sdílení počítačových programů jsou pak pokládány za nezbytnou součást svobody člověka a podmínku produktivní spolupráce v rámci společnosti. V této souvislosti je možné zmínit, že otázka přístupu ke zdrojovému kódu se nemusí průměrnému koncovému uživateli zvyklému na obsluhu proprietárního software na první pohled jevit jako důležitá. Avšak možnost přístupu ke zdrojovému kódu má fundamentální význam pro oblast vývoje počítačových programů (možnost uzpůsobit si počítačový program vlastním potřebám, možnost ho zkoumat) a pro fungování obchodních modelů v této oblasti. Přístup k informacím (zdrojovému kódu) a možnost modifikace počítačových programů může totiž uživatele (včetně podnikatelů a orgánů veřejné správy) mimo jiné zbavit závislosti na produktech dominantního výrobce proprietárního software.[24]

Filozofie svobodného software sice odmítá určitou v současnosti velmi rozšířenou obchodní praxi v oblasti tzv. proprietárního software, ale nestaví se v žádném případě proti komerčnímu využití počítačových programů. Samozřejmě za předpokladu, že podnikatelé respektují výše zmiňované svobody a práva uživatelů. V dnešní době se již řada významných korporací zabývá podnikáním v oblasti svobodného software, přičemž se jedná i o nadnárodní společnosti, jako je Sun, Hewlett Packard, Compaq, IBM, Corel, Oracle atd.[25] [26]

Společnosti, které se specializují na podnikání v oblasti svobodného software, například distribuují kolekce počítačových programů na nosičích dat; jiné nabízejí za úplatu podporu koncovým uživatelům software, a to například ve formě řešení uživatelských otázek nebo oprav chyb počítačových programů, respektive přidávání nových funkcionalit tohoto programu apod. Dokonce se objevují i subjekty, jejichž podnikaní je paradoxně založeno pouze na vytváření nových free softwarových produktů.[27]


[24]: Koen Vervloesem – Croatian government adopts open source software policy, 2006 – http://www.newsforge.com/article.pl?…

[25]: Georg Jakob, University of Salzburg – Being Free – Economic and Legal Aspects of Free Software and Open Source Licensing – www.users.sbg.ac.at/…ing_free.pdf

[26]: Nicolas Jullien, Mélanie Clément-Fontaine, Jean-Michel Dalle – Réseau National des Technologies Logicielles project “New Economic Models, New Software Industry Economy”, str. 40 -http://www.marsouin.org/…matieres.pdf

[27]: Free Software Foundation, Inc., http://www.gnu.org/…ject.cs.html